14 C 15/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa pro: zdržení se neoprávněného zásahu do výkonu věcného břemene

I. Žalovaní [číslo] [číslo] kteří zamezili žalobcům a) a b) ve vstupu na pozemek – stavební parcelu parc. č. st. 57 v [katastrální uzemí] [anonymizováno], jsou povinni zdržet se tohoto zásahu do výkonu věcného břemene dle ust. § 59a) zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, spočívajícího v právu žalobců a) a b) mít a užívat studnu na pozemku – stavební parcele parc. č. st. 57 v [katastrální uzemí] [anonymizováno].

II. Žalovaní [číslo] [číslo] jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobcům a) a b) náhradu nákladů řízení v částce 57.831 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaní [číslo] [číslo] jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na nezálohovaných nákladech státu – svědečném částku 1.161,60 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost zdržet se zásahu do výkonu věcného břemene dle ust. § 59a zákona o vodách spočívajícího v právu žalobců mít a užívat studnu na pozemku st. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno], na němž žalobci na vlastní náklady na základě rozhodnutí Okresního národního [anonymizováno] [okres] – [anonymizováno] životního prostředí ze dne 27. 8. 1990, sp. zn. ŽP [číslo] se souhlasem původního vlastníka pana [jméno] [příjmení] vybudovali v 90. letech minulého století vodní dílo - studnu včetně vodovodní přípojky, a to za účelem zajištění dodávky vody do domů žalobců. Žalobci měli na ke studni na pozemku žalovaných zajištěný přístup prostřednictvím branky, od které měli žalobci klíč, v říjnu 2020 však žalovaní žalobce ústně informovali, že jim nadále vstup na svůj pozemek za účelem užívání studny neumožní, a následně vyměnili zámek u branky. Dopisem ze dne 12. 11. 2020 vyzvali žalobci žalované ke zjednání nápravy – umožnění přístupu na předmětný pozemek za účelem kontroly studny (včetně kontroly tzv. sacího koše a potrubí) s upozorněním, že bez provedení kontroly studny může dojít k poruše studny, jejímž důsledkem může být i porucha čerpadla napojeného na studu a k omezení dodávek vody do domu žalobců. Žalovaní žalobcům vstup na předmětný pozemek neumožnili, dopisem ze dne 12. 11. 2020 žalobcům sdělili, že studna není vodním dílem, je součástí předmětného pozemku a ve vlastnictví žalovaných a k zamezení přístupu na předmětný pozemek došlo po předchozím upozornění z důvodu zajištění bezpečnosti osob. Žalovaní tak neoprávněně zasahují do zákonného věcného břemeně žalobců dle ust. § 59a vodního zákona spočívajícího v právu žalobců mít na předmětném pozemku studnu a tuto užívat a brání jim v jeho výkonu, ačkoli žalobci potřebují mít přístup ke studni celoročně nejenom za účelem jejího užívání, ale zejména za účelem její údržby.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, namítali, že studna nacházející se na pozemku žalovaných je hospodářsky určena k trvalému užívání s tímto pozemkem, a proto je příslušenstvím pozemku ve smyslu § 121 občanského zákoníku, nikoli věcí ve vlastnictví žalobců. Dále namítali, že dle výpisu z katastru nemovitostí není předmětný pozemek zatížen žádným věcným břemenem a že žalobci neposkytovali žalovaným náhradu za věcné břemeno. Zároveň namítali, že studnu umístěnou na předmětném pozemku nelze považovat za vodní dílo, jelikož na ni nebyl předložen kolaudační souhlas s jejím užíváním, a v neposlední řadě namítali, že ze strany žalobců se jedná o šikanózní výkon práva vedený úmyslem žalobců ušetřit vlastní finanční prostředky.

