12 C 129/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 101 604 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 67 736 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 040 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 828 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 040 Kč od 5. 12. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 828 Kč od 5. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 33 868 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 29 040 Kč od 3. 10. 2023 do zaplacení, z částky 4 828 Kč od 3. 10. 2023 do zaplacení, zaplacení 15 % úroku z prodlení ročně z částky 29 040 Kč od 11. 10. 2022 do 4. 12. 2023, zaplacení 15 % úroku z prodlení ročně z částky 4 828 Kč od 11. 10. 2022 do 4. 12. 2023, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 40 774,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 101 604 Kč s přísl. s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a [právnická osoba], [IČO] (jako poskytovatel) uzavřel se žalovaným (jako uživatelem) dne 3. 9. 2018 smlouvu o kontrole insolvenčního rejstříku a katastru nemovitostí. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel po úhradě první zálohové faktury umožní uživateli přístup do své aplikace a bude poskytovat uživateli pravidelnou kontrolu rejstříků dle typu, obsahu a periody kontrol určené parametry balíčku„ KONTROLA“, a to za částku 4 000 Kč ročně plus DPH. Smluvní strany se dále dohodly, že nad rámec služby„ KONTROLA“ poskytovatel po zjištění změny v katastru nemovitostí nebo zjištění úpadku člena SVJ bezodkladně informuje uživatele telefonicky na telefonní číslo předsedy SVJ v rámci sjednané služby DOHLED za částku 2 000 Kč měsíčně + DPH. Poskytovatel vystavil fakturu [číslo] na částku 29 040 Kč splatnou dne 17. 12. 2021, kterou vyúčtoval dohled za období od 04. 10. 2021 do 03. 10. 2022, [číslo] na částku 4 828 Kč splatnou dne 17. 12. 2021, kterou vyúčtoval kontrolu za období od 04. 10. 2021 do 03. 10. 2022, [číslo] na částku 29 040 Kč splatnou dne 11. 10. 2022, kterou vyúčtoval dohled za období od 04. 10. 2022 do 03. 10. 2023, [číslo] na částku 4 828 Kč splatnou dne 11. 10. 2022, kterou vyúčtoval kontrolu za období od 04. 10. 2022 do 03. 10. 2023, [číslo] na částku 29 040 Kč splatnou dne 3. 10. 2023, kterou vyúčtoval dohled za období od 04. 10. 2023 do 03. 10. 2024, [číslo] na částku 4 828 Kč splatnou dne 3. 10. 2023, kterou vyúčtoval kontrolu za období od 04. 10. 2023 do 03. 10. 2024 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 1. 2024 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný ničeho nezaplatil ani po upomínce ze dne 1. 2. 2024.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, bránil se tím, že předmětná smlouva byla již v říjnu 2020 vypovězena doporučenou listovní zásilkou i e-mailem. Žalovaný žádné plnění neobdržel a domníval se, že je smlouva zrušena. Pohledávky splatné před datem 8. 4. 2021 považuje žalovaný za promlčené (poznámka soudu: pohledávky splatné před datem 8. 4. 2021 jsou sice v žalobě zmíněny, avšak nejsou žalovány). I pokud by žalovaný připustil, že došlo k prodloužení smlouvy o dalších 36 měsíců, skončil by smluvní vztah nejpozději dne 1. 10. 2023, neboť smlouva neobsahuje žádné ustanovení o opakovaném prodloužení a nelze to ani dovodit interpretací textu smlouvy.

3. Mezi účastníky jsou nesporné skutečnosti, které soud podle ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal za svá skutková zjištění a odkazuje na ně jako na dílčí skutkový závěr ve věci:

