16 C 107/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro určení obsahu budoucí smlouvy

I. Žaloba na určení obsahu kupní smlouvy dle přílohy [číslo] žaloby, in eventum uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci újmu vzniklou ukončením kontraktačního jednání bez spravedlivého důvodu, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 351 916,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se domáhal určení obsahu budoucí smlouvy dle ustanovení § 1787 občanského zákoníku s následujícím odůvodněním. Účastníci v rámci přátelských vztahů společně podnikali, v roce 2010 žalovaný vydražil nemovitosti na pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa] a pozemků p. [číslo] vše v obci [obec], k. ú. [část obce], na což mu žalobce poskytl finanční prostředky. [adresa] žalobce od roku 2010 užíval k bydlení v domnění, že jde o jeho majetek, a to až do července 2020, kdy se od žalovaného dozvěděl, že vlastníkem je žalovaný; ten mu následně nemovitosti nabídl ke koupi za částku 44.000 EUR. Při dalším jednání účastníků již zastoupených právními zástupci uvedl zástupce žalovaného [příjmení] [příjmení] v emailu ze dne [datum], že jeho klient trvá na zaplacení částky 40.000 EUR, alternativně pak nabídl další dvě možnosti vypořádání sporných nároků účastníků, tento email považoval zástupce žalobce za nabídku na uzavření kupní smlouvy, jejíž akceptaci potvrdil v emailu ze dne [datum] tím, že zástupci žalovaného zaslal k případnému doplnění návrh kupní a depozitní smlouvy; tento okamžik splynutí vůlí účastníků považuje žalobce za sjednání smlouvy o smlouvě budoucí kupní. K jejímu uzavření vyzval následně žalovaného výzvou ze dne [datum]. Pro případ, že by nebylo možné určit obsah kupní smlouvy, domáhal se žalobce eventuálním petitem s odkazem na ustanovení § 1729 občanského zákoníku náhrady újmy, jež mu měla vzniknout v důsledku neuzavření smlouvy, a kterou následně vyčíslil jako rozdíl mezi obvyklou cenou nemovitosti stanovenou ve znaleckém posudku na 4.446.000 Kč a částkou 40.000 EUR, případně částkou 2.600.000 Kč odpovídající zhodnocení nemovitosti vyčíslené znaleckým posudkem Ing. [anonymizováno].

2. Žalovaný s nárokem uplatněným žalobou nesouhlasil. Žalobní tvrzení pokládal za nedostatečná, když žalobce například ani k výzvě soudu nedoplnil, jak byl specifikován obsah smlouvy, ani z čeho žalobce dovozuje povinnost žalovaného uzavřít smlouvu. Též mu nebylo zřejmé, jaká újma měla být žalobci způsobena. Upozorňoval dále na skutečnost, že ve věci již bylo vedeno u zdejšího soudu řízení, v němž soud odmítl návrh žalobce na určení obsahu kupní smlouvy, jejíž uzavření bylo žalobcem tvrzeno na základě stejných skutečností, které dle žalobce v tomto případě svědčí o uzavření budoucí smlouvy kupní. Žalovaný nepopíral, že účastníci jako dlouholetí přátelé spolupracovali, žalovaný vydražil předmětné nemovitosti a žalobce tyto nemovitosti na základě dohody účastníků dlouhodobě užívá. O jejich prodeji jakož i o vypořádání veškerých vzájemných vztahů účastníci skutečně jednali, k uzavření smlouvy však mezi nimi nedošlo.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný je vlastníkem pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa] a pozemků p. [číslo] vše v obci [obec], k. ú. [část obce]; všechny uvedené nemovitosti žalovaný nabyl v dražbě konané dne [datum]. Žalobce bezplatně užívá pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], v obci [obec], k. ú. [část obce], od července 2010 dosud. Od září 2020 vedli účastníci zastoupeni právními zástupci (žalovaný zastoupen Mgr. [příjmení] a žalobce zastoupen JUDr. [příjmení]) jednání o uzavření kupní smlouvy ohledně pozemku [parcelní číslo], včetně budovy, a [parcelní číslo] v k. ú. [část obce].

