5 C 112/2024

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají určení, že jsou společnými vlastníky (SJM) pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne , datum, , doplněnou dne , datum, , domáhají se žalobci určení, že jsou společnými vlastníky (SJM) pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, (dále též: „Pozemek“), neboť jej mimořádně vydrželi do společného jmění manželů. Vydržecí dvacetiletá doba počala žalobcům běžet od , datum, , v průběhu času byla nepřerušena a uplynula dnem , datum, . Žalobce a) je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , na němž stojí budova č. p. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, , vše v obci a katastrálním území , adresa, . Tyto nemovitosti žalobce a) nabyl usnesením Okresního soudu v , adresa, č. j. , Anonymizováno, . Spolu s nabytím vlastnického práva k těmto nemovitostem se oba žalobci ujali i držby pozemku parc. č. , hodnota, , v obci a katastrálním území , adresa, . Od roku 1996 žalobci Pozemek drželi, chovali se k němu jako k vlastnímu, obdělávali na něm půdu, pěstovali na něm kukuřici a další plodiny, sekali na něm trávu, měli jej oplocený a celkově jej obstarávali a pečovali o něj. V tomto počínání žalobcům nikdo od roku 1996 nikterak nebránil a o Pozemek se nikdo jiný, krom příslušníků rodiny žalobců, nezajímal a nestaral. Až v roce 2022 začala žalovaná neoprávněně rušit držbu žalobců, když si začala nárokovat práva k Pozemku v souvislosti s provedenými pozemkovými úpravami realizovanými v katastrálním území , adresa, , a nakonec na jaře roku 2024 Pozemek zasypala štěrkem. Naléhavý právním zájem žalobci spatřují v dosažením shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

2. Žalovaná navrhuje nárok zamítnout, neboť Pozemek nabyla na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě č. j. , č. účtu, ; odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , resp. , spisová značka, .

3. Dle shodných tvrzení účastníků je žalobce a) zapsán jako výlučný vlastník nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , a to zejména pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, (jehož součástí je stavba), parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, (též seznam nemovitostí na LV). Žalovaná je zapsaná jako výlučný vlastník pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, (též částečný výpis z katastru nemovitostí). Ze snímku katastrální mapy je zřejmé, že Pozemek leží mezi pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, .

4. Dne , datum, zemřel otec žalobce a), v rámci řízení o dědictví na žalobce a) přešlo vlastnické právo k výše uvedeným nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, (pravomocné usnesení Okresního soudu v , adresa, č. j. , Anonymizováno, ; právní moc , datum, ).

5. Dle částečného výpisu z katastru nemovitostí (listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, ) bylo vlastnické právo žalované k Pozemku zapsáno dne , datum, na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě č. j. , č. účtu, ze dne , datum, , pravomocného dne , datum, s právními účinky vkladu k , datum, . Z tohoto rozhodnutí plyne, že Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Jihočeský kraj, , jméno FO, , rozhodl v souladu s návrhem komplexních pozemkových úprav schváleným rozhodnutím č. j. , právnická osoba, výměně či přechodu vlastnických práv k pozemkům v katastrálním území , adresa, . Proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav podali odvolání paní , jméno FO, a žalobci; ústředí Státního pozemkového úřadu napadené rozhodnutí i řízení přezkoumalo, podaná odvolání zamítlo a schválení návrhu potvrdilo. Následně paní , jméno FO, , za účasti žalobců, podala žalobu Krajskému soudu v , adresa, (řízení o komplexních pozemkových úpravách bylo přerušeno), který ji zamítl, stejně tak byla zamítnuta kasační stížnost Nejvyšším správním soudem v Brně – z rozsudku č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, se podává, že rozhodnutím ze dne , datum, č. j. , č. účtu, , schválil Krajský pozemkový úřad pro Jihočeský kraj – pobočka , adresa, návrh komplexních pozemkových úprav v katastrálním území , adresa, . Odvolání paní , jméno FO, proti tomuto rozhodnutí zamítl Státní pozemkový úřad rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, , a rozhodnutí pozemkového úřadu potvrdil. Tímto rozhodnutím bylo dále jako nepřípustné zamítnuto odvolání osob zúčastněných na řízení, neboť pozemky v jejich vlastnictví zapsané nebyly pozemkovými úpravami řešeny. Proti rozhodnutí podala , jméno FO, žalobu ke Krajskému soudu v , adresa, , který ji zamítl. Krajský soud konstatoval, že podstatou sporu mezi , jméno FO, a Státním pozemkovým úřadem byla otázka existence a trasování polní cesty vymezené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (dle shodného prohlášení účastníků se jedná o pozemek, odlišný od Pozemku, v jiné části obce). Účastníky tohoto řízení byli žalobci.Dle rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě č. j. , č. účtu, vlastníci pozemků pozbyli vlastnické právo k pozemkům řešeným dle ustanovení § 2 zákona a zároveň nabyli vlastnické právo k pozemkům podle schváleného návrhu pozemkových úprav – žalovaná takto nabyla vlastnické právo k Pozemku (pozbyvším vlastníkem Pozemku byly , právnická osoba, . - shodné prohlášení účastníků).

