6 C 104/2020

Plný text

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Vejtasou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. nezletilá jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa zastoupená zákonnou zástupkyní jméno příjmení , narozenou dne datum bytem adresa 2. jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o odstranění stromů

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá tohoto rozhodnutí soudu:„ Žalovaní jsou povinni odstranit stromy nacházející se na parcele žalovaných p. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], obec Jarošov nad Nežárkou, sousedící s nemovitostmi ve vlastnictví žalobce, a to p. [číslo] st. [parcelní číslo] v k.ú. [anonymizováno], obec Jarošov nad Nežárkou, ve vzdálenosti do tří metrů od společné hranice a plotu, a to 41 smrků ztepilých o výšce minimálně 3,5 m a šířce kmene cca 12 cm a jednu lípu srdčitou o výšce 3 m, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.“, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalované a 2. žalovanému, oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení částku 42 264 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaných JUDr. [jméno] [příjmení].

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 6 783 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám a na účet Okresního soudu v Jindřichově Hradci.

1. Žalobou ze dne 5. 6. 2020, podanou téhož dne u zdejšího soudu, doplněnou podáním ze dne 11. 6. 2020, podáním ze dne 2. 7. 2020, změněnou podáním ze dne 26. 5. 2021, při doplnění při jednání dne 27. 5. 2021 (když o změně žaloby byl rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 27. 5. 2021, č.j. [číslo jednací] / § 95 odst. 1 o.s.ř.), doplněnou podáním ze dne 31. 5. 2021, změněnou podáním ze dne 12. 7. 2021 (nesprávně uvedeno 31. 5. 2021) (když o změně žaloby bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 15. 7. 2021, č.j. [číslo jednací] / § 95 odst. 1 o.s.ř.), při doplnění při jednání dne 23. 9. 2021 a změněnou podáním ze dne 19. 11. 2021, při doplnění (upřesnění) při jednání dne 7. 12. 2021 (když o změně žaloby bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 7. 12. 2021, č.j. [číslo jednací] / § 95 odst. 1 o.s.ř.), se žalobce výsledně domáhá rozhodnutí soudu, kterým by žalovaným byla uložena povinnost odstranit stromy nacházející se na parcele žalovaných p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], obec Jarošov na Nežárkou, sousedící s nemovitostmi ve vlastnictví žalobce, a to p. [číslo] st. [parcelní číslo] v k.ú. [anonymizováno], obec Jarošov nad Nežárkou, ve vzdálenosti do 3 metrů od společné hranice a plotu, a to 41 smrků ztepilých o výšce minimálně 3,5 m a šířce kmene cca 12 cm a jednu lípu srdčitou o výšce 3 m, do 15 dnů od právní moci rozsudku, z důvodu vysazení uvedených stromů, resp. umožnění těmto vzrůst, v těsné blízkosti společné hranice pozemků, přičemž žalobce hodlá na svém pozemku postavit tzv. tropickou zahradu, jejíž součástí bude vedení elektrické energie, vodovodního potrubí a dalších sítí včetně centrálního zavlažování v blízkosti společné hranice a plotu, pozemek je však v daném místě prorostlý kořeny stromů žalovaných, jejichž existence uvedenému záměru brání, když zhotovitelské firmy z důvodu výskytu a budoucího rozšíření kořenů od stromů žalovaných nejsou ochotny žalobci za takovéto dílo poskytnout záruku. Dále svojí výškou, i svými kořeny, které zasahují až do vzdálenosti 4 m od plotu, uvedené stromy poškozují žalobcův pozemek – ničí trávník mechem a náletovými stromky. Dotčena je jeho stavba výskytem plísně na fasádě domu. Podobně jsou poškozovány i ovocné stromky, keře vína a ovocné keře. Soused se má zdržet sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal je vzrůst, může vlastník pozemku, má-li pro to rozumný důvod, požadovat, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost platí vzdálenost od společné hranice pozemku 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Živý plot tvořený stromy ve vlastnictví žalovaných tyto zákonné požadavky nesplňuje. Rozumný důvod k požadavku odstranění uvedených stromů spatřuje žalobce ve svém záměru postavení tropické zahrady s výše uvedenými rozvody sítí. Byť by případně předmětné stromy byly zasázeny do 1. 1. 2014, nepůsobily„ škody“ na žalobcových nemovitostech, k tomuto stavu, tedy„ vzniku problému“ došlo až v letech 2015 2016, kdy stromy dorostly výšky přesahující 3 m. Ke vzniku poměrů, které jsou výsledným předmětem žaloby, nedošlo pouhým zasazením stromů, ale až okamžikem, kdy výška stromů přesáhla 3 m. (Vzhledem k uvedenému, když jde o jinou situaci než ve stávající judikatuře, tuto na projednávaný případ nelze použít.)

