12 C 47/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o odškodnění újmy na zdraví

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 159.425 Kč na odškodnění bolestného, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 200.000 Kč na odškodnění ztížení společenského uplatnění, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 100.000 Kč na odškodnění jiné újmy, se zamítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 14.644,90 EUR na odškodnění ztráty na výdělku, se zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 129.688 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na nákladech řízení částku 2.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet u České národní banky č.: [číslo], [variabilní symbol].

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částek ve výrocích I. až IV. uvedených z titulu odškodnění újmy na zdraví (konkrétně bolestného, ztížení společenského uplatnění, jiné nemajetkové újmy, ztráty na výdělku), která mu vznikla dne 16. 3. 2019, kdy při běžné procházce při krátkém popoběhnutí pocítil prudkou bolest v proximální části levého bérce (později v průběhu řízení své tvrzení opravil a uvedl, že k úrazu došlo při běžné chůzi). Téhož dne při hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení v Selbu, ve Spolkové republice Německo, lékaři zjistili multifragmentální únavovou zlomeninu, pro kterou byl dne 18. 3. 2019 operován. Za tuto újmu odpovídá žalovaná, u které žalobce podstoupil dne 4. 2. 2019 operační zákrok spočívající v provedení dlahové reosteosyntézy se spongioplastikou s odběrem kostního štěpu z levého bérce. Žalovaná porušila právní povinnost, neboť neposkytla žalobci řádnou pooperační péči a současně žalobce nedostatečně poučila o tom, jaká jsou omezení po odběru kostní dřeně z levého bérce.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že v rámci informovaného souhlasu žalobce svým podpisem stvrdil, že byl informován o účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotnických služeb. Žalobce tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že pokud by žalovaná jednala tak, jak dle názoru žalobce měla (tj. pokud by postupovala odborně jiným způsobem či pokud by jej žalovaná dostatečně explicitně poučila o tom, že nemá levou nohu zatěžovat), nerozvinula by se u žalobce únavová zlomenina, nemusel by být žalobce o cca 6 týdnů později na klinice v Selbu hospitalizován a operován, nemusel by být následně v pracovní neschopnosti. Žalovaná poukázala na fakt, že v žalobě žalobce uvedl, že bolest ucítil„ při krátkém popoběhnutí“, avšak ve zdravotnické dokumentaci z kliniky v Selbu je uvedeno, že prudká bolest nastala„ beim Laufen“, tedy při běhu. V předžalobní výzvě přitom žalobce uvedl, že bolest ucítil„ při běžné procházce“. Pokud mělo u žalobce dojít k únavové zlomenině cca 6 týdnů po operačním zákroku ze dne 4. 2. 2022, nasvědčuje to tomu, že žalobce levou dolní končetinu sám nadměrně zatěžoval, což nemůže být přičítáno k tíži žalované.

3. Soud při ústním jednání dne 4. 4. 2023 účastníky informoval o tom, že v rámci procesní ekonomie se bude zabývat nejprve základem nároku, případně vydá mezitímní rozsudek, a teprve poté, byl-li by nárok co do základu dán, bude se zabývat jeho výší.

4. Nesporné mezi účastníky jsou skutečnosti dále uvedené, které soud dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal za svá skutková zjištění a odkazuje na ně jako na dílčí skutkový závěr ve věci: Žalobce byl ve dnech 3. 2. 2019 až 5. 2. 2019 hospitalizován ve zdravotnickém zařízení žalované v Chebu, a dne 4. 2. 2019 podstoupil operaci, při které mu byla spongioplastikou ošetřena oblast pakloubu na horní levé končetině a provedena reostesyntéza AO dlahou. Dále byl proveden odběr kostního štěpu z oblasti horního konce kosti holenní vlevo. Levé předloktí bylo fixováno sádrovou dlahou a 5. 2. 2019 byl žalobce propuštěn do domácího léčení. Žalobce se podrobil dne 8. 2. 2019 lékařské kontrole v privátní ordinaci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v [obec]. Ve dnech 16. 3. 2019 až 22. 3. 2019 byl žalobce hospitalizován ve zdravotnickém zařízení v Selbu, Spolkové republice Německo, kde mu byla zjištěna multifragmentární únavová zlomenina levé dolní končetiny a dne 18. 3. 2019 v tomto zdravotnickém zařízení podstoupil operační výkon, a to otevřenou repozici zlomeniny a stabilizaci [příjmení] dlahou.