6. Žalobci žalovanou vyzvali k součinnosti při převodu vlastnického práva k Pozemku v katastru nemovitostí s tím, že pokud nebude poskytnuta, budou se domáhat svých práv u soudu (předžalobní výzva ze dne , datum, ). Žalovaná sdělila, že výzvu požaduje za bezpředmětnou (přípis ze dne , datum, ).

7. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu, vyjma důkazu výslechem syna žalobců, výslechem žalobce b), fotografiemi pozemku a fotografiemi zasypaného pozemku, pasporty místních komunikací, svědeckou výpovědí , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , adresa, , , jméno FO, , , jméno FO, , adresa, , , jméno FO, , adresa, , , jméno FO, , adresa, , výzvou k odstranění pevných překážek a přípisem ze dne , datum, , když tyto byly s ohledem na skutkové a právní posouzení věci shledány jako nadbytečné.

8. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr: Žalobce a) je na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v , adresa, č. j. , Anonymizováno, zapsán jako výlučný vlastník nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , a to zejména pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, . Žalovaná je na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě č. j. , č. účtu, ze dne , datum, , pravomocného dne , datum, , zapsaná jako výlučný vlastník Pozemku, který je situován mezi pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, . Návrh pozemkových úprav byl schválen dne , datum, č. j. , č. účtu, , žalobci a paní , jméno FO, podali proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav odvolání, které bylo zamítnuto, následně paní , jméno FO, za účasti žalobců podala žalobu Krajskému soudu v , adresa, , která byla zamítnuta, stejně tak kasační stížnost Nejvyšším správním soudem v Brně dne , datum, .

9. Podle ustanovení § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: občanský zákoník) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. K řádnému vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (ustanovení § 1091 odst. 2 občanského zákoníku.). Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl (ustanovení § 1095 občanského zákoníku – mimořádné vydržení). Nejvyšší soud již ustáleně dovozuje, že k mimořádnému vydržení zákon vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby a aby nebyl držiteli prokázán „nepoctivý úmysl“. Dle ustanovení § 3066 občanského zákoníku do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou – tzn., že mimořádné vydržení nemovité věci může být dovršeno nejdříve k , datum, (ačkoli 20 letá vydržecí doba uplynula dříve) – srovnej § 3066 [Mimořádné vydržení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 2.).Z výše uvedených zákonných ustanovení ve spojení s tvrzeními žalobců, mohli tito Pozemek mimořádně vydržet k , datum, .Podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, jsou pozemkovými úpravami změny v uspořádání pozemků v určitém území provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a na investiční výstavbu.V ustanovení § 2 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném do , datum, (dále jen: „zákon o pozemkových úpravách“) se podává, že pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst.