2. Žalovaní navrhli podanou žalobu zamítnout. Lhůta k plnění, kterou žalobce navrhuje, je dle názoru žalovaných v rozporu s předpisy na ochranu přírody a krajiny, dle kterých by se podobné zásahy měly dít v období vegetačního klidu, nikoli ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Pokud se výsledně žalovaný domáhá odstranění porostů z pozemku žalovaných, nelze současnou právní úpravu aplikovat na případy, kdy byly porosty vysázeny před 1. 1. 2014, tedy před účinností současně platného (zjevně míněno účinného) občanského zákoníku. Sledované trvalé porosty byly vysázeny na pozemku žalovaných za předchozí právní úpravy, tyto se na pozemku nacházely již v roce 2011 Nová právní úprava nemůže působit zpětně, nelze ji vztáhnout na stromy vysázené před uvedeným datem. Není rozhodný okamžik, kdy výška předmětných stromů přesáhla 3 m, ale doba, kdy byly stromy vysázeny. (Žalovaní odkazují na judikaturu, rozh. NS ČR [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] i rozsudek KS v [obec], [spisová značka])

3. Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že od 2. 4. 2014 je žalobce vlastníkem st. [parcelní číslo] se součástí [adresa], rod. dům a pergoly, a [parcelní číslo] v k.ú. [anonymizováno], jak je seznatelné z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [anonymizováno] (k 15. 6. 2020), informace o pozemku ze dne 4. 6. 2020 (3x) a darovací smlouvy a smlouvy o zřízení práva, které odpovídá věcnému břemeni ze dne 19. 3. 2014.

4. Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že od 29. 10. 2015 jsou žalovaní spoluvlastníky, každý s podílem id. ½, p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], jak je seznatelné z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [anonymizováno] (k 15. 6. 2020), výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [anonymizováno] (k 1. 6. 2020) a darovací smlouvy ze dne 25. 8. 2015 s rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 7. 10. 2015, č.j. [číslo jednací], za přispění vyrozuměním o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ([anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]) ze dne 27. 11. 2015.

5. Mezi účastníky je dále nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] spolu bezprostředně sousedí, na hranici obou pozemků je drátěný plot v ocelových sloupcích s betonovými patkami v zemi, dlouhý cca 50 m, který ctí tuto hranici, na níž leží, když poloha uvedených nemovitých věcí je seznatelná z kopie katastrální mapy (mapový list [číslo jednací]), ze dne 15. 6. 2020, katastrální mapy + ortofota ze dne 18. 9. 2020 (2x) i z ohledání na místě provedeného dne 11. 11. 2021 (§ 130 o.s.ř.).

6. Při ohledání na místě dne 11. 11. 2021 (§ 130 odst. 1 a 2 o.s.ř.) bylo zjištěno, že u hranice a na ní umístěného plotu mezi p. [číslo] p. [číslo] je na pozemku žalovaných p. [číslo] zasázeno a vzrostlo několik stromů, a to 1 ks lípy srdčité ve vzdálenosti od hranice 0,9 m, při výšce 3 m, řada 40 ks smrků ztepilých, tvořící hustý porost, při vzdálenosti nejvzdálenějšího z nich od hranice 1,4 m, při výšce všech okolo 4 m, když kolmo navazuje další řada smrků ztepilých, přičemž do vzdálenosti 3 m od sledované hranice a plotu roste jen jeden smrk ztepilý při výšce 5,5 m. Uvedené je patrno z na místě pořízeného náčrtku polohy stromů a 30ks fotografií ze dne 11. 11. 2021. Ze sdělení Městského úřadu Jindřichův Hradec (odboru životního prostředí) ze dne 2. 8. 2021, č.j.: [spisová značka], se podává, že všechny z uvedených stromů obvykle dorůstají výšky vyšší než 3 m a že žádný z uvedených stromů není zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu. Shrnuto, v blízkosti společné hranice žalobcovy p. [číslo] žalovaných p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] na p. [číslo] ve vzdálenosti do 3 m od společné hranice, tedy netvoříc rozhradu, je vysazen a vzrostlý 1 ks lípy srdčité a 40 ks smrků ztepilých a 1 ks smrku ztepilého, nejde o les nebo sad, stromy zvlášť chráněné.