4. Mezi účastníky bylo sporné, zda ze strany žalovaného byla učiněna nabídka k uzavření smlouvy budoucí kupní, zda se žalovaný zavázal v budoucnu uzavřít se žalobcem kupní smlouvu, zda žalobce vyzval žalovaného k uzavření kupní smlouvy a zda žalobci vznikla v důsledku chování žalovaného újma a v jakém rozsahu. Mezi účastníky byl sporný i cíl vzájemného jednání, když zatímco dle strany žalující byl jediným důvodem jednání účastníků převod nemovitosti, dle strany žalované jím bylo komplexní uspořádání vztahů mezi účastníky.

5. K pokynu Krajského soudu v Plzni obsaženému v usnesení ze dne 14. 7. 2022, č. j. 10 Co 165/2022-156, jímž byl rozsudek zdejšího soudu ze dne 14. 4. 2022, č. j. 16 C 107/2021-140, zrušen, doplnil soud dokazování tak, že k původně provedeným důkazům, a to emailové korespondenci mezi účastníky a dopisu zástupce žalobce ze dne [datum], provedl výslechy svědků [příjmení] [příjmení] a JUDr. [příjmení], účastnické výslechy, předžalobní výzvu žalovanému z [datum] a dopis Mgr. [příjmení] z [datum].

6. Tvrzení strany žalující o tom, že účastníci zastoupení právními zástupci uzavřeli v průběhu jednání budoucí smlouvu kupní a z ní plynoucí závazek žalovaného uzavřít v určité době kupní smlouvu k nemovitostem specifikovaným v příloze 1 žaloby se však dle názoru soudu nepodařilo straně žalující prokázat ani těmito dodatečně provedenými důkazy. Vůle stran k uzavření tohoto smluvního typu totiž nevyplynula ani z účastnického výslechu žalobce a dokonce ani ze svědecké výpovědi jeho právního zástupce, natož ze svědecké výpovědi Mgr. [příjmení] (podporované jeho dopisem z [datum]), v níž tento bývalý zástupce žalovaného verzi o uzavření budoucí smlouvy kupní jednoznačně odmítl. Účastnický výslech žalobce obsahoval některé vnitřní rozpory, které se nepodařilo odstranit ani přes snahu překladatelky i soudu, a byl též v rozporu se svědeckou výpovědí JUDr. [příjmení] např. v tom, kolik plných mocí bylo mezi nimi uzavřeno (dle žalobce jedna, dle jeho právního zástupce dvě) či zda mezi nimi byla uzavřena smlouva o úschově (dle JUDr. [příjmení] ano, dle žalobce žádná takováto smlouva podepsána nebyla). Proto soud vycházel při svých skutkových zjištěních zejména ze svědecké výpovědi Mgr. [příjmení] a na ni navazujících listinných důkazů i účastnického výslechu žalovaného.

7. Provedení důkazů znaleckým posudkem Ing. [anonymizováno], stvrzenkami o rekonstrukci domu žalobcem a novým znaleckým posudkem považoval za nadbytečné, neboť tyto důkazy měly sloužit k prokázání tvrzení o výši způsobené škody, přičemž již ze samotných tvrzení k této otázce bylo zřejmé, že žalobce nemůže být úspěšný, a soud proto návrh na jejich provedení zamítl.

8. Soud dále k důkazu neprovedl svědecký výslech paní [příjmení], adoptivní dcery žalobce, navrhovaný stranou žalující k prokázání pokynů, které dával žalobce žalovanému, když z hlediska tvrzení účastníků se tento důkaz ke skutečnosti, která nebyla mezi účastníky sporná, jevil jako nadbytečný.

9. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaný je vlastníkem pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa] a pozemků p. [číslo] vše v obci [obec], k. ú. [část obce], které nabyl v dražbě dne [datum]. Žalobce bezplatně užívá pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], v obci [obec], k. ú. [část obce], od července 2010 dosud (vše mezi účastníky nesporné). V létě 2020 požádal žalobce [příjmení] [příjmení] o právní zastupování za účelem převodu výše uvedeného domu na žalobce (viz účastnická výpověď žalobce a svědka [příjmení]). Dne [datum] vyzval zástupce žalobce žalovaného k převedení nemovitosti [obec a číslo] a související parcely za kompenzaci ve výši 20 000 EUR do svého vlastnictví (zjištěno z dopisu z [datum]). Žalovaný poté požádal Mgr. [příjmení] o zastupování při jednání se žalobcem, když cílem tohoto jednání mělo být širší vypořádání jejich vzájemných vztahů (zjištěno z účastnické výpovědi žalovaného, svědecké výpovědi Mgr. [příjmení] a emailů právního zástupce žalovaného z [datum], [datum] i žalobce z [datum]). Mgr. [příjmení] nepověřil k uzavření kupní smlouvy ani k uzavření budoucí smlouvy kupní (viz účastnická výpověď žalovaného). Mgr. [příjmení] zahájil jednání s JUDr. [příjmení], v rámci něhož se zástupci účastníků jednou sešli na osobní schůzce, dále komunikovali již jen písemně. Společné jednání účastníků a právních zástupců, které strana žalovaná navrhovala, žalobce odmítl (vše zjištěno z výslechu Mgr. [příjmení]). Zástupci účastníků se shodli na způsobu převodu nemovitosti prostřednictvím kupní smlouvy (zjištěno z výslechu JUDr. [příjmení]). Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce nabízel žalovanému za uvedené nemovitosti cenu 30.000 EUR (viz email ze dne [datum]), na což reagoval dne [datum] Mgr. [příjmení] tím, že žalovaný trvá na zaplacení 40.000 EUR, avšak za účelem vypořádání sporných nároků činí alternativě dvě další nabídky spočívající buď v poskytnutí odstupného za odstěhování žalovaného či ve zřízení věcného břemena bydlení pro žalovaného (viz email ze dne [datum]). Na tento email reagoval zástupce žalobce zasláním návrhu kupní smlouvy a depozitní smlouvy k doplnění některých náležitostí (viz email ze dne [datum]), přičemž navrhoval uzavření kupní smlouvy dle § 2079 občanského zákoníku ohledně nemovitostí nabytých v dražbě a dále pozemků, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [část obce], za cenu ve výši 40.000 EUR (viz návrh kupní smlouvy, která tvořila přílohu emailu z [datum]). Návrh této kupní smlouvy vytvořil zástupce žalobce na základě výše zmiňované osobní schůzky zástupců účastníků a jejich e-mailové korespondence (zjištěno ze svědecké výpovědi JUDr. [příjmení]). Mgr. [příjmení] potvrdil přijetí návrhu smluvní dokumentace a přislíbil vyrozumění o stanovisku klienta (viz email ze dne [datum]), návrh však považoval za překvapivý, neboť jednak zahrnoval též nemovitosti žalovaného, které nebyly získány v dražbě, a jednak nereflektoval dohodu o komplexním vypořádání vztahů, navíc šlo o smlouvu jednostrannou a nevyváženou (zjištěno z výpovědi Mgr. [příjmení]). Zástupce žalovaného poté požádal zástupce žalovaného o schůzku účastníků a právních zástupců za účelem vyřešení všech vztahů mezi účastníky (viz email ze dne [datum]), s čímž žalobce nesouhlasil a vyzval k zaslání připomínek k dokumentům (viz email z [datum]), což následně zopakoval s tím, že žalobce již složil do úschovy celou kupní cenu (viz email zástupce z [datum]). Téhož dne sdělil zástupce žalovaného, že klient ještě nezaujal definitivní stanovisko k návrhu (viz email z [datum]). Dne [datum] urgoval zástupce žalobce zástupce žalovaného o rozhodnutí (viz email ze [datum]), dne [datum] předestřel zástupce žalovaného zástupci žalobce další možnost vypořádání mezi účastníky (viz email z [datum]). Dopisem z [datum] vyzval zástupce žalobce zástupce žalovaného k uzavření kupní smlouvy, zároveň však zde uvedl, že tato kupní smlouva již byla mezi stranami uzavřena akceptováním nabídky ze strany žalobce dne [datum] (zjištěno z dopisu zástupce žalobce ze dne [datum]). Zástupce žalovaného nato dne [datum] sdělil zástupci žalobce, že jednoznačně odmítá, že by mezi účastníky došlo k uzavření kupní smlouvy; poukázal zároveň na skutečnost, že součástí návrhu kupní smlouvy byly předmětem učiněny též pozemky, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [část obce], o jejichž prodeji se nikdy nejednalo. Z opatrnosti zároveň uvedl, že pokud by jeho právní jednání bylo kvalifikováno jako uzavření kupní smlouvy, překročil zástupčí oprávnění a jeho klient s tímto překročením nesouhlasí (zjištěno z dopisu zástupce žalovaného ze dne [datum]). Toto své vyjádření objasnil zástupce při své svědecké výpovědi analogií s námitkou promlčení vznesenou z opatrnosti proti i z jiných důvodů neuznávanému nároku. O uzavření smlouvy budoucí kupní účastníci nikdy neuvažovali, k jejímu uzavření nebyl žádný důvod. Zástupce žalovaného byl žalovaným zmocněn k vedení jednání na základě klasické procesní plné moci, smlouvy měl případně uzavírat sám žalovaný (viz svědecká výpověď Mgr. [příjmení]). Mezi účastníky jednání nebylo od počátku zcela vyjasněno, jaké nemovitosti měly být předmětem převodu. Z výpovědi Mgr. [příjmení] i JUDr. [příjmení] vyplynulo, že předmětem jednání měly být pouze pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa] a pozemky p. [číslo] vše v obci [obec], k. ú. [část obce], žalovaný oproti tomu ve svém účastnickém výslechu uvedl, že cena 40 000 EUR se týkala všech pozemků. Ve výzvě k uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] zaslané žalovanému zástupcem žalovaného byl jako předmět kupní smlouvy uveden objekt bydlení [adresa] a pozemky s ním související. Při svém svědeckém výslechu vysvětlil zástupce žalobce, že ve výzvě souvisejícími pozemky myslel všechny pozemky, které klient aktuálně užívá, tedy nikoli jen pozemky nabyté v dražbě, což bylo zřejmé též z jím vypracovaného návrhu kupní smlouvy (přílohy e-mailu z [datum]).

