13 C 206/2022

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zrušení věcných břemen

I. Pokud se žalobce domáhá zrušení následujících věcných břemen:- věcné břemeno chůze a jízdy váznoucí na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, zřízené ve prospěch pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , Anonymizováno, , k jehož zápisu do katastru nemovitostí došlo v řízení vedeném pod sp. zn. , č. účtu, , a které je zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, ;- věcné břemeno chůze a jízdy váznoucí na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, zřízené ve prospěch pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , Anonymizováno, , k jehož zápisu do katastru nemovitostí došlo v řízení vedeném pod sp. zn. , č. účtu, , a které je zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, ,v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu v , adresa, .

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal, aby soud zrušil věcná břemena chůze a jízdy váznoucích na pozemcích p. ř. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (vlastníkem těchto pozemků je žalobce), zřízená ve prospěch pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (ten je ve spoluvlastnictví žalobce a žalovaného), a to s odůvodněním, že účel, k němuž věcná břemena sloužila, již pominul (v době zřízení měla věcná břemena svůj praktický význam, neboť žalovaný byl spoluvlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a věcná břemena mu sloužila pro zjednodušení přístupu na tento pozemek), přičemž nastalá změna (spočívající v tom, že žalovaný již není spoluvlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, , čímž zanikla potřeba mít zjednodušený přístup k tomuto pozemku) vyvolává hrubý nepoměr mezi zatížením nemovitých věcí žalobce a výhodou panujícího pozemku, neboť omezení na straně pozemků ve výlučném vlastnictví žalobce je nepoměrně vyšší, než výhoda, kterou věcná břemena přináší pozemku p. č. , Anonymizováno, . Žalovaný navíc cestu přes zatížené pozemky prakticky nepoužívá, a pokud ano, jedná se o naschvál vůči žalobci.Dům č.p. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného má dnes již pouze zatravněnou zahradu, dnes ji není třeba obhospodařovat, a už vůbec ne zemědělskou technikou; dům č. p. , Anonymizováno, má svůj hlavní příjezd směrem od obecní návsi, který je dimenzován i pro zemědělskou techniku. Při dělení pozemků v roce 1999 vznikla i věcná břemena, jedno pro rodinu žalobce (aby mohli jezdit na chatu na pozemku p. č. , Anonymizováno, přes pozemek p. č. , Anonymizováno, ), a druhé pro rodinu žalovaného (aby měl usnadněný přístup na pozemky p. č. , Anonymizováno, ); tím, že žalovaný pozbyl vlastnictví k pozemkům, na něž mu věcná břemena usnadňovala přístup, došlo k zásadní změně, když věcná břemena ztratila svůj význam. Z obou stran byla věcná břemena zamýšlena pouze pro chůzi a pro jízdu osobním automobilem, nikdo v té době nevlastnil žádný traktor, a proto se věcné břemeno mohlo vztahovat pouze na jízdu osobním automobilem. Navíc technologický pokrok, kdy žalovaný má nyní traktor se značnou hmotností a na zadních kolech má úzké šípy, znamená trvalou změnu. Další změna spočívá v tom, že žalovaný (resp. jeho dcera) využívá pozemek p. č. , Anonymizováno, tak, že na něm staví rodinný dům (ve skutečnosti stáj pro koně) a na straně žalovaného vzniká potřeba využívat věcné břemeno pro přepravu stavebního materiálu; toto nebylo účelem věcného břemene. Žalobce je od roku 2022 spoluvlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, , čímž věcné břemeno ztratilo význam.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. K žalobě uvedl, že ke zřízení věcných břemen nedošlo za účelem snadnějšího přístupu žalovaného k pozemku p. č. , Anonymizováno, , jehož byl žalovaný v minulosti spoluvlastníkem; pozemek p. č. , Anonymizováno, nemá s věcnými břemeny žádnou souvislost, neboť je a vždycky byl přístupný z veřejné cesty ve vlastnictví obce. Ke zřízení věcných břemen došlo za účelem zajištění přístupu žalovaného k nemovitostem v jeho vlastnictví, přičemž obhospodařování těchto nemovitostí přes ostatní nemovitosti ve vlastnictví žalovaného a obce, není fakticky možné vozidly zemědělské techniky; toto je fakticky možné jen po zadní cestě, která byla právě z tohoto důvodu zřízena věcnými břemeny. I v minulosti byla cesta zřízená věcnými břemeny používána za účelem obhospodařování nemovitostí nejen ve vlastnictví žalovaného, ale i nemovitostí ve vlastnictví žalobce – historicky se jednalo o jednu hospodářskou usedlost. Ke zřízení věcných břemen došlo až v souvislosti s vypořádáním spoluvlastnictví nemovitostí ve spoluvlastnictví právní předchůdkyně žalobce, právního předchůdce žalovaného a žalovaného; spoluvlastnictví vzniklo v důsledku vypořádání pozůstalosti po rodičích žalobce a žalovaného, do té doby byly předmětné nemovitosti ve výlučném vlastnictví prarodičů účastníků. Cestu zřízenou věcnými břemeny užívala rodina žalovaného od nepaměti, nejen pro cesty traktorem, v domě se nacházela a stále nachází truhlářská dílna žalovaného. Podle žalovaného nedošlo k žádné změně situace ohledně věcných břemen a ohledně přístupu k domu a k přilehlým nemovitostem, natož k zásadní změně. Neexistuje zde ani hrubý nepoměr mezi zatížením služebných věcí a výhodou panujícího pozemku. Žalovaný cestu zřízenou věcnými břemeny užívá tak často, jak je potřeba.Z dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne , datum, vyplývá, že věcná břemena měla být zachována i poté, co žalovaný přestal být spoluvlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, . Pro případ, že by se prokázala trvalá změna poměrů, žalovaný uplatnil námitku promlčení práva domáhat se zrušení věcného břemena. Cesta byla i v minulosti užívána nákladními automobily, formulace v uzavřených dohodách neomezují typ motorových vozidel. Technologický pokrok není kvalifikovanou změnou okolností. V případě využívání pozemku p. č. , Anonymizováno, dcerou žalovaného, není naplněn znak trvalosti změny, nejedná se o kvalifikovanou změnu předpokládanou zákonem.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem, a to mj. pozemků p. č. , hodnota, , zapsaných Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , pro obec a k. ú. , adresa, .Pozemky p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, jsou zatíženy věcným břemenem chůze a jízdy ve vztahu k oprávněnému pozemku p. č. , Anonymizováno, .