4. Žalobkyně je obchodní firma zapsaná v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] a jako její předmět podnikání je zapsáno: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Obchodní firma Zá a [právnická osoba], [IČO], je zapsána v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] a jako její předmět podnikání je zapsáno: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Žalovaný je zapsán v obchodním rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni, oddíl S, vložka [číslo] s právní formou: společenství vlastníků jednotek a účelem společenství: správa domu a pozemku. Obchodní firma Zá a [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] listu 14. V bodě 3 smlouvy se strany dohodly, že poskytovatel po úhradě první zálohové faktury umožní uživateli přístup do své aplikace a bude poskytovat uživateli pravidelnou kontrolu rejstříků dle typu, obsahu a periody kontrol určené parametry balíčku KONTROLA. V bodě 4 smlouvy strany dohodly, že nad rámec služby KONTROLA poskytovatel po zjištění změny v katastru nemovitostí nebo zjištění úpadku člena SVJ bezodkladně informuje uživatele telefonicky na telefonní číslo předsedy SVJ v rámci sjednané služby DOHLED za částku 2 000 Kč + DPH měsíčně. Obchodní firma Zá a [právnická osoba] vystavila fakturu [číslo] na částku 29 040 Kč splatnou dne 17. 12. 2021, kterou vyúčtovala dohled za období od 04. 10. 2021 do 03. 10. 2022, [číslo] na částku 4 828 Kč splatnou dne 17. 12. 2021, kterou vyúčtovala kontrolu za období od 04. 10. 2021 do 03. 10. 2022, [číslo] na částku 29 040 Kč splatnou dne 11. 10. 2022, kterou vyúčtovala dohled za období od 04. 10. 2022 do 03. 10. 2023, [číslo] na částku 4 828 Kč splatnou dne 11. 10. 2022, kterou vyúčtovala kontrolu za období od 04. 10. 2022 do 03. 10. 2023, [číslo] na částku 29 040 Kč splatnou dne 3. 10. 2023, kterou vyúčtovala dohled za období od 04. 10. 2023 do 03. 10. 2024, [číslo] na částku 4 828 Kč splatnou dne 3. 10. 2023, kterou vyúčtovala kontrolu za období od 04. 10. 2023 do 03. 10. 2024. Právní předchůdce žalobkyně zaslal zálohové faktury [číslo] žalovanému doporučeným dopisem ze dne 7. 12. 2021 z pošty [obec a číslo] pod podacím číslem RR147868896 CZ. Právní předchůdce žalobkyně zaslal zálohové faktury [číslo] žalovanému spolu s výzvou k plnění ze dne 1. 12. 2023 do datové schránky dne 1. 12. 2023. Právní předchůdce žalobkyně v dopise ze dne 31. 3. 2021 vyzval žalovaného poté, co předseda SVJ [jméno] [příjmení] rezignoval na svoji funkci, aby sdělil novou kontaktní osobu, které bude sjednaná služba plněna. Do té doby je právní předchůdce žalobkyně nucen hlášení ze služby rejstříků tisknout a ukládat v písemné podobě v sídle společnosti, dopis byl odeslán z pošty [obec a číslo] dne 6. 4. 2021 pod podacím číslem [anonymizováno] CZ. Žalovaný zaslal listinu ze dne 1. 10. 2020 nazvanou výpověď smlouvy o poskytování služeb, kde uvedl, že dle článku 3 uzavřené Smlouvy o poskytování služeb mezi [právnická osoba], s.r.o a Společenstvím vlastníků jednotek [ulice a číslo], [obec], dává výpověď ze smlouvy o poskytování služeb k 30. 11. 2020, a to prostřednictvím [právnická osoba], s.r.o., z pošty [obec a číslo] pod podacím číslem [anonymizováno] společnosti [právnická osoba] na adresu: [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] [právnická osoba] zaslala listinu sepsanou žalovaným ze dne 1. 10. 2020 nazvanou výpověď smlouvy o poskytování služeb e-mailem společnosti [právnická osoba] na adresu: [email] s dovětkem, že písemné podobě je výpověď zasílána poštou. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26. 1. 2024 postoupila obchodní firma [právnická osoba] svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. V dopise ze dne 25. 1. 2024 vyrozuměla žalovaného obchodní firma [právnická osoba] o postoupení své pohledávky za žalovaným na žalobkyni. V dopise ze dne 1. 2. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.

5. Sporné zůstaly tyto skutečnosti: 1/ Jaký byl projev vůle právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy o kontrole insolvenčního rejstříku a katastru nemovitostí ze dne 3. 9. 2018, konkrétně o době trvání smluvního vztahu upravené v 4. bodu smlouvy. 2/ Jaký byl projev vůle žalované při uzavírání smlouvy o kontrole insolvenčního rejstříku a katastru nemovitostí ze dne 3. 9. 2018, konkrétně o době trvání smluvního vztahu upravené ve 4. bodu. 3/ Zda byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným sjednána cena služby KONTROLA na částku 3 990 Kč + DPH ročně.