5. Sporné mezi účastníky zůstaly tyto skutečnosti: 1/Zda žalovaná poskytla žalobci poučení o pooperačním režimu po lékařském zákroku žalované dne 4. 2. 2019 2/ Zda žalovaná zajistila žalobci pooperační péči po lékařském zákroku žalované dne 4. 2. 2019 6. Ke sporné skutečnosti ad 1/ soud provedl dokazování v tomto rozsahu:

7. Z listiny nazvané souhlas s hospitalizací ze dne 3. 2. 2019 soud zjistil, že žalobce vyslovil souhlas se svou hospitalizací v nemocnici žalované v [obec] a potvrdil, že byl poučen o plánované léčbě, důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotnických služeb, omezeních a doporučeném způsobu života s ohledem na zdravotní stav.

8. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je lékařem v nemocnici žalované v [obec]. Svědek si vzpomněl na žalobce a jeho pobyt v nemocnici, neboť již v dřívější době byl v péči žalované pro komplikovanou tříštivou zlomeninu předloktí. Po operačním zákroku došlo k vytvoření tzv. pakloubu, který bylo třeba následně odstranit. Žalobce se svým souhlasem podstoupil tzv. reoperaci a byla mu též poskytnuta standardní pooperační péče. Žalobce se dostavil do poúrazové poradny ke kontrole hojení, které probíhalo bez komplikací, nebylo proto nutné provádět další lékařské úkony. Žalobce si na žádné komplikace nestěžoval, pokud by zmínil problém s levým bércem, ze kterého byl odebrán kostní štěp, byla by tomu ze strany lékaře věnována pozornost. Po tomto zákroku, kdy se rána hojí a pacient si nestěžuje na bolest či otékání, není třeba provádět kontrolní rentgeny ani jiná vyšetření.

9. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je lékařem v nemocnici žalované v [obec], byl ošetřujícím lékařem v době hospitalizace žalobce a psal propouštěcí zprávu. Svědek uvedl, že byť si již na žalobce nepamatuje, tak při takovém druhu zákroku, kterým je odběr kostního štěpu, pacienty poučuje, že by měli po dobu cca 1 měsíce vynechat sportovní aktivity a končetinu nezatěžovat. Dle jeho názoru by při běžné chůzi nemělo k žádné komplikaci popř. zlomenině dojít.

10. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v únoru 2019 pracovala jako všeobecná zdravotní sestra na v ambulanci chirurgického oddělení nemocnice v [obec]. Při nástupu pacientů na hospitalizaci zajišťovala tzv. informovaný souhlas pacientů.

11. Z výslechu žalobce soud zjistil, že po propuštění z nemocnice žalované 5. 2. 2019 odešel s celou rukou v sádře, byl doma v klidovém režimu, avšak při chůzi pociťoval v místě odběru štěpu jakési„ rupání“. Při následné kontrole toto sdělil lékaři, a ten mu sdělil, že to je běžná reakce. Žalobce žádal provedení kontrolního rentgenu, lékař ho ujistil, že se nic neděje, a že rentgen není třeba. Zanedlouho po této první kontrole šel venčit psa a při přecházení silnice, kdy udělal z chodníku první krok do vozovky, mu v noze opět„ ruplo“ a už nemohl s nohou hýbat, ani na ní našlapovat. Následně byl příbuzným převezen do nemocnice v německém Selbu, kde byl ošetřen. Žalobce uvedl, že si to již přesně nevybavuje, avšak připustil, že první kontrola po propuštění z hospitalizace proběhla v soukromé ordinaci [anonymizováno] [příjmení] a nikoliv v nemocnici žalované. Při další lékařské kontrole již žalobce provedení kontrolního rentgenu nepožadoval. Žalobce vysvětlil rozpor ve svých tvrzeních, kdy v lékařské zprávě v nemocnici v Selbu bylo uvedeno, že zlomenina nastala při běhu a kdy následně v žalobě uvedl, že ke zlomenině došlo při krátkém popoběhnutí a kdy následně při ústním jednání soudu jeho zástupce uvedl, že ke zlomenině došlo při běžné chůzi. Žalobce do nemocnice v německém Selbu doprovázel jeho strýc, který nehovořil dobře německy, žalobce tehdy nehovořil německy téměř vůbec, a proto lékař při sepisu lékařské zprávy patrně špatně úrazovému ději porozuměl. Žalobce setrval na tom, že nevykonával žádné sportovní aktivity, a to ani v době, kdy došlo ke zlomenině nohy. Žalobce uvedl, že ho zdravotnický personál nemocnice žalované nepoučil o žádných omezeních ve smyslu fyzických aktivit, avšak žalobce sám zachovával klidový režim. Dle názoru žalobce, pokud by byl na jeho žádost proveden kontrolní rentgen, mohlo se již dříve zjistit, že kost není v pořádku, mohli mu dát dlahu a nemuselo by ke zlomenině dojít.