7. Ze sdělení Městského úřadu Jindřichův Hradec (odbor životního prostředí) ze dne 16. 8. 2021, č.j.: [spisová značka], lze vyčíst, že bez dalšího není možné určit, zda sledované stromy byly vysazeny před 1. 1. 2014, nicméně z leteckého snímku – ortofotomapy z roku 2013 lze shledat, že již v roce 2013 uvedené dřeviny na p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] byly. Z leteckých snímků z roku 2011 (2x) je zřejmé, že sledované stromy zde byly již v roce 2011, čímž lze přisvědčit pravdivosti svědeckých výpovědí svědkyně (a zástupkyně 1. žalované) [jméno] [příjmení], matky žalovaných, a svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], otce žalovaných, shodně vypovídajících o tom, že lípa srdčitá byla vysazena těmito cca v r. 2008 a 41 ks smrků ztepilých a další opět v cca r. 2008 či 2009, ne déle. Na uvedeném nic nemění svědecká výpověď svědka [jméno] [příjmení], otce žalobce, který udává, že lípa srdčitá byla jmenovanými svědky vysazena asi v r. 2016 či 2017, když tato tvrzení vyvrací všechny důkazy výše uvedené, k výsadbě smrků ztepilých pak uvedený svědek není schopen uvést ničeho. Shrnuto, 1 ks lípy srdčité byl vysazen právními předchůdci žalovaných cca v r. 2008, 41 ks smrků ztepilých a další cca v r. 2008 či 2009, všechny před 1. 1. 2014.

8. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení], oznámení záměru ze dne 31. 5. 2021 s geometrickým plánem (náčrtem) přístavby tropického skleníku s přípojkami k tomuto připojeného, žádosti o vydání územního souhlasu ze dne 29. 5. 2021, územního souhlasu [stát. instituce] (odbor výstavby a územního plánování) ze dne 30. 6. 2021, [číslo jednací], geometrického plánu (náčrtu) přístavby tropického skleníku s rozvody včetně fotografie místa s plánovanými rozvody se podává, že žalobce chce na st. [parcelní číslo] u [adresa], rod. dům, a na [parcelní číslo] v k.ú. [anonymizováno], umístit tropický skleník o samostatné ocelové konstrukci s prosklenou výplní, včetně napojení na rozvody vody, kanalizace a elektrické energie v rodinném domě, při zřízení systému centrálního zavlažování zahrady, přičemž rozvody elektrické energie, vodovodní potrubí a kanalizace mají vystupovat ze stavby [adresa] v její přední části a dále ubíhat kolem hranice – plotu sledovaných pozemků ve vzdálenosti cca 2 m, jak i patrno z náčrtku pořízeného jmenovaným svědkem a 1 ks fotografie předpokládané trasy přípojek. Jak patrno z 20 ks fotografií místa z r. 2021, je podzemí v daném místě prorostlé kořeny sledovaných stromů na p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], jež přesahují na žalobcův pozemek [parcelní číslo] v daném katastrálním území. Tyto kořeny přesahující na žalobcův pozemek mu zjevně působí obtíže při realizaci rozvodů elektrické energie, vodovodního potrubí a kanalizace u společné hranice, to se však zjevně netýká 1 ks lípy srdčité, neboť při ohledání na místě dne 11. 11. 2021 (§ 130 odst. 1 a 2 o.s.ř.) bylo zjištěno, že její kořeny nemohou vůbec záměru žalobce překážet, když v místě na žalobcově [parcelní číslo] v k.ú. [anonymizováno] je proti této upravená plocha vysypaná ozdobnou bílou kamennou drtí, zde tedy rozvody sítí rozhodně nepůjdou, jak potvrdil i slyšený svědek [jméno] [příjmení], totéž lze říci o posledních několika cca 3 smrcích ztepilých v řadě včetně jednoho za touto umístěného kolmo, když na konci žalobcova pozemku [parcelní číslo] již výkop pro rozvody sítí není zjevně realizován, jak bylo opětovně shledáno při ohledání na místě dne 11. 11. 2021 (§ 130 odst. 1 a 2 o.s.ř.), když i slyšený svědek [jméno] [příjmení] ve výpovědi uvedl, že celkový rozvod bude dlouhý cca 35 m, což zjevně není celá délka zahrady. Tedy 1 ks lípy srdčité a cca poslední 3 ks smrků ztepilých a 1 ks smrku ztepilého kolmo svými přesahujícími kořeny na žalobcův pozemek jeho záměru rozvodů elektrické energie, vodovodního potrubí, kanalizace a centrálního zavlažování nebrání, ostatní ze sledovaných stromů, tedy smrky ztepilé, kořeny těchto přesahující na žalobcův pozemek, tomuto zjevně způsobují obtíže při realizaci jeho záměru výstavby tropického skleníku a centrálního zavlažování. To ano, uvedené lze připustit. S ohledem na právní posouzení věci (viz zdola) se pak soud pro nadbytečnost skutkově nezabýval tím, zda a na kolik sledované stromy poškozují žalobcův pozemek – ničí trávník mechem a náletovými stromky, zda je jeho stavba dotčena výskytem plísně na fasádě domu, stejně jako tím, zda jsou poškozovány i ovocné stromky, keře vína a ovocné keře, jak tímto též žalobce argumentuje.

