11 C 97/2023

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní JUDr. Mgr. Olgou Karfíkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 16 532,80 Kč / smlouva o dílo

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 132,80 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 16 532,80 Kč s odůvodněním, že na základě objednávek žalované a potvrzených cenových nabídek ze dne 8. 9. 2022 vznikly mezi žalobkyní a žalovanou dvě smlouvy o dílo, na základě kterých žalobkyně smluvená díla provedla a po realizaci žalobkyně žalované vystavila dne 18. 10. 2022 fakturu [číslo] znějící na částku 30 000 Kč s datem splatnosti 1. 11. 2022 a fakturu [číslo] znějící (po zohlednění již uhrazené zálohy ve výši 64 168 Kč) na částku 80 968 Kč s datem splatnosti 1. 11. 2022. Žalovaná na uvedené faktury ničeho neuhradila, přestože byla o úhradu upomínána. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala dne 7. 12. 2022 žalované do datové schránky předžalobní upomínku, ve které vyzvala žalovanou k úhradě předmětných faktur úhrnem ve výši 110 968 Kč a dále částky 2 400 Kč představující náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávek dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná následně dne 20. 12. 2022 zcela uhradila žalobkyni obě dlužné faktury, neuhradila však částku 2 400 Kč. Jelikož k úhradě dlužných faktur žalovanou došlo až na základě předžalobní upomínky sepsané advokátem, zaslala dne 10. 1. 2023 žalobkyně žalované prostřednictvím datové schránky výzvu k úhradě nákladů spojených s vymáháním shora popsaných pohledávek, a to konkrétně právního zastoupení v celkové částce 14 132,80 Kč (2 úkony právní služby a 2 režijní paušály včetně DPH).

2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila tak, že předmětné faktury byly žalovanou již uhrazeny. Dále vyjádřila nesouhlas s výší požadovaných částek.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je zapsaná v obchodním rejstříku s datem vzniku a zápisu 14. 3. 2005, zapsaný předmět podnikání: zednictví.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované se podává, že žalovaná je zapsána v obchodním rejstříku s datem vzniku a zápisu 12. 1. 2005, zapsaný předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je předsedou a členem správní rady (zapsáno 7. 8. 2014).

7. Z cenové nabídky ze dne 8. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaná jako objednatel (obj. [číslo]) dne 8. 9. 2022 akceptovala cenovou nabídku strojově pokládaných hlazených podlah žalobkyně a tím ke dni akceptace uzavřela s žalobkyní smlouvu o dílo; cena byla stanovena v celkové výši 30 000 Kč.

8. Z cenové nabídky ze dne 8. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná jako objednatel (obj. [číslo]) dne 8. 9. 2022 akceptovala cenovou nabídku strojově pokládaných hlazených podlah žalobkyně a tím ke dni akceptace uzavřela s žalobkyní smlouvu o dílo; cena byla stanovena v celkové výši 128 336 Kč.

9. Z faktury [číslo] vyplývá, že dne 18. 10. 2022 vyfakturovala žalobkyně žalované zhotovení betonových podlah v celkové ceně 30 000 Kč, datum splatnosti byl stanoven 1. 11. 2022.

10. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že dne 18. 10. 2022 vyfakturovala žalobkyně žalované zhotovení betonových podlah s tím, že celková částka k úhradě (po odečtení uhrazené zálohy) činí 80 968 Kč, datum splatnosti byl stanoven 1. 11. 2022.

11. Z e-mailové korespondence mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že žalobkyně, prostřednictvím pana [jméno] [příjmení], obchodně-technického konzultanta, vyzývala mailem žalovanou (konkrétně pana [příjmení]) dne 4. 11. 2022, 11. 11. 2022, 21. 11. 2022 a 25. 11. 2022 k úhradě shora specifikovaných faktur.

12. Z výzvy k zaplacení, předžalobní upomínky ze dne 6. 12. 2022 včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky v celkové výši 110 968 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených předmětných faktur [číslo] [číslo] k úhradě částky ve výši 2 400 z titulu náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávek (1 200 Kč za jednu fakturu v prodlení), a to nejpozději do 15. 12. 2022. Výzva byla žalované odeslána do její datové schránky dne 7. 12. 2022.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 1. 2023 včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení nákladů spojených s vymáháním úhrady dlužných faktur v celkové výši 16 532,80 Kč s tím, že žalovaná uhradila předmětné dlužné faktury, avšak nebyla uhrazena částka 2 400 Kč představující náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávek a dále byla požadována úhrada nákladů, které žalobkyně vynaložila na právní zastoupení v částce 14 132,80 Kč. Splatnost byla stanovena nejpozději do 20. 1. 2023. Výzva byla odeslána do datové schránky žalované dne 10. 1. 2023.