3. Podáním ze dne 24. 2. 2022 doplnili žalobci svá skutková tvrzení tak, že věcné břemeno dle ust. § 59a vodního zákona je tzv. zákonným věcným břemenem, do českého právního řádu bylo implementováno novelou provedenou zákonem č. 303/2013 Sb. a vzniká na základě zákona, nikoli vkladem do katastru nemovitostí. Studna není součástí předmětného pozemku žalovaných, neboť je samostatnou věcí ve smyslu občanskoprávním (bez ohledu na pojetí vodohospodářské), a jelikož byla vybudována na základě rozhodnutí ONV [okres] sp. zn. ŽP [číslo] na náklady žalobců, je vlastnictvím žalobců. Jelikož je studna ve vlastnictví žalobců, nemůže být příslušenstvím pozemku žalovaných, neboť není splněna podmínka, že by náležela vlastníku věci hlavní, t. j. vlasníkům pozemku.Vodní dílo, a tedy i studna, nevzniká kolaudací dokončení stavby, ale okamžikem, kdy je způsobilá plnit své funkce. [příjmení] toho byla studna, která byla vybudována na předmětném – cizím pozemku před 1. 1. 2002 legalizována novelou provedenou zákonem č. 2303/2013 Sb. Ze strany žalobců se nemůže jednat o šikanózní výkon práva, vybudování studny bylo jednou z podmínek pro výstavbu rodinného domu žalobců, neboť v dané době neexistoval jiný zdroj pitné vody. Žalobci při veškeré komunikaci s Okresním úřadem [okres] referátem životního prostředí chybně uváděli, že žádají o kolaudaci study vybudované na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], ačkoli se studna v té době nacházela ve skutečnosti na pozemku st. [parcelní číslo]. Vlastníky obou těchto sousedících pozemků byli v době výstavby studny manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří vlastnické právo k nim převedli kupní smlouvou ze dne 19. 5. 1997 na manžele [jméno] [příjmení] a MUDr. [příjmení] [příjmení]. Žalobci se až do roku 2001, kdy nechali zpracovat geometrický plán pro vyznačení věcných břemen, domnívali, že studnu v souladu s rozhodnutím ONV v [obec] budují studnu na pozemku [parcelní číslo].

4. Mezi účastníky bylo nesporným: Žalobci jsou vlastníky (SJM) pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], pozemku p. [číslo] pozemku [parcelní číslo] evidovaných v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], část [územní celek], obec Sadov, okres [okres]. Žalovaní jsou vlastníky (SJM) pozemku st. [parcelní číslo] a pozemku [parcelní číslo] evidovaných v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], část [územní celek], obec Sadov, okres [okres]. V minulosti byli vlastníky pozemku st. [parcelní číslo] a pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří je na základě kupní smlouvy ze dne 19. 5. 1997 převedli do vlastnictví MUDr. [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří je na základě kupní smlouvy ze dne 17. 9. 2008 převedli od vlastnictví žalovaných. Na pozemku žalovaných st. [parcelní číslo] se nachází studna, která je vystrojena betonovými skružemi a vybavena sacím košem a od které je vedena vodovodní přípojka za účelem zajištění dodávky vody do domu [adresa] ve vlastnictví žalobců. Do října 2020 měli žalobci zajištěný přístup k předmětné studni prostřednictvím branky na hranici pozemku žalovaných s pozemkem [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno], od které měli žalobci klíč. Po předchozím ústním oznámení zamezili žalovaní žalobcům v dalším vstupu ke studni na svůj pozemek st. [parcelní číslo] s tím, že vyměnili zámek u branky. Mezi účastníky proběhla písemná korespondence – dopisy ze dne 19. 10. 2020, ze dne 12. 11. 2020, ze dne 30. 11. 2020 a ze dne 10. 12. 2020 Tyto skutečnosti byly ostatně zjištěny i z provedených důkazů, a to z výpisů z katastru nemovitostí a z kupní smlouvy ze dne 19. 5. 1997. <b>5. Mezi účastníky je sporné, zda studna vybudovaná na pozemku žalovaných st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [anonymizována dvě slova] je vodním dílem ve smyslu § 55 odst. 1 písm. j) vodního zákona a zda žalobci vybudovali studnu na své náklady se souhlasem původního vlastníka a zda studna byla dokončena v 90. letech 20. století.</b> 6. Žalobci uváděli, že studna je evidentně výsledkem lidské stavební činnosti, kterou byla vytvořena určitá převážně podzemní konstrukce, je vystrojena betonovými skružemi a vybavena sacím košem. K jejímu dokončení došlo nejpozději v roce 1996, kdy byl zkolaudován rodinný dům žalobců [adresa], a kdy začala sloužit k zásobování tohoto domu vodou. K prokázání svých tvrzení navrhovali rozhodnutí Okresního národního [anonymizováno] v [obec], [anonymizováno] životního prostředí ze dne 27. 8. 1990, sp. zn. ŽP [číslo], rozhodnutí Úřadu [územní celek], [anonymizováno] hlavního architekta ze dne 31. 10. 1996, č. j. [spisová značka] [číslo], žádost o kolaudaci ze dne 13. 8. 1997, oznámení o zahájení kolaudačního řízení ze dne 14. 8. 1997, rozhodnutí o přerušení kolaudačního řízení, geometrický plán pro vyznačení věcných břemen [číslo] místní šetření, výslech svědků [jméno] [příjmení], úřednice Speciálního stavebního úřadu vodoprávního magistrátu města, [jméno] [příjmení], stavebního dozoru při výstavbě rodinného domu žalobců, [jméno] [příjmení], bratra žalobkyně, který pomáhal s budováním studny, [jméno] [celé jméno žalobce], syna žalobců, který užíval rodinný dům spolu s žalobci, a [jméno] [příjmení], souseda, který věděl o budování studny i o jejím užívání. Z opatrnosti navrhovali žalobci k důkazu znalecký posudek za účelem posouzení stáří studny.