4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, zapsaného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , pro obec a k. ú. , adresa, .

5. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky (každý v podílu ½) pozemku p. č. , Anonymizováno, , zapsaného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , pro obec a k. ú. , adresa, .Pozemek p. č. , Anonymizováno, je pozemkem oprávněným pozemkem vůči pozemkům p. č. , Anonymizováno, , které jsou zatíženy věcným břemenem chůze a jízdy ve prospěch tohoto pozemku.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek p. č. , hodnota, , zapsaný Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , pro obec a k. ú. , adresa, , je ve vlastnictví Obce , adresa, .Z náhledu do katastrální mapy a z ortofotosnímku tohoto pozemku pak bylo zjištěno, že pozemek p. č. , hodnota, se nachází mezi pozemkem p. č. , Anonymizováno, a pozemkem p. č. , hodnota, .

7. Ze srovnávací sestavy parcel v k. ú. , adresa, bylo zjištěno, že dnešní pozemek zapsaný v katastru nemovitostí pod p. č. , Anonymizováno, odpovídá dřívějšímu pozemku zapsanému v katastru nemovitostí pod p. č. , hodnota, .

8. Z rozhodnutí Státního notářství v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , bylo zjištěno, že byla schválena dohoda dědiců po , jméno FO, , na jejímž základě se , adresa, (právní předchůdkyně žalobce) a , jméno FO, (právní předchůdce žalovaného) stali podílovými spoluvlastníky mj. pozemků p. č. , hodnota, (dnešní , Anonymizováno, ) a , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , a to v podílu ve výši 3/8 ve prospěch , adresa, a ve výši 1/8 ve prospěch , jméno FO, .

9. Z rozhodnutí Státního notářství v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , bylo zjištěno, že ve věci projednání dědictví po , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. dne , datum, , byla schválena dohoda dědiců, na jejímž základě se , adresa, (právní předchůdkyně žalobce) a žalovaný (coby vnuk zůstavitele) stali spoluvlastníky mj. pozemků p. č. , hodnota, (dnešní , Anonymizováno, ) a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a to v podílu ve výši ¼ ve prospěch , adresa, , a v podílu ve výši ¼ ve prospěch žalovaného.

10. Z dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a smlouvy o zřízení věcných břemen, uzavřené mezi , adresa, (právní předchůdkyní žalobce), , jméno FO, (právním předchůdcem žalovaného) a žalovaným dne , datum, , bylo zjištěno, že strany této smlouvy se dohodli mj. na zrušení spoluvlastnictví k pozemkům v k. ú. , adresa, s tím, že , adresa, se stane výlučnou vlastnicí pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (dnešní pozemek p. č. , Anonymizováno, ), a , jméno FO, se stane výlučným vlastníkem mj. pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Současně bylo zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy motorovými vozidly ve prospěch vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, přes parcely p. č. , hodnota, (dnešní , Anonymizováno, . Tato věcná břemena byla zřízena bezplatně a byla vyznačena v geometrickém plánu Geometrické kanceláře , adresa, , číslo plánu , Anonymizováno, .Součástí této dohody je Geometrický plán č. , hodnota, , zhotovený Geodetickou kanceláří , jméno FO, , ověřený dne , datum, , z něhož se zjišťuje, že toto věcné břemeno zatěžuje povinné pozemky při severovýchodní hranici pozemků p. č. , hodnota, (dnešní , Anonymizováno, ), a přímo spojuje obecní komunikaci na p. č. , hodnota, s pozemkem p. č. , Anonymizováno, .

11. Z dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřené mezi , adresa, (právní předchůdkyní žalobce), , jméno FO, (právním předchůdcem žalovaného) a žalovaným dne , datum, , bylo zjištěno, že strany této dohody se dohodli mj. na zrušení spoluvlastnictví k pozemkům v k. ú. , adresa, , s tím, že , adresa, se stane výlučnou vlastnicí mj. části pozemku p. č. , hodnota, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, . V dohodě je výslovně konstatováno, že pozemek p. č. , hodnota, je zatížen věcným břemenem chůze a jízdy pro vlastníky mj. pozemku p. č. , Anonymizováno, , které bylo zřízeno smlouvou o věcném břemeni ze dne , datum, , jehož průběh je zakreslen v geometrickém plánu č. , hodnota, , a to s tím, že toto věcné břemeno trvá i nadále a není touto dohodou nijak dotčeno.

12. Z darovací smlouvy uzavřené dne 29. 2008 mezi , adresa, (coby dárkyní) a žalobcem (coby obdarovaným), bylo zjištěno, že , adresa, bezplatně převedla své vlastnické právo k pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, na žalobce.