14. Z příjmových pokladních dokladů ze dne 5. 12. 2022 a 12. 12. 2022 se podává, že žalobkyně uhradila svému právnímu zástupci (JUDr. [jméno] [příjmení], advokát) 2 úkony právní služby po 5 540 Kč + 2x režijní paušál 300 Kč + DPH.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

16. Podle § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

17. Dle ustanovení § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

18. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

19. Dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje mimo jiné výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

20. V posuzovaném případě se jedná o náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s uplatněním (vymáháním) pohledávky vzniklé ze vzájemného závazkového vztahu mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti.

21. Co se týče požadavku žalobkyně na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 2 400 Kč, soud aplikoval shora citované ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zakotvuje nárok na náhradu 1 200 Kč spojených s uplatněním každé pohledávky. Pro přiznání práva na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky není třeba předžalobní výzvy. Takto nahrazované náklady představují zejména interní výdaje věřitele, které vznikají při kontrole dodržování smluvních závazků, např. náklady na vedení evidence pohledávek nebo náklady související s telefonickou, či písemnou urgencí dlužníka věřitelem.

23. Mezi žalobkyní a žalovanou se jednalo o vzájemné závazky podnikatelů ze smluv dílo uzavřených mezi účastníky dne 8. 9. 2022. Žalobkyně prokazatelně uplatnila pohledávky vzniklé ze smluv o dílo, když žalovanou opakovaně prostřednictvím e-mailu vyzývala k úhradě dlužných faktur za provedená díla. Žalovaná neuhradila řádně a včas své závazky z předmětných smluv, žalovaná nezaplatila fakturované částky ve lhůtě splatnosti ani přes opakované výzvy žalobkyně, čímž jí na základě ustanovení čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, ve spojení s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vznikla povinnost nahradit žalobkyni náklady za vymáhání pohledávky v paušální výši 2 x 1 200 Kč (za uplatnění dvou jednotlivých pohledávek). Jedná se o samostatný hmotněprávní nárok, který není závislý na vydání soudního rozhodnutí jako náklady soudního řízení. Může tedy být uplatněn žalobou, a to jak společně s hlavní pohledávkou, tak i samostatně (jak je tomu v předmětné věci). Tuto částku v celkové výši 2 400 Kč žalovaná žalobkyni neuhradila ani přes výzvu žalobkyně, v tomto rozsahu tudíž soud žalobě vyhověl.

24. Dále žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 14 132,80 Kč, a to z titulu úhrady nákladů na právní zastoupení vynaložených žalobkyní před podáním žaloby. Tvrzené vynaložené výdaje na právní pomoc (tedy újma spočívající ve zmenšení jejího majetku) měly dle žalobkyně vzniknout z důvodu porušení povinnosti žalované z uzavřených smluv o dílo mezi účastníky, tedy ze závazkových vztahů.

25. Náklady spojené s uplatněním pohledávky mohou být i náklady vynaložené mimosoudně. Jde tedy o náklady, které by věřiteli nevznikly, kdyby dlužník provedl své plnění včas. Tyto náklady je možné vyčíslit jako škodu, která věřiteli vznikla v příčinné souvislosti s tím, že dlužník neuhradil splatný dluh, a proto byl věřitel nucen podniknout kroky k uhrazení dluhu. Věřitel má právo pouze na účelně vynaložené náklady, tedy na náklady za efektivní a nezbytné kroky, které podnikl s cílem uhrazení pohledávky (viz HUBKOVÁ, Pavlína. § 513 (Příslušenství pohledávky). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání /2. aktualizace/. Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 4).

26. Ačkoliv v předmětné věci žalovaná uhradila žalobkyni dlužné částky z titulu uzavřených smluv o dílo až následně po písemné výzvě právního zástupce žalobkyně, nelze v daném případě bez dalšího uzavřít, že právní pomoc advokáta žalobkyně vedla k vymožení pohledávek vůči žalované. V této souvislosti soud akcentuje, že žalobkyně původně žalovanou vyzývala k úhradě dlužných faktur toliko prostřednictvím e-mailu, přičemž z e-mailové komunikace se nepodává, že by se žalovaná s takto zaslanými výzvami k úhradě dlužných částek skutečně (prokazatelně) seznámila. Žalobkyně jako věřitelka sama kvalifikovaně (písemně s dodejkou, resp. s dokladem o odeslání) žalovanou nevyzvala k úhradě dluhu, ačkoliv se jedná o běžný úkon, banální administrativní jednání, které jistě nevyžaduje žádné speciální odborné právní znalosti (k jeho provedení není nutné vyhledávat právní pomoc advokátní kanceláře), neučinila tedy samostatně dostatečné kroky směřující k vymožení svých pohledávek. Náklady vynaložené na mimosoudní vymáhání předmětných pohledávek advokátní kanceláří (advokátem) tak nelze považovat za účelně vynaložené náklady, když byly vynaloženy na činnost, která nebyla za daných okolností nezbytně nutná.

