12 C 418/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se spoluvlastnictví účastníků k pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), k pozemku [anonymizována dvě slova] spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/12 na pozemku [anonymizována dvě slova] spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/12 na pozemku [anonymizována dvě slova], vše v k. ú. [část obce], [územní celek].

II. Pozemek [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemek [anonymizována dvě slova] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/12 na pozemku [anonymizována dvě slova] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/12 na pozemku [anonymizována dvě slova], vše v k. ú. Mezirolí, obec Nová Role, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání spoluvlastnického podílu částku 4.410.000 Kč a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech náhradu nákladů řízení v částce, jejíž výše a splatnost budou stanoveny zvláštním usnesením.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech náhradu nákladů řízení v částce, jejíž výše a splatnost budou stanoveny zvláštním usnesením.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem, které účastníci nabyli do společného jmění manželů, a to pozemek [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), dále pozemek [anonymizována dvě slova] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/12 na pozemku [anonymizována dvě slova] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/12 na pozemku [anonymizována dvě slova], vše v k. ú. Mezirolí, obec Nová Role (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne ze dne 13. 7. 2017, č. j. 13 C 115/2017-9, bylo manželství účastníků rozvedeno pravomocně ke dni 25. 7. 2017. Účastníci v době 3 let od zániku společného jmění, tj. v době do 25. 7. 2020 neuzavřeli dohodu o jeho vypořádání, ani nepodali žalobu o jeho vypořádání soudem. Žalobkyně bydlí v domě [adresa] spolu s nezletilými dětmi účastníků, které jí byly pro dobu po rozvodu svěřeny do péče rozsudkem zdejšího soudu 17. 5. 2017, č. j. 47 Nc 7422/2017-45. Účastníci v době po rozvodu manželství dům obývali společně, pokoušeli se i o obnovení soužití avšak bezvýsledně. Žalobkyně již nechce ve spoluvlastnictví setrvávat, chce užívat dům spolu s nezletilými dětmi, které tam od malička vyrůstají a byť do školy dojíždějí, mají v místě dobré zázemí, kamarády, funguje tam komunita rodičů, kteří kooperují při přepravě dětí na zájmové kroužky. U domu je zahrada, kterou dětí též užívají. Žalovaný v domě přespává občas, je dále vlastníkem řady bytů, přičemž žalobkyně je spoluvlastníkem pouze předmětných nemovitostí. Několikeré pokusy o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mimosoudní cestou selhaly. Žalobkyně je připravena vyplatit žalovanému jeho podíl stanovený znaleckým posudkem.

2. Žalovaný souhlasil se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví, avšak požadoval přikázání předmětných nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví s tím, že podle znaleckého posudku vyplatí žalobkyni na vypořádacím podílu částku 4.500.000 Kč v co nejkratší době, neboť mu to jeho příjem umožňuje, případně by mohl prodat některou ze svých nemovitostí, případně čerpat úvěr. V domě [adresa] přespává, vedle toho přespává v pronajatém bytě. Byty, jejichž je vlastníkem, jsou byty„ sociálního charakteru“ nesplňující standard bydlení a jsou navíc pronajaté.