7. Žalovaní zpochybňovali, že by studna byla vodním dílem, a dále uváděli, že studnu nevybudovali žalobci, studna se na jejich pozemku historicky nacházela. K prokázání svých tvrzení navrhuje výslech svědků manželů [příjmení] a manželů [příjmení], předchozích vlastníků pozemků.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí z data 6. 1. 2021 soud zjistil, že žalobci byli zapsáni jako vlastníci (SJM) pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], obec Sadov.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí z data 6. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaní byli zapsáni jako valstníci (SJM) pozemku st. [parcelní číslo], pozemku p. [číslo] zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], obec Sadov.

10. Z kupní smlouvy ze dne 19. 5. 1997 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a MUDr. [jméno] [jméno] [příjmení] jako kupujícími a že jejím předmětem byly pozemky st. [parcelní číslo] o výměře 368 m2 a p. [parcelní číslo] o výměře 420 m2 v [katastrální uzemí] [anonymizováno] v evidenci nemovitostí u Katastrálního úřadu v [obec].

11. Z technické zprávy k umístění rodinného domku žalobců na p. p. [číslo] st. [parcelní číslo] v obci [obec] soud zjistil, že zásobování vodou (bod 5 zprávy) má být řešeno z kopané study, která je vzdálena cca 45 m od budoucího objektu rodinného domku. Stávající studna bude částečně prohloubena cca o 1,2 m a řádně vyčištěna.

12. Z rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a ke zřízení VH díla – biologický septik SM-3 a studna pro RD [obec] vydaného dne 27. 8. 1990 Okresním národním [anonymizováno] [okres], [anonymizováno] životního prostřední sp. zn. ŽP [číslo] soud zjistil, že žalobcům bylo uděleno povolení k vypouštění odpadních vod z biologického septiku SM-3 na p. p. p [číslo] [číslo] a [číslo] do podmoku v k. ú. [obec], k odběru podzemní vody z kopané studny na p. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] (hloubka 3,5 m, vystrojené betonovými skružemi o průměru 1 m) a ke zřízení biologického septiku SM-3, podmoku, kanalizační přípojky, studny a vodovodní přípojky v k. ú. [obec], č. p. p. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo].