9. Není prokazováno, že by nejméně 7 dnů před podáním žaloby žalobce zaslal žalovaným (na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu) výzvu k plnění, tedy odstranění 1 ks lípy srdčitě a 41 ks smrků ztepilých na p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno]. Jak vyplynulo z vyjádření zástupce žalobce při jednání dne 23. 9. 2021, žádná takováto písemná předžalobní výzva realizována nebyla.

10. Z návrhu na zahájení soudního řízení – žaloba ze dne 7. 5. 2020, geometrického plánu (náčrt), usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 26. 5. 2020, č.j. [číslo jednací], usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 22. 6. 2020, č.j. [číslo jednací], včetně 5 ks fotografií, obsažených ve spise Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. [spisová značka], se podává, že 18. 5. 2020 učinil svědek [jméno] [příjmení] u zdejšího soudu neurčité podání„ o odstranění živého plotu“, zachyceného„ náčrtem“ v geometrickém plánu, k výzvě soudu k odstranění vad tyto odstraněny nebyly, vzhledem k tomu byl návrh na zahájení soudního řízení – žaloba odmítnut, pravomocně ke dni 11. 7. 2020, předmětné řízení tak skončilo, přičemž na ve spise obsažených fotografií lze shlédnout porost u hranice sledovaných pozemků na p. [číslo] žalovaných zjevně dle stavu v r. 2020. Ze sdělení Městského úřadu Jindřichův Hradec (odbor životního prostředí) ze dne 14. 4. 2020, č.j.: [spisová značka], lze vyčíst, že ohledně žádosti„ o vyřešení situace ohledně dřevin přerůstajících na [parcelní číslo] v k.ú. [anonymizováno]“ byl svědek [jméno] [příjmení] odkázán na soud.

11. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc skutkově uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům účastníků (§ 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř.), pokud na svých důkazních návrzích setrvali, tyto nevzali zpět. Jedinou výjimkou je důkazní návrh žalobce na provedení důkazu„ znaleckým posudkem“ na zjištění stáří porostů, stromů, který byl soudem podle § 120 odst. 1 věta druhá o.s.ř. zamítnut, neboť zjištění stáří stromů není podstatné, podstatné je, kdy byly vysázeny, což je ve věci dostatečné spolehlivě zjišťováno na základě ve věci provedených důkazů (viz shora), když tomu tak bylo před 1. 1. 2014, samotné stáří stromů pak není rozhodující, neboť, jak se i vyjádřil Městský úřad v Jindřichově Hradci (odbor životného prostředí), to, kdy byly stromy vysázeny nelze dle jejich vzrůstu určit (viz shora). (Jinak řečeno, stromy mohou být obecně vysazovány v určité fázi jejich vzrůstu, v určitém stáří, vzhledem k tomu jejich stáří jako takové není směrodatné pro určení doby jejich výsadby.) Z uvedených důvodů nebylo dokazování o tento důkaz s ohledem na hospodárnost řízení (§ 100 odst. 1 o.s.ř.) rozšiřováno. Vedle důkazů označených účastníky, popsaných shora, provedl soud i některé jiné než účastníky navržené důkazy, neboť byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř.). Provedené důkazy pak soud hodnotil dle svých vyložených úvah, jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech (§ 132 o.s.ř.), při níže vyloženém skutkovém závěru (viz zdola).