13. Z darovací smlouvy uzavřené dne , datum, mezi , adresa, (dárkyní) a žalobcem (obdarovaným) bylo zjištěno, že dárkyně na obdarovaného bezplatně převedla své vlastnické právo mj. k pozemkům p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, .

14. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené dne , datum, mezi , jméno FO, a , jméno FO, (coby dárci) a , jméno FO, a žalovaným (coby obdarovanými) bylo zjištěno, že dárci bezplatně převedli své vlastnické právo mj. k pozemku p. č. , Anonymizováno, do spoluvlastnictví obdarovaných, a to tak, že každému z obdarovaných darovali jednu ideální polovinu tohoto pozemku.

15. Z kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi prodávajícím Ing. , jméno FO, a kupujícím – žalobcem, bylo zjištěno, že na základě této kupní smlouvy prodávající oproti úhradě kupní ceny převedl své vlastnické právo k ideální ½ pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, na žalobce.

16. Při místním šetření bylo zjištěno, že pozemek p. č. , Anonymizováno, se nachází nad asfaltovou komunikací (pozemek p. č. , hodnota, ve vlastnictví Obce , adresa, ), kdy terén je na tomto pozemku směrem od asfaltové komunikace do mírného kopce. Směrem dolů od asfaltové komunikace navazuje pozemek p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalobce; na tomto pozemku byla v době místního šetření v trávě vysečená cesta, která by podle vyjádření účastníků měla kopírovat věcná břemena. Několik metrů od začátku vysečené cesty byly patrné stopy po dlouhodobě zaparkovaném vozidle. Vysečená cesta v trávě pokračovala přes pozemek p. č. , hodnota, na pozemek p. č. , Anonymizováno, (ten je též ve vlastnictví žalobce); pozemky p. č. , hodnota, se nacházejí po asfaltovou komunikací. Pozemek p. č. , Anonymizováno, ve spoluvlastnictví žalobce a žalovaného navazuje na vysečenou cestu v trávě a na pozemek p. č. , Anonymizováno, , v dolní části pozemku p. č. , Anonymizováno, se nachází plot a brána. Na pozemku p. č. , hodnota, (sousedící s pozemkem p. č. , Anonymizováno, v severovýchodním směru) se nachází budova, resp. stodola. Na pozemek p. č. , Anonymizováno, navazuje pozemek p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalovaného, vlevo od něj, na pozemku p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného se nachází budova, která podle účastníků slouží, popř. sloužila jako truhlárna žalovaného. Pod truhlárnou se na pozemku p. č. , Anonymizováno, nachází dům ve vlastnictví žalovaného. Dvorem mezi truhlárnou a domem žalovaného lze projít na pozemek p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného, za vraty (na pozemku p. č. , Anonymizováno, ) byl v době místního šetření zaparkovaný traktor. Pozemek p. č. , Anonymizováno, je mírně svažitý a na něj (níže) navazují sousední pozemky a pozemek p. č. , hodnota, ve vlastnictví obce. Pozemek p. č. , Anonymizováno, i v nejužším místě umožňuje projetí traktoru. Na pozemek p. č. , Anonymizováno, (směrem zpět k pozemkům p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, ) do mírného kopce navazuje pozemek p. č. , Anonymizováno, ; tyto pozemky jsou odděleny drátěnou bránou. Na pozemku p. č. , Anonymizováno, byla v době místního šetření složena prkna, terén byl lehce rozježděný, zřejmě od traktoru. V horní části pozemku p. č. , Anonymizováno, (směrem zpět k asfaltové komunikaci) bylo v době místního šetření složené dřevo, byl zde zaparkovaný valník naložený dřevem.

17. Z fotografie pořízené na pozemku p. č. , hodnota, , bylo zjištěno, že přístup na pozemek p. č. , hodnota, z pozemku p. č. , hodnota, (v místě, kudy prochází předmětné věcné břemeno) je zatarasen odstaveným osobním automobilem.

18. Z výpisu z živnostenského rejstříku ke dni , datum, bylo zjištěno, že žalovaný má živnostenské oprávnění v oboru truhlářství, podlahářství, s tím, že provozování živnosti má přerušeno v období od , datum, do , datum, . Živnost zprostředkování obchodu a služeb, řezbářství, má žalovaný ukončené k , datum, .

19. Z úředního záznamu o podání vysvětlení, sepsaného dne , datum, na Policii ČR, OO , adresa, , bylo zjištěno, že tohoto dne se žalobce dostavil na Policii ČR, kde oznámil, že přechozího dne mu syn žalovaného traktorem měl na cestě na pozemcích p. č. , hodnota, způsobit otlaky od pneumatiky v trávě, a měl jej vulgárně oslovit.

20. Z obsahu spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , bylo zjištěno, že žalobce se spolu se svou manželkou domáhal na Zemědělském družstvu , adresa, zaplacení částky , částka, z příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené zaplavením pozemků žalobců v důsledku nesprávné agrotechniky při obhospodařování pozemku p. č. , Anonymizováno, . Toto řízení bylo ukončeno mezi účastníky uzavřeným smírem. Na l. č. , hodnota, spisu je zachycen ortofotosnímek předmětných pozemků, ohledně nichž se vede toto řízení, z roku 2008, na němž je patrné, že v místech, kudy prochází věcné břemeno, je vyježděná cesta.

21. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že věcná břemena vznikla v roce 1999 proto, že došlo k částečnému dělení pozemků, kdy matka žalobce dostala pozemek p. č. , Anonymizováno, a otec žalovaného dostal pozemky p. č. , Anonymizováno, ; žalovaný dostal malý pozemek na konci vesnice. Kvůli přístupu na nerozdělené pozemky, kterých byla většina (asi 90 %) byla zřízena věcná břemena /jednalo se o pozemky p. č. , Anonymizováno, . Jedno pro rodinu žalobce, aby mohli vjet na chatu; byl to jediný vjezd na pozemek p. č. , Anonymizováno, . Druhé pak pro , jméno FO, , aby se mohl dostat na ostatní pozemky, které spoluvlastnil, a to bylo přes pozemky p. č. , Anonymizováno, . Cesta není cestou, je to okraj pozemků žalobce, nemá číslo, není vyjmuta a používala se v minulosti, když statek byl kompletní, když tam byli jejich starší rodiče; v té době to mělo jednu přístupovou cestu zepředu a jednu do ostatních pozemků. Po částečném dělení vznikla potřeba přístupu, a proto vznikla věcná břemena. V roce 2001 bylo finální dělení, kdy se všechny pozemky rozdělily. , jméno FO, s ohledem na vydědění dostal pozemků méně a všechny pozemky kolem cesty ztratil. Břemeno tam zůstalo jen proto, protože břemena vznikla současně v roce 1999, jedno podmiňovalo druhé, a žalobce v roce 2001 v dobré víře chtěl věcné břemeno rodině žalovaného ponechat. Oni už neměli kam jezdit, když jedou po té cestě, tak je to, jako když někomu jedou do zahrady. Věcné břemeno , jméno FO, ztratilo význam. V roce 2022 se žalobce stal spoluvlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, , takže i z toho důvodu věcné břemeno ztratilo význam, protože žalobce nyní jezdí přes svůj pozemek.Žalobce dále uvedl, že rodiče účastníků byli v nepřátelském postavení. Žalobce klade rodině žalovaného za vinu podíl na smrti babičky účastníků. Žalobce dále zmiňoval konflikty mezi účastníky týkající se pokácení stromů na pozemku žalovaného, které žalobci sloužily jako větrolam, konflikty ohledně probíhající stavby rodinného domu (dle žalobce konírny) dcery žalovaného. V souvislosti s konflikty mezi účastníky je žalobce trestně stíhaný. Dle žalobce žalovaný cestu (věcná břemena) v podstatě nepoužíval, a když tak jen naschvál; když pršelo, přejížděl po cestě svým traktorem, který měl na zadních kolech ostré šípy; žalovaný cestu začal více využívat v souvislosti se stavbou jeho dcery - po cestě vozil stavební materiál. Když žalovaný jede okolo po silnici, ujede stejnou vzdálenost, jako když jede po pozemcích žalobce. Žalobce nebyl účastníkem dohod, kterými byla zřizována věcná břemena, ale věděl o nich, žalobce to dle svého vyjádření v podstatě řídil. Co se týče zablokování cesty, matka žalobce prvně chtěla, aby tam postavil její auto, aby žalovaný pozemek nemohl dále rozjíždět, později žalobce toto auto odstranil a na místo instaloval jednoduché závory, které si dle potřeby sám vyndá. , jméno FO, tuto cestu dle žalobce nepotřebují, nepoužívali ji asi 25 let; v tomto období tam , jméno FO, učinili „průniky“, a to asi třikrát. Matka žalobce nechtěla, aby žalovaný po cestě jezdil těžkou technikou, takže vždycky, když tam třeba jednou za rok projel, tak mu volala, aby po cestě nejezdil. V době zřízení věcných břemen nikdo z účastníků nevlastnil traktor.Ke konfliktům mezi rodinami účastníků žalobce uvedl, že první konflikt vyvstal spolu se smrtí babičky v roce 1985 (jednalo se o konflikt mezi rodiči účastníků), poté byl po nějakou dobu klid. Poté otec žalovaného rodině žalobců bránil vyjíždět autem na zahradu, bylo tam fyzické i verbální napadání otce žalobce. Proto bylo zřízeno věcné břemeno. V roce 2022 nastaly další konflikty. Jedná se o vícegenerační problém, který počal rokem 1985.

22. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že cesta se používala odnepaměti. Děda si tam vozil uhlí, přiváželo se dřevo, dalo se tudy cokoliv odvézt. Vždycky bylo výhodnější použít tuto cestu. Ta je patrná již na leteckých snímcích z roku 1946. Od doby, kdy bylo zřízeno věcné břemeno, žalovaný, popř. jeho právní předchůdci tuto cestu užívají, asi čtyřikrát do roka; žalovaný uvedl, že žádný rok nevynechal, když vždycky potřeboval něco odvézt, např. trávu k obecnímu kostelíku. Žalovaný po cestě občas projde. Žalobce mu brání v užívání cesty. Žalovaný ukončil svou truhlářskou činnost, v truhlárně ale stále pracuje, truhlárna funguje; žalovaný si zde dělá věci pro sebe, popř. pro matku. Žalovaný tuto cestu potřebuje využívat, vždy ji potřeboval, žalobce při jejím užívání ničím neruší. Podle názoru žalovaného se vztahy mezi ním a žalobcem nikdy nezlepší, není to možné.Ke konfliktům mezi rodinami účastníků žalovaný uvedl, že ty začaly už předtím, když se prodávala chalupa, v té době byl žalovaný malý, neví přesně, o co šlo. Poté si to s odstupem času sedlo, a následně od roku 2021 začaly další konflikty.

