4 C 258/2024

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A pro vydání psa + návrh na PO

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni psa jménem Tony, křížence jezevčíka s čivavou, barva hnědá, pohlaví pes, identifikační číslo čipu , Anonymizováno, , datum narození , datum, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Jindřichově Hradci náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Dne , datum, bylo u Okresního soudu v Jindřichově Hradci zahájeno řízení, v němž se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost vydat jí psa Tonyho s odůvodněním, že je jeho vlastníkem. Dne , datum, jí psa darovala , jméno FO, a s ohledem na to, že se žalovaným udržovali partnerský vztah a žili ve společné domácnosti, o psa pečovali společně. V dubnu 2024 se se žalovaným rozešli a ode dne , datum, jí žalovaný psa zadržuje a odmítá vrátit.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal, popřel, že by žalobkyně byla vlastníkem psa Tonyho. V době, kdy k němu měla vlastnické právo nabýt, jí bylo 17 let a je otázkou, zda neměl předcházet souhlas opatrovnického soudu. Vlastníkem psa Tonyho je on, svědčí o tom, europas, očkovací průkaz, doklady ohledně nákladů na psa. Péče žalobkyně o psa je nedostatečná.

3. Na základě předběžného opatření vydaného dne , datum, , č.j. , spisová značka, , probíhala střídavá péče účastníků o psa Tonyho.

4. Dle darovací smlouvy uzavřené dne , datum, mezi , jméno FO, jako dárcem a , Jméno žalobkyně, jako obdarovanou je dárkyně výlučným vlastníkem psa jménem Tony, křížence jezevčíka s čivavou, barva hnědá, pohlaví pes, identifikační číslo čipu , Anonymizováno, , datum narození , datum, , a bezplatně tohoto psa daruje do výlučného vlastnictví obdarované, která psa do svého výlučného vlastnictví přijímá. Strany dále ve smlouvě prohlásily, že k předání psa již došlo dne , datum, a k tomuto dni mezi nimi vznikl smluvní vztah. Tato smlouva výše uvedené skutečnosti potvrzuje.

5. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně se dostavila na Policii ČR, Obvodní oddělení , adresa, , kde oznámila, že jí bývalý přítel nechce vrátit psa a doložila darovací smlouvu, kterou s dárkyní dodatečně sepsaly.

6. Dopisem ze dne , datum, žalovaný sdělil právní zástupkyni žalobkyně, že psa Tonyho žalobkyni nepředá.

7. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k vydání psa Tonyho.

8. Obě strany předložily lékařské zprávy ohledně ošetření psa a z nich vyplývá, že žalobkyně i žalovaný docházeli se psem na veterinární ošetření, žalobkyně k , právnická osoba, , žalovaný k , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle lékařské dokumentace ze dne , datum, byl pes minulý týden u přítelkyně, vrátil se minulou neděli a začaly potíže, zvracení a střídavě průjem. Ve zprávách , tituly před jménem, , jméno FO, je jako majitel psa uveden žalovaný. Žalovaný dále předložil doklady ohledně nákupu zvířecích potřeb.

9. Žalovaný předložil europas vystavený pro psa Tonyho dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, . Jako vlastník psa je zde uveden žalovaný , Jméno žalovaného, . Dále byly předloženy poukázka a příjmový doklad z nichž vyplývá, že poplatek za psa v 2024 a 2025 platil žalovaný, doklady jsou vystaveny na žalovaného bytem , adresa, .

10. Žalovaný také předložil komunikaci s bratrem žalobkyně, v níž bratr žalobkyně sděluje žalovanému, že ví o problémech, že bude soud a že mu rád pomůže, protože s rodiči a sestrou nesouhlasí, je toho názoru, že u něj se bude mít vždycky líp a hlavně ví, jaká , Anonymizováno, je.

11. Žalovaný soudu předložil i fotografie psa Tonyho k prokázání, že pes po návratu od žalobkyně měl problémy způsobené nedostatečnou péčí. Dále předložil videonahrávky k prokázání, že pes Tony se po návratu od žalobkyně s žalovaným vítá, případně psa drží na vodítku přítel žalobkyně jedoucí na kole a žalobkyně jde za nimi, či je pes uvázán před Kauflandem.

12. K dotazu soudu sdělil , tituly před jménem, , jméno FO, , že na základě výpisu z databáze Registr petpassportů a společenských zvířat vedeného při Komoře veterinárních lékařů České republiky je majitelem předmětného psa , Jméno žalovaného, . V registru je uveden nynější majitel , Jméno žalovaného, , dřívější majitelé žádní, nynější odpovědná osoba , Jméno žalovaného, , dřívější odpovědné osoby žádné, číslo petpasu , IBAN, .