3. Mezi účastníky jsou nesporné skutečnosti, které soud dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal za svá skutková zjištění a odkazuje na ně jako na dílčí skutkový závěr ve věci: Účastníci nabyli do společného jmění manželů pozemek [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), dále pozemek [anonymizována dvě slova] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/12 na pozemku p. [číslo] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/12 na pozemku [anonymizována dvě slova], vše v k. ú. [část obce], obec Nová Role. Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 13. 7. 2017, č. j. 13 C 115/2017-9, bylo manželství účastníků rozvedeno pravomocně ke dni 25. 7. 2017. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 5. 2017, č. j. 47 Nc 7422/2017-45, byly 2 nezletilé děti účastníků pro dobu po rozvodu svěřeny do péče žalobkyně a žalobkyně s nimi v domě [adresa] bydlí. Účastníci v době 3 let od zániku společného jmění, tj. v době do 25. 7. 2020 neuzavřeli dohodu o jeho vypořádání, ani nepodali žalobu o jeho vypořádání soudem. Žalovaný je vlastníkem bytu v Karlových Varech – Tuhnicích o velikosti 50 m2 (2+1), dvou bytů v Ostrově o velikosti cca 20 m2 (1+KK) a 34 m2, přičemž ve druhém z nich bydlí matka žalovaného a sedmi bytů v Chodově o velikosti cca 34 m2 (3 byty) a o velikosti 18 m2 (4 byty), které jsou všechny pronajaté. Dům je dle názoru účastníků vzhledem k dispozičnímu uspořádání (přízemní, nepodsklepený objekt zděné konstrukce s podkrovím, valbová střecha, v přízemí je garáž, vstupní zádveří a chodba se schodištěm, sociální zařízení, obývací pokoj s krbem, kuchyň, jídelna, pokoj, v podkroví hala, 3 pokoje, herna, komora, WC, koupelna) reálně nerozdělitelný, a to ani na dvě samostatné bytové jednotky.

4. Sporné zůstaly mezi účastníky právně významné skutečnosti: 1/ Jaká je obvyklá cena předmětných nemovitostí. 2/ Zda je žalobkyně schopna v přiměřené době vyplatit žalovanému náhradu za spoluvlastnický podíl. 3/ Zda je žalovaný schopen v přiměřené době vyplatit žalobkyni náhradu za spoluvlastnický podíl.

5. Ke sporné skutečnosti ad 1/ soud provedl dokazování v níže uvedeném rozsahu:

6. Ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] ze dne 22. 8. 2022 soud zjistil, že neobsahuje určení obvyklé ceny předmětných nemovitostí porovnávací metodou, neboť neobsahuje právním předpisem stanovené aspoň 3 srovnatelné realizované prodeje obdobných nemovitostí a není opatřen doložkou dle ust. § 127a o.s.ř.

7. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 26. 3. 2022 soud zjistil, že znalec stanovil porovnávací metodou obvyklou cenu předmětných nemovitostí na částku 9.000.000 Kč. Znalec využil k porovnání 4 nemovitosti v k. ú. [část obce], obec Nová Role.

8. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 7. 4. 2023 soud zjistil, že znalec stanovil porovnávací metodou obvyklou cenu předmětných nemovitostí na částku 9.850.000 Kč. Znalec využil k porovnání 2 nemovitosti v k. ú. [část obce], obec Nová Role, 1 nemovitost v k. ú. [část obce], [územní celek] a 1 nemovitost v k. ú. [část obce], obec Karlovy Vary.

9. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 13. 6. 2023 soud zjistil, že znalkyně stanovila porovnávací metodou obvyklou cenu předmětných nemovitostí na částku 8.820.000 Kč. Znalkyně využila k porovnání 3 prodané nemovitosti v k. ú. [část obce], obec Nová Role, 1 prodanou nemovitost v k. ú. [část obce], obec Karlovy Vary a 1 nemovitost nabízenou k prodeji v k. ú. [část obce], obec Nová Role.