12. Soud ke sporné skutečnosti ad 1/ učinil dílčí skutkový závěr: Na základě provedených důkazů má soud za prokázané výslechem svědka [příjmení] [příjmení], že se žalobci při propouštění z hospitalizace dne 5. 2. 2019 dostalo poučení o doporučených omezeních (sport a zatěžování končetiny). Soud uvěřil svědkovi, že při tomto druhu zákroku pacientům tato omezení z logiky věci doporučuje. Věrohodnost svědka nebyla v řízení zpochybněna, svědek vypovídal spontánně, připustil, že si na žalobce nevzpomíná, současně však uvedl, že jde běžné poučení při tomto druhu zákroku. Oproti tomu věrohodnost žalobce je snížena tím, že se rozchází jím uvedená verze okolností vzniku zlomeniny. V lékařské zprávě z nemocnice v SRN se uvádí, že pacient náhle ucítil bolesti v horní části bérce při běhu, později žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že v tomto údaji došlo k chybě kvůli jazykové barieře, neboť ke zlomenině došlo při chůzi. Avšak nelze přehlédnout, že v žalobě tvrdil ještě další verzi, a to že ke zlomenině došlo při krátkém popoběhnutí. Tyto tři verze nelze než přičíst na vrub žalobcovy věrohodnosti.

13. Ke sporné skutečnosti ad 2/ soud provedl dokazování v tomto rozsahu:

14. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil stejné skutečnosti jako v odst. 8 odůvodnění.

15. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil stejné skutečnosti jako v odst. 9 odůvodnění.

16. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil stejné skutečnosti jako v odst. 109 odůvodnění.

17. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 6. 12. 2022 opatřeného doložkou ve smyslu ust. § 127a o.s.ř. soud zjistil, že ten prostudoval dostupnou lékařskou dokumentaci vystavenou nemocnicí žalované, dokumentaci vystavenou privátním lékařem [anonymizováno] [příjmení], německou nemocnicí v Selbu včetně RTG bočního snímku kolene žalobce, dále si opatřil vyjádření primáře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a učinil znalecký závěr, že operační výkon v nemocnici žalované a navazující zdravotnická péče při hospitalizaci ve dnech 3. 2. 2019 – 5. 2. 2019 jakož i následné ambulantní kontroly byly vedeny odborným způsobem. Znalec konstatoval, že po zhodnocení RTG snímku z 16. 3. 2019 a CT popisu z nemocnice v Selbu se s největší mírou pravděpodobnosti u žalobce jedná o únavovou zlomeninu v místě po odběru kostního štěpu z horní části kosti holenní. Znalec dále uvedl, že pokud nenastaly komplikace hojení v místě po odběru štěpu, zejména ve smyslu infekce, je nepravděpodobné, že by zlomenina v této lokalizaci vznikla měsíc a půl po odběru štěpu pouze při minimálním násilí. Pravděpodobnější příčina je přetěžování dolní končetiny.

18. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že stvrdil svůj znalecký posudek ze dne 6. 12. 2022 a uvedl, že postup žalované byl odborně správný. V rámci znaleckého zkoumání učinil znalec i dotaz na žalovanou, proč a jaký postup při operaci zvolila. Znalec zhodnotil, že pokud žalovaná řešila pseudoartrózu vřetení kosti, musí se tam dát nějaký kostní štěp. Žalovaná měla několik možností, jak štěp odebrat. V současně době se preferuje odběr kostního štěpu miniinvazivně a žalovaná zvolila miniinvazivní metodu odběru z oblasti drstnatiny kosti holenní Tento postup je odborně správný. Znalec uvedl, že při odběru kostního štěpu mohou nastat bolesti v místě odběru, kdy je narušena okostice. Znalec zjišťoval, zda v lékařských zprávách není zmínka o nějaké infekci, resp. nějaký důvod, pro který by mohl při minimálním násilí po šesti týdnech od operace nastat uvedený stav. Při tomto druhu zákroku se doporučuje zhruba do vynětí stehů, tj. do 12 – 14 dnů zachovávat klid bez nášlapu. Znalec neměl informaci o tom, jakým způsobem žalobce končetinu zatěžoval, proto uvedl obecný závěr, že nejspíše při rozumném zatěžování u zdravého mladého člověka, kterým je žalobce ročník narození 1988, by k tomuto nemělo dojít, pokud nedošlo k infekci při odběru štěpu, nebyl tam nějaký hematom nebo nebyla jiná komplikace. Ze zpráv vyplývá, že se vše hojilo, jak se hojit má. K existenci tzv. únavových zlomenin znalec uvedl, že mohou vzniknout přetěžováním. Místo odběru štěpu bylo primárně oslabené, znalci nebylo známo, zda a jak žalobce přes den chodil, jestli chodil denně několik kilometrů, či se chodil denně projít se psem. Pokud by žalobce hned zpočátku chodil denně 3 - 4 km, mohlo by dojít k chronickému přetížení kosti a následkem toho ke zlomenině. Žalobce uvedl, že chodil se psem, takže musel třeba„ zabrzdit“ a došlápnout na postiženou nohu. V místě odběru muselo být nějaké vyvolávající trauma, mohla tam být kost oslabená, ale nějaký inzult tam musel být, např. došlápnul na tu nohu prudce, neboť to nemohlo vzniknout při pouhém kroku. Je to však raritní případ. Pokud by žalobce začal končetinu zatěžovat třeba po pěti týdnech, asi by již ke zlomenině nedošlo. Na dotaz žalované, zda mohlo dojít k únavové zlomenině po šesti týdnech po operačním zákroku, pokud žalobce dle svého tvrzení dodržoval klidový režim, tzn., že nesportoval, neběhal, nezvedal žádné těžké předměty a neprovozoval sporty, pouze provozoval klidnou chůzi, znalec uvedl, že mohlo. V určitém procentu případů je popisovaná ta únavová zlomenina, ale v malém, není to obvyklá komplikace. K otázce provedení rentgenu nohy čtyři dni po operaci znalec uvedl, že po tak krátké době po operaci by rentgen nic nepřinesl. Znalec dále uvedl, že po odběru kostního štěpu doporučuje pacientům klid do odstranění stehů, končetinu odlehčovat, použít hůlku či berle. Je to však odvislé od pracoviště, on to v Liberecké nemocnici takto doporučuje. Na dotaz žalobce znalec uvedl, že po odběru kostního oštěpu není indikováno rehabilitační cvičení. Noha není fixovaná, rehabilitační cvičení je indikováno zejména při nějaké postfixační ztuhlosti, což nebyl tento případ.

19. Z vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 3. 10. 2023 soud zjistil, že není vypracován žádný metodický doporučený postup pro odběr kostního štěpu a v praxi jsou léčebné postupy odvislé od aktuálního stavu a zejména zkušenosti a doporučení vedoucího lékaře.

20. Vzhledem k tomu, že si dílčí skutková zjištění v odst. 14 až 19 vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na dílčí skutkový závěr ve věci.

21. Soud neprovedl důkaz lékařskou dokumentací žalované od 21. 1. 2019, lékařskou dokumentací Kliniky Fichtelgebirge, neboť jde o odborné podklady, k jejichž vyhodnocení nemá soud odborné znalosti, a které hodnotil soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne 6. 12. 2022. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno], ze dne 19. 5. 2023 o stanovení ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobce, neboť tohoto důkazu nebylo k rozhodnutí třeba.

22. Soud učinil ve věci právní závěr: Podle § 2636 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

23. Podle ust. § 2643 odst. 1 o.z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

24. Podle ust. § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

25. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody dle posledně uvedeného ustanovení jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti a vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním.

26. Soud má z nesporných skutečností za zjištěné a prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o péči o zdraví, jejímž předmětem byl v rámci hospitalizace žalobce u žalované ve dnech 3. až 5. 2. 2019 operační zákrok, při kterém byla žalobci spongioplastikou ošetřena oblast pakloubu na horní levé končetině a provedena reostesyntéza AO dlahou při současném odběru kostního štěpu z oblasti horního konce kosti holenní vlevo, levé předloktí bylo následně fixováno sádrovou dlahou. Informovaný souhlas s hospitalizací u žalované žalobce deklaroval v listině ze dne 3. 2. 2019 nazvané Souhlas s hospitalizací. Porušení právní povinnosti žalovanou žalobce spatřoval a) v nesprávném postupu při poskytování pooperační péče, b) v nedostatečném poučení žalobce o tom, jaká jsou omezení po odběru kostní dřeně z levého bérce.

