5 C 165/2023

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C pro určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce a žalovaná jsou společnými vlastníky (SJM) garáže, která je nyní zapsána na listu vlastnictví číslo , hodnota, , pro katastrální území , Jméno advokáta D, , jako stavba bez čp/če, která je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, .

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá určení, že žalobce a žalovaná jsou společnými vlastníky (SJM) budovy v současné době zapsané jako stavba č. p. , Anonymizováno, , rod. dům, která je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, a jako stavba bez čp/če, rod. dům, která je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , Jméno advokáta D, (zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, ), se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne , datum, , upřesněnou dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, , ve znění změny připuštěné podepsaným soudem dne , datum, , domáhá se žalobce určení, že ve výrocích uvedené nemovitosti jsou ve společném jmění manželů. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, , žalovaná je zapsána na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro obec a katastrální území , Jméno advokáta D, jako výlučná vlastnice pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, - zahrada a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čp/če. , adresa, nabyla žalovaná darovací smlouvou ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , touto smlouvou nabyla, mimo jiné, pozemek parc. č. , Anonymizováno, s garáží. Po uzavření manželství v letech 1996-2001 došlo ve vztahu k domu č. p. , Anonymizováno, ke zbourání domu včetně větší části obvodových zdí a ta část obvodových zdí, která zůstala, musela být podkopána a doplněna o základy. Došlo k zániku dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží, došlo ke vzniku nové stavby, na kterou byly použity prostředky ze společného jmění manželů a náleží, tedy do společného jmění manželů účastníků. V upřesnění žaloby ze dne , datum, k usnesení soudu žalobce uvedl, že došlo ke změně půdorysu domu, protože byla zcela zbourána jižní (jihovýchodní zeď). Ohledně zbytku obvodních půdorysných zdí došlo k částečnému zbourání a ve zbytku k doplnění a podkopání zdí a doplnění základů. V dalším doplnění, po proběhlém místním šetření, žalobce uvedl, že původní vnější zeď, rovnoběžná se zdí souseda byla posunuta o cca 40 cm doprava ve srovnání s původním stavem byla postupně vybourána a nahrazena novou. Použity byly opotřebované cihly z jiné stavby. V přízemí došlo k vybourání celé zdi (tj. 80 % celé zdi), v druhém nadzemním podlaží se nachází původních 20 %. Byla změněna šířka zdi oproti původní a došlo k posunutí zdi o 12 cm směrem doprava. Původní podlaha byla podkopána o 96 cm, byly vybudovány nové základy v celé ploše, a to i pod obvodovými zdmi. Původní okna, nacházející se na vnější zdi původního domu sousedící s chodníkem byla vybourána, stavební otvory byly zvětšeny a došlo k osazení nových oken. Zcela zbourány byly zdi v místnostech: hospodářská místnost, šatník a WC. Strop přízemí byl odbourán a vystavěn nově, došlo k výměně tří původních trámů a zbytek trámů zůstal. Zeď sousedící se zahradou byla vybourána částečně v okolí nových dveří a oken, zeď dělící obývací pokoj a kuchyň byla částečně zbourána a postavena nově. Zeď oddělující budovu č. p. , Anonymizováno, a budovu č. p. , Anonymizováno, je vlastnictvím majitelů budovy č. p. , Anonymizováno, .Žalobce odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky , spisová značka, a na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky , spisová značka, .

2. Žalovaná navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta, pokud jde o určení vlastnictví k domu č. p. , Anonymizováno, , neboť původní dům, který je tvořen třemi vnějšími obvodovými zdmi a jednou vnitřní obvodovou zdí, která je společná i pro sousední dům č. p. , Anonymizováno, , neboť oba domy byly ve třicátých letech minulého století vystavěny společně, zůstal ve všech těchto čtyřech obvodových zdech, které tvoří jeho půdorys zachován. Z původního domu byla totiž ubourána pouze veranda se vstupem, jejíž horní část tvořila nezastřešený venkovní balkon, na který byl vstup z chodby v patře původního (zachovaného) domu. Po ubourání verandy s balkonem byla nosná štítová zeď starého domu plně zachována, pouze došlo k jejímu částečnému obnažení v místě ubourané verandy v přízemí. Na tuto štítovou zeď starého domu byla následně přizděna nová část domu tvořená třemi vnějšími obvodovými zdmi ve tvaru písmene „U“. Tím došlo k rozšíření původního půdorysu domu, aniž by byl změněn původní půdorys starého domu (vyjma ubourané verandy s balkonem). Zůstaly zachovány nejen obě podélné obvodové zdi, včetně vnitřní zdi (společné se sousedním domem č. p. , Anonymizováno, ), plně zachována byla i původní obvodová štítová zeď, která nyní tvoří vnitřní příčku, oddělující původní místnosti ve staré části domu od nových místností přistavěné části domu. K původním podélným obvodovým zdem (do ulice a do zahrady) byly v průběhu přístavby přizděny pokračující obvodové zdi nové části domu, které tvoří jednu rovinu s rovinami zachovalých obvodových zdí starého domu. Odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, .Co se týče určení vlastnictví ke garáži, uznává žalovaná, že tato nemovitost patří do společného jmění manželů, neguje naléhavý právní zájem žalobce na určení vlastnictví, když garáž v rámci soudního sporu o vypořádání společného jmění manželů bude učiněna předmětem vypořádání, přičemž charakter jejího vlastnictví si soud posoudí jako tzv. předběžnou otázku na základě shodných tvrzení účastníků (o rozvodu manželství bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v , Jméno advokáta D, ze dne , datum, , který dosud nenabyl právní moci).Při jednání dne , datum, žalovaná doplňuje, že ohledně garáže souhlasí s uzavřením smíru, neboť garáž byla zbourána, a na jejím místě byla postavena nová garáž.