12. O skutkovém stavu učinil soud tento závěr: Od 2. 4. 2014 je žalobce – [jméno] [příjmení] vlastníkem st. [parcelní číslo] se součástí [adresa], rod. dům a pergoly a [parcelní číslo] v k.ú. [anonymizováno], kdy st. [parcelní číslo] bezprostředně sousedí s p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], jejímiž spoluvlastníky, s výši podílu každého id. ½, jsou od 29. 10. 2015 žalovaní – nezl. [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení]. Na společné hranici obou pozemků je drátěný plot v ocelových sloupcích s betonovými patkami v zemi, dlouhý cca 50 m, který ctí tuto hranici, na níž leží. Plot je rozhradou. V blízkosti společné hranice na pozemku žalovaných p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] jsou vysázeny a vzrůstají 1 ks lípy srdčité a 40 ks smrků ztepilých a 1 ks smrku ztepilého kolmo, všechny ve vzdálenosti menší než 3 m od společné hranice, přičemž všechny uvedené dřeviny obvykle dorůstají výšky přesahující výšky 3 m, nejde o les nebo sad, stromy netvoří rozhradu a nejedná se o stromy zvlášť chráněné podle jiného právního předpisu. Tyto byly vysázeny právními předchůdci žalovaných, jejich rodiči, lípa srdčitá cca v r. 2008, smrky ztepilé cca v r. 2008 či 2009, tedy před 1. 1. 2014. Žalobce má záměr na pozemku st. [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k.ú. [anonymizováno] postavit tropický skleník a provést rozvody elektrické energie, vodovodního potrubí, kanalizace a realizovat systém centrálního zavlažování zahrady, při rozvodech uvedených sítí ve vzdálenosti cca 2 m od společné hranice. Kořeny sledovaných stromů přesahují pod zemí z pozemku žalovaných p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] na pozemek žalobce [parcelní číslo] v k.ú. [anonymizováno], tyto přesahující kořeny s výjimkou kořenů 1 ks lípy srdčité a cca 3 ks smrků ztepilých a 1 ks smrku ztepilého kolmo žalobci působí obtíže při realizaci jeho výše uvedeného záměru. Není prokázáno, že by žalobce žalovaným před podáním žaloby zaslal výzvu k plnění, odstranění předmětných stromů. (V podrobnostech viz dílčí skutková zjištění popsaná shora).

13. Žaloba je nedůvodná.

14. Projednávanou věc posuzoval soud podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2014 (zkráceně„ obč. zák.“). Podle § 1017 odst. 1 obč. zák. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Podle § 1017 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

15. Je zřejmé, že žalobce se v projednávané věci výsledně domáhá odstranění stromů žalovaných, vycházeje z výše citovaného ustanovení obč. zák. Podle § 3028 odst. 1 obč. zák. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 obč. zák. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z něj vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