6. Ke sporné skutečnosti ad 1/ soud provedl důkaz výslechem tehdejšího jednatele právního předchůdce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], který za právního předchůdce žalobkyně dne 28. 8. 2018 smlouvu podepsal. Z jeho výslechu zjistil, že úmyslem právního předchůdce žalobkyně bylo v bodu 4 smlouvy sjednat trvání smlouvy na 24 měsíců, tj. na dobu určitou, a dále sjednat tzv. automatickou prolongaci smlouvy, což znamená, jak je i ve smlouvě uvedeno, že pokud ve stanovené lhůtě ve smlouvě žádná ze stran smlouvu nevypoví, prodlužuje se vztah mezi stranami za stejných podmínek na dobu dalších 36 měsíců. Důležité je tedy ujednání„ za stejných podmínek“ což dle jeho názoru znamená, že se automaticky po uplynutí příslušného období tzv. překlápí smluvní vztah na dobu dalších 36 měsíců. Pokud by v textu nebylo uvedeno„ za stejných podmínek“, bylo by možné uvažovat, že šlo o prodloužení pouze jednorázové. Ke způsobu sjednání ceny poskytování služby„ KONTROLA tehdejší jednatel uvedl, že ve smlouvě nebyla cena obsažena, neboť se odvíjí od příslušného balíčku služeb, který je odvislý od velikosti SVJ. Žalovaný již před uzavřením smlouvy obdržel cenovou nabídku příslušného balíčku. Dle jeho názoru cena sjednána byla, byť není přímo uvedena v textu smlouvy. Žalovaný s cenou vyslovil souhlas i tím, že v předchozím období za tuto službu sjednanou částku plnil. Ke způsobu plnění ze smlouvy uvedl, že byl prováděn monitoring příslušných rejstříků v určitém časovém intervalu (zpravidla jednou týdně) a uživatel byl poté na e-mailovou adresu, kterou sdělil, informován o tom, kdy a jaký monitoring byl prováděn a jaké byly zjištěny případné změny. Vzhledem k tomu, že výbor žalovaného [příjmení] nedisponoval e-mailovou adresou, a tudíž žádnou právnímu předchůdci žalobkyně nesdělil, nemohly být výstupy monitoringu zasílány na takovou e-adresu, bylo proto nutné, aby tyto výstupy byly zasílány na e-mailovou adresu právního předchůdce žalobkyně, resp. na e-mailovou adresu jeho a kolegy [příjmení]. Z důvodu neexistence e-adresy byla v písemné smlouvě sjednána i služba DOHLED, která měla za úkol telefonicky informovat žalovaného (předsedu výboru pana [příjmení]), o případných změnách v předmětných rejstřících. To, že SVJ nemělo svoji e-adresu, byl ojedinělý případ, stejně jako uzavření smlouvy písemně (papírově) a nikoliv v online prostředí. Tehdejší jednatel uvedl, že byly nejprve vystavovány zálohové faktury na poskytnuté plnění a po jejich proplacení byly vystaveny faktury konečné. Pokud nebyly zálohové faktury zaplaceny, tak konečné faktury vystavovány nebyly.

