13 C 324/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro výživné zletilého dítěte

I. Žalovaná je povinna přispívat na výživu žalobkyně částku 3 500 Kč měsíčně, a to za období od 1. 5. 2024 do 30. 9. 2024.

II. Žalovaná je povinna přispívat na výživu žalobkyně částku 3 250 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně s účinností od 1. 10. 2024.

III. Nedoplatek na výživném za období od 1. 5. 2024 do 27. 2. 2025 v celkové výši 33 750 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni společně s běžným výživným v měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje březnem 2025.

IV. Ve zbytku, tj. ohledně nároku na běžné výživné v měsíční výši 3 750 Kč za období od 1. 10. 2024, se žaloba zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 11. 11. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost platit žalobkyni na výživné zletilého dítěte, skutkově uváděje, že žalovaná je matkou žalobkyně, žalovaná má další vyživovací povinnost k nezletilým [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], do dubna roku 2024 bydlela žalobkyně ve společné domácnosti s žalovanou, od 6. 5. 2024 bydlí u svého otce, od září 2024 studuje Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, je studentkou 1. ročníku denního studia, je ubytována ve sdíleném studentském bytě v Hradci Králové, má výdaje spojené s bydlením a studiem, jak specifikováno v bodě II. žaloby, otec žalobkyně jí hradil výživné v měsíční výši 5 000 Kč, od října 2024 v měsíční výši 6 000 Kč, žalovaná je zaměstnána jako ředitelka mateřské školy, od května 2024 žalobkyni na výživu ničeho nepřispívá, žalobkyni tak nezbylo než se svým nárokem obrátit na soud. V podání z 28. 1. 2025 se žalobkyně vyjádřila ke skutečnostem uváděným v podání žalované, pokud jde o důvody odchodu ze společné domácnosti. Pokud jde o částku 200 000 Kč, která byla žalovanou darována žalobkyni k jejím 18. narozeninám, odmítla, že by tato částka měla být účelově vázaným darem na studium vysoké školy, odmítla námitku započtení daru oproti povinnosti žalované hradit běžné výživné.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, uváděje, že žalobkyně opustila domov v dubnu 2024 po několikaměsíčních konfliktech mezi žalobkyní a žalovanou, odmítla, že by žalobkyně po opuštění domácnosti zůstala bez prostředků, uváděje, že žalobkyně k18. narozeninám obdržela od žalované darem částku 200 000 Kč, která byla určena výlučně na potřeby související s vysokoškolským studiem (jednalo se o účelový dar), dále namítala, že nesouhlasí s placením výživného zpětně, je ochotna akceptovat výživné pro žalobkyni od 1. 10. 2024 ve výši 6 000 Kč měsíčně, nesouhlasila s měsíční výší výdajů uváděnou žalobkyní, specifikovala výdaje své domácnosti, konkrétně uváděje, jak uvedeno v podání. Do protokolu o jednání dne 30. 1. 2025 uvedla, že nesouhlasí s hrazením jakéhokoliv výživného, neboť má za to, že bylo dopředu uhrazeno, a to právě poskytnutím daru částky 200 000 Kč.

3. Z nesporných shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobkyně je dcerou žalované, žalobkyně se odstěhovala ze společné domácnosti na počátku května 2024 (od té doby bydlí v domácnosti svého otce), žalobkyně je od 1. 10. 2024 studentkou 1. ročníku denního studia Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, nemá žádný příjem, její měsíční výdaje činí cca částku 12 000 Kč. Žalovaná má vyjma žalobkyně vyživovací povinnost k nezletilým dětem [jméno] a [jméno], s nimiž žije ve společné domácnosti společně se svým druhem [jméno] [příjmení], je zaměstnána jako ředitelka mateřské školy s měsíčním příjmem 39 000 Kč.

4. Vzhledem k nesporným skutkovým okolnostem (vymezeným v bodě 3 shora), se účastníci shodli na měsíční výši výživného v období květen až září 2024 částkou 3 500 Kč měsíčně, v období od října 2024 částkou 6 500 Kč měsíčně.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že částka 200 000 Kč byla žalobkyni darována k jejím 18. narozeninám. Peníze dostala s tím, aby je následně použila ke studiu na vysoké škole. Žalovaná se rozhodla, že jí daruje 200 000 Kč na budoucí studium vysoké školy, částka 200 000 Kč byly peníze [jméno] (žalované), bavili se o tom, že [jméno] (žalobkyně) peníze použije na vysokou školu, částka byla darována cíleně, byl se [jméno] osobně v bance, kde došlo k vložení peněz na účet, který si [jméno] založila. Částka 200 000 Kč byla darována v hotovosti, k jejímu předání došlo v průběhu narozenin. Se [jméno] se dohodli, že peníze nebudou užity na nic jiného než na budoucí studium s tím, že pokud by vysoká škola nevyšla, mohla si peníze ponechat, částku dostala, aby byla v klidu a měla jistotu při studiu.