13. Na lyssetce (speciální známka prokazující očkování psa) je jako vlastník psa uveden žalovaný.

14. Ve zprávě ze dne , Anonymizováno, žalobkyně sděluje žalovanému, že vyhrál, má na to právo. Přehnala to a začala si. Nechce po něm nic, ale vůbec nic. Jen prosí o odpuštění.

15. Žalobkyně uvedla, že paní , jméno FO, , kolegyně matky, měla štěňata a ona se na ně chodila každý den dívat a rozhodla se vzít si jedno štěně. Žalovaný s tím nesouhlasil, musela ho přemlouvat. Žalovaný se na štěňata nebyl podívat u předání psa nebyl. Po cestě z práce se u paní , jméno FO, zastavili a ona jí psa darovala. Odvezla ho k rodičům, kde zůstala dva týdny. Následně se přestěhovala i se psem k žalovanému. Společně bydleli tři roky a společně o psa pečovali. Po rozchodu se domluvili, že ona bude mít psa od pondělka do čtvrtka nebo pátka a následně bude u žalovaného. Poté, co žalovanému oznámila, že již nechce střídavou péči, psa neviděla. Darovací smlouvu písemně uzavřeli proto, aby byl důkaz, že pes je její.

16. Žalovaný vypověděl, že v době pořízení Tonyho bydlela žalobkyně u něj. Její rodiče psa nechtěli, ptala se proto jeho, zda by psa nechtěl. On zpočátku nesouhlasil, ale poté, co mu žalobkyně slíbila, že mu s ním pomůže, souhlasil. V této době žalobkyně chodila do školy, měla , částka, na týden, sama by psa neuživila. O psa pečovali společně. Tonyho si tedy pořizoval on, je přihlášen na jeho adrese, žalobkyně ho pouze převzala. Při střídavé péči se každý týden Tony vrací s nějakým problémem, zánětem ucha, průjmem, zalepený lepidlem.

17. Žalovaný navrhnul dokazování doplnit o výslech svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Svědek , jméno FO, , bratr žalobkyně, uvedl, že psa si odvezla žalobkyně, koupila si ho ona, ale byli s žalovaným, tak měli psa spolu. Ona před pořízením psa hovořila o tom, že by psa chtěla. Když se rozešli, začalo se to se psem řešit. , jméno FO, se na počátku o psa staral lépe, sestra je nevyrovnaná. , Anonymizováno, psal, že by byl rád, aby pes byl u něj. Nyní je péče sestry o psa v pořádku. Svědkyně , jméno FO, zná oba účastníky, žalovaný je jejím synovcem. Psa Tonyho zná, chodili k nim na návštěvy. Účastníci jim sdělili, že si pořídili psa, že ho dostali. , jméno FO, dělá na týdenkách, přes týden mu pomáhají rodiče a nynější přítelkyně. Po rozchodu si psa střídali. Došlo ke komplikaci, neboť nynější přítel , jméno FO, jí zakázal se s , Anonymizováno, setkávat s tím, aby psa , Anonymizováno, nepředávala. , jméno FO, jí říkala, že pes je její, ale neměla k tomu žádný doklad.

18. Svědek , jméno FO, rovněž zná oba účastníky, ví, že si spolu pořídili psa, dostali ho. O psa pečovali oba, v týdnu , Anonymizováno, , neboť , Anonymizováno, byl v práci, o víkendu o psa pečoval , Anonymizováno, . , jméno FO, se o psa stará dobře, pes za pána považuje , Anonymizováno, , je to chlap, má autoritu.

19. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení navrhla výslech svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, . Svědkyně , jméno FO, , matka žalobkyně, vypověděla, že její kolegyně měla štěňátka a ona se s dcerou na ně chodila dívat. Jedno štěňátko si dceru vybralo, přišlo k ní a dcera se rozhodla, že si ho vezme, vybrala si ho ona. Štěně si přebírala od paní , jméno FO, , s dcerou zaplatily první očkování. , jméno FO, u paní , jméno FO, nebyl, nezná ji, nevěděl, kde bydlí a kde pejsci jsou. Poté byla dcera u nich doma a postupně se stěhovala k panu , jméno FO, . Pak žili společně. Když se rozešli, , Anonymizováno, panu , jméno FO, umožnila střídavou péči, týden a týden. Věděla, že má psa rád, že se o něj dobře stará. Pak tam něco proběhlo, pan , jméno FO, dceři nechtěl psa dát, dohadovali se, přijela tam městská policie a na základě europasu policie rozhodla, že pes je pana , jméno FO, . Ten si europas nechal udělat bez vědomí dcery. Pokud má Tony zdravotní potíže, může to být ze stresu, neboť každou neděli mění domov, lidi okolo sebe, stravu, režim, což jí potvrdil i veterinář , adresa, . Pejsek cítí, že zase bude měnit prostředí. Náklady na pejska hradil většinou pan , jméno FO, , něco platila i ona. Pejska přihlásili do , Anonymizováno, , neboť to bylo levnější. Je možné, že v očkovacích registrech je jako majitel psa uveden pan , jméno FO, . Na státní policii jim poradili, aby s paní , jméno FO, uzavřeli darovací smlouvu a tou mohou prokázat, že pejsek je jejich. Stejně to nemělo cenu, nepomohlo to a došlo to k soudu.

20. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že zná žalobkyni, s její matkou jsou dlouholeté kolegyně, kamarádky. Narodily se jí štěňátka a jednou jeli z práce, štěňátka přiběhla k brance a , Anonymizováno, si vzala Toníka do ruky, chovala ho a druhý den jí řekla, jestli by si Toníka mohla vzít. Za dva či tři týdny si pro něj přijela, zaplatila očkování a Toníka si odvezla. Ona věděla, že se pejsek bude mít u , Anonymizováno, dobře. , jméno FO, se na štěňátka nebyl podívat, nezná ho. Nikdy by štěňátko neposlala někomu, koho nezná. , Anonymizováno, chtěla pejska pro sebe. Ona nevěděla, že žalobkyně je partnerkou žalovaného. Ví o tom, že pán pejska nevrátil, byli z tohoto důvodu na policii. V době, kdy pejska přebírala, nesepsali žádnou smlouvu, bylo to ústní. Pejsci byli její, ona je darovala, tak kvůli policii sepsaly písemnou smlouvu, protože si myslely, že se Toník vrátí zpátky.

21. Shora popsané dokazování soud vyhodnotil jako postačující pro to, aby bylo možné věc uzavřít po skutkové stránce. Pokud jde o jednotlivé důkazy, soud je hodnotí jako věrohodné včetně výpovědi svědků , jméno FO, , matky žalobkyně a její kolegyně , jméno FO, . Tyto výpovědi nejsou v rozporu s ostatními provedenými důkazy a v zásadě neodporují ani tvrzením žalované strany. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, nic podstatného ohledně vlastnictví psa nevypověděli.

22. Žalobkyně byla partnerkou žalovaného. Kolegyně její matky , jméno FO, měla štěňátka a žalobkyně, která se na ně jezdila dívat, projevila zájem o jedno z těchto štěňátek a , jméno FO, žalobkyni toto štěňátko jménem Tony darovala, přičemž nebyla uzavřena písemná darovací smlouva. Následující tři roky žalobkyně žila se žalovaným v jeho bytě, o psa společně pečovali. Žalovaný převážně hradil jeho potřeby, pes byl přihlášen v místě bydliště žalovaného, který za něj hradil poplatky. V dubnu 2024 došlo k rozchodu účastníků. Následně se v péči o psa po týdnu střídali do doby, než žalobkyně tuto střídavou péči odmítla. Poté žalovaný psa již žalobkyni nepředal. V červenci 2024 žalovaný bez vědomí žalobkyně pořídil pro psa petpas v němž je on uveden jako vlastník psa Tonyho i jako odpovědná osoba. V době, kdy žalovaný psa žalobkyni již nepředal, uzavřela , jméno FO, se žalobkyní písemnou darovací smlouvu a obě srozumitelně a pochopitelně vysvětlily důvod pro který tak učinily a ten vyplývá i ze smlouvy samotné. Chtěly tak písemně potvrdit uzavření ústní darovací smlouvy z , datum, s cílem vydání psa žalobkyni. Žalobkyně se v této záležitosti obracela i na policii, která po zjištění, že v europasu je jako vlastník zapsán žalovaný, věc neřešila. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, (shodně i výpověď žalobkyně) vyplynulo, že žalovaný přes týden pracuje mimo bydliště a o psa v této době pečuje jeho přítelkyně nebo rodiče.

23. Je prokázáno, že vlastníkem psa Tonyho se stala žalobkyně na základě ústně uzavřené darovací smlouvy mezi svědkyní , jméno FO, jako dárkyní a žalobkyní jako obdarovanou dne , datum, , kdy byl pes žalobkyni předán. Není prokázáno, že by žalobkyně psa pouze vyzvedávala od svědkyně pro žalovaného. Naopak z výpovědi svědkyně vyplynulo, že by štěně neznámému člověku nedala, věděla, že štěně bude u žalobkyně. Není tvrzeno a ani prokázáno, že by žalobkyně své vlastnické právo k psovi později žalovanému převedla.