7. Ke sporné skutečnosti ad 1/ soud provedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] a z jeho výslechu soud zjistil, že v roce 2018 jsem působil jako výkonný ředitel ve společnosti [právnická osoba], podílel jsem se na formulaci písemné smlouvy uzavřené mezi uvedenou společností a žalovaným. Úprava doby trvání smlouvy vychází formulačně ze všeobecných obchodních podmínek. Smlouva se uzavírá na dobu určitou 24 měsíců od dne připsání finančních prostředků dle zálohové faktury pro danou službu a dále bylo úmyslem poskytovatele služby umožnit prodloužení trvání smlouvy na dalších 36 měsíců, a to opakovaně. Při tvorbě textu smlouvy nebyl použit výraz, že se prodlužování bude konat opakovaně, tj. automaticky, a to na doporučení právníků, kteří doporučili výstižnější termín, že se smlouva bude prodlužovat„ za stejných podmínek“, tedy i pokud jde o ukončení, resp. výpověď smlouvy. Toto vyjádření považuje svědek za výstižnější. Svědek uvedl, že před uzavřením smlouvy se opakovaně telefonicky bavili s předsedou výboru žalovaného a probírali obsah smlouvy, konkrétně co bude poskytováno, za jaké ceny a na jaké období. V této souvislosti si svědek pamatuje, že mu říkal, že prolongace smlouvy je automatická. Ke způsobu poskytování sjednaných služeb svědek uvedl, že služba KONTROLA je prováděna automaticky počítačem, který zjišťuje, zda v rejstřících došlo k nějakým změnám, a pokud byla smlouva uzavřena v režimu online, má dotčené SVJ svoji e-mailovou adresu, na kterou hlášení následně přicházejí a SVJ si tzv. DOHLED již vykonává samo. V tomto případě však žalovaný neměl e-mailovou adresu, proto pan [příjmení] požádal, zda by bylo možné ze strany poskytovatele vykonávat i službu DOHLED. Ta byla sjednána ve smlouvě, kdy výsledky kontroly byly telefonicky sdělovány přímo panu [příjmení]. Za dobu působení pana [příjmení], tj. za období 2018 -2021 bylo telefonátů vyšší desítky. Poté, co pan [příjmení] skončil ve funkci předsedy výboru žalovaného, bylo poskytování služeb komplikované, neboť nebyla žádná kontaktní osoba. Proto poskytovatel písemně vyzval žalovaného o sdělení nového kontaktu, ovšem bezvýsledně. Žalovaný byl upozorněn, že pokud kontakt nesdělí, budou výsledky zjištění v rejstřících ukládány u poskytovatele do doby, než bude ze strany žalovaného zjednána náprava, k čemuž nedošlo. Ke způsobu placení sjednaných služeb svědek uvedl, že pokud nezaplatí zákazník první iniciační fakturu, služba se vůbec dle VOP neaktivuje, přestane-li zákazník platit následné faktury, poskytovatel dále plní povinnosti ze smlouvy a nezaplacené faktury vymáhá. Nejprve jsou vyhotoveny zálohové faktury a v okamžiku jejich zaplacení zákazníkem je vystavená faktura konečná. Co se stane v situaci, kdy zákazník zálohovou fakturu nezaplatí, to svědek neví. Svědek na dotaz žalovaného, kam se ukládala zjištění z počítače poskytovatele v rámci služby KONTROLA odpověděl, že na jejich firemní e-mailové adresy, které však s odstupem času již neuměl uvést.

8. Ke sporné skutečnosti ad 2/ soud neprovedl důkaz výslechem tehdejšího předsedy výboru žalovaného [jméno] [příjmení], který za žalovaného dne 3. 9. 2018 smlouvu podepsal, neboť ten dle sdělení zástupce žalovaného s ohledem na svůj věk (nar. 1938) a zdravotní stav prohlásil, že si zpětně již ohledně uzavření předmětné smlouvy ničeho nepamatuje a ani si již nepamatuje, zda ho v minulosti někdo od právního předchůdce žalobkyně telefonicky kontaktoval (navzdory tomu, že je k dispozici zvuková nahrávka jejich telefonátu, což jen svědčí o paměťové indispozici jmenovaného). Člen výboru žalovaného [jméno] [příjmení], který předmětnou smlouvu též podepsal, s ohledem na svůj věk a postižení nemocí Alzheimer nebude schopen dle vyjádření zástupce žalovaného ve věci vypovídat. Soud proto neprovedl ani jeho výslech.

9. Soud učinil u sporné skutečnosti ad 1 potažmo též k ad 2/dílčí skutkový závěr: Soud má z výslechu [titul] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně měl při formulaci části předmětné smlouvy týkající se doby trvání smluvního vztahu v úmyslu sjednání doby určité 24 měsíců ode dne zaplacení iniciační faktury s následným prodloužením smlouvy na dalších 36 měsíců, nedojde-li k vypovězení smlouvy tam uvedeným způsobem, a výrazem, že dojde k prodloužení smluvního vztahu„ za stejných podmínek“ na dobu dalších 36 měsíců, měl za to, že jde o opakovaná prodloužení vždy na 36 měsíců. Soud uvěřil výpovědi svědka [příjmení] potud, že před uzavřením smlouvy její obsah telefonicky probral s panem [příjmení], tj., co bude poskytováno, za jaké ceny a na jaké období. Soud však má značnou pochybnost o tom, zda pro pana [příjmení] jako právního laika bylo srozumitelné vysvětlení, že jde v případě prodloužení smluvního vztahu na dalších 36 měsíců o prolongaci automatickou, pokud to svědek skutečně vyjádřil, tak jak uvedl. Soud tak nemá za zjištěné, že projev vůle žalovaného v této části smluvních ujednání směřoval u zavření smlouvy na dobu určitou 24 měsíců s opakovaným prodlužováním na dalších 36 měsíců, pokud nebude vypovězena způsobem ve smlouvě uvedeným.