27. Pokud jde o žalobcem vytýkané porušení povinnosti žalované dle písm. a), z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] má soud za prokázané, že žalobci byla poskytnuta standardní pooperační péče, žalobce se dostavil do poúrazové poradny žalované ke kontrole hojení dne 25. 2. 2019, které probíhalo bez komplikací, nebylo proto nutné provádět další lékařské úkony. Soud má z lékařské zprávy ze dne 8. 2. 2019 za prokázané, že první kontrolu po propuštění z hospitalizace žalobce absolvoval v privátním zdravotnickém zařízení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v [obec]. I pokud by si tam dle svého tvrzení stěžoval na bolest v místě odběru kostního štěpu a požadoval rentgen postižené nohy, byť to z lékařské zprávy nevyplývá, nelze případnou nečinnost privátního lékaře či následky z toho plynoucí z logiky věci přičítat na vrub žalované. Stěžejním důkazem je však znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a jeho výslech před soudem, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaná postupovala odborně správným způsobem nejen při operačním výkonu dne 4. 2. 2019, ale i při poskytování zdravotní péče žalobci v průběhu hospitalizace od 3. do 5. 2. 2019, a též i při poskytování následné pooperační péče (ambulantní kontroly).

28. Pokud jde o žalobcem vytýkané porušení povinnosti žalované dle písm. b), z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] má soud za prokázané, že při takovém druhu zásahu, kterým je odběr kostního štěpu, pacienty poučuje, že by měli po dobu cca 1 měsíce vynechat sportovní aktivity a končetinu nezatěžovat. Svědek si již na žalobce nevzpomněl, což je s ohledem na časový odstup od hospitalizace žalobce a počet ošetřovaných pacientů logické. Soud však za podstatné považuje zjištění, že tento svědek takové poučení při odběru kostního štěpu pacientům dává. Soud proto nemá důvod pochybovat o tom, že svědek dne 5. 2. 2019 při propouštění žalobce z hospitalizace žalobci toto omezení doporučil (žalobce ani dle svého naposledy upraveného tvrzení žádnou sportovní aktivitu nevykonával a končetinu nadměrně nezatěžoval). Nelze pominout výpověď svědka [příjmení] [příjmení] v tom směru, že z jeho pohledu ani nebylo nutné žalobci nějaká omezení ukládat, neboť oproti samotné reoperaci pakloubu na horní končetině šlo v případě odběru kostního štěpu o banální zákrok a omezení již vyplynulo z provedené reoperace, kdy byla žalobci po jejím skončení nasazena tzv. vysoká sádra neumožňující mu aktivní pohyb či sport. Žalobce v průběhu řízení upřesnil svoji skutkovou verzi tak, že ke zlomenině levého bérce došlo při běžné chůzi (při přecházení vozovky, kdy měl na vodítku svého psa) a nikoliv při běhu či krátkém popoběhnutí (ve zprávě při příjmu v nemocnici v SRN je uvedeno, že k úrazu došlo při běhu, v žalobě je uvedeno, že se tak stalo při krátkém popoběhnutí). Soud se dále zabýval otázkou (vzešlou při výslechu znalce [příjmení] [příjmení]), zda bylo povinností žalované doporučit žalobci při propuštění z hospitalizace používat při chůzi podporu v podobě holi či berlí. Aby bylo možné při absenci takového doporučení uvažovat o porušení povinnosti na straně žalované, musel by jí takový postup ukládat právní předpis či v rovině odborné obecně doporučovaný a uznávaný medicínský postup. Znalec [příjmení] [příjmení] soudu ve svém vyjádření sdělil, že není vypracován žádný metodický doporučený postup pro odběr kostního štěpu a v praxi jsou léčebné postupy odvislé od aktuálního stavu a zejména zkušenosti a doporučení vedoucího lékaře.

29. Soud uzavřel, že žalovaná při péči o žalobce v tvrzeném pooperačním období (ani v průběhu hospitalizace) žádnou svoji povinnost uloženou jí právním předpisem (doporučený odborný postup neexistuje) neporušila, neboť postupovala odborně správným způsobem, jinak řečeno lege artis. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl, aniž by se dále zabýval výší uplatněného nároku. Jak již shora naznačeno, pro zamítnutí žaloby postačí, pokud není zjištěno a prokázáno protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti.

1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 129.688 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 818.957 Kč sestávající z částky 11.580 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 12.140,08 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 4. 2023 náhrada 2.492,53 Kč za 240 ujetých km v částce 1.692,53 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,2 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 6. 2023 náhrada 2.463,30 Kč za 240 ujetých km v částce 1.663,30 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,2 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 8. 2023 náhrada 2.394,75 Kč za 240 ujetých km v částce 1.594,75 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,2 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 9. 2023 náhrada 2.394,75 Kč za 240 ujetých km v částce 1.594,75 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,2 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 10. 2023 náhrada 2.394,75 Kč za 240 ujetých km v částce 1.594,75 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,2 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 107.180 Kč ve výši 22.508 Kč.