3. Účastníci jsou manželé, manželství bylo uzavřeno dne , datum, , u podepsaného soudu probíhá pod sp. zn. , spisová značka, řízení o rozvod manželství (nesporné prohlášení účastníků).

4. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná je zapsána na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , Jméno advokáta D, jako výlučná vlastnice pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova bez čp/če – garáž. Na předmětném listu vlastnictví je dále zapsán pozemek parc. č. , Anonymizováno, - zahrada - jako výlučné vlastnictví žalované (list vlastnictví č. , hodnota, ). V letech 1996-2001 prováděli manželé stavební práce týkající se budovy č. p. , Anonymizováno, . Garáž účastníci vybudovali ze společných prostředků za trvání manželství. Ohlášení změny údajů o stavbě na základě kolaudačního souhlasu ze dne , datum, bylo podáno Katastrálnímu úřadu pro Jihočeská kraj, Katastrální pracoviště , Jméno advokáta D, dne , datum, (ohlášení).

5. Při místním šetření bylo shledáno, že dům v , Anonymizováno, ulici je jedna nerozdělená budova, její součást je však v katastru nemovitostí zapsána jako budova bez čp/če, rod. dům, která je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, s tím, že účastníci jsou zapsáni jako spoluvlastníci – každý podíl ve výši ½ (informace o pozemku).

6. Podíl ve výši 4/6 na budově č. p. , Anonymizováno, a na pozemcích č. , hodnota, a č. , Anonymizováno, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro katastrální území , Jméno advokáta D, , v ceně , Anonymizováno, Kčs, přešel na žalovanou v rámci projednání dědictví po , jméno FO, , narozeném dne , datum, , zemřelém dne , datum, (rozhodnutí státního notářství č. j. , právnická osoba, , ze dne , datum, , které nabylo právní moci téhož dne). Dle tohoto rozhodnutí na žalovanou přešla též 1/3 užívacího práva k pozemku č. , Anonymizováno, , zapsaném na litu vlastnictví , Anonymizováno, , pro katastrální území , Jméno advokáta D, . Ohledně podílu 1/6 na nemovitostech – budově č. p. , Anonymizováno, a pozemcích č. , hodnota, , zapsaných na listu vlastnictví , Anonymizováno, , pro katastrální území , Jméno advokáta D, , uzavřela žalovaná kupní smlouvu s , jméno FO, , narozeným , datum, , kupní cena ve výši , částka, byla vypořádána tak, že bude uhrazena nejpozději do , datum, (notářský zápis sepsaný dne , datum, pod sp. zn. , Anonymizováno, ; smlouva registrována dne , datum, ). Smlouvou sepsanou dne , datum, ve formě notářského zápisu pod sp. zn. , Anonymizováno, , otec žalované daroval této podíl 1/6 na budově č. p. , Anonymizováno, a na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , zapsaných na listu vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , Jméno advokáta D, ; rodiče žalované darovali této garáž na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , spolu s pozemky parc. č. , Anonymizováno, , vše zapsáno na listu vlastnictví , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, a 1/2 pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaném na listu vlastnictví , Anonymizováno, pro katastrální území , Jméno advokáta D, v ceně dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , doplněného dodatkem ze dne , datum, , , Anonymizováno, Kčs. Dle tohoto dodatku ke znaleckému posudku, číslo , Anonymizováno, , byly nemovitosti na listu vlastnictví číslo , hodnota, oceněny částkou , Anonymizováno, Kčs, nemovitosti na listu vlastnictví číslo , hodnota, částkou ve výši , Anonymizováno, Kčs, nemovitosti na listu vlastnictví číslo , hodnota, částkou ve výši , Anonymizováno, Kčs. Na dodatku ke znaleckému posudku je ručně dopsáno, že platbu , částka, dne , datum, převzal , jméno FO, , platbu , částka, dne , datum, předal , jméno FO, .

7. Plánovaná původní podoba nemovitosti č. p. , Anonymizováno, , je zřejmá ze stavebního plánu ze srpna roku 1927, změněného v září 1927; z plánů plyne, že na pozemcích č. parc. , Anonymizováno, byly naplánovány dva stejné na sebe navazující domky, spojené zdí (dále jen: dělící zeď), na kterou v každém domě navazovalo komínové těleso. , adresa, se v prvním nadzemním podlaží sestávala z pokoje, kuchyně, schodiště, předsíně a verandy, kde byla umístěna část předsíně, spíž a WC. Ve verandě je zakreslena oddělená část (není specifikováno využití), další oddělená část je zakreslena před pokojem (v plánech opět není zřejmé její využití). Základy obvodového zdiva byly naplánovány o šířce 45 cm vyjma základů dělící zdi, které byly v projektu zakresleny o šířce 22,5 cm. Tloušťka zdi do ulice (dále jen: „zeď do ulice“) byla naplánována na 39 cm, stejně tak zeď rovnoběžná s dělící zdí (dále jen: „štítová zeď“) v časti označené jako pokoj a zeď směrem do zahrady rovnoběžná se zdí do ulice (dále jen: „zeď do zahrady“) v části označené jako kuchyň. Tloušťka dělící zdi patřící k budově č. p. , Anonymizováno, byla naprojektována na 15 cm. V podkroví byl zakreslen vstup na balkon, půda a pokoj s oknem vedle balkonu a jedním střešním oknem. Dne , datum, požádal , jméno FO, o zvýšení půdy, změna se týkala části vedoucí do zahrady, kde mělo dojít ke zvýšení zdí a vzniku nového okna z půdy.