13. Z kolaudačního rozhodnutí vydaného dne 31. 10. 1996 Úřadem [územní celek], [anonymizováno] hlavního architekta č. j. [spisová značka] [číslo] soud zjistil, že žalobcům bylo povoleno užívání stavby – rodinného domu s jednou bytovou jednotkou s vestavěnou garáží na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], obec Sadov, okres [okres] (zmínka ohledně kopané studny zde není).

14. Z geometrického plánu pro zaměření RD pro kolaudaci ze dne 23. 8. 1996 soud zjistil, že rodinný dům žalobců na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] byl zaměřen pro účely kolaudace, studna zde vyznačena není.

15. Z žádosti o kolaudaci septiku a VH díla podané dne 13. 8. 1997 na Okresní úřad [okres] soud zjistil, že žalobci požádali o kolaudaci septiku k rodinnému domu v [obec] [číslo] s vypouštěním do podmoku a dále vodohospodářského díla – kopané studny na p. p. [číslo] k. ú. [obec] s přípojkou k rodinnému domu. Zároveň požádali o vyjádření k situaci, kdy majitelé pozemku p. [parcelní číslo] pan [jméno] a [jméno] [příjmení] (správně mělo být uvedeno [příjmení]) tvrdí, že studna na jejich pozemku [parcelní číslo] je v jejich vlastnictví.

16. Z oznámení o zahájení kolaudačního řízení ze dne 14. 8. 1997, č.j. ŽP [číslo] soud zjistil, že na základě návrhu na kolaudaci stavby„ Septik a studna pro RD [obec]“ podané dne 13. 8. 1997 žalobcem a) jako investorem bylo zahájeno kolaudační řízení a současně bylo svoláno místní šetření spojené s ústním jednáním na 5. 9. 1997 s tím, že stavba byla povolena rozhodnutím č. j. ŽP [číslo] ze dne 27. 8. 1990. Investoru bylo uloženo předložit k jednání kromě jiného [anonymizováno] vody ze studny ne starší 3 týdnů. V oznámení bylo uvedeno, že je nutná účast nového majitele pozemku, na kterém je umístěna studna, neboť dle oznámení investora si nový majitel pozemku dělá na studnu nárok Oznámení bylo doručováno žalobcům, [jméno] a [jméno] [příjmení] (v oznámení nesprávně označeni jako [příjmení]), [jméno] [příjmení], Pozemkovému fondu ČR [okres] a Obecnímu úřadu Sadov.

17. Z rozhodnutí o přerušení kolaudačního řízení ze dne 7. 10. 1997, č. j. ŽP [číslo] soud zjistil, že kolaudační řízení stavby„ Biologický septik a studna pro RD [obec] bylo přerušeno do 7. 11. 1997 z důvodu, že investor do data vydání rozhodnutí nepředložil požadované dokumenty – opravenou projektovou dokumentaci, geodetické zaměření stavby a [anonymizováno] vody. Jinak bylo při prohlídce konstatováno, že stavba je dokončena bez závad.

18. Z geometrického plánu pro vyznačení věcného břemene xanon [číslo] 2001 vyhotoveného dne 26. 3. 2001 Ing. F. [příjmení] soud zjistil, že bylo vyznačeno věcné břemeno práva chůze a jízdy pro vlastníka p. [parcelní číslo] na části p. [parcelní číslo], p. p. [číslo] st. [parcelní číslo] sousedících s pozemkem [parcelní číslo].

19. Při místním šetření ze dne 3. 2. 2022 soud zjistil, že na pozemku žalovaných st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] se přibližně 3 m od veřejné cesty nachází studna tvořená betonovými skružemi (viditelno 6 skruží, část na d hladinou, část pod hladinou vody) zakrytá kovovým poklopem, ve studni je osazeno čerpadlo a dva sací koše. Přibližně 1,5 m nalevo od studny (při pohledu směrem k veřejné cestě) se ve stejné vzdálenosti od veřejné cesty vystupuje nad povrch další skruž o témže průměru zakrytá stejným kovovým poklopem, v níž se nachází další otvor zčásti naplněný vodou a ohraničený 3 betonovými skružemi a ve spodní části (pod hladinou) dřevěným roubením.

20. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce], syna žalobců, soud zjistil, že studnu na pozemku žalobců budoval v době stavby rodinného domu otec (žalobce a) s pomocí dědy. Na pozemku již předtím studna byla, nachází se při pohledu od plotu napravo od studny, říkalo se jí studánka. Žalovaní pozemek po koupi naváželi, na obě studny dávali žalobci po dohodě se žalovanými další skruž, aby studny nebyly pod úrovní terénu. Poklopy na obě studny dělal otec (žalobce a).

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bydlí asi 1 km od pozemků účastníků. V obci bydlel od svého dětství do svých dvaceti let a pak znovu od přelomu 80. a 90. let, kdy v obci koupil parcelu a postavil si dům [adresa]. Na pozemku žalovaných se vždy nacházel historický zdroj vody umístěný v dřevěné stavbě o rozměrech tak 1 x 1 m, z té vytékal přepad do mokřadu pod studnou. Tento původní zdroj vody se nyní nachází na pozemku žalovaných v místě, kde je jeden z poklopů, jedná se o ten vzdálenější při příchodu od obce. V 1. polovině 90. let na pozemku pracoval žalobce, jeho otec a jeho tchán, vedle původního zdroje vody vybudovali další stavbu, svědek jim tehdy půjčoval čerpadlo. Po dokončení stavebních prací dával svědek žalobcům souhlas pro věcné břemeno, aby mohli vést přepad ze septiku od domu přes cestu na svědkův pozemek, kde byl přepad ukončen šachtou a vsakováním. V té době se na pozemku žalovaných nacházely dvě obdobné stavby vyčnívající ze země.

22. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek pro žalobce od roku 1989 zajišťoval technickou činnost, a to projektovou dokumentaci na výstavbu rodinného domu, čističku odpadních vod a vodovodní přípojku ze studny. Dům měl být dle projektové dokumentace zásobován vodou z původní studny nacházející se na pozemku proti domů žalobců za veřejnou cestou, to však nakonec nebylo technicky možné (při zásahu do konstrukce by se studna rozpadla), a proto žalobci asi 1,5 m až 2 m této studny svépomocí vybudovali novou studnu z betonových skruží, přičemž na původní studnu se dala rovněž jedna betonová skruž a obě studny se zakryly poklopem.

23. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl původním vlastníkem pozemků žalovaných. Na pozemcích se nacházel pramen vody či studánka, bylo to umístěno v takovém domečku a z pramene byl napájen rybníček. Pozemky prodal v době, kdy žalobci stavěli, přesně si již nepamatoval kdy, domníval se, že koncem 80. let a že žalobci měli teprve základy. Souhlas ke zbudováním studny na svých pozemcích nikomu neuděloval, jak pozemky koupil tak, jak je prodal.

24. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předmětné pozemky koupili s manželem od manželů [příjmení] a pak je prodali žalovaným. V době koupě se na pozemcích nacházela studánka a vedle ní byl nad zemí nízko umístěný dekl, teprve v roce 2000 manžel zjistil, že je pod tím studna. Studnu určitě vybudovali žalobci, svědkyně nevěděla, kdy byla studna vybudována, na pozemky nechodila, řešil je manžel, žádný souhlas k budování studny nedávala. Někdy v roce 2003 přišel s nápadem, že umístí do studny vodoměr a bude vodu žalobcům prodávat. Když se pozemek prodával žalovaným, tvrdil jí realitní makléř i manžel, že žádný problém kvůli studni nebude, neboť kupující jsou či budou příbuznými se žalobci.

25. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v roce 1997 pracovala na referátu životního prostředí Okresního úřadu v [obec], kde vyřizovala kolaudační řízení týkající se septiku a studny pro dům žalobců. Podle údajů, které si zjistila před svým výslechem ze spisu, bylo vydáno stavební povolení na stavbu nové studny. Posledním dokladem ve spise je rozhodnutí o přerušení řízení, kolaudační řízení bylo přerušeno, jelikož chyběly nějaké doklady, tyto v budoucnu dodány nebyly.

26. Z dopisu ze dne 19. 10. 2020 soud zjistil, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce sdělili žalovaným, že jim svědčí tzv. legální věcné břemeno mít na předmětném pozemku studnu a tuto užívat, tzn. i právo na přístup ke studni za účelem její opravy a údržby s tím, že pokud bude žalobcům bráněno ve výkonu tohoto práva, bude žalobcům založena možnost domáhat se nápravy soudní cestou, případně domáhat se i náhrady vzniklé škody.

27. Z dopisu ze dne 12. 11. 2020 soud zjistil, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce vyzvali žalované k umožnění vstupu na předmětný pozemek za účelem výkonu věcného břemene, neboť žalovaní vyměnili zámek od zahradní branky vedoucí na předmětný pozemek a žalovaní potřebují provést kontrolu studny včetně kontroly tzv. sacího koše a potrubí studny.

28. Z dopisu ze dne 30. 11. 2020 soud zjistil, že 2. žalovaná namítla, že studna na předmětném pozemku je součástí předmětného pozemku a tudíž i ve vlastnictví žalovaných, a že k uzavření přístupu na předmětný pozemek došlo po předchozím upozornění z důvodu zajištění bezpečnosti osob.

29. Z dopisu ze dne 10. 12. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobců provedl právní [anonymizováno] týkající se studny na předmětném pozemku jako vodního díla a vlastnictví této studny a vyzval žalované ke zjednání nápravy do 31. 12. 2020, a to pod pohrůžkou soudního řízení. <b>30. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:</b> 31. Žalobci jsou vlastníky (SJM) pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], pozemku p. [číslo] pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno], část [územní celek], obec Sadov, okres [okres]. Žalovaní jsou vlastníky (SJM) pozemku st. [parcelní číslo] a pozemku [parcelní číslo] v témže katastrálním území, které do svého vlastnictví nabyli na základě kupní smlouvy uzavřené dne 17. 9. 2008. Na pozemku žalovaných st. [parcelní číslo] se nachází studna, která je vystrojena betonovými skružemi a vybavena sacím košem a od které je vedena vodovodní přípojka za účelem zajištění dodávky vody do domu [adresa] ve vlastnictví žalobců. Tuto studnu vybudovali na základě rozhodnutí Okresního národního [anonymizováno] [okres] – [anonymizováno] životního prostředí ze dne 27. 8. 1990, sp. zn. ŽP [číslo] žalobci svépomocí, na vlastní náklady a se souhlasem tehdejšího vlastníka pozemku (manželé Anna a [jméno] [příjmení]). Studna byla dokončena nejpozději do května roku 1997 a nebyla nikdy zkolaudována. Do října 2020 měli žalobci zajištěný přístup k předmětné studni prostřednictvím branky na hranici pozemku žalovaných, od které měli žalobci klíč. Po předchozím ústním oznámení žalovaní zámek u branky vyměnili a zamezili tak žalobcům v přístupu ke studni. <b>32. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:</b> 33. Podle ust. § 55 odst. 1 písm. j) vodního zákona jsou vodní díla stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména study.

34. Podle ust. § 59a vodního zákona vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.

35. Podle ust. § 1259 občanského zákoníku kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § [číslo] až [číslo] se použijí obdobně.

36. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobci vybudovali v 90. letech 20. století na pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u Karlových [anonymizováno], který je v současné době ve vlastnictví žalovaných, na vlastní náklady studnu včetně vodovodní přípojky za účelem zajištění dodávky vody do rodinného domu žalobců [adresa], který je součástí pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u Karlových [anonymizováno]. Tento závěr soudu se opírá o svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], kteří výslovně zbudování studny žalobci v uvedeném období potvrdili, a lze jej dovodit i ze svědecké výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení], která potvrdila existenci studny k roku 1997 (svědkyně uvedla, že v době uzavření kupní smlouvy se na pozemcích nacházela studánka a vedle ní byl nad zemí nízko umístěný dekl, pod kterým manžel v roce 2000 objevil studnu), z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která potvrdila, že v kolaudačním řízení probíhajícím v roce 1997 měla být kolaudována nová studna zbudovaná žalobci na cizím pozemku, a dále z rozhodnutí o přerušení kolaudačního řízení ze dne 7. 10. 1997, č. j. ŽP [číslo] týkajícího se studny pro dům žalobců, v němž bylo konstatováno, že stavba byla dokončena bez závad (k přerušení kolaudačního řízení došlo pro nepředložení určitých požadovaných dokladů).

37. Nelze se ztotožnit s názorem žalovaných, že uvedená studna je součástí jejich pozemku, neboť při místním šetření bylo ověřeno, že je tvořena převážně podzemní konstrukcí zhotovenou z betonových skruží, a proto ji je nutno v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu považovat za stavbu a tudíž samostatnou věc v občanskoprávním smyslu (viz rozsudek sp. zn. 22 Cdo 2597/2010 –„ Studna je stavbou a tudíž samostatnou věcí ve smyslu občanskoprávním (bez ohledu na pojetí vodohospodářské), jestliže je výsledkem lidské stavební činnosti, kterou byla vytvořena určitá, převážně podzemní konstrukce, jež ve směru dovnitř ohraničuje prostor, jenž má být zčásti zaplněn vodou a zčásti sloužit jejímu čerpání. Nemá-li studna žádnou konstrukci, nejde o samostatnou věc, ale o součást pozemku (šlo by např. o pouhý nezpracovaný vrt, nijak nevymezený proti okolí.“). Uvedená studna nemůže být ani příslušenstvím pozemku žalobců ve smyslu ust. § 510 občanského zákoníku, neboť není splněna jedna z hlavních podmínek určujících charakter příslušenství, a to že studna nepatří žalovaným jakožto vlastníkům pozemku. V řízení totiž bylo prokázáno, že studna byla zbudována žalobci na jejich vlastní náklady na základě rozhodnutí o ONV ke zřízení studny ze dne 27. 8. 1990 se souhlasem původního vlastníka pozemku pana [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] sice při svém výslechu uvedl, že nikomu souhlas ke zbudování studny na svém pozemku nedával, nicméně v tomto směru nepřikládal soud jeho svědecké výpovědi velkou váhu, neboť svědek si zjevně, a to zřejmě s ohledem na mnohaletý časový odstup, události týkající se pozemku zjevně nepamatoval, prodej pozemku např. datoval do období konce 80. let, tedy o deset let později než ve skutečnosti, uváděl, že v době prodeje pozemku měli žalobci postavené pouze základy rodinného domu, ačkoli v roce 1987 již probíhala jeho kolaudace, tvrdil, že pozemek prodával ve stavu, jak jej koupil, ačkoliv se prokazatelně k datu prodeje na pozemku nově zbudovaná studna nacházela. S přihlédnutím ke skutečnosti, že svědkovi bylo rozhodnutí ONV o zřízení studny ze dne 27. 8. 1990 na jeho pozemku a později i oznámení o zahájení kolaudačního řízení ze dne 14. 8. 1997 doručováno a že ničeho nevyplývá, že se zřízení studny na svém pozemku bránil, má soud za to, že lze v daném případě na jeho straně dovodit souhlas minimálně konkludentní. Pokud je tedy uvedená studna samostatnou věcí v právním slova smyslu a pokud ji žalobci zbudovali na své vlastní náklady se souhlasem původního vlastníka pozemku pana [příjmení], nelze dle názoru soudu uzavřít jinak, než že studna je vlastnictvím žalobců.