8. Současně je cílem pozemkových úprav zajištění podmínek pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování.Dle ustanovení § 11 zákona o pozemkových úpravách Pozemkový úřad oznámí na své úřední desce a zároveň na úředních deskách dotčených obcí [§ 5 odst. 1 písm. c)], kde je možno po dobu 30 dnů nahlédnout do zpracovaného návrhu; návrh musí být vystaven též v dotčené obci. O vystavení návrhu pozemkový úřad vyrozumí známé účastníky a současně jim sdělí, že v této době mají poslední možnost uplatnit k návrhu své námitky a připomínky u pozemkového úřadu. K později podaným námitkám a připomínkám se nepřihlíží (odstavec 1). Pokud jsou na základě námitek a připomínek podle odstavce 1 provedeny úpravy návrhu, je pozemkový úřad povinen vyžádat si nové vyjádření od dotčených účastníků. Mají-li uplatněné námitky a připomínky vliv na změnu plánu společných zařízení, postupuje se podle § 9 odst. 10 a 11. Závěrečné jednání podle odstavce 3 se uskuteční až po schválení plánu společných zařízení zastupitelstvem obce (odstavec 2). Po uplynutí doby podle odstavce 1 pozemkový úřad svolá závěrečné jednání, na kterém zhodnotí výsledky pozemkových úprav a účastníky seznámí s návrhem, o kterém bude rozhodnuto (odstavec 3). Pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry pozemků, které jsou řešeny ve smyslu ustanovení § 2 v pozemkových úpravách. Váha hlasu podílového spoluvlastníka odpovídá jeho podílu na celkové výměře řešených pozemků (odstavec 4). Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkový úřad oznámí doručením veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům. Z náležitostí návrhu se k rozhodnutí doručovanému účastníkům řízení připojí jen ta písemná a grafická část návrhu, která se dotýká konkrétního účastníka řízení. Návrh se všemi náležitostmi se ukládá u pozemkového úřadu a u příslušného obecního úřadu, kde lze do návrhu nahlédnout. Pozemkový úřad předá po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 4 část návrhu, týkající se plánu společných zařízení příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Rozhodnutí o schválení návrhu, které nabylo právní moci, (dále jen „schválený návrh“) pozemkový úřad předá katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí (odstavec 5). V případě odvolání proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav vyrozumí pozemkový úřad, který napadené rozhodnutí vydal, ostatní účastníky řízení o obsahu podaných odvolání veřejnou vyhláškou, a to se současným upozorněním na možnost vyjádřit se k předmětu odvolání do 7 dnů ode dne doručení veřejnou vyhláškou (odstavec 6). Pokud odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu potvrdí, doručí písemné vyhotovení rozhodnutí o odvolání jen odvolateli a ostatním účastníkům řízení jej doručí veřejnou vyhláškou. Jestliže odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu změní nebo zruší, postupuje v takovém případě při doručování podle správního řádu. Obdobně se doručuje v případě použití přezkumného řízení, obnovy řízení nebo vydání nového rozhodnutí ve věci (odstavec 7). Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Upřesnění výměr parcel vyplývající ze zaokrouhlení při tvorbě obnoveného souboru geodetických informací není změnou návrhu. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku. Tímto rozhodnutím zanikají dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem (§ 15) k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká. Ustanovení zvláštního právního předpisu se nepoužije. Usnesení vydaná podle § 80 správního řádu doručuje odvolací orgán veřejnou vyhláškou. Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv musí být vydáno bezodkladně, nejpozději však do 6 měsíců po dni nabytí právní moci rozhodnutí o schválení návrhu, s výjimkou postupu podle odstavce 9. Rozhodnutí o určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2 lze vydat i samostatně. Takové rozhodnutí však nesmí být vydáno přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a musí být vydáno nejpozději do 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, případně do 1 měsíce ode dne, kdy pozemkový úřad zjistí, že o úhradě a lhůtě dosud nebylo rozhodnuto (odstavec 8). Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad vydá po prověření, zda nebyla u příslušného soudu podána žaloba proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 4. Pokud žaloba podána byla, přeruší pozemkový úřad řízení, a to až do konečného rozhodnutí soudem. Usnesení o přerušení řízení se doručuje pouze veřejnou vyhláškou (odstavec 9). Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad doručí veřejnou vyhláškou a jeho písemné vyhotovení doručí všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene nebo změnou zástavního práva, známým pozemkovému úřadu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení veřejnou vyhláškou. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. Pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis, byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a pozemkového úřadu. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Rozhodnutí podle odstavce 8, které nabylo právní moci, doručí pozemkový úřad Ministerstvu zemědělství a katastrálnímu úřadu. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát, stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8 (odstavec 10). Nebylo-li projednáno dědictví po vlastníkovi, jehož pozemky jsou dotčeny řešením ve smyslu § 2, do doby rozhodnutí o přechodu vlastnických práv podle odstavce 8, jsou předmětem dědictví pozemky v souladu se schváleným návrhem (odstavec 4), namísto původních pozemků zůstavitele. V těchto případech bude po právní moci rozhodnutí podle odstavce 8 evidován v katastru nemovitostí jako vlastník takového předmětu dědictví zůstavitel, a to až do doby provedení vkladu změny vlastnických a jiných věcných práv ve prospěch dědiců (odstavec 11). Je-li ohledně pozemku, na kterém se provádějí pozemkové úpravy podle § 2, vedeno soudní řízení o určení vlastnického práva, řeší se tento pozemek odděleně od ostatních pozemků téhož vlastníka. V těchto případech je po právní moci rozhodnutí podle odstavce 8 zapsána v katastru nemovitostí poznámka o podané žalobě nebo poznámka spornosti k pozemku, který přešel do vlastnictví žalovaného podle schváleného návrhu. Určí-li soud, že vlastníkem původního pozemku byl k okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8 žalobce, zapíše se do katastru nemovitostí vlastnické právo žalobce k pozemku, ke kterému je zapsána poznámka podle předchozí věty (odstavec 12). Právní stav podle schváleného návrhu je závazný i pro právní nástupce vlastníků pozemků. Do vydání rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavce 8 se ve všech listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a v nichž jsou uvedeny pozemky, které jsou předmětem řízení o pozemkových úpravách, uvedou kromě dosavadních pozemků i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu; údaje o nich poskytuje pozemkový úřad. Jednotlivé pozemky nebo jejich části nemůže jejich vlastník po schválení návrhu bez souhlasu pozemkového úřadu zatížit nebo zcizit (odstavec 13).Ve své rozhodovací praxi se pozemkovými úpravami zabýval Ústavní soud – srovnej zejména nález sp. zn. , Anonymizováno, - není nejmenších pochybností o tom, že pozemky, zejména určené k zemědělskému využívání, byly v historii lidské společnosti považovány za součást přírody a krajiny, přitom názory na vhodné uspořádání přírody a krajiny prošly určitým vývojem. Zásahy provázející toto uspořádání byly však ve všech případech považovány za činnost prováděnou ve veřejném zájmu. Nezbytným produktem pozemkových úprav byly i zásahy do vlastnických a jiných práv k pozemkům. Principiálně se tak dělo za náhradu, a to buď náhradu věcnou (přidělením náhradního pozemku), či relutární (přiznáním adekvátní náhrady v penězích). Jde o postup obvyklý ve všech vyspělých zemích také v dnešní době, i když k němu nedochází v takovém rozsahu jako v České republice. Přitom však neexistují signály, že by v těchto případech byl takový postup klasifikován jako porušování základních lidských práv. Na toto rozhodnutí odkazuje Nejvyšší soud ČR v usnesení sp. zn. , spisová značka, , v kterém zdůrazňuje, že pozemkové úpravy jsou determinovány na jedné straně (soukromým) zájmem jednotlivých vlastníků na kvalitativním zlepšení výkonu jejich vlastnického práva, a to především prostřednictvím směny pozemků a vybudování společných zařízení (viz § 9 odst. 8 PozÚpr), a na druhé straně veřejným zájmem na zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, na zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, na zlepšení