10. Z vyjádření znalkyně [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 28. 6. 2023 soud zjistil, že znalkyně podala vysvětlení rozdílu mezi obvyklými cenami stanovenými v jejím posudku ze dne 13. 6. 2023 a posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 7. 4. 2023. Znalkyně uvedla, že ve svém posudku použila uskutečněné prodeje 3 domů v [část obce], na které zpracovávala znalecký posudek, resp. odhad pro úvěrové řízení, měla k dispozici projektovou dokumentaci. Na dům ve [část obce] zpracovala ocenění pro úvěrové řízení, dům prošla, přeměřila a měla k dispozici projektovou dokumentaci. K posudku [titul] [příjmení] znalkyně uvedla, že ten při porovnání vycházel ze 4 uskutečněných prodejů, z nichž jeden se nachází v k. ú. [část obce], [územní celek] a druhý v k. ú. [část obce], [územní celek]. V případě RD [adresa] použil pouze koeficient zohledňující velikost pozemku, ale nepoužil koeficient lepší polohy – v dosahu MHD a občanské vybavenosti. V případě RD [adresa] se jedná o přízemní bungalov dokončený v roce 2019. Podle znalkyně [příjmení] [příjmení] se jedná o typově neporovnatelnou nemovitost a stejně jako u RD [adresa] nebyla zohledněna lepší poloha, pouze velikost pozemku. U přízemních rodinných domů vychází cena za 1 m2 užitné plochy vyšší, nežli u patrového rodinného domu.

11. Z vyjádření znalce [příjmení] [příjmení] bez data ke kupním smlouvám založeným žalobkyní do přílohy A, B, soud zjistil, že obchodované nemovitosti v k. ú. [část obce] jsou součástí developerského projektu zahraničního investora, který začal v roce 2009, nemovitosti jsou prakticky 13 let neobchodované, jsou součástí uzavřené, oplocené komunity bez většího zájmu investorů, čas od času se některá prodá.

12. Z vyjádření znalce [příjmení] [příjmení] ze dne [číslo] k odbornému posouzení [právnická osoba] & spol. [právnická osoba] [obec] z 19. 1. 2023 soud zjistil, že z posouzení není zřejmé, jakým způsobem byla určena jednotková cena, navíc se jedná o nabídky a ještě k tomu z loňského roku, není překontrolovatelný mechanismus výpočtu a odhadu.

13. Z vyjádření znalce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 22. 5. 2023 soud zjistil, že reagoval na námitky žalobkyně proti jím vypracovanému znaleckému posudku ze dne 7. 4. 2023, námitky odmítl jako nedůvodné a setrval na závěru svého posudku.

14. Znalec [titul] [jméno] [příjmení] při svém výslechu před soudem dne 10. 10. 2023 stvrdil svůj znalecký posudek ze dne 7. 4. 2023 s tím, že obvyklá cena oceňovaných nemovitostí je aktuální i nyní. Ke znaleckému posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 13. 6. 2023 uvedl, že rozdíl ve výši ceny v obou posudcích činí částku 1.030.000 Kč, což představuje zanedbatelný rozdíl 9%. Znalkyně [titul] [příjmení] podle něj použila nesprávně některé koeficienty, avšak připustil, že jde o subjektivní pocit znalce. Podle něj znalkyně stanovila tržní a nikoliv obvyklou cenu, neboť zahrnula do porovnávacích vzorků i nabídkovou cenu a pouze 3 realizované prodeje. Znalec dále uvedl, že u typických rodinných domů (nových či zánovních) aplikuje hedonický cenový index vydávaný Českou spořitelnou, který uvádí, že od roku 2021 do druhého čtvrtletí roku 2023 stouply ceny nemovitostí koeficientem 1,3. Pokud proto znalec v roce 2021 ocenil nemovitost na 9 milionů korun a použil by hedonický cenový index, teoreticky by cena šla na částku 11.700.000 Kč. Je tak vidět cenový skok, nicméně v roce 2022 na začátku druhého pololetí ceny začaly klesat, respektive stagnovat, ale cenovou hladinu si udržely u těchto typů nemovitostí až do současné doby. V průběhu výslechu znalec připustil, že uvedl nesprávný rok prvního ocenění, tj. nesprávně uvedl rok 2021, ačkoliv posudek vypracoval v roce 2022 a také připustil, že znalkyně [titul] [příjmení] ve svém posudku pracovala se 4 realizovanými prodeji v rámci srovnání. K obvyklé ceně podílu o velikosti 1/12 na pozemku p. č. st. 484 v k. ú. [část obce] zastavěného stavbou elektrického transformátoru ve vlastnictví distributora elektřiny znalec uvedl, že určitou cenu má, avšak jej lze považovat za příslušenství k předmětnému domu, neboť by dům bez elektřiny z této trafostanice nefungoval. Dle názoru znalce jeho cena nemá vliv na výslednou cenu předmětných nemovitostí.

15. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] při svém výslechu před soudem dne 10. 10. 2023 stvrdila svůj znalecký posudek ze dne 13. 6. 2023 s tím, že obvyklá cena oceňovaných nemovitostí je aktuální i nyní. Ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 7. 4. 2023, konkrétně k rozdílu ve výsledných cenách předmětných nemovitostí v obou posudcích poukázala na své písemné vyjádření ze dne 28. 6. 2023 a zrekapitulovala, že každý ze znalců použil pro srovnání jiné nemovitosti, nicméně opět poukázala na nesprávné použití koeficientů znalcem [příjmení] [příjmení], kdy porovnával předmětný rodinný dům s domem na [anonymizována dvě slova] ve [část obce] a v Rybářích při použití koeficientu snižující cenu, ačkoliv poloha obou lokalit je lukrativnější. K použití hédonického indexu České spořitelny znalcem [příjmení] [příjmení] uvedla, že využívá průměrné vážené ceny, jde o celorepublikový průměr a nikoliv cenu v Mezirolí. Tato lokalita je specifická tím, že tam je řada domů postavená Rusy, které si tam v minulosti vystavěli jako chaty a létali si na víkend zahrát golf. Nyní se těchto domů pod cenou zbavují. Mezirolí je tímto oproti průměru České republiky, resp. i celého Karlovarského kraje specifické. K obvyklé ceně podílu o velikosti [číslo] na pozemku [anonymizována dvě slova] v k. ú. Mezirolí znalkyně uvedla, že pokud jde o takovýto podíl na pozemku zastavěném stavbou elektrického transformátoru ve vlastnictví distributora elektřiny, je jeho obvyklá cena nulová.

16. Soud učinil ke sporné skutečnosti ad 1/ dílčí skutkový závěr: Soud při úvaze o výši vypořádacího podílu vyšel ze znaleckého posudku znalkyně [titul] [jméno] [příjmení], který považuje za formálně správný obsahující náležitosti požadované v ust. § 28 zák. č. 254/2019 Sb., dále jej považuje za věcně správný splňující znalecký úkol. Znalkyně použila ke srovnání tři realizované prodeje a podpůrně jednu nabídku prodeje obdobných nemovitostí přímo v místě, dále jeden realizovaný prodej v městské části [obec], a to ve [část obce], kde použila koeficient zohledňující lepší polohu (městská část je v dosahu MHD a občanské vybavenosti). Znalkyně svůj znalecký závěr při výslechu před soudem přesvědčivě obhájila a věcně též oponovala znaleckému posudku [titul] [jméno] [příjmení]. Ten použil ke srovnání pouze dva realizované prodeje v místě, další byly mimo něj, konkrétně rodinný dům v okrajové části města Karlovy Vary v městské čtvrti Stará Role, kde dle znalkyně [titul] [příjmení] použil pouze koeficient zohledňující velikost pozemku, avšak nepoužil koeficient lepší polohy – v dosahu MHD a občanské vybavenosti, dále rodinný dům v městské části [obec], a to v Rybářích, která se nachází poblíž obchodního centra Karlových Varů. Jedná se o přízemní bungalov dokončený v roce 2019 a podle znalkyně [titul] [příjmení] jde o typově neporovnatelnou nemovitost a stejně jako u rodinného domu ve Staré Roli ani zde nebyla zohledněna lepší poloha, pouze velikost pozemku. U přízemních rodinných domů vychází cena za 1 m2 užitné plochy vyšší, nežli u patrového rodinného domu. Znalecký posudek [titul] [příjmení], proto nemá dle názoru soudu takovou potřebnou vypovídací hodnotu jako znalecký posudek [titul] [příjmení] a proto soud pro účely vypořádání vyšel z obvyklé ceny určené znalkyní [titul] [příjmení].