16. V projednávané věci soud zjistil, že právní předchůdci žalovaných vysadili sledované stromy před 1. 1. 2014, vzhledem k tomu se nároku na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 obč. zák. nelze domáhat. Brání tomu zákaz tzv. retroaktivity nynější právní úpravy. Nutno uvést, že pro úpravu vlastnického práva (vymezeného v § 1011 obč. zák. a § 1012 obč. zák.) platí tzv. nepravá retroaktivita, jeho obsah se tedy zásadně mění nabytím účinnosti nové právní úpravy, jednotlivé instituty však vyvolávají zvláštní problémy ohledně tzv. ochrany nabytých práv, resp. ochrany důvěry ve stabilitu právního řádu. Tedy, i když je nepravá retroaktivita obecně přípustná, nelze ji uplatnit tam, kde adresáti (hmotného) práva nemohli nebo nemuseli počítat se situací, kterou nová právní úprava přináší. V řešené věci právní předchůdci žalovaných před 1. 1. 2014 vysadili v blízkosti hranice jejich pozemku a pozemku žalobce sledované stromy ve vzdálenosti kratší než 3 m od společné hranice, které svým vzrůstem obvykle přesahují výšku 3 m. Šlo o jednání, které bylo dokončeno ještě před uvedeným 1. 1. 2014, tedy v době, kdy se předchůdci žalovaných mohli legitimně řídit občanskoprávní úpravou, která obdobu § 1017 odst. 1 obč. zák. neobsahovala, tedy tito nemohli počítat s tím, že vznikne, v případě, že stromy vysadí v určité vzdálenosti od hranice, resp. že stromy vzrostou do určité výšky, nárok žalobce na jejich odstranění, opírající se o ustanovení o sousedském právu, jakým tato úprava je, když v předchozím zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31. 12. 2013 (zrušeném obč. zák.), žádná takováto úprava nebyla a bylo možno se domáhat jen ochrany prostřednictvím imisní sousedské žaloby mající základ v § 127 odst. 1 uvedeného zákona. Vzhledem k uvedenému žalobci nárok na odstranění stromů nepřísluší, takto koncipované žalobě nelze vyhovět, tuto nezbývá, než zamítnout. (Srovnej rozh. NS ČR [spisová značka] i rozsudek KS v [obec], [spisová značka]) Argumentaci žalobce poukazující na to, že ač byly stromy zasázeny před či po 1. 1. 2014, nepůsobily„ škody“ na jeho nemovitostech, k problému došlo až v letech 2015 2016, kdy dorostly výšky přesahující 3 m, nelze přijmout, uvedené není rozhodné, rozhodující je právě okamžik výsadby, který určuje, zda lze sledovaný institut sousedského práva záležející v přímém požadavku na odstranění stromů uplatnit či nikoli, v čemž nezbývá, než dát za pravdu náhledu žalovaných. Z uvedených důvodů pak nebylo třeba ani skutkově zkoumat další výtky ohledně porostů výsledně předkládané žalobcem, jako je kořeny poškozování pozemku – ničení trávníku mechem a náletovými stromky, dotčení stavby výskytem plísně na fasádě domu či poškozování i ovocných stromků, keřů vína a ovocných keřů, protože samozřejmě ani pro tyto případy se z výše uvedených důvodů odstranění posuzovaných stromů domáhat nelze. Žalobci zůstává ochrana sousedských práv zakotvená v § 1013 odst. 1 obč. zák., při více méně shodnosti s § 127 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (viz shora), upravující tzv. imise, kdy by bylo obecně možno domáhat se zdržení rušení souseda stíněním nad míru přiměřenou poměrům, jestliže by to podstatně omezilo obvyklé užívání pozemku, ale to je vše, a výsledně není předmětem projednávaného sporu (po opakovaných žalobcových dispozicích předmětem řízení /viz shora/). K tomu se však sluší poznamenat, že předmětné porosty jsou u společné hranice pozemků ubíhající od severozápadu na jihovýchod, což při poloze na severní polokouli při slunečním svitu z jižní strany znamená, že v daném případě bude stínění zjevně naprosto minimální, dochází-li k němu vůbec, stěží lze pak uvažovat o tom, že by toto vnikání stínu bylo v míře nepřiměřené místním poměrům a že by podstatně omezovalo obvyklé užívání žalobcova pozemku.