8. Následné skutečné provedení nemovitosti (dále jen „původní dům“) je patrné z projektu Ing. , jméno FO, z června 1996 (dále jen: „Projekt 1996“), a to z nákresů původního stavu, který koresponduje s plány z roku 1927 a 1933, ve spojení s předloženými fotografiemi původního stavu a účastnickými výpověďmi. Skutečná tloušťka zdi do ulice byla 45 cm, tloušťka štítové zdi v části označené jako obývací pokoj 43 cm (kdy v části přiléhající verandy byla zeď mírně zúžena), tloušťka zdi do zahrady v části označené jako kuchyně 40 cm. Délka zdi do ulice činila 599 cm. Veranda byla široká 180 cm a dlouhá 533 cm (přízemí – původní stav, bourání, číslo výkresu 2). V podkroví na schody navazovala část označená jako předsíň, vpravo koupelna, naproti schodům byl vchod do pokoje, na který navazovala půda, vlevo byly dveře na balkon a okno (štítová zeď). Dům měl dvě okna do ulice a jedno střešní okno do ulice. Ke štítové zdi byla připojena veranda začínající 352 cm od rohu domu do ulice, končící se zdí do zahrady, směrem do ulice s jedním oknem, směrem do zahrady s jedním oknem. Cca uprostřed verandy (při pohledu z ulice z boku domu) byly vchodové dveře ústící do předsíně, kde vpravo byl vchod na WC a do komory, vlevo vchod do komory (žalovaná ji v rámci vyjádření k fotografiím popsala jako technickou místnost), navazující na předpokoj, který se nacházel naproti schodišti. Následoval obývací pokoj (směrem do ulice) a kuchyně (směrem do zahrady). Mezi kuchyní a předsíní byly dveře, stejně tak mezi obývacím pokojem a kuchyní. Dveře do obývacího pokoje vedly z části, která je v plánech označená jako předpokoj. Další komora byla situována „pod schodištěm“. (Místnosti popsané v tomto odstavci jsou označovány pod názvy uvedenými ve výkresech Přízemí původní stav a Podkroví původní stav Projektu 96).

9. Dle Projektu 96 mělo být přízemí původního domu upraveno tak, že bude zbourána celá veranda osazená balkonem (přízemí – původní stav – číslo výkresu 2) a dále budou zbourány části zdi rozdělující pokoj, kuchyň a předpokoj. Zachována zůstane zeď do ulice, štítová zeď, zeď do zahrady i dělící zeď. V rámci napojení přístavby na původní dům bylo doporučeno přístavbu od původního objektu dilatovat ve všech konstrukcích, a dále též oddilatovat vanu od schodišťové zdi, nejlépe pružným tmelem. Pro dilataci byla doporučena 2x lepenka asfaltová. Přístavba sestává (označeno pod názvy uvedenými ve výkresu – přízemí nový stav) ze zádveří, předsíně, komory, koupelny, WC a ložnice. Ložnice navazuje na původní pokoj (současný obývací pokoj). Délka přístavby do ulice měla být 510 cm (přízemí nový stav, číslo výkresu 7). V podkroví měly být zachovány zeď do ulice, štítová zeď, zeď do zahrady a dělící zeď, mělo být zachováno i původní umístění dveří (podkroví nový stav – číslo výkresu 8).Přizděny měly být zdi do písmene „U“ – dvě zdi navázané na původní zeď do ulice a zeď do zahrady, ty pak byly uzavřeny novou zdí rovnoběžnou se zdí štítovou (dále jen: „nová štítová zeď).

10. Ohledně základů původního domu bylo uvedeno, že založení bude upřesněno při výkopových pracech (základy – nový stav, číslo výkresu 6). Z faktury číslo , hodnota, a ze zprávy o radonovém riziku ze dne , datum, plyne, že v rámci přestavby byla stanovena objemová aktivita radonu v podloží staveb, a to na základě měření z 5 vrtů – bylo zjištěno střední radonové riziko. Z účastnické výpovědi žalobce a žalované plyne, že při přestavbě činili protiradonová opatření. Za tímto účelem byly vykopány původní podlahy (účastnické výpovědi, fotografie).

11. Z předložených fotografií a účastnických výpovědí se podává, že byly vykopány základy pro přístavbu, byla osazena nová okna. Byl udělán nový krov, střecha a střešní okna, nový plot. Původní okno z kuchyně do zahrady bylo předěláno na dveře. Okna i dveře žalobce vyráběl za pomoci svého kamaráda (účastnické výpovědi žalobce a žalované).Později došlo k zateplení nemovitosti (15 cm); nemovitost byla vybavena kolektory na ohřev teplé vody, následně byla vybudována fotovoltaická elektrárna (účastnické výpovědi, fotodokumentace z místního šetření, fotografie předložené účastníky).