životního prostředí, na ochraně a zúrodnění půdního fondu, vodního hospodářství a na zvýšení ekologické stability krajiny (srovnej § 2 PozÚpr). Přítomnost veřejného zájmu dokládá i znění § 17 odst. 1 věty první PozÚpr, podle něhož náklady na pozemkové úpravy hradí v zásadě stát, nejedná-li se o zvláštní situaci, na niž pamatuje zákon o pozemkových úpravách. Pozemkové úpravy tak jsou složitým a náročným procesem, který musí být formálně proveden v jeden okamžik v celém obvodu pozemkových úprav, aby se eliminovalo riziko nežádoucího stavu, kdy by více osob mělo ve stejný okamžik vlastnické právo k jednomu pozemku. Vzhledem k tomu zákon o pozemkových úpravách stanovuje, že pozemkové úpravy probíhají v podobě správního řízení, které je podle § 11 odst. 8 PozÚpr zakončeno rozhodnutím pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv. Zároveň toto rozhodnutí řeší povahu nabytí vlastnického práva na základě uskutečněných pozemkových úprav s odkazem na usnesení sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, - „Právní teorie rozlišuje dva základní způsoby nabývání vlastnického práva – originární (vlastnictví vzniká prvnímu vlastníkovi k věci, která dosud nebyla předmětem vlastnického práva, či novému vlastníkovi nezávisle na vlastnictví dosavadního vlastníka, tj. k věci, která sice ve vlastnictví někoho jiného byla, ale na nabyvatele přešla jinak než jejím převodem, tedy jinak než z vůle dosavadního vlastníka), a derivativní (vlastnictví vzniká odvozeně od vlastnického práva dosavadního vlastníka, resp. se hovoří o nabytí vlastnického práva z vůle předchozího vlastníka). Mezi originární způsoby nabytí vlastnického práva je teorií řazeno mimo jiné nabytí vlastnického práva výrokem úředním, konkrétně rozhodnutím státního orgánu (§ 132 obč. zák.), tj. např. soudu či správního orgánu (úřadu). Vlastnictví se v těchto případech nabývá v den, který je určen v rozhodnutí, a není-li tento den určen, pak se nabývá v den, kdy se příslušné rozhodnutí soudu či správního orgánu (úřadu) stalo pravomocným. Pokud jde o nemovitost, provede se záznam takto nabytého vlastnického práva do katastru nemovitostí. Příkladem nabytí vlastnického práva rozhodnutím správního úřadu je rozhodnutí vydané v řízení o vyvlastnění, nabytí vlastnického práva k nemovitosti restituované podle zák. č. 229/1991 Sb., rozhodnutím pozemkového úřadu apod. (srov. Knappová, M., Švestka, J., Dvořák, J. a kol., Občanské právo hmotné, 1. díl, ASPI, 2005, str. 346 a násl.).“ Nejvyšší soud se v uvedeném usnesení dále zaobírá otázkou důsledků originárního nabytí vlastnického práva rozhodnutím soudu či správního orgánu. „Právní jistota občanů a zachování nezbytné autority státu vyžadují, aby pravomocné konstitutivní rozhodnutí soudu či správního orgánu, na základě, kterého určitá osoba nabývá vlastnictví věci, bylo nezpochybnitelnou právní skutečností, která vyjma např. obnovy řízení vylučuje požadavky kterékoli jiné osoby zakládající svoje domnělé vlastnictví na jiné, dřívější, právní skutečnosti. Nabytí vlastnictví věci na základě pravomocného rozsudku soudu či pravomocného rozhodnutí správního orgánu, které mají konstitutivní charakter, je tedy originárním způsobem nabytí vlastnického práva, které není odvozeno od vlastnického práva předchozího pravého vlastníka, a tudíž pro přechod vlastnictví pravomocným konstitutivním rozhodnutím státního orgánu neplatí zásada, že nikdo nemůže na druhého převést více práv, než mu náleží.“10. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaná nabyla vlastnické právo k Pozemku na základě pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu; jde o originární způsob nabytí vlastnického práva, rozhodnutí má konstitutivní charakter, zrušuje všechny dosavadní vlastnické vztahy k dotčeným pozemků (vylučuje vlastnictví předchozího pravého vlastníka). Tvrdí-li tedy žalobci, že vlastnické právo k Pozemku vydrželi k , datum, (správně k , datum, ), pak i kdyby bylo toto jejich tvrzení prokázáno, jejich tvrzené vlastnické právo pravomocným rozhodnutím č. j. , č. účtu, ze dne , datum, , zaniklo, proto soud žalobu zamítá.Soud podotýká, že žalobci se řízení o pozemkových úpravách aktivně účastnili, mohli zvolit postup předvídaný v ustanovení § 11 odst. 12 zákona o pozemkových úpravách citovaném výše.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t.