17. S ohledem na výše uvedené právní posouzení pak soud ani nehodnotí, zda s ohledem na záměr realizace výstavby tropického skleníku s rozvody sítí je pro prorůstání kořenů důvod požadavku k odstranění stromů rozumným důvodem či nikoliv (§ 1017 odst. 1 obč. zák.), pročeš však je třeba zmínit § 1016 odst. 2 obč. zák. v rámci sousedských práv stanovící, že neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu, jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. Z uvedeného jednoznačně plyne, že prorostlé kořeny přesahující na žalobcův pozemek může tento ve vhodné roční době svépomocí odstranit, nevyhoví-li žalovaní jeho žádosti, a to tak, jak potřebuje pro zamýšlené využití svého pozemku, odstraněné kořeny si pak může ponechat, přičemž vlastnictví jeho nemovité věci, totiž pozemku (§ 496 odst. 1 obč. zák., § 498 odst. 1 obč. zák.) má prioritu nad tím, jaký bude důsledek pro stromy žalovaných (§ 506 odst. 1 obč. zák., § 507 obč. zák.) při odstranění – odstraňování jejich kořenů. Případné znehodnocení stromů takovýmto zásahem, půjde k tíži 1. žalované a 2. žalovaného. Uvedeným postupem lze naplnit realizaci žalobcova záměru o výstavbě tropického skleníku včetně rozvodů sítí, je-li to potřebné, lze kořeny stromů přesahující na jeho pozemek zlikvidovat, působí-li to obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromů, což bude v předmětné věci zřejmě naplněno.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy žalovaným, kteří měli ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů vůči zcela neúspěšnému žalobci. Tyto náklady jsou tvořeny náklady na zastoupení 1. žalované a 2. žalovaného advokátem. Odměnu zástupce 1. žalované tvoří částka 9 600 Kč za 8 úkonů právní služby po 1 500 Kč (při snížení částky 12 000 Kč o 20 %, tj. o 2 400 Kč) (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 4., § 8 odst. 1, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), když soud vychází z tarifní hodnoty 10 000 Kč, přičemž nepřihlíží k podáním ze dne 11. 9. 2020, 23. 9. 2020, 20. 10. 2020, 3. 11. 2020, 19. 1. 2021, 21. 1. 2021, 2. 8. 2021, 13. 10. 2021, 19. 10. 2021 a 1. 12. 2021, která buďto nejsou podáními ve věci samé, anebo jsou sice podáními ve věci samé, nicméně soudem nevyžádanými, jde tak o úkony neúčelné. Odměnu zástupce 2. žalovaného tvoří částka 9 600 Kč za 8 úkonů právní služby po 1 500 Kč (při snížení částky 12 000 Kč o 20 %, tj. o 2 400 Kč) (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 4., § 8 odst. 1, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), když soud vychází z tarifní hodnoty 10 000 Kč, přičemž nepřihlíží k podáním ze dne 11. 9. 2020, 23. 9. 2020, 20. 10. 2020, 3. 11. 2020, 19. 1. 2021, 21. 1. 2021, 2. 8. 2021, 13. 10. 2021, 19. 10. 2021 a 1. 12. 2021, která buďto nejsou podáními ve věci samé, anebo jsou sice podáními ve věci samé, nicméně soudem nevyžádanými, jde tak o úkony neúčelné. Dohromady odměnu zástupce žalovaných tvoří částka 19 200 Kč (tj. 9 600 Kč a 9 600 Kč). Náhradu za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci, představuje u zástupce 1. žalované částka 1 800 Kč za 3 úkony právní služby po 700 Kč, jednání 8. 12. 2020, 25. 2. 2021 a 27. 5. 2021 (2 250 Kč při snížení o 20 %, tj. o 450 Kč) (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 4., § 8 odst. 1, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), § 12 odst. 4, § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), když soud vychází z tarifní hodnoty 10 000 Kč. Náhrada zástupce 2. žalovaného za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci, činí 1 800 Kč za 3 úkony právní služby po 700 Kč, jednání 8. 12. 2020, 25. 2. 2021 a 27. 5. 2021 (2 250 Kč při snížení o 20 %, tj. o 450 Kč) (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 4., § 8 odst. 1, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), § 12 odst. 4, § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), když soud vychází z tarifní hodnoty 10 000 Kč. Dohromady jde na náhradě za ztrátu času za účast při jednáních, která byla odročena bez projednání věci, u obou žalovaných o částku 3 600 Kč (tj. 1 800 Kč a 1 800 Kč). Hotové výdaje zástupce 1. žalované a 2. žalovaného tvoří částka 3 300 Kč za 11 úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení dne 23. 