17. Ke sporné skutečnosti ad 2/ soud provedl dokazování v níže uvedeném rozsahu:

18. Z potvrzení Fio banky, a.s. ze dne 27. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně měla na svém účtu u této banky zůstatek ve výši 787.956,19 Kč.

19. Z orientačního propočtu hypotečního úvěru vystaveného Raiffeisenbank, a.s. ze dne 29. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyni byl nabídnut hypoteční úvěr do výše 3.840.000 Kč s měsíční anuitní splátkou ve výši 23.040,68 Kč na 29 let.

20. Z e-mailu od Raiffeisenbank ze dne 17. 5. 2023 soud zjistil, že zaslal žalobkyni návrh dokumentu k hypotečnímu úvěru.

21. Z návrhu úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že tato banka přislíbila poskytnout žalobkyni spotřebitelský úvěr na bydlení s limitem do 3.580.000 Kč splatný v 325 anuitních splátkách po 22.065,73 Kč měsíčně.

22. Z potvrzení o platbě na účet žalobkyně ze dne 11. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyni přibila na účtu u této banky dne 11. 5. 2023 částka 650.000 Kč a dne 26. 10. 2022 částka 350.000 Kč.

23. Z potvrzení o vedení účtu žalobkyně u Fio banky a.s. ze dne 20. 5. 2023 soud zjistil, že k tomuto datu měla žalobkyně disponibilní zůstatek na účtu v částce 1.510.047,82 Kč.

24. Z darovací smlouvy ze dne 18. 5. 2023 soud zjistil, že rodiče žalobkyně [jméno] a [jméno] [příjmení] jako dárci poskytli žalobkyni finanční dar ve výši 350.000 Kč dne 26. 10. 2022 a ve výši 350.000 Kč dne 11. 5. 2023.

25. Z potvrzení o výši příjmu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dosahuje u [anonymizována tři slova] průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 39.824 Kč.

26. Z potvrzení o příjmu žalobkyně ze dne 18. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně dosahuje u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [část obce a číslo], [obec], průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 10.000 Kč.

27. Z dohody o provedení práce ze dne 1. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [část obce a číslo], [obec], dohodu o provedení práce v rozsahu 300 hodin za kalendářní rok. Dohoda byla sjednána na dobu určitou, a to na kalendářní rok 2023.

28. Z cenové nabídky na elektřinu ze dne 25. 4. 2023 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] nabídla dodávku elektřiny do odběrného místa [část obce a číslo], [obec], při měsíční záloze s DPH ve výši 9.630 Kč.

29. Z potvrzení Fio banky, a.s. ze dne 9. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně měla na svém účtu u této banky zůstatek ve výši 817.538,19 Kč.

30. Z potvrzení Raiffeisenbank, a.s. ze dne 9. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně měla k uvedenému datu na svém účtu u této banky zůstatek ve výši 208.147 Kč.

31. Soud učinil ke sporné skutečnosti ad 2/ dílčí skutkový závěr: Soud má za zjištěné a prokázané, že žalobkyně má přislíbené finanční prostředky ve výši 3.580.000 Kč na částečnou úhradu vypořádacího podílu po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z úvěru výše uvedené banky a finanční prostředky ve výši 1.025.685,19 Kč na svých účtech na úhradu zbývající části vypořádacího podílu. Žalobkyně je též schopna ze svých příjmů výše uvedených hradit měsíční splátky úvěr ve výši cca 22.000 Kč a náklady na provoz domu ve výši cca 13.000 Kč doložené žalovaným a vyjmenovaných v odst. 33 -37 odůvodnění.