10. Ke sporné skutečnosti ad 3/ soud provedl důkaz cenovou nabídkou ze dne 27. 8. 2018 a zjistil, že se týká přímo žalovaného, v nabídce je označena nemovitost, počet jednotek, že jde o balíček pod názvem„ střední SVJ“ pro poskytování služby KONTROLA za částku 3 990 Kč + DPH. V nabídce je též popsán detailně rozsah služby.

11. Ke sporné skutečnosti ad 3/ soud učinil dílčí skutkový závěr, že má za prokázané faktickým zaplacením iniciační faktury a následných faktur žalovaným, dále výslechem svědka [příjmení] a cenovou nabídkou služby KONTROLA ze dne 27. 8. 2018, že ke sjednání ceny 3 990 Kč + DPH u této služby došlo.

12. Ke sporné skutečnosti, zda právní předchůdce žalobkyně plnil své povinnosti v rámci služeb KONTROLA a DOHLED, soud provedl k návrhu žalobkyně důkaz zvukovým záznamem telefonického hovoru tehdejšího předsedy výboru žalované [jméno] [příjmení] a výkonného ředitele [právnická osoba] a [právnická osoba] (právního předchůdce žalobkyně) [jméno] [příjmení]. Ze záznamu soud zjistil, že volajícím je pan [příjmení], který panu [příjmení] oznámil v rámci služby DOHLED změny v katastru nemovitostí v rámci sjednané služby KONTROLA. Ze záznamu je zřejmé, že volaný pan [příjmení] volajícího pana [příjmení] bez pochybností znal. Pan Kollarik v hovoru oznámil panu [příjmení], že ve funkci předsedy výboru žalovaného skončil a ptal se pana [příjmení], jak má ukončení své funkce nechat zapsat do obchodního rejstříku. V jednací místnosti soudu přítomný svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že jde o jeho telefonát s panem [příjmení] a soudce věc projednávající sdělil, že hlas pana [příjmení] poznává, neboť pan [příjmení] před nějakou dobou pracoval u zdejšího soudu jako služební řidič.

13. Soud učinil dílčí skutkový závěr, že výslechem svědka [příjmení] a obsahem záznamu telefonátu mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně svoji smluvní povinnost plnil, neboť zjištění z rejstříků a katastru nemovitostí získaná v rámci služby KONTROLA sděloval telefonicky předsedovi výboru žalované panu [příjmení].

14. Soud neprovedl důkazy listinami: smlouva ze dne 3. 9. 2018, VOP, zálohové faktury, výpis plateb žalovaného, smlouva o postoupení pohledávky z 24. 1. 2024, vyrozumění o postoupení pohledávky z 25. 1. 2024, výzva k plnění z 1. 2. 2024, výpověď smlouvy z 1. 10. 2020, dopis právního předchůdce žalobkyně z 7. 12. 2021, podací lístek z 8. 12. 2021, doručenka z 1. 12. 2021, neboť z nich plynou mezi účastníky nesporné skutečnosti. Soud neprovedl důkaz e-mailovou komunikací mezi účastníky mezi účastníky, neboť z ní neplynou žádné skutečnosti potřebné pro rozhodnutí věci, obsahem je snaha žalovaného věc řešit mimosoudně.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

16. Podle ust. § 556 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

17. Podle ust. § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

18. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

19. Podle ust. § 433 odst. o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

20. Podle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

21. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, který akceptoval návrh smlouvy včetně připojených všeobecných obchodních podmínek, byla v písemné podobě uzavřena smlouva ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z., na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal pro žalovaného vykonávat pravidelnou kontrolu veřejně dostupných rejstříků, a to insolvenčního rejstříku a katastru nemovitostí. Přijetím nabídky ceny za službu KONTROLA došlo i k ujednání ceny za tuto službu, o čemž svědčí i skutečnost, že žalovaný zpočátku za tuto službu bez problémů platil.