24. Prokázané skutečnosti a sice v očkovacím průkazu, v petpasu a dalších dokladech je jako vlastník psa zapsán žalovaný, na hrazení nákladů na péči o psa se podílel především žalovaný, pes žil v bytě žalovaného, byl hlášen v místě bydliště žalovaného, žalovaný za něj platil poplatky, od počátku se o psa staral, nemohly vlastnické právo žalovaného k psovi založit. Vlastnické právo žalovaného nevzniklo ani tím, že pes žalovaného při předávání vítal, že byl uvázaný u , Anonymizováno, , že má žalovaný za to, že žalobkyně péči o něj nezvládá. Ani na základě souhlasu žalobkyně, že v některých databázích bude jako vlastník psa zapsán žalovaný, nemohl žalovaný vlastnické právo nabýt.

25. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně po rozchodu účastníků dala jednoznačně najevo, aby pes zůstal u žalovaného. Naopak po rozchodu účastníci praktikovali střídavou péči a poté, co žalovaný odmítl psa žalobkyni předat, obrátila se na policii, byla sepsána písemná darovací smlouva, vše ve snaze o vydání psa. Ani korespondence mezi účastníky tomu nesvědčí (bod 14).

26. Dle § 898 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ) k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty.

27. Žalobkyně (její rodiče) k uzavření předmětné darovací smlouvy nepotřebovala souhlas soudu, neboť darování psa je běžnou záležitostí a týkalo se zanedbatelné majetkové hodnoty (pes byl darován zdarma). V případě neplatnosti darovací smlouvy by pes zůstal vlastnictvím svědkyně , jméno FO, , nikoli žalovaného.

28. Podle § 494 OZ živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.

29. Zvířata sice nejsou věcí, ale lze na ně použít ustanovení o věcech movitých, neodporuje-li to jejich povaze živého tvora. Zvíře může být předmětem vlastnického práva, které lze nabýt smlouvou, přivlastněním či nálezem (na základě žádného z těchto titulů žalovaný na rozdíl od žalobkyně vlastnické právo nenabyl).

30. Ustanovení § 494 OZ pamatuje na to, aby v důsledku mechanické aplikace ustanovení o věcech nebylo živé zvíře vystavováno pocitům úzkosti, či strachu, aby mu nebyla působena bolest, aby u něj nevznikal stres, například odloučením od svého pána, aby nedocházelo k jeho poškození či uhynutí. Jednáním odporujícím povaze zvířete jako živého tvora bude proto například převod vlastnického práva ke zvířeti a jeho odevzdání nabyvateli tehdy, bude-li zvíře na svého dosavadního pána silně fixováno a jeho odloučení by mu způsobilo psychickou újmu (rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, ).

31. Psa Tonyho si vybrala žalobkyně a po dobu následujících třech let o něj pečovali účastníci oba, a i v době rozhodování soudu o něj pečují oba účastníci střídavě. Žalovaný je přes pracovní týden mimo bydliště a péči o Tonyho v této době tak zajišťují další osoby32. Podle§ 1040 odst. 1 OZ kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

32. Vlastníkem psa Tonyho je žalobkyně. Po právu proto žaluje žalovaného na jeho vydání. Z bodu 30 vyplývá, že vydáním žalobkyni nebude pes vystavován pocitům úzkosti, či strachu, nebude mu působena bolest nebo stres, nedojde k jeho poškození či uhynutí, nebude mu působena psychická újma, neboť po celou dobu je s žalobkyní v kontaktu.

33. Ve sporu úspěšná žalobkyně má dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), právo na náhradu nákladů řízení. Náklady představuje odměna za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen AT) a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Za jeden úkon právní pomoci poskytnuté v roce 2024 se přiznává , částka, (§ 9 odst. 1, § 7), za celkem 3 úkony se přiznává , částka, (převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby), za ½ úkon se přiznává , částka, (sepis návrhu na nařízení předběžného opatření). Dále se přiznávají 4 režijní položky po , částka, . Za jeden úkon právní pomoci poskytnuté v roce 2025 se přiznává , částka, (§ 9 odst. 1 AT ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. účinné od , datum, ), za celkem 5 úkonů se přiznává , částka, (3x účast u jednání soudu, 2x písemné podání soudu), dále se přiznává 5 režijních položek po , částka, . Jízdné z , adresa, a zpět ke třem jednáním činí , částka, (ujeto celkem , hodnota, km osobním vozem o spotřebě 4,1 l na 100 km, 1l nafty za 34,70 Kč), 24 půlhodin ztráty času , částka, . Naposledy se přiznává 21% DPH.

34. Řízení si vyžádalo náklady na svědečné ve výši , částka, . Soud ukládá ve sporu neúspěšnému žalovanému tyto náklady státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř. zaplatit.