32. Ke sporné skutečnosti ad 3/ soud provedl dokazování v níže uvedeném rozsahu:

33. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2022 soud zjistil, že za uvedené zdaňovací období vykázal příjem od zaměstnavatele ve výši 408.000 Kč, příjem z nájmu ve výši 263.340 Kč, ze svého podnikání příjem ve výši 1.651.250 Kč, výdaje ve výši 990.750 Kč a vyměřená daň z příjmu činila částku 138.570 Kč.

34. Z faktury za elektřinu, resp. předpisu záloh na elektřinu soud zjistil, že pro dům [adresa] činila záloha na měsíc 5/ 2023 částku 7.140 Kč a od měsíce 6/ 2023 částku 11.800 Kč.

35. Z faktury za odběr vody a odkanalizování soud zjistil, že pro dům [adresa] činila měsíční záloha na vodné a stočné v roce 2022 částku cca 3.600 Kč, v roce 2023 částku 6.310 Kč.

36. Z pojistky na dům [adresa] soud ze zprávy [právnická osoba] ze dne 29. 3. 2022 zjistil, že žalovanému byla vyměřena na majetkové pojištění částka 8.718 Kč.

37. Z předpisu úhrady za svoz odpadků vydaného MÚ [obec] ze dne 3. 11. 2021 soud zjistil, že roční úhrada pro dům [adresa] činila pro rok 2021 částku 4.200 Kč.

38. Z informace finančního úřadu o výši daně z nemovitosti za rok 2019 soud zjistil, že na rok 2019 byla stanovena daň ve výši 1.198 Kč.

39. Z návrhu úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] připravila žalovanému návrh na poskytnutí úvěru na bydlení ve výši 4.020.000 Kč s měsíčními splátkami po 25.252,86 Kč.

40. Z návrhu úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] připravila žalovanému návrh na poskytnutí úvěru na bydlení ve výši 950.000 Kč s měsíčními splátkami po 12.879 Kč.

41. Z potvrzení Fio banky a.s. ze dne 16. 5. 2023 o vedení účtu žalovaného soud zjistil, že zůstatek na účtu žalovaného činil k datu vydání potvrzení částku 1.012.295,85 Kč.

42. Soud učinil ke sporné skutečnosti ad 3/ dílčí skutkový závěr: Soud má za zjištěné a prokázané, že žalovaný má přislíbené finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z úvěrů výše uvedených bank. Žalovaný je též schopen ze svých příjmů výše uvedených hradit měsíční splátky úvěrů ve výši cca 38.000 Kč a náklady na provoz domu ve výši cca 13.000 Kč.

43. Z výpisů z katastru nemovitostí vedených na jméno žalovaného plyne nesporná skutečnost ohledně vlastnictví žalovaného k bytům výše v odstavci 3 odůvodnění.

44. Soud neprovedl důkaz odborným posouzením [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [obec] z 19. 1. 2023, kupními smlouvami ze dne 10. 4. 2022 a ze dne 25. 5. 2022, neboť se k jejich obsahu vyjádřil znalec [titul] [příjmení] v rámci posouzení obvyklé ceny předmětných nemovitostí.

45. Soud učinil ve věci právní závěr:

46. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 téhož ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

47. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

48. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

49. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

50. Soud má za prokázané, že účastníci nabyli předmětné nemovitosti do společného jmění, které však nebylo v zákonné lhůtě 3 let po zániku manželství vypořádáno, tudíž dle ust. § 741 písm. b) občanského zákoníku platí, že se účastníci vypořádali tak, že předmětné nemovitosti jsou v jejich podílovém spoluvlastnictví a jejich podíly jsou stejné. Jelikož účastníci nechtějí setrvat ve spoluvlastnictví a požadují, aby bylo zrušeno, soud dle ust. § 1140 odst. 1, 2 občanského zákoníku jejich spoluvlastnictví zrušil. Účastníci shodně uvedli, že dům [adresa] je dle jejich názoru vzhledem k dispozičnímu uspořádání (přízemní, nepodsklepený objekt zděné konstrukce s podkrovím, valbová střecha, v přízemí je garáž, vstupní zádveří a chodba se schodištěm, sociální zařízení, obývací pokoj s krbem, kuchyň, jídelna, pokoj, v podkroví hala, 3 pokoje, herna, komora, WC, koupelna) reálně nerozdělitelný, a to ani na dvě samostatné bytové jednotky. Soud na základě tohoto shodného tvrzení o dispozičním uspořádání domu uzavřel, že dům nelze vertikálně rozdělit na dva samostatné domy ani v něm vymezit 2 samostatné bytové jednotky. Rozdělení domu proto s poukazem na ust § 1144 odst. 1 občanského zákoníku není možné. Dalším zákonným způsobem vypořádání je přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při současném uložení povinnosti zaplatit druhému vypořádací podíl stanovený z obvyklé ceny věci. Soud má za prokázané, že oba účastníci mají možnost vyplatit podílu na předmětných nemovitostech druhému z účastníků v krátké lhůtě, stejně tak mají oba účastníci dostatečný příjem k úhradě bankou přislíbeného úvěru na vyplacení podílu a k úhradě běžných výdajů spojených s provozem předmětného domu. Soud proto zvažoval další kritéria, na základě kterých je možné rozhodnout o přikázání předmětných nemovitostí tomu kterému účastníkovi. Vzhledem k tomu, že předmětné nemovitosti byly původně ve společném jmění účastníků a do jejich podílového spoluvlastnictví přešly po zániku jejich manželství z důvodu nevypořádání zaniklého společného jmění, soud při úvaze o jejich přikázání jednomu ze spoluvlastníků vyšel podpůrně z ust. § 742 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení je třeba přihlédnout k potřebám nezaopatřených dětí. Nezletilé děti účastníků vyrůstají v předmětném domě se zahradou od malička, jsou tudíž v místě zvyklí, mají tam své kamarády a dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nevyvracel, tam funguje komunita sousedů – rodičů dalších dětí, kteří si vzájemně vypomáhají při přepravě dětí na zájmové kroužky. Spolu s nimi tam bydlí i žalobkyně – jejich matka, které byly děti svěřeny soudním rozhodnutím do její péče pro dobu po rozvodu manželství. Vedle toho nelze přehlédnout, že žalovaný v předmětném domě nepřebývá výhradně a užívá též dle potřeby nájemní byt v Karlových Varech. Soud proto považuje přikázání předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně za účelnější řešení respektující především zájem nezletilých dětí účastníků. Soud uložil žalobkyni na vypořádání podílu na předmětných nemovitostech zaplatit žalovanému částku odpovídající velikosti jeho podílu, tj. polovinu z obvyklé ceny předmětných nemovitostí v částce 4.410.000 Kč stanovené znalkyní [titul] [příjmení]. Soud stanovil žalobkyni lhůtu k zaplacení vypořádacího podílu v délce 30 dnů od právní moci rozsudku, která je dle názoru soudu přiměřená k tomu, aby žalobkyně na základě doloženého písemného příslibu poskytnutí úvěru na bydlení od banky smlouvu o úvěru uzavřela a dluh též za použití peněžních prostředků na svých účtech splnila (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř).

51. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak že jejich náhradu nikomu nepřiznal. Soud vyšel z právního názoru vyjádřeného v rozhodnutí ÚS sp. zn. I. ÚS 262/20 a nově též ze sjednocujícího stanoviska Pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, č. j. P ÚS-st 59/23, publikovaného ve Sbírce zákonu pod č. 302/ 2023 ÚS uvedl, že„ v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody“. Soud v tomto řízení žádné zvláštní důvody pro jiné rozhodnutí o nákladech řízení neshledal.