12. Současná podoba nemovitosti byla zjištěna při místním šetření, konaném dne , datum, , z kterého byla pořízena fotografická dokumentace a náčrtky. Jedná se o rodinný dům na konci , adresa, , kde se nacházejí dva na sebe navazující domy, a to č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, . Dům č. p. , Anonymizováno, je v současné době o patro vyšší. Zdi domů nejsou v jedné rovině, neboť dům účastníků byl zateplen (odskok je patrný jak z ulice, tak ze zahrady). Na zeď do ulice byla napojena nová zeď, v místě napojení je zřejmá bílá spára, která se nachází při pohledu z ulice mírně vpravo od okapové roury. Při měření zdi do ulice bylo zjištěno, že vzdálenost od středu okapu k sousedově nemovitosti je 594 cm, k bílé spáře cca 597,5 cm. Od okapu k pravému rohu nemovitosti (přistavená zeď) bylo naměřeno 524 cm. Při zohlednění skutečností, že nemovitost byla zateplena, odpovídají tato měření přibližně rozměrům uvedeným výše v Projektu 96 (zeď do ulice v projektu 599 cm, naměřeno 597,5 cm, nová zeď v projektu 510 cm, naměřeno 524 cm, po odečtení zateplení 15 cm – 509 cm) .Při místním šetření účastníci se účastníci shodli, že zeď do ulice a dělící zeď nebyly bourány, zůstaly stát, stejně tak zůstala původní zeď do zahrady (pouze místo okna byly udělány dveře) a část štítové zdi lemující schodiště, k této zdi byla přizděna zeď, která nyní tvoří roh WC (při místním šetření, byl o této skutečnosti spor; při následném jednání a jednání dne , datum, bylo žalovanou odsouhlaseno, že se jedná o zeď nově přizděnou; zároveň to plyne i z předložených fotografií).Hlavní vchod do domu je při pohledu z ulice zboku, v nové štítové zdi, je chráněn stříškou, kterou nesou dva zděné pilíře (v Projektu 96 – pohledy, nový stav – číslo výkresu 11, pilíře chybí). Za hlavními dveřmi do nemovitosti se nachází předsíňka, z níž ústí dveře vpravo do místnosti, která nebyla ohledávána (technická místnost), naproti vchodovým dveřím je vchod do chodby. Z této chodby vedou v levé části dveře do ložnice a do obývacího pokoje, v pravé části do koupelny a na WC, následují schody do podkroví. V části u schodiště je vchod do komory, z které vede vchod do sklepa. V původním domě se v přízemí nacházejí: obývací pokoj spojený průchodem s kuchyní s dveřmi na zahradu (zeď kolem dveří vykazuje známky vlhkosti), komora a sklípek, část chodby a schodiště. V chodbě je vidět prasklina v místě, kde se střetává původní dům a přístavba. V nové části nemovitosti se nachází hlavní vchod, předsíňka, neohledávaná místnost, ložnice, koupelna a WC.V ložnici je za vstupními dveřmi u zdi, která odděluje obývací pokoj (část štítové zdi), postavena skříň, měřením provedeným od stěny k hraně skříně bylo naměřeno k hraně stěny dveří 68 cm. Na chodbě byla změřena vzdálenost od rohu zdi z ložnice k prasklině, která činí 61 cm a dále k rohu směřujícího do obývacího pokoje, ta činí 109 cm, tento roh nekopíruje přesně začátek stěny, jejíž šířka dle těchto měření činí cca 41 - 48 cm.Stěna obývacího pokoje je v části do ulice vlhká, účastníci se při místním šetření shodli, že zeď, která předěluje obývací pokoj a kuchyň původně obsahovala dvoje dveře, jedny byly v místě stávajících dveřích vedoucích z chodby, druhé byly v místě, kde se v současnosti nachází průchod do kuchyně (ty byly odstraněny a otvor byl zvětšen), jinak zeď zůstala stejná. Pokud však porovnáme nákres původního stavu přízemí Projektu 96, a skutečný současný stav (místní šetření) je zřejmé, že současné dveře do obývacího pokoje byly posunuty směrem ke stěně ložnice, neboť mezi těmito dveřmi, které se otvírají na stěnu mezi obývacím pokojem a ložnicí není vzdálenost 70 cm, jak plyne z nákresu přízemí – nový stav (110-40) ani vzdálenost 88 cm, jak plyne z nákresu přízemí – původní stav (120,5-32,5).Dále účastníci při místním šetření souhlasně prohlásili, že: stěna za kuchyňskou linkou obsahovala původně dveře z chodby, zároveň žalobce tvrdil že zeď opravoval do výšky 20 až 30 cm. Oproti tomu při jednání dne , datum, došli účastníci ke shodě, že zeď zůstala kromě zazdění dveří původní (též účastnické výslechy), zeď do zahrady je až nahoru do patra původní, pouze místo okna v kuchyni byly vybudovány dveře, v původních místnostech byly udělány nové podlahy, nově vybudovali krb, komín zůstal původní.Po schodech, které zůstaly na stejném místě (nesporné), lze vyjít do patra, schody jsou zakončeny podestou, napravo je vchod do původní části, nalevo do části přistavené.