10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

11. Podle § 1785 občanského zákoníku se smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

12. Podle § 1786 občanského zákoníku vzniká zavázané straně povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

13. Podle § 1787 odst. 1 občanského zákoníku nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Podle odst. 2 téhož ustanovení se obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

14. Podle § 1729 odst. 1 občanského zákoníku dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Podle odst. 2 téhož ustanovení strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

15. Podle § 560 občanského zákona písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

16. Podle § 561 odst. 2 občanského zákona jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

17. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Soud posoudil věc dle citovaných ustanovení a dospěl k následujícím závěrům.

20. Žalobce se žalobou domáhal, aby soud v souladu s ustanovením § 1787 odst. 1 občanského zákoníku určil obsah budoucí smlouvy kupní, kterou dle jeho názoru účastníci uzavřeli tím, že žalobce akceptoval nabídku žalovaného na zaplacení kupní ceny ve výši 40 000 EUR.

21. Soud se nejprve zabýval tím, byla-li smlouva o smlouvě budoucí kupní mezi účastníky vůbec uzavřena. Žalobce ani přes opakované výzvy soudu nedoplnil svá tvrzení, z jakého právního jednání žalovaného dovozuje jeho závazek se žalobcem v budoucnu uzavřít kupní smlouvu. Dle žalobce učinila strana žalovaná ofertu budoucí kupní smlouvy v e-mailu právního zástupce žalovaného z [datum], jímž se vyjadřoval k výši kupní ceny; odpověď žalobce ze dne [datum], jejíž přílohu tvořil návrh smlouvy kupní (tedy nikoli návrh na uzavření budoucí smlouvy kupní), považoval za akceptaci ze strany žalobce. Při jednání dne [datum] uvedl, že dle jeho názoru byla mezi účastníky výše popsaným jednáním uzavřena budoucí smlouva kupní, neboť ta nemusí mít takové náležitosti jako smlouva kupní a je zřejmé, že podpis účastníků nebyl ověřen. V rámci své svědecké výpovědi pak odmítl zástupce žalobce opakovaně zodpovědět, jakou smlouvu měli účastníci v úmyslu vlastně uzavřít s tím, že se jedná o právní hodnocení, které mu nepřísluší. Toto tvrzení odborníka, advokáta, který byl svým klientem zmocněn k jednání a přípravě smlouvy, se však soudu jeví až absurdním, stejně jako myšlenka, že smlouvu o smlouvě budoucí lze uzavřít jaksi mimoděk, aniž by to smluvní strany navíc zastoupené advokáty vůbec chtěly učinit.