23. Z výpovědi svědka Ing. , jméno FO, bylo zjištěno, že svědek ví o cestě, po které sám jezdí nebo jezdil. O okolnostech při zřizování věcných břemen svědek nic neví. V současné době je na místě podle svědka umístěno auto, popř. prkna jako zátaras. Svědek si pamatuje, že žalovaný tuto cestu užíval, s otcem žalovaného po ní naváželi kámen. Po cestě odváželi okna, která jim vyráběl žalovaný, cesta sloužila k obsluze dílny. Žalovaný tam má stále dílnu, svědkovi v ní něco dělal.

24. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bylo zjištěno, že svědek pracuje v Zemědělském družstvu , adresa, , v , adresa, dělal vedoucího střediska. Kolem předmětných pozemků jezdil denně od roku 1991, 1992, předmětné pozemky sekli, sklízeli. Svědek uvedl, že ta cesta tam byla a je. Po cestě se jezdilo dolů k otci žalovaného, cesta se užívala, byla volně přístupná.

25. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , matky žalovaného, bylo zjištěno, že svědkyně nebyla u toho, když se věcná břemena zřizovala, nic nepodepisovala. Cesta v daném místě je odjakživa, cestou se vozí odpad z chalupy, např. tráva na kostelík (centrální hnojiště), po cestě se vozí dřevo do chalupy, takhle to bylo vždycky. Podle svědkyně se cesta užívá tímto způsobem přes 50 let. V současné době se cesta nepoužívá, protože tam jsou umístěny zátarasy. Cestu užívali všichni, matka žalobce, rodina žalovaného tudy jezdili, když potřebovali něco do chalupy nebo z chalupy. Cesta se užívala i pro chůzi, jako zkratka na Včelnici. Podle svědkyně nebylo období, např. 3, 5 let, kdy by se cesta neužívala, byla používána pravidelně.

26. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že cestu využíval se synem žalobce k příjezdu na chatku. O okolnostech při zřizování věcných břemen svědek nic neví. Svědek neví nic ani o užívání cesty ze strany žalovaného, nikdy ho tam neviděl, i když v , adresa, bydlel v letech 2008-1010.

27. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bratra žalovaného, bylo zjištěno, že svědek o cestě ví, cesta tam je odjakživa, svědek si pamatuje, že tam je minimálně 52 let. Cestu používala chalupa žalovaného, vozilo se po ní dřevo, piliny, uhlí, tráva. Žalovaný mě truhlářskou dílnu, po cestě se vozil materiál. Ohledně okolností při zřizování věcných břemen svědek nic neví. Cesta se užívala pořád, žádný časový výpadek v užívání nebyl. Cestu nebylo možné užívat až poté, co na ni žalobce umístil zátarasy.

28. Z výpovědi svědkyně , adresa, (právní předchůdkyně žalobce) nebyly s ohledem na zdravotní stav svědkyně ve vztahu k projednávané věci zjištěny žádné relevantní informace.

29. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce žalovanému navrhnul, aby mezi nimi byla uzavřena dohoda, na jejímž základě budou zrušena věcná břemena k výše uvedeným pozemkům bez náhrady s tím, že pokud na tuto výzvu nebude reagovat, bude se žalobce domáhat jeho nároku soudní cestou.

30. Na základě výše uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

31. Pozemky, které se týkají tohoto řízení, byly původně součástí jedné hospodářské usedlosti prarodičů účastníků. Pozemky náležející k této usedlosti se postupem času rozdělily mezi rodiny žalobce a žalovaného.

32. V květnu 1986 se spoluvlastníky části pozemku p. č. , hodnota, stali , adresa, (právní předchůdkyně žalobce – v podílu 3/8) a , právnická osoba, (právní předchůdce žalovaného – v podílu 1/8).V červenci 1986 se spoluvlastníky zbývající části tohoto pozemku stali , adresa, (v podílu 1/4) a žalovaný (v podílu 1/4).V roce 2001 se vlastníkem tohoto pozemku stala , adresa, .V roce 2012 se vlastníkem tohoto pozemku stal žalobce.

33. V květnu 1986 se spoluvlastníky části pozemku p. č. , Anonymizováno, (dříve p. č. , hodnota, ) stali , adresa, (právní předchůdkyně žalobce - v podílu 3/8) a , jméno FO, (právní předchůdce žalovaného – v podílu 1/8).V červenci 1986 se spoluvlastníky zbývající části tohoto pozemku stali , adresa, (v podílu 1/4) a žalovaný (v podílu 1/4).V roce 1999 se vlastníkem tohoto pozemku stala , adresa, a současně bylo zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch pozemku p. č. , Anonymizováno, .V roce 2012 se vlastníkem tohoto pozemku stal žalobce.

34. V roce 1999 se výlučným vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, stal , jméno FO, (právní předchůdce žalovaného); současně bylo zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch tohoto pozemku, zatěžující pozemky p. č. , Anonymizováno, (dříve p. č. , hodnota, ) a p. č. , hodnota, .V roce 2002 se žalovaný stal spoluvlastníkem tohoto pozemku v rozsahu id. ½.V roce 2022 se žalobce stal druhým spoluvlastníkem tohoto pozemku v rozsahu id. ½.

35. V květnu 1986 se spoluvlastníky části pozemku p. č. , Anonymizováno, stali , adresa, (právní předchůdkyně žalobce – v podílu 3/8) a , jméno FO, (právní předchůdce žalovaného – v podílu 1/8).V červenci 1986 se spoluvlastníky zbývající části tohoto pozemku stali , adresa, (v podílu 1/4) a žalovaný (v podílu 1/4).V roce 2001 se vlastníkem tohoto pozemku stala , adresa, (právní předchůdkyně žalobce).V roce 2008 se vlastníkem tohoto pozemku stal žalobce, Anonymizováno36. V současné době je žalobce vlastníkem mj. pozemků p. č. , hodnota, , p. č. , Anonymizováno, (dříve p. č. , hodnota, ) a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .Žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a to tak, že spoluvlastnický podíl každého z nich činí ½.