6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pokud jde o darování částky 200 000 Kč jeho sestře (žalobkyni), nebyl přímo u předání peněz, byl až na společné večeři na oslavě 18. narozenin sestry, kdy z rozhovoru pochopil, že šlo o peníze určené na budoucí studium a věci s tím spojené, šlo o velkou částku, běžně takové peníze nedostávají (nebyly určeny na dovolenou apod.).

7. Z potvrzení , právnická osoba, (Farmaceutické fakulty v Hradci Králové) o studiu z 29. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně je v akademickém roce 2024 2025 studentkou 1. ročníku prezenční formy magisterského studijního programu obor farmacie.

8. Žalobkyně ve svém účastnickém výslechu uváděla, že částku 200 000 Kč dostala v hotovosti dne 6. 7. 2022 k narozeninám, nebylo řečeno, že to jsou peníze na výživné, na studium, z rozhovoru nepochopila, že by byly peníze určeny na vysokou školu, o tom, že by měly být určeny na výživné se dozvěděla až v září minulého roku.

9. Vzhledem ke skutečnosti, že jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora si vzájemně neodporují (vyjma účastnického výslechu žalobkyně ve vztahu k účelu darování částky 200 000 Kč), soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnná skutková zjištění (vyjma účastnického výslechu žalobkyně z něhož soud žádné skutkové zjištění nečiní).

10. Dle ust. § 911 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

11. Dle ust. § 913 odst. 1 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

12. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok na výživné zletilého dítěte důvodným, jak uvedeno ve výroku I. až IV. tohoto rozhodnutí, a to z následujících důvodů:Z nesporných shodných tvrzení se podává, že žalobkyně je dcerou žalované, tak i skutečnost, že žalobkyně se (po ukončení střední školy) od října 2024 připravuje studiem na své budoucí povolání, tj. lze uzavřít, že vyživovací povinnost žalované k žalobkyni trvá. Při stanovení výše výživného za období květen až září 2024, jak uvedeno ve výroku I. rozhodnutí, soud vycházel z nesporných skutečností, majíce za to, že částka 3 500 Kč měsíčně odpovídá zákonným kritériím pro stanovení výše výživného dle § 913 občanského zákoníku. Při stanovení výše výživného za období od října 2024, jak uvedeno ve výroku II. rozhodnutí, soud vycházel z nesporných skutečností ohledně poměrů žalobkyně, tak i žalované, jakož i z provedeného dokazování ve vztahu k sporné skutečnosti účelu darování částky 200 000 Kč. Z provedených důkazů, a to výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], tak i [jméno] [příjmení], se podává, že částka 200 000 Kč byla ze strany žalované žalobkyni darována s uvedením konkrétního účelu užití těchto peněžních prostředků, a to na předpokládané budoucí vysokoškolské studium žalobkyně a náklady s tím spojené. Nevěrohodnou tak soud v tomto směru považuje účastnickou výpověď žalobkyně, která je v rozporu se shodnými výpověďmi uvedených svědků. Důvodnou soud shledal námitku ohledně té skutečnosti, že plněním částky 200 000 Kč nemohlo dojít k zániku vyživovací povinnosti žalované z důvodu započtení, neboť nejsou splněny zákonné předpoklady započtení ve smyslu ust. § 1982 občanského zákoníku. Přes skutečnost, že částku 200 000 Kč lze považovat za zálohu na budoucí výživné, a to vzhledem ke konkrétnímu účelu darované částky na náklady spojené s budoucím studiem žalobkyně na vysoké škole, shledal soud nedůvodnou námitku žalované ohledně té skutečnosti, že plněním této částky zanikla její vyživovací povinnost vůči žalobkyni. Soud má nicméně za to, že při stanovení výše výživného za období od 1. 10. 2024, kdy se žalobkyně studiem připravuje na své budoucí povolání, nelze při určení výše výživného poskytnutí předmětného daru zcela pominout, a to právě s ohledem na skutečnost, že byl určen jeho účel. Vzhledem k předpokládané době studia vysoké školy (5 let) soud stanovil měsíční výživné částkou 3 250 Kč, majíce za to, že žalovaná na svoji vyživovací povinnost plnila (40 000 Kč ročně), a to formou poskytnutí zálohy na budoucí výživné. Neuhrazené výživné, za období od 1. 5. 2024 do 27. 2. 2025 v celkové výši 33 750 Kč, tak uloženo plnit ve splátkách po 500 Kč měsíčně společně s běžným výživným, jak uvedeno ve výroku III. rozhodnutí. Ve zbývající části nároku na běžné výživné za období od 1. 10. 2024 žaloba jako nedůvodná zamítnuta, jak uvedeno ve výroku IV. rozhodnutí. Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy, neboť směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností z hlediska žalobou uplatněného nároku, případně k prokázání skutečností, které byly mezi účastníky nesporné.

13. Výrok V. je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., tj. vzhledem k poměru úspěchu a neúspěchu ve věci náklady řízení nepřiznány.