23. Smlouvu považuje soud za platnou vyjma ujednání o způsobu ukončení smluvního vztahu. V této části smlouvy se jedná o oddělitelné právní jednání. Mezi účastníky nesporné, že právní jednání žalovaného (výpověď smlouvy) bylo učiněno ve vztahu nikoliv k právnímu předchůdci žalobkyně, nýbrž ve vztahu žalobkyni. Výpověď předmětné smlouvy tak žalovaným učiněna nebyla. Nicméně je třeba uvést důvod této částečné neplatnosti smlouvy a soud v tomto poukazuje na právní názor o této otázce již vyjádřený v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 5. 2024, č. j. 5 Co 117/2024-184, týkající se obdobné věci, se kterým se soud ztotožňuje a kde se uvádí:„ není důvodný požadavek VOP na ukončení smluvního vztahu formou doporučeného dopisu, navíc pak zaslaného ve lhůtě celých 3 měsíců před ukončením smlouvy. VOP jsou nevyvážené a jsou formulovány, pokud jde o ukončení smlouvy, ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně, se zjevným účelem udržení zákazníka v závazkovém vztahu, jemuž se tímto způsobem ztěžuje možnost ukončení smlouvy, jednak vazbou na přesný termín pro zaslání oznámení (sledování času) v ne zcela obvykle dlouhé době před vypršením smlouvy, kterou by bylo možno předpokládat u tohoto typu smluv a jednak jedinou možnou formou (doporučený dopis na adresu právní předchůdkyně žalobkyně). Takový požadavek není odůvodněn za situace, kdy veškeré další úkony, včetně vzniku smluvního vztahu, bylo možno činit prostou elektronickou formou. Právní předchůdkyně žalobkyně evidentně při formulaci VOP uvažovala tak, že odběratelé v řadě případů tyto striktní podmínky postupu pro ukončení smlouvy nedodrží a dojde tak k automatické prolongaci smlouvy, ovšem již pro dobu dalších 36 měsíců, tedy na dobu o polovinu delší, než byla doba původně sjednaného závazku (viz bod O.1 VOP) ! Shodné podmínky ukončení sice platí i pro poskytovatele služby, ten má však vedle toho možnost vypovědět smluvní vztah okamžitě z mnoha důvodů, prakticky bez jakéhokoliv omezení (článek O.3 VOP). To samo o sobě značně znevýhodňuje stranu žalovanou (odběratelskou), která bez ohledu na to, zda došlo k promeškání lhůty pro oznámení o tom, že nemá zájem na dalším pokračování právního vztahu, případně došlo k porušení formy tohoto oznámení, nemá, na rozdíl od poskytovatele, možnost se po dobu dalších 36 měsíců ze smluvního vztahu vyvázat. Závěr soudu prvního stupně, že toto ujednání VOP je v rozporu s ustanovením § 433 odst. 1 o. z., je zcela správný a na jeho odůvodnění odvolací soud v tomto směru plně odkazuje, včetně toho, že žalovaný, který není podnikatelem, ale je subjektem, jehož účelem a činností je správa nemovitostí, je slabší stranou smluvního vztahu, v němž poskytovatel služby jedná v rámci své podnikatelské činnosti. Je obecně známo, že statutární orgán SVJ je tvořen z vlastníků jednotek nacházejících se v předmětném domě, kteří mají svá civilní zaměstnání a funkce v SVJ vykonávají ve svém volném čase, byť někdy i za odměnu. Její výše je ovšem spíše symbolická a rozhodně tak nejde o odměnu, která by jim zajišťovala obživu a kterou by bylo možno stavět na roveň odměně dosahované v jejich zaměstnáních či v podnikání. Rovněž argumentace žalobkyně, že doba 9 dnů pro oznámení, kterou akceptoval soud prvního stupně jako přiměřenou, je ve skutečnosti nedostačující s ohledem na administrativní a technické záležitosti, které je nutno při ukončení právního vztahu vyřešit, není případná. Znovu je třeba v té souvislosti zmínit, že VOP v řadě případů připouštějí okamžité ukončení smluvního vztahu z podnětu a ze strany právní předchůdkyně žalobkyně (ať již jde o zmiňované ustanovení článku O odst. 2, o ukončení smlouvy bez výpovědní doby či žalovaným zmiňovaný článek M odst. 2, o přerušení či ukončení poskytování služeb, anebo článek P odst. 4, o ukončení užívání služeb při změně VOP ve lhůtě 7 dnů). Je-li možno prakticky okamžitě či v řádu 7 dnů ukončit poskytování služeb ze strany poskytovatele služby, pak devítidenní lhůta od oznámení příjemce služeb, o kterou se jedná v projednávané věci, nemůže být hodnocena jako lhůta nepřiměřeně krátká. S ohledem na závěry o neplatnosti ujednání VOP o ukončení smlouvy pouze písemnou formou doporučeného dopisu, jakož i o potřebné lhůtě k jeho doručení, pak i odvolací soud uzavírá, že email zaslaný tehdejším předsedou SVJ panem (jméno FO) zmiňovaný i výše, byl právním jednáním způsobilým ukončit smluvní vztah účastníků, a že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně po jeho doručení nebyl žádný důvod k pokračování poskytování původně dohodnuté služby.“.