37. Situace na místě samém byla popsána v protokolu o místním šetření, obsahující i fotodokumentaci, a tato situace je následující: pozemek p. č. , Anonymizováno, se nachází nad asfaltovou komunikací (pozemek p. č. , hodnota, ve vlastnictví Obce , adresa, ), kdy terén je na tomto pozemku směrem od asfaltové komunikace do mírného kopce. Směrem dolů od asfaltové komunikace navazuje pozemek p. č. , hodnota, (zde byla v době místního šetření v trávě vysečená cesta, která by podle vyjádření účastníků měla kopírovat věcná břemena). Na místě byly patrné stopy po dlouhodobě zaparkovaném vozidle. Vysečená cesta v trávě vedla přes pozemek p. č. , hodnota, na pozemek p. č. , Anonymizováno, ; tyto pozemky se nacházejí „pod“ asfaltovou komunikací. Pozemek p. č. , Anonymizováno, navazuje na vysečenou cestu v trávě a na pozemek p. č. , Anonymizováno, , v dolní části pozemku p. č. , Anonymizováno, se nachází plot a brána. Na pozemku p. č. , hodnota, (pozemek sousedící s pozemkem p. č. , Anonymizováno, v severovýchodním směru) se nachází budova, resp. stodola. Na pozemek p. č. , Anonymizováno, navazuje pozemek p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalovaného, vlevo od něj, na pozemku p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného se nachází budova, která podle účastníků slouží, popř. sloužila jako truhlárna žalovaného. Pod truhlárnou se na pozemku p. č. , Anonymizováno, nachází dům ve vlastnictví žalovaného. Dvorem mezi truhlárnou a domem žalovaného lze projít na pozemek p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného, za vraty (na pozemku p. č. , Anonymizováno, ) byl v době místního šetření zaparkovaný traktor. Pozemek p. č. , Anonymizováno, je mírně svažitý a na něj (níže) navazují sousední pozemky a pozemek p. č. , hodnota, ve vlastnictví obce. Pozemek p. č. , Anonymizováno, i v nejužším místě umožňuje projetí traktoru. Na pozemek p. č. , Anonymizováno, (směrem zpět k pozemkům p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, a k asfaltové silnici) do mírného kopce navazuje pozemek p. č. , Anonymizováno, ; tyto pozemky jsou odděleny drátěnou bránou. Na pozemku p. č. , Anonymizováno, byla v době místního šetření složena prkna, terén byl lehce rozježděný, zřejmě od traktoru. V horní části pozemku p. č. , Anonymizováno, (směrem zpět k asfaltové komunikaci) bylo v době místního šetření složené dřevo, byl zde zaparkovaný valník naložený dřevem.

38. Pozemky p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, jsou zatíženy věcným břemenem chůze a jízdy ve prospěch oprávněného pozemku p. č. , Anonymizováno, . Věcná břemena byla zřízena na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a smlouvy o zřízení věcných břemen, uzavřené mezi , adresa, (právní předchůdkyní žalobce), , jméno FO, (právním předchůdcem žalovaného) a žalovaným dne , datum, . Touto dohodou se strany této smlouvy dohodli mj. na zrušení spoluvlastnictví k pozemkům v k. ú. , adresa, s tím, že , adresa, se stane výlučnou vlastnicí pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (dnešní pozemek p. č. , Anonymizováno, ), a , jméno FO, se stane výlučným vlastníkem mj. pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Současně bylo zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy motorovými vozidly ve prospěch vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, přes parcely p. č. , hodnota, (dnešní , Anonymizováno, ). Tato věcná břemena byla zřízena bezplatně a byla vyznačena v geometrickém plánu Geometrické kanceláře , adresa, , číslo plánu , Anonymizováno, .

39. Cesta přes pozemky p. č. , hodnota, a p. č. , Anonymizováno, v podstatě prostorově kopírující rozsah věcných břemen, se jako cesta užívá minimálně po dobu 50 let. Tato cesta soužila mj. k obsluze nemovitostí, které jsou nyní ve vlastnictví žalovaného, po této cestě rodina žalovaného vždy přepravovala různé náklady (uhlí, dřevo, piliny, kámen, trávu, materiál do/z truhlářské dílny), a to oběma směry, tzn. jak směrem od nemovitostí ve vlastnictví rodiny žalovaného, tak i směrem k nim, resp. do nich. Rodina žalovaného k tomuto účelu cestu využívala dle potřeby odjakživa, minimálně několikrát ročně, bez jakékoliv časové prodlevy (nikdy nenastala v tomto směru prodleva v trvání několika let), v podstatě dodnes. Cestu nebylo možné užívat pouze „v poslední době“, a to v důsledku jednání žalobce, který tuto cestu zatarasil.

40. Vztahy mezi žalobcem a žalovaným jsou konfliktní. Tyto konflikty vyústily mj. v toto řízení, tyto konflikty se projevují i v trestních řízeních vedených u zdejšího soudu (tyto skutečnosti jsou soudu známé z jeho činnosti). Konfliktní byly vztahy i jejich právních předchůdců, kdy se jedná o vícegenerační spory v rodině. Počátek těchto konfliktů se datuje přinejmenším do roku 1985.

41. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

42. Podle ust. § 1299 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

43. V první řadě se soud zabýval účelem, pro který byla zřízena předmětná věcná břemena. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k závěru, že tato věcná břemena byla zcela jednoznačně zřízena za účelem přístupu k pozemku p. č. , Anonymizováno, , popř. k dalším navazujícím nemovitostem ve vlastnictví rodiny žalovaného, a to v souladu se „zavedenou praxí“ kdy již minimálně několik desítek let před zřízením věcných břemen byla cesta, která kopíruje rozsah věcných břemen užívána k obsluze nemovitostí, které jsou nyní ve vlastnictví žalovaného. Tomuto závěru zcela jednoznačně odpovídá i smysl uzavřené dohody, kterou byla věcná břemena zřízena, když v rámci jedné dohody právní předchůdce žalovaného nabyl vlastnictví k pozemku p. č. , Anonymizováno, (oprávněný pozemek), a současně byla zřízena věcná břemena, která mu umožnila chůzi a jízdu po povinných pozemcích, čímž mu byl umožněn přístup k pozemku p. č. , Anonymizováno, , resp. k dalším navazujícím pozemkům (pozemek p. č. , Anonymizováno, bezprostředně navazuje na „cestu“ vymezenou věcnými břemeny). Tento závěr pak potvrzuje i rozsah věcných břemen, kdy se jedná o v podstatě nejkratší spojnici pozemku p. č. , Anonymizováno, s obecní (nyní asfaltovou) komunikací, o šíři cca 2-3 metry, při severovýchodním okraji pozemků p. č. , hodnota, , a to tak, aby tyto pozemky byly předmětnými věcnými břemeny dotčeny co nejméně. Pokud věcná břemena byla zřízena ve výše popsaném rozsahu, je zřejmé, že se nikterak nedotýkají ani nenavazují na pozemky p. č. , Anonymizováno, (p. č. , Anonymizováno, ) se nachází na opačné straně pozemků p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , a proto nemohlo být účelem zřízení věcných břemen zajištění přístupu k těmto pozemkům. Pokud by tomu tak bylo, zcela jistě by tomu odpovídal i jiný rozsah věcných břemen zachycený v geometrickém plánu. Ani z textu uzavřené dohody, popř. ze svědeckých výpovědí pak nevyplývá, že by účel, za kterým byla zřízena předmětná věcná břemena, byl jiný. Pokud toto žalobce popírá, soud s ohledem na výše uvedené jeho tvrzení a výpověď považuje za nevěrohodné a účelové ve snaze zajistit si pro něho příznivější výsledek tohoto řízení, Anonymizováno44. Jednou ze zásadních podmínek, které přepokládá ust. § 1299 odst. 2 o. z., je existence změny, resp. existence změny trvalé. Pokud žalobce tvrdí, že žalovaný má možnost přístupu na pozemek p. č. , Anonymizováno, i z druhé strany, soud k tomu dodává, že v řízení neprokázal, že by tomu bylo jinak i v době zřízení věcných břemen; přístup z druhé strany měl žalovaný bezpochyby zajištěn již v době zřízení věcných břemen, a v tomto směru k žádné změně nedošlo.Co se týče přístupu na pozemek p. č. , Anonymizováno, , tento pozemek je přístupný z (nyní asfaltové) komunikace ve vlastnictví obce, a ani v tomto směru nedošlo k žádné změně. Byť došlo ke změně vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, , kdy v době zřízení věcných břemen byl jedním ze spoluvlastníků i žalovaný, zatímco v současně době je jeho vlastníkem pouze žalobce, nic to nemění na tom, že účel, za kterým byla zřízena věcná břemena (viz výše) se nikterak nezměnil.Za změnu poměrů pak nelze hodnotit ani to, že v době zřízení věcných břemen dle tvrzení žalobce žádný z účastníků dohody nevlastnil traktor. V dohodě, kterou byla zřízena věcná břemena, byla věcná břemena vymezena jako právo chůze a jízdy motorovými vozidly. Není sporu o tom, že traktor je motorovým vozidlem, a pokud žalovaný věcná břemena využívá i pro jízdu traktorem, jedná v rozsahu svého oprávnění. Teoreticky by snad mohlo připadat v úvahu věc posoudit v tom smyslu, že žalovaný užívá věcná břemena v širším rozsahu, než mu věcná břemena umožňují; tato otázka však není předmětem tohoto řízení, a i kdyby toto bylo prokázáno, neznamenalo by to kvalifikovanou změnu poměrů. Nad rámec toho soud dodává, že ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že se cesta užívala mj. i k přepravě uhlí, dřeva, kamení a materiálu z/do truhlářské dílny, a lze si jen stěží představit, že by toto bylo realizováno např. osobním automobilem. Tímto je vyvráceno tvrzení žalobce v tom směru, že věcná břemena byla koncipována pro jízdu osobním automobilem (tato skutečnost nebyla v řízení prokázána, a ani nevyplývá z textu uzavřené dohody).Pokud se žalobce stal spoluvlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, , je pravdou, že ve vztahu k němu existence věcných břemen postrádá další význam. Tak tomu ovšem není ve vztahu k žalovanému. Ve vztahu k žalovanému proto ani v tomto nelze shledat změnu poměrů, natož předvídanou ust. § 1299 odst. 2 o. z.