13. Přístavba a stavební úpravy domu č. p. , Anonymizováno, byly povoleny rozhodnutím odboru výstavby Městského úřadu v , Jméno advokáta D, dne , datum, pod č. j. výst. , Anonymizováno, (rozhodnutí). Z pravomocného kolaudační rozhodnutí ze dne , datum, , se podává, že bylo povoleno užívání stavby (bytové jednotky o skladbě 1+6+sociální zařízení) na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , Jméno advokáta D, . Žádost o zápis stavby do katastru nemovitostí byla žalovanou podána , datum, (žádost o zápis stavby do katastru nemovitostí). Upravená nemovitost byla zaměřena geometrickým plánem pro vyznačení budovy č. , hodnota, ověřeným dne , datum, . K vyznačení změn vnějšího obvodu (garáž) došlo v rámci geometrického plánu číslo , hodnota, , ověřeným úředně oprávněným zeměměřickým a Ing. , jméno FO, dne , datum, (geometrické plány).

14. Žalobce adresoval žalované předžalobní výzvu, z které se podává, že ji požádal o uvedení katastrálního zápisu v soulad se skutečným stavem (předžalobní výzva). Odpovědí ze dne , datum, žalovaná uznala nárok ohledně garáže a neuznala nárok týkající se domu č. p. , Anonymizováno, .

15. Z emailové komunikace účastníků ze dne , datum, plyne, že manželka si z domova odnesla 1 kus klíče od garáže a fotografie.

16. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu, vyjma: důkazního návrhu žalované - rozvodovým spisem , spisová značka, , kterým měla být prokázána hodnověrnost účastníků, když soud si hodnověrnost účastníků posoudil v tomto řízení, důkazního návrhu žalobce na znalecký posudek, kterým mělo být zjištěno stáří malty v části štítové zdi v obývacím pokoji k prokázání, že tato byla zbořena a postavena nově, neboť má soud za to, že z provedených důkazů vyplývá, že dispoziční řešení původního domu zůstalo zachováno - i kdyby byla štítová zeď v části obývacího pokoje zcela zbourána, nevedla by tato skutečnost k závěru o destrukci dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží původního domu. Pokud porovnáme část štítové zdi, která byla zachována, s částí zdi v obývacím pokoji, pak se jedná o část zcela nepodstatnou; zároveň, dle názoru soudu, nelze hovořit o zániku dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží, když zůstalo zachováno podlaží umístěné nad ním, důkazního návrhu žalobce fotografiemi dělící zdi a znaleckým posudkem na stáří této zdi, které měly prokázat úpravy, které proběhly v roce 1968-69, neboť není důležité, že tato zeď neodpovídá stavu v roce 1927-1930, když pro toto řízení je podstatné, jaký je rozdíl mezi nemovitostí před přestavbou a po přestavbě, kterou manželé prováděli v letech 1996-2001.

17. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Co se týče hodnocení účastnických výpovědí, tak výpověď žalobce soud vnímá, jako nepřesvědčivou a nevěrohodnou, když jeho účastnická výpověď a jeho tvrzení obsahují mnoho informačních konfliktů: soud tak neuvěřil žalobci, když vypověděl, že otci žalované uhradil částku ve výši , částka, , opíraje se o ručně psané prohlášení na dodatku znaleckého posudku, a to při přihlédnutí k těmto skutečnostem: žalovaná od rodičů obdržela pouze podíl ve výši 1/6, pokud se žalobce odvolává na skutečnost, že rodiče žalované za ni uhradili kupní cenu strýci, tak údajně zaplacená částka neodpovídá částce kupní ceny, kterou si žalovaná a strýc ve smlouvě domluvili, stejně tak neodpovídá obvyklé ceně určené v řízení o dědictví. Zároveň mezi darováním a úhradou uběhl rok a půl. Smysl výpověď nedává, když žalobce jedním dechem tvrdí, že tchán chtěl i peníze, které údajně měl poslat žalované praděda jako příspěvek na stavbu – jen s těží mohl chtít peníze poslané údajně (peníze buď chtěl, protože je praděda poslal, nebo je nemohl chtít, protože žádné peníze poslány nebyly). V souvislé části své výpovědi žalobce peníze popisuje jako dar, k otázkám právního zástupce žalované a soudu, pak uvádí, že se jednalo o vyšší částku, která byla použita i na úhradu stavebního materiálu, a a půjčila mu ji sestra prostřednictvím matky, sestře ji vrátil v roce 2023. Logiku postrádá i žalobcem popsané chování otce žalované, který měl chtít peníze jen pro sebe bez svědků, a i přesto měl podepsat písemné prohlášení, že peníze převzal. V neposlední řadě soud vzal v úvahu skutečnost, že s tvrzením o platbě otci žalované přichází žalobce až v podání ze dne , datum, , soud dále neuvěřil žalobci skutečnost, že byla zbourána celá část štítové zdi v obývacím pokoji, kdy v rámci místního šetření, a to před domem a následně i v obývacím pokoji (tedy 2x) tvrdil, že tuto zeď předělal, a to směrem do ulice až do výšky 2,5 m a směrem do středu domu do výšky cca 0,5 m, po částech, tak že vyjmul rozsolené cihly, čímž vznikla díra, kterou vyzdil, a tento postup opakoval; to chtěl prokázat vrtem a typem cihly. V rámci upřesnění žaloby začal tvrdit, že zeď vyboural celou a k dozdění použil opotřebované cihly z jiné stavby, nakonec v účastnickém výslechu vypověděl, že zeď postupně cihlu po cihle předělal celou, ztenčil ji a posunul v části obývacího pokoje o 12 cm směrem k ložnici, v ložnici pak o 5 cm s tím, že použil původní cihly z verandy a příček, což lze doložit znaleckým posudkem na stáří malty, žalobce v žalobě tvrdí, že ta část obvodových zdí, která zůstala, musela být podkopána a doplněna o základy. Následně pak ve své výpovědi ke štítové zdi v části obývacího pokoje uvádí, že při jejím posunutí nedělal žádné základy, nikdy tam žádné základy nebyly, byly tam betonové kvádry, který tam nechal, a na ty kvádry položil lepenku (sám tedy popírá své tvrzení o doplnění základů pod všemi zdmi), za účelové soud považuje tvrzení žalobce, že dělící zeď je souseda, i s tímto tvrzením přichází žalobce až poté, co byl při jednání dne , datum, seznámen s relevantní judikaturou. Při místním šetření žalobce uváděl, že zeď je společná se sousedem (…s žalovanou se shodli, že společná zeď se sousedem nebyla bourána…); z předloženého původního projektu plyne, že zeď byla projektována jako součást budovy č. p. , Anonymizováno, , a tak je zakreslena i v Projektu 96. O nepravdivosti tohoto tvrzení svědčí i tvrzení žalobce při jednání dne , datum, , kdy po poučení o ustanovení § 119a o. s. ř. uvedl, že společná zeď byla částečně rekonstruovaná při přestavbě souseda v roce 68 až 69, tzn. že byla přestavěna a nemůže být posuzovaná jako původní stav z roku 1927-1929. Je zřejmé, že dospěl k závěru, že je třeba zeď z posuzování eliminovat, protože pokud tuto zeď nebere v úvahu, dochází k výpočtu (matematický propočet podle výšky a šířky zdí), že 68 % zdí v původním domě byla přestavěna a nebyla zachována v původním stavu, o tom, že žalobce je velmi přesvědčivě schopen nemluvit pravdu, se soud přesvědčil při diskuzi o fotografii, která je focena z ložnice - mezi otvorem pro dveře stojí děti účastníků a kolem nich jsou vidět nové zdi, za dětmi je vidět chodba a nové otvory pro dveře na WC a pro dveře do koupelny. Fotka koresponduje se situací na místě samém a s Projektem 96, přesto žalobce nekompromisně tvrdil, že zeď ložnice je rohová zeď WC u schodiště, a pokud někdo vidí něco jiného, je to demagogie, zmanipulovaná fotografie.