22. To, co žalobce označuje na ofertu budoucí kupní smlouvy, pak dle názoru soudu pouze odráží jednání účastníků o ceně předmětné nemovitosti, když tento email zároveň obsahuje další návrhy žalovaného na uspořádání vztahů a v žádném případě z něj nelze dovodit určitou a jednoznačnou vůli žalovaného zavázat se v budoucnu uzavřít kupní smlouvu ohledně předmětných nemovitostí. Odpověď žalobce ze dne [datum] by bylo možno považovat za ofertu kupní smlouvy, nikoli však za akceptaci návrhu budoucí smlouvy kupní, jak se snaží učinit žalobce. Naopak je z tohoto úkonu zřejmé, že mezi účastníky nebylo o uzavření budoucí kupní smlouvy jakkoli jednáno a nelze tudíž vůbec dovodit vůli účastníků k uzavření takovéhoto typu smlouvy. Tato úvaha je podporována rovněž dopisem zástupce žalobce z [datum], jímž byl žalovaný sice dle názoru strany žalující vyzván k uzavření kupní smlouvy, zároveň je ale v tomto dopise tvrzeno, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva kupní. V rozporu s tvrzením žalobce, že došlo k uzavření smlouvy budoucí, pak stojí též skutečnost, že pro její uzavření nebyl vůbec žádný důvod, tedy že nebylo proč uvažovat o uzavření kupní smlouvy v budoucnu. Soud proto uzavřel, že smlouvu o smlouvě budoucí kupní účastníci neuzavřeli.

23. I pokud by však soud dospěl k závěru, že strany sjednaly závazek uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah byl ujednán alespoň obecným způsobem, bylo by nutné se – při určení jejího obsahu soudem – zabývat účelem, který mělo její uzavření zřejmě sledovat. V takovémto případě by žalobce musel tvrdit a prokázat, jakých přesně nemovitostí se jednání účastníků týkalo. Jak však vyšlo v provedeném dokazování najevo, nebyla mezi účastníky řízení shoda na tom, ohledně jakých konkrétních nemovitostí by vlastně měla být budoucí smlouva kupní vůbec uzavírána, a i proto by tak obsah budoucí smlouvy kupní nemohl být soudem určen.

24. Ze všech shora uvedených důvodů soud návrh na určení obsahu smlouvy kupní zamítl.

25. Co se týče újmy žalobce, jež mu měla být způsobena shora popsaným jednáním žalovaného, má soud za to, že bylo možno rozhodnout pouze na základě tvrzení žalobce a dokazování k této otázce považoval soud proto za nadbytečné. Již ze samotných tvrzení je totiž zřejmé, že není naplněn žádný z předpokladů nutných pro rozhodnutí o přiznání náhrady újmy způsobené nepoctivým jednáním stran dle § 1729 občanského zákoníku. Žalobce shledával protiprávní jednání žalovaného v tom, že bez spravedlivého důvodu neuzavřel se žalobcem smlouvu budoucí kupní, byť žalobce s ohledem na fázi jednání, její uzavření důvodně očekával. Dle názoru soudu však lze důvodné očekávání v uzavření smlouvy dovodit až v okamžiku, kdy by již strany jednání dospěly ke shodě na obsahu právního jednání. Takovéto očekávání v projednávaném případě však žalobce nemohl mít v okamžiku, kdy sice žalovaný sice navrhoval výši kupní ceny, s níž žalobce souhlasil, zároveň týmž právním úkonem žalovaný zároveň navrhoval několik alternativních řešení vztahu mezi účastníky. Co se týče tvrzené výše škody, vyčísloval ji žalobce rozdílem mezi obvyklou cenou nemovitosti zjištěnou znaleckým posudkem a navrhovanou kupní cenou, či dokonce částkou, kterou do nemovitosti investoval; vzhledem k tomu, že ani jednu z uvedených možností nelze podřadit pod škodu, která by mohla být způsobena nepoctivým jednáním kontrahenta ukončivšího bez spravedlivého důvodu smluvní jednání, nevyzýval soud již žalobce k upřesnění výše škody, když dle názoru soudu zcela chybí příčinná souvislost mezi tím, co žalobce považuje za škodu a údajným protiprávním jednáním žalovaného. Z uvedených důvodů soud zamítl i eventuální petit, jehož se žalobce v žalobě domáhal.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 351 916,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 460 000 Kč sestávající z částky 26 140 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 290 840 Kč ve výši 61 076,40 Kč. Tarifní hodnota se odvíjí od ceny předmětu sporu spolehlivě zjištěné ze znaleckého posudku Ing. [anonymizováno], který nechal vyhotovit a do spisu založil žalobce.