45. Na základě výše uvedeného nezbývá než uzavřít, že žalobce neprokázal, že by došlo ke změně, která by byla způsobilá vyvolat zrušení věcných břemen. I pokud by snad nějaké drobné změně došlo, v žádném případě by se nemohlo jednat o trvalou změnu, a už vůbec ne o trvalou změnu vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby. Probíhající stavbu (ze strany dcery žalobce) pak v žádném případě nelze kvalifikovat jako změnu trvalou.

46. Pokud žalovaný předmětnou cestu užívá několikrát za rok, jedná v souladu se svým oprávněním vyplývajícím ze zřízených věcných břemen, kdy není rozhodné, jak často žalovaný svá věcná práva využívá. Skutečnost, že na straně žalovaného stále existuje potřeba těchto věcných břemen pak byla též v řízení prokázána, zejména svědeckými výpověďmi. Vzhledem k tomu, že žalovaný práva vyplývající z věcných břemen využívá neustále, nepřipadá v úvahu ani případné promlčení práva odpovídající věcným břemenům. Pokud pak žalobce žalovanému brání v tom, aby předmětná věcná břemena využíval, jedná protiprávně. Pokud snad žalobci vzniká nějaká škoda v souvislosti s tím, že žalovaný realizuje svá práva vyplývající z věcných břemen, tato otázka není předmětem řízení a nejedná se o kritérium, které by v řízení o zrušení věcných břemen bylo rozhodné.

47. Co se týče konfliktních vztahů mezi účastníky, judikatura (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ) připouští možnost zrušit věcné břemeno z důvodu vysoce konfliktních vztahů mezi účastníky, a to za situace, kdy tyto konfliktní vztahy vedou k tomu, že nemovitost je zanedbaná a dlouhodobě na ní není prováděna ani její základní údržba. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že judikaturou předvídaná situace na projednávaný případ nedopadá, když vztahy mezi účastníky jsou sice konfliktní, na druhou stranu však nevedou k tomu, že by tyto vztahy ohrozily údržbu předmětných nemovitostí – při místním šetření bylo zjištěno, že se jedná o udržované, pravidelně sečené pozemky. Konflikty mezi rodinami účastníků jsou pak vícegenerační, jedná se o dlouhodobý problém mezi nimi, kdy počátky konfliktů mezi rodinami účastníků se datují až do 80 let minulého století, tedy již do doby předtím, než byla věcná břemena zřízena. Ani v tomto směru pak nelze uvažovat o tom, že by v projednávaném případě došlo k nějaké (trvalé) změně, natož ke změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby.

48. Pokud žalobce uvádí, že zrušením věcných břemen by se situace mezi účastníky uklidnila, soud k tomu uvádí, že toto není kritérium, které by bylo rozhodné pro posuzování, zda jsou splněny podmínky pro zrušení věcných břemen či nikoliv. Soud s ohledem na další konflikty mezi účastníky a s ohledem na jejich postoje v tomto řízení nesdílí přesvědčení žalobce v tom směru, že pokud by věcná břemena byla zrušena, došlo by k nějakému zklidnění situace.

49. Pro doplnění soud k námitce žalovaného ve vztahu k promlčení práva domáhat se zrušení věcného břemena uvádí, že podle ust. § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem; jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Vzhledem k tomu, že v zákoně tak není stanoveno, dospěl soud k závěru, že v případě práva domáhat se zrušení věcného břemene, se jedná o právo nepromlčitelné.

50. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

51. Pro úplnost soud dodává, že zamítnul návrh žalobce na doplnění dokazování prostřednictvím zprávy Městského úřadu odboru dopravy, popř. Ministerstva dopravy ohledně toho, zda žalovaný je, popř. byl vlastníkem traktoru, a návrh žalobce na doplnění dokazování fotografiemi, které zachycují stavbu nemovitosti na pozemku žalovaného a zachycující pokácené topoly, neboť provedení těchto důkazů by s ohledem na výše uvedené bylo nadbytečné. Ať už by se prokázalo, že žalovaný v době zřízení věcných břemen traktor vlastnil či nikoliv, nic by to na shora uvedených závěrech nezměnilo. V případě stavby na pozemku žalovaného nikdo nepopírá její existenci, ale jak bylo uvedeno výše, stavební činnost neznamená trvalou změnu poměrů. Co se týče existence pokácených topolů, ty s tímto řízením nijak nesouvisí, maximálně by mohly podpořit závěr o konfliktních vztazích mezi účastníky, který byl již učiněn (viz výše).

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 o. s. ř., když žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem, kterému soud přiznal náklady řízení podle advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen „a. t.“). Soud přiznal žalovanému následující náhradu řízení:a) náhradu za 13 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne , datum, , písemné vyjádření ve věci samé ze dne , datum, , účast na místním šetření dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , písemné podání ve věci samé ze dne , datum, , další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne , datum, , písemné podání ve věci samé ze dne , datum, , písemné podání ve věci samé ze dne , datum, , další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne , datum, , účast na jednání dne , datum, – 2 úkony – 9:00 hod. -11:28 hod.) po , částka, , v souladu s ust. § 9 odst. 3 písm. c), ve spojení s ust. § 7 bod 5. a. t., v celkové výši , částka, ;b) paušální náhradu za 13 úkonů právní služby po , částka, v souladu s ust. § 13 odst. 4 a. t., v celkové výši , částka, ;c) náhradu DPH ve výši , částka, ; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, byla tedy počítána ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení (21 % z částky , částka, činí , částka, ).Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení, jak jsou uvedeny výše ve výroku II.

53. O povinnosti žalobce zaplatit náhradu nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., když v průběhu řízení bylo svědku, , jméno FO, , přiznáno svědečné ve výši , částka, .