18. O skutkovém stavu věci učinil soud následující závěr: Účastníci jsou manželé, manželství bylo uzavřeno dne , datum, , u podepsaného soudu probíhá pod sp. zn. , spisová značka, řízení o rozvod manželství. Žalovaná je zapsána na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro katastrální území , Jméno advokáta D, , jako výlučná vlastnice pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, (část této budovy je zapsána jako budova bez čp/če, rod. dům, která je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, s tím, že účastníci jsou zapsáni jako spoluvlastníci – každý podíl ve výši ½) a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova bez čp/če – garáž. Tuto garáž účastníci vybudovali ze společných prostředků za trvání manželství (ke kolaudaci došlo k roce 2009). Původní dům č. p. , Anonymizováno, nabyla žalovaná takto: podíl ve výši 4/6 jako aktivum pozůstalosti po , jméno FO, , na základě rozhodnutí státního notářství č. j. , právnická osoba, , ze dne , datum, , které nabylo právní moci téhož dne. Ohledně podílu ve výši 1/6 uzavřela kupní smlouvu s , jméno FO, , sepsanou ve formě notářského zápisu dne , datum, pod sp. zn. , Anonymizováno, ; smlouva byla registrována dne , datum, . Smlouvou sepsanou dne , datum, ve formě notářského zápisu pod sp. zn. , Anonymizováno, , otec žalované daroval této podíl 1/6. V letech 1996-2001 provedli účastníci přestavbu původního domu; po ubourání verandy s balkonem, přizdili k původnímu domu novou část, tvořenou třemi vnějšími obvodovými zdmi ve tvaru písmene „U“. Byly vykopány základy pro přístavbu, osazena nová okna, byl udělán nový krov, střecha a střešní okna, nový plot. Původní okno z kuchyně do zahrady bylo předěláno na dveře. Z původního domu zůstala zachována celá dělící zeď, zeď do ulice (kde byla zabudována nová okna), zeď do zahrady (zde bylo okno předěláno na dveře), štítová zeď v části u schodiště a štítová zeď v obývacím pokoji; všechny tyto zdi byly zachovány nad úroveň stropu, dále zůstala zachována zeď mezi kuchyní a schody, kde byly zazděny původní dveře vedoucí z kuchyně na chodbu, zeď mezi obývacím pokojem a kuchyní (kde byl zvětšen otvor pro průchod), zbourána byla celá veranda osazená balkonem a zeď oddělující předsíň a předpokoj.