38. Pokud jde o specifikaci pozemku, na kterém se studna nachází, je pravdou, že se v předložených důkazech objevuje určitý rozpor, když v rozhodnutí ONV o zřízení studny ze dne 27. 8. 1990 a v žádosti o kolaudaci studny ze dne 13. 8. 1997 se v souvislosti se studnou uvádí pozemek p. p. [číslo] ačkoli předmětem řízení je studna na pozemku žalovaných st. [parcelní číslo]. Soud má za to, že byť je v rozhodnutích ONV zmíněna studna na pozemku p. p. [číslo] byla tím ve skutečnosti míněna studna na pozemku st. [parcelní číslo]. Tento závěr dovozuje soud jednak ze skutečnosti, že žalobci jinou studnu než studnu nacházející se na pozemku žalovaných st. [parcelní číslo] nezbudovali, přičemž žalobci dle názoru soudu nesprávné označení pozemku věrohodně vysvětlili tím, že se původně chybně domnívali, že studnu zbudovali na pozemku p. p. [číslo] teprve po zpracování geometrického plánu [číslo] kvůli vyznačení věcného břemene zjistili, že se ve skutečnosti nachází na pozemku st. [parcelní číslo].

39. Podstatnou neshledal soud rovněž námitku žalovaných, že studna není vodním dílem, protože nebyla zkolaudována. V té souvislosti považuje soud za nutné s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek NS sp. zn. 28 Cdo 288/2004) zdůraznit, že vznik vodního díla není spojen s kolaudací dokončené stavby, ale okamžikem, kdy je stavba způsobilá plnit své funkce. [příjmení] toho však novelou vodního zákona č. 303/2013 Sb. došlo k legalizaci vodních děl vybudovaných na cizím pozemku před 1. 1. 2002, když právě ust. § 59a byla s účinností od 1. 1. 2014 byla vlastníkům pozemku nově uložena povinnost strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.

40. Zbudovaná studna je dle ust. § 55 odst. 1 písm. j) vodního zákona vodním dílem a byla prokazatelně zbudována žalobci před 1. 1. 2002, a proto žalobcům jako jejím vlastníkům vzniklo dle ust. § 59a vodního zákona zákonné věcné břemeno spočívající v právu žalobců mít na pozemku žalovaných studnu a užívat ji. Jelikož žalovaní znemožnili žalobcům přístup na svůj pozemek, zasáhli do výkonu zákonného věcného břemene žalobců dle ust. § 59a vodního zákona, neboť jim znemožnili přístup ke studni za účelem jejího užívání a údržby, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57.831 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2.000 Kč a soudního poplatku za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a),, d), j), g)), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 2.400 Kč za každý z patnácti úkonů za dva účastníky uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy 12. 11. 2020, sepis žaloby 12. 1. 2021, vyjádření k odvolání 24. 2. 2021, vyjádření 27. 4. 2021, 12. 7. 2021, ústní jednání 5. 10. 2021, vyjádření 12. 10. 2021, ústní jednání 25. 11. 2021, 6. 1. 2022, místní šetření 3. 2. 2022, ústní jednání 17. 2. 2022, 19. 4. 2022, 9. 6. 2022 a 30. 8. 2022) včetně třiceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 2. 2022 náhrada 314,62 Kč za 14 ujetých km v částce 114,62 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 9,4 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 45.314,62 Kč ve výši 9.516,07 Kč.

42. Výrok o povinnosti žalovaných uhradit státu náklady na svědečné vyplacené na základě usnesení ze dne 5. 5. 2022, č. j. 14 C 15/2021-156 [jméno] [příjmení] ve výši 1.161,60 Kč vychází z ust. § 148 odst. 1 o s. ř., podle něhož připadá povinnost k úhradě nezálohovaných nákladů státu účastníkovi, který nebyl v řízení úspěšný.