7. 2020, vyjádření ze dne 28. 7. 2020, vyjádření ze dne 11. 6. 2021, účast při soudních jednáních ve dnech, 8. 12. 2020, 25. 2. 2021, 27. 5. 2021, 23. 9. 2021 a 7. 12. 2021 a při ohledání na místě 11. 11. 2021) (§ 2 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), když soud nepřihlíží k podáním ze dne 11. 9. 2020, 23. 9. 2020, 20. 10. 2020, 3. 11. 2020, 19. 1. 2021, 21. 1. 2021, 2. 8. 2021, 13. 10. 2021, 19. 10. 2021 a 1. 12. 2021, která buďto nejsou podáními ve věci samé, anebo jsou sice podáními ve věci samé, nicméně soudem nevyžádanými, jde tak o úkony neúčelné. K hotovým výdajům patří i cestovní výdaje za cesty k soudu a zpět realizované ve dnech 8. 12. 2020, 25. 2. 2021, 27. 5. 2021, 23. 9. 2021 a 7. 12. 2021 a cestu k místnímu ohledání dne 11. 11. 2021 při vždy užitém vozidle Hyundai EN (RZ: [anonymizováno] [číslo]), s průměrnou spotřebou 9,4 l /100 km, při užitém palivu motorová nafta. Při cestě k soudu na trase [obec] – [obec] a zpět při ujetých 130 km dne 8. 12. 2020 jde při ceně paliva 31,80 Kč 1 l a paušální náhradě 4,20 Kč km o jízdné 935 Kč (při min. zaokrouhlení částky 934, 596 Kč) (vyhláška č. 358/2019 Sb.). Při cestách k soudu na trase [obec] – [obec] a zpět při vždy ujetých 130 km ve dnech 25. 2. 2021, 27. 5. 2021, 23. 9. 2021 a 7. 12. 2021 jde při ceně paliva 27,20 Kč l a paušální náhradě 4,40 Kč km o jízdné 904 Kč (při min. zaokrouhlení částky 904, 384 Kč) x 5, tj. o jízdné 4 520 Kč (vyhláška č. 589/2020 Sb.). Při cestě k místnímu ohledání na trase [obec] – [anonymizováno] a zpět při ujetých 140 km dne 11. 11. 2021 jde při ceně paliva 27,20 Kč /1 km a paušální náhradě 4,40 Kč km o jízdné 974 Kč (při min. zaokrouhlení částky 973, 952 Kč) (vyhláška č. 589/2020 Sb.). Celkově jde o cestovní výdaje v částce 6 429 Kč (tj. 935 Kč a 4 520 Kč a 974 Kč) (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 157 odst. 4, § 158 odst., 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., vyhláška č. 358/2019 Sb. a vyhláška č. 589/2020 Sb.). S časem stráveným na cestě se pojí náhrada za ztrátu času při jednotlivých jízdách, přičemž při cestách tam a zpět jde vždy o 4 ½ hod. po 100 Kč, tj. 400 Kč, za 6 jízd jde o celkových 2 400 Kč (§ 2 odst. 1, § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Dohromady jde na nákladech zastoupení 1. žalované a 2. žalovaného advokátem o částku 34 929 Kč (tj. 19 200 Kč a 3 600 Kč a 3 300 Kč a 6 429 Kč a 2 400 Kč), kterou je třeba s přihlédnutím k § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o.s.ř. zvýšit o 21 % DPH, tj. o 7 335,09 Kč, výsledně se tak dostáváme na celkovou částku nákladů zastoupení žalovaných advokátem 42 264 Kč (při min. zaokrouhlení částky 42 264,09 Kč). Vycházeje z § 140 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní jsou spoluvlastníky stromů, coby součásti jimi spoluvlastněného pozemku (§ 1115 odst. 1 obč. zák., § 1122 odst. 1 obč. zák.), ukládá soud žalobci náklady řízení žalovaným zaplatit tak, že tito jsou vůči němu oprávnění společně a nerozdílně (§ 1877 obč. zák.), tj. kterýkoli z nich může žádat celé plnění, když princip věřitelské solidarity plyne ze spoluvlastnictví (§ 1127 obč. zák.) a takovéto účastenství mají oba i na projednávané věci, byť jde zjevně o samostatné společenství účastníků (§ 91 odst. 1 o.s.ř.) (když nejde o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví). Náhrada nákladů řízení bude 1. žalované a 2. žalovanému žalobcem zaplacena k rukám zástupce žalovaných, advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], jak platební místo vyplývá ze zákona (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

19. V řízení vznikly i náklady řízení státu. Jde o přiznané a proplacené svědečné svědkovi [jméno] [příjmení] za výslech dne 7. 12. 2021 ve výši 6 783 Kč. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku řízení, kdy žalobce byl zcela neúspěšný, soud tomuto ukládá nahradit České republice uvedenou částku 6 783 Kč k rukám a na účet Okresního soudu v Jindřichově Hradci.