19. Z podané žaloby je zřejmé, že se jedná o žalobu určovací upravenou v ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen: „o. s. ř.“), v němž je podáváno, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. V tomto konkrétním případě se jedná o situaci, kdy žalobce tvrdí, že stav zapsaný ve veřejném seznamu není v souladu se skutečným právním stavem (§ 985 zákona č. 89/2012 Sb., (dále též jen „“), naléhavý právní zájem žalobce na předmětném určení tedy existuje. Pokud žalobkyně ohledně garáže argumentovala tím, že evidenční změny jsou bezúčelné, neboť manželství účastníků zanikne a garáž se stane předmětem řízení o vypořádání společného jmění manželů; pak Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněném pod č. 1/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč., vysvětlil, že je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z bývalých manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů, může se domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění manželů. V odůvodnění výslovně vysvětlil, že právní názor obsažený v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, již není po , datum, pro nemovitosti evidované v katastru nemovitostí použitelný, a to s ohledem na zavedení principu materiální publicity zápisů do veřejných seznamů. K tomuto závěru se bez jakýchkoliv pochybností Nejvyšší soud přihlásil následně např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, (tato i všechna další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz) – proti uvedenému rozhodnutí byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl pro zjevnou neopodstatněnost usnesením ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, (dostupné na http://nalus.usoud.cz). V usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , pak Nejvyšší soud jednoznačně konstatoval, že naléhavý právní zájem na určení, že nemovitosti jsou v zaniklém a nevypořádaném společném jmění, jestliže je jako jejich vlastník zapsán pouze jeden z manželů, trvá až do vypořádání společného jmění manželů (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

20. Podle ustanovení § 3028 odst. 1, 2 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.Protože k přestavbě došlo v letech 1996-2001 postupuje soud při posouzení tohoto nároku podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen: „obč. zák.“).Dle ustanovení § 118 odst. 1 obč. zák. předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Podle ustanovení § 120 obč. zák součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila (odstavec 1). Stavba není součástí pozemku (odstavec 2). Z ustanovení § 132 obč. zák. se podává, že vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem (odstavec 1). Nabývá-li se vlastnictví rozhodnutím státního orgánu, nabývá se vlastnictví dnem v něm určeným, a není-li určen, dnem právní moci rozhodnutí (odstavec 2). Vlastníku věci náležejí i přírůstky věci, i když byly odděleny od věci hlavní (ustanovení § 135 obč. zák.).Společná jmění manželů vzniklá za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., se do , datum, řídila úpravou obsaženou v obč. zák.; po , datum, se však řídí již úpravou občanského zákoníku s korektivem obsaženým v § 3028 odst. 2 části věty za středníkem. Společné jmění manželů představuje zákonnou právní formu uspořádání vzájemných majetkových vztahů mezi manžely. K podstatným změnám v právní úpravě majetkového společenství manželů došlo s účinností od , datum, zákonem č. 91/1998 Sb. Tímto zákonem bylo dosavadní bezpodílové spoluvlastnictví manželů nahrazeno právě společným jměním manželů. I když institut společného jmění manželů má mnohé rysy shodné s dosavadním bezpodílovým spoluvlastnictvím manželů, nelze přehlédnout, že rozdílnosti mezi oběma institucemi lze spatřovat kromě jejich názvu i v jejich předmětu, rozsahu, obsahu a zániku. Důvod, proč bezpodílové spoluvlastnictví bylo nahrazeno institutem novým, spočíval ve snaze odstranit dosavadní nedostatky právní úpravy, popřípadě její mezery, na které právní teorie i právní praxe důvodně již delší dobu poukazovaly. Bezpodílové spoluvlastnictví manželů se s účinností od , datum, transformovalo do společného jmění manželů za předpokladu, že k tomuto datu existovalo (DVOŘÁK, Jan, JEHLIČKA, Oldřich. § 143 [Rozsah]. In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 959, marg. č. 3.) – srovnej též Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Bezpodílové spoluvlastnictví manželů bylo ustanovením § 143 definováno, jako vše, co může být předmětem vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka Podle čl. VIII – přechodná ustanovení bod 2 zákona č. 91/1998 Sb., věci, které k , datum, tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se stávají součástí společného jmění manželů. Pohledávky a dluhy, které vznikly před , datum, a které se podle tohoto zákona považují za součást společného jmění manželů, se stávají jeho součástí. Pokud jiné předpisy mluví o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, rozumí se tím společné jmění manželů. Dle § 143 odst. 1 obč. zák. účinného od , datum, společné jmění manželů tvoří:a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