27. Z ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. se podává primární skutková podstata pro vznik povinnosti k náhradě škody porušením smluvního ujednání. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody podle citovaného ustanovení jsou: protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně (tedy vědomě a dobrovolně) převzaté povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti ze smlouvy a vznikem škody. Porušením právní povinnosti se rozumí objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak fyzická či právnická osoba skutečně jednala (případně opomenula jednat), a tím, jak jednat měla, aby dostála svým povinnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2382/2010).

28. V posuzovaném případě není sporu o tom, že žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy o dílo, a to zaplatit smluvenou cenu za provedení díla. Toto protiprávní jednání žalované strany sporu nijak nezpochybňovaly s tím, že tato povinnost byla ještě před podáním žaloby žalovanou splněna (žalovaná uhradila dlužné faktury v plné výši).

29. Pokud jde o existenci škody, je nesporné, že žalobkyně v podobě vyplacené odměny právnímu zástupci (advokátovi) za právní služby vynaložila určité náklady, kterých by byla ušetřena, kdyby žalovaná řádně a včas plnila.

30. Mezi porušením smluvní povinnosti a vzniklou škodou musí být příčinná souvislost (kauzální nexus). V této souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobkyní vynaložené náklady na právní zastoupení (právní služby) před podáním žaloby nevznikly v příčinné souvislosti s porušením povinnosti ze smlouvy žalovanou.

31. Nejvyšší soud ve své judikatuře vyložil k otázce příčinné souvislosti jako právní kategorie (v oblasti soukromého práva jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu), že při jejím zkoumání nejde o zjišťování příčinné souvislosti ve filozofickém slova smyslu, nýbrž ve smyslu právním; jde o zjištění, jaká skutečnost byla bezprostřední příčinou daného následku. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny a následky, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu (srov. např. rozsudek ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck /dále jen„ Soubor“ /, pod číslem C 1025, svazek 14, či rozsudky ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 21 Cdo 564/2008, a ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. 23 Cdo 331/2010). Musí jít o příčinu důležitou, podstatnou a značnou, bez níž by ke vzniku škody nedošlo (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2101/2002, uveřejněný v Souboru pod číslem C 2354, svazek 28).

32. V předmětné věci rozhodnutí věřitele (žalobkyně) vynaložit náklady na právní zastoupení před podáním žaloby ve shora popsané fázi vymáhání (jak již bylo konstatováno shora, žalobkyně samostatně kvalifikovaně žalovanou o úhradu dlužných částek nevyzývala) bylo zcela dobrovolné. Vynaložení finančních prostředků na právní zastoupení bylo obsahem až navazujícího právního vztahu mezi žalobkyní a právním zástupcem (advokátem), který sice byl vyvolán prodlením s úhradou faktur za provedené dílo dle uzavřených smluv o dílo mezi účastníky, ale nevznikl by bez rozhodnutí žalobkyně, které bylo projevem její svobodné vůle. Sjednání právní pomoci u advokátní kanceláře (advokáta) k vymožení předmětných pohledávek tedy není nutným důsledkem prodlení žalované s placením ceny za provedení díla a náklady vynaložené ve vztahu k advokátní kanceláři (advokátovi) tedy nejsou bezprostředně způsobeny jednáním žalované, a nesplňují proto kritéria škody, která je vyvolána porušením smluvní povinnosti škůdce. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 32 Cdo 1733/2008.

33. V této části, co se týče požadované částky ve výši 14 132,80 Kč z titulu náhrady nákladů vynaložených žalobkyní na právní zastoupení před podáním žaloby, tak soud žalobu ve výroku II. zamítnul.

34. O náhradě nákladů mezi účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla procesní úspěch (když převažuje její procesní neúspěch) toliko ve výši 14,5 %, tedy v nepatrné výši, a rozhodnutí o nákladech řízení tak zcela odpovídá výsledku sporu. Žalovaná žádné náklady řízení nepožadovala uhradit a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by této nějaké náklady řízení vznikly.