12 C 3/2026

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený datum bytem adresa o 30 700 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 501,17 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 700 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 903,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení 30 700 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 10. 2021, č. , číslo, . Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) poskytnul žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 49 000 Kč, žalovaný měl vrátit úvěr ve formě 21měsíčních splátek po 4 564 Kč (poslední splátka ve výši 4 559 Kč). Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně souhrnného poplatku ve výši 46 839 Kč. Žalovaný uhradil toliko částku 18 300 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 na žalobkyni.

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pokládá soud na základě listin předložených žalobkyně za skutkový závěr ve věci samé, následující skutečnosti:A) Smlouvou o úvěru ze dne 4. 10. 2021, č. , číslo, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému úvěr ve výši 49 000 Kč, žalovaný měl vrátit úvěr ve formě 21měsíčních splátek po 4 564 Kč (poslední splátka ve výši 4 559 Kč). Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně souhrnného poplatku ve výši 46 839 Kč.B) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, na žalobkyni, oznámením o postoupení pohledávky, že právní předchůdce žalobkyně oznámil postoupení pohledávek žalované.C) Předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby.D) Žalovaný uhradil částku 18 300 Kč.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Nejprve soud posuzoval platnost smlouvy o úvěru. V daném případě žalobkyně po výzvě soudu netvrdila ani neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) posuzoval řádně úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala uvedením, že nemá zákonnou povinnost posuzovat úvěruschopnost, pokud v žalobě požaduje pouze bezdůvodné obohacení se zákonným úrokem z prodlení. Z karty žalovaného – žádosti o úvěr sice plyne příjem žalovaného ve výši 18 855 Kč a další čistý příjem domácnosti ve výši 30 500 Kč, avšak nedoložený a žalovaným deklarované výdaje na živobytí ve výši 5 000 Kč nebyla nijak doloženy žalobkyní sděleno, zda a jakým způsobem byly přezkoumány. Nelze přehlédnout, že měsíční výdaj ve výši 5 000 Kč zahrnující též bydlení a energie je zjevně podhodnocený. Zástupce žalobkyně se k jednání nedostavil, svoji nepřítomnost řádně předem omluvil, nicméně soud nemohl při jednání vyzvat žalobkyni postupem dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazů k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. V takovém případě je shora citovaná smlouva absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku, jak vyplývá z uvedeného rozhodnutí Ústavního soudu.

6. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatných smluv nárok.

8. Žalovanému byla na úvěru poskytnuta částka 49 000 Kč, dosud zaplatil jen částku 18 300 Kč, proto soud žalobě co do jistiny úvěru ve výši 30 700 Kč vyhověl a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 903,20 Kč, přičemž tato částka představuje 46,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,03 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26,97 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 228 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 039 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.