21. Účastníci v rámci přestavby odstranili část původního domu, který byl ve výlučném vlastnictví žalované (protože ho získala darem, děděním a kupní smlouvou, uzavřenou před vznikem manželství), k původnímu domu přistavěli další část, žalobce dovozuje; že došlo ke zřízení nové stavby, která je ve společném jmění manželů. Z bohaté judikatury, která se váže ke změně a zániku stavby plyne, že ke stavbě nelze nabýt vlastnictví jejím „přepracováním“ neboli zpracováním (ustanovení § 135b obč. zák.). Určení, že budova č. p. , Anonymizováno, je ve společném jmění manželů, by bylo možné jen tehdy, pokud by původní dům zcela zanikl, tedy pokud by došlo k destrukci obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním podlažím, při současném odstranění zdiva příček (už by nebylo patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží původního domu) - srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, (citovaný ve většině rozhodnutí; též v Nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ): Z podobného pohledu jako je posuzován okamžik vzniku stavby je nutno zkoumat okamžik jejího zániku jako věci. Nadzemní stavba tudíž zaniká a přestává být věcí ve smyslu práva tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. U staveb obytných a staveb občanských tato zásada platí bezvýjimečně. I když může k zániku stavby jako věci v občanskoprávním smyslu dojít ojediněle i jiným způsobem (např. obestavěním), stavby pro bydlení, pro individuální rekreaci, stavby občanského vybavení a ve zcela převažující většině i stavby sloužící výrobním účelům zanikají vždy destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním nadzemním podlažím (obvykle při současném odstranění zdiva příček), v důsledku čehož zaniká stav poskytující obraz o dispozičním řešení původní stavby. Z hlediska posouzení otázky zániku původní stavby přitom není rozhodující objem nově zbudovaných konstrukcí, neboť původní stavba buď zanikla a nově vybudované konstrukce pak tvoří součást stavby nové a nebo nezanikla a nově zbudované konstrukce tvoří součást stavby původní. Pro posouzení zániku původní stavby je tedy v těchto případech významné to, co bylo odstraněno, nikoliv to, co bylo nově vybudováno, přičemž pro závěr o zachování dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží je rozhodující, zda došlo k úplné či částečné destrukci obvodových zdí prvního nadzemního podlaží. Při úplné destrukci těchto obvodových zdí je nepochybné, že původní stavba zanikla. Při částečném zbourání těchto zdí je nutno posoudit míru těchto zásahů.V usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , se uvádí: Zásadně platí, že ke zhotovované věci nabývá vlastnické právo její zhotovitel. Stavba jako samostatný předmět právní vztahů (jako věc v právním smyslu) vzniká v okamžiku, v němž je vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. K tomu u nadzemních staveb dochází vytvořením stavu, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, č. , Anonymizováno, ). Uvedené pravidlo se obdobně uplatňuje i při posouzení zániku stavby jako věci. Nadzemní stavba zaniká přestává být věcí v právním smyslu tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží původní stavby, tj. zpravidla destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním podlažím obvykle při současném odstranění zdiva příček; objem nově zbudovaných konstrukcí na místě - základech - původní stavby je v této souvislosti nerozhodný (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, č. , Anonymizováno, ).Ke stavbě nelze nabýt vlastnictví jejím „přepracováním“ neboli zpracováním (§ 135b obč. zák.), jak odvolatelé dovozují. Nabytí vlastnictví k „přepracované stavbě“ je možné jen tehdy, pokud původní stavba zcela zanikla (rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, č. , Anonymizováno, . Jde-li o přestavbu původní stavby a nebylo-li mezi jejím vlastníkem a stavebníkem dohodnuto něco jiného, je třeba při posuzování vlastnického vztahu k takové nemovitosti zpravidla vycházet z toho, že to, co přirostlo k původní (neodstraněné) stavbě, náleží vlastníku této původní stavby. (V důsledku zhodnocení původní stavby provedenou přestavbou lze vůči vlastníku původní stavby uplatňovat nárok na vydání takto získaného bezdůvodného obohacení; srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. , spisová značka, , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 29, ročník 1989).Posouzení, zda určitý výsledek stavební činnosti je již stavbou jako předmětu občanskoprávních vztahů, resp. zda došlo k zániku původní stavby, je věcí právní úvahy soudu, přičemž tato úvaha vychází se skutkových zjištění učiněných v řízení; dovolací soud pak může úvahu odvolacího soudu zpochybnit, jen je-li zjevně nepřiměřená (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu č. , Anonymizováno, ; ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí Ústavní soud usnesením ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , odmítl.).Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , pokud jde o přístavbu k rodinnému domu, již rozhodnutí publikované jako R 11/1964 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek uvádí: „Je-li přístavba k rodinnému domku, který tvoří samostatné jmění manželky, součástí věcí ve smyslu § 24 obč. zák. č. 141/1950 Sb., nepatří do zákonného majetkového společenství manželů (dnes společného jmění manželů), i když byla provedena za trvání manželství. Z tohoto názoru vychází i konstantní judikatura. Stala-li se přístavba domu, který náleží jen jednomu z manželů, jeho součástí, nestala se předmětem jejich společného jmění. To, že přístavba byla provedena za trvání manželství ani vynaložení společných prostředků na tomto závěru nic nemění.

22. V dané věci je ze zjištěného skutkového stavu nepochybné, že nedošlo k takové destrukci obvodového zdiva pod úroveň stropu, v jehož důsledku by zanikl stav poskytující obraz o dispozičním řešení původní stavby (naopak zdi zůstaly zachovány i nad úrovní stropu nad prvním podlaží), a proto soud žalobu v části týkající se domu č. p. , Anonymizováno, zamítá. Garáž, účastníci postavili za trvání manželství ze společných prostředků, proto soud žalobě vyhovuje.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch obou stran je stejný (každý z účastníků byl úspěšný ohledně jedné nemovitosti). Soud pro určení tarifní hodnoty nepoužil obvyklou cenu určenou znaleckým posudkem , jméno FO, , která stanovila obvyklou cenu domu č. p. , Anonymizováno, bez pozemků v rozmezí , částka, až , částka, , obvyklou cenu garáže bez pozemku v rozmezí , částka, až , částka, . Ze znaleckého posudku není zřejmé, jak znalkyně došla k závěru, že obvyklá cena zasíťovaných pozemků v , Jméno advokáta D, se momentálně pohybuje cca 3 000 Kč/m2, k objasnění by bylo nezbytné znalkyni vyslechnout, což bylo shledáno jako nepoměrně obtížné, když by bylo nutné k výslechu znalkyně nařídit další jednání.