24. Je třeba zmínit, že pokud žalobkyně v rámci požadavku předvídatelnosti soudního rozhodnutí (ust. § 13 o. z.) poukazovala na rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 2. 5. 2024, č. j. 12 C 57/2024-86 v obdobné, avšak bagatelní věci, tj. bez možnosti odvolání se proti rozsudku, který ve skutkově obdobné věci uzavřel, že dle č. l. O bod 1. VOP právního předchůdce žalobkyně se smlouva uzavírá na dobu 24 měsíců s automatickou prolongací vždy o dalších 36 měsíců, je třeba poznamenat, že tamní soud tento svůj závěr nikterak neodůvodnil, proto ani není možné tento názor argumentačně vyvracet.

25. Soud se zabýval otázkou, zda a jakým způsobem došlo k ukončení předmětné smlouvy. Mezi účastníky je rozpor ve výkladu smluvní úpravy jejího trvání, kdy žalobkyně tvrdí, že smluvní vztah byl uzavřen na dobu určitou 24 měsíců s tím, že pokud nebude smlouva vypovězena, prodlužuje se smluvní vztah„ za stejných podmínek“ na dobu dalších 36 měsíců, přičemž výrazem vpředu v uvozovkách uvedeným má žalobkyně za to, že významově představuje opakované prodlužování smluvního vztahu. Žalovaný tvrdí, že z textu smlouvy opakované prodlužování smluvního vztahu nevyplývá a výraz„ za stejných podmínek“ si vykládá tak, že při nevypovězení smlouvy po skončení doby určité v délce 24 měsíců se obsah smluvních ujednání bez změny práv a povinností (vyjádřeno slovy právního předchůdce žalobkyně„ za stejných podmínek“) prodlouží na dobu určitou 36 měsíců a po jejím uplynutí smluvní vztah zanikne. Soud se proto ve smyslu ust. § 555 a 556 o. z. zabýval tím, zda slovní vyjádření doby trvání smluvního vztahu odpovídá tomu, co strany zamýšlely. NS ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 5281/2016 uvedl, že„ Základním hlediskem pro výklad právního jednání je tedy podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li (musel-li) o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 NOZ a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.“.

26. Soud při zjištění úmyslu jednajících osob měl v plánu vyslechnout jednající osoby. Podařilo se mu vyslechnout jednající osobu za právního předchůdce žalobkyně, tj. jejího jednatele, který smlouvu podepsal a dále výkonného ředitele právního předchůdce žalobkyně, který se podílel na tvorbě textu smlouvy včetně ujednání o době trvání smlouvy. Pro objektivní překážky výše již uvedené se nepodařilo soudu vyslechnout osoby jednající za žalovaného. Soud se proto musel spokojit pouze s tvrzením žalovaného. Pokud jde o právního předchůdce žalobkyně, ten v osobě za něj jednající ([titul] [příjmení]) považuje v části smlouvy upravující její prodloužení za důležitý výraz„ za stejných podmínek“, což dle jeho názoru znamená, že se automaticky po uplynutí příslušného období tzv. překlápí smluvní vztah na dobu dalších 36 měsíců. Podle jeho názoru, pokud by v textu smlouvy tento výraz obsažen nebyl, bylo by možné uvažovat, že by šlo o prodloužení pouze jednorázové. Ve stejném duchu se vyjádřil i spolutvůrce textu smlouvy [jméno] [příjmení]. Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně měl v úmyslu vtělit do smlouvy opakované prodlužování doby jejího trvání, bylo by bývalo pro právního laika, kterým žalovaný nesporně je, srozumitelnější např. použití výrazu, že pro případ nevypovězení smlouvy se prodlužuje smluvní vztah mezi stranami opakovaně vždy na dobu dalších 36 měsíců. Soud se ztotožňuje s výkladem žalovaného, že chápal ujednání o době trvání smlouvy pouze s jedním prodloužením na dobu určitou tak, jak se to z textu smlouvy podává. Lze proto uzavřít, že smluvní vztah trval nejprve po dobu 24 měsíců od uzavření smlouvy, tj. od 3. 9. 2018 do 3. 9. 2020 a poté po jejím prodloužení o 36 měsíců skončil dne 3. 9. 2023. Žalobkyně vyúčtovala sjednanou odměnu za poskytnuté služby v době trvání smluvního vztahu shora uvedenými fakturami a žalovaný měl povinnost za ně zaplatit, jak uvádí ust. § 1789 o. z., tj., že ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat. Podle ust. § 1908 o. z. splněním dluhu závazek zaniká. Pokud jde o argumentaci žalované, že žalobkyně vystavovala tzv. zálohové faktury, tak z pohledu soukromého práva jde o výzvu k plnění konkrétního dluhu s určením lhůty k plnění. To, že zůstalo pouze u vystavení zálohových faktur, vysvětlil svědek [příjmení] tak, že po jejich zaplacení by byly vystaveny faktury konečné, žalovaný však ničeho nezaplatil. Soud již v průběhu řízení vyslovil názor, že pojmy zálohová, resp. konečná faktura mohou mít význam z hlediska práva veřejného, nicméně v soukromoprávním vztahu jde o obsah listiny, kterým je nesporně výzva k plnění dluhu. Námitkou promlčení vznesenou žalovaným se soud nezabýval, neboť se týkala faktur, které žalobkyně neučinila předmětem řízení, pouze je zmínila v chronologii nezaplacených faktur. Neproplacené faktury, které jsou předmětem řízení, byly splatné dne 17. 12. 2021, resp. dne 11. 10. 2022. Žaloba byla podána dne 8. 4. 2024, tj. ve tříleté promlčecí době, tedy včas a k promlčení těchto nároků nedošlo. Soud proto žalobě jako důvodné v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení sjednané ceny za poskytnuté služby v době trvání smlouvy, tj. do 3. 9. 2023, vyhověl a ve zbývající části žalobu zamítl.

27. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

28. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Ve smlouvě mezi účastníky uzavřené dne 3. 9. 2018 nebyl sjednán čas plnění žalovaného za poskytnuté služby, proto měl žalovaný plnit v čase (termínu splatnosti) jednotlivých faktur. Jak již bylo výše uvedeno, vystavené faktury představovaly výzvu k plnění, a proto bylo nutné, aby byly žalovanému doručeny. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně zaslal zálohové faktury [číslo] žalovanému doporučeným dopisem ze dne 7. 12. 2021 z pošty [obec a číslo] pod podacím číslem [anonymizováno] CZ. Podle ust. § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Lze proto stanovit doručení těchto faktur na den 10. 12. 2021. Soud proto uložil žalovanému zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši z částek ve fakturách uvedených od 17. 12. 2021 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně zaslal zálohové faktury [číslo] žalovanému spolu s výzvou k plnění ze dne 1. 12. 2023 do datové schránky dne 1. 12. 2023 (pátek). Soud proto v souladu s ust. § 1958 odst. 2 o. z. uložil žalovanému zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši z částek ve fakturách uvedených od 5. 12. 2023 do zaplacení a žalobu v části úroku z prodlení požadovaného od 11. 10. 2022 do 4. 12. 2023 jako nedůvodnou zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 774,40 Kč, přičemž tato částka představuje 46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 065 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 124 987 Kč sestávající z částky 5 180 Kč za každý ze 7 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis podání ze dne 3. 2. 2025, účast zástupce při jednání soudu dne 18. 3. 2025, 29. 4. 2025, 27. 5. 2025 /jednání dne 27. 5. 2025 přesáhlo 2 hodiny/ a z částky 2 590 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (sepis jednoduché výzvy k plnění ze dne 1. 2. 2024) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 3. 2025 náhrada 9 148,94 Kč za 700 ujetých km v částce 6 148,94 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,6 l /100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 20 × 30 minut v částce 3 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 4. 2025 náhrada 9 148,94 Kč za 700 ujetých km v částce 6 148,94 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,6 l /100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 20 × 30 minut v částce 3 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 5. 2025 náhrada 9 148,94 Kč za 700 ujetých km v částce 6 148,94 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,6 l /100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 20 × 30 minut v částce 3 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 69 896,82 Kč ve výši 14 678,33 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za úkon právní služby jejího zástupce ze dne 17. 3. 2025, neboť nejde o účelně vynaložený náklad řízení. Žalobkyně v tomto podání doplnila skutková potřebná skutková tvrzení a důkazy na základě výzvy soudu obsažené v usnesení ze dne 10. 3. 2025, č. j. 12 C 129/2024-75, ačkoliv tak byla povinna učinit již v žalobě.