17 C 49/2021

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 216.000 Kč / náhrada za užívání bytové jednotky

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 209.200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 112.500 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení, z částky 48.600 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení, z částky 48.100 Kč od 2. 6. 2021 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 6.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.800 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a dále z částky 48.100 Kč za den 1. 6. 2021.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, k rukám zástupce žalobce náhradu nákladů řízení v částce 140.178,80 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za změnu žaloby v částce 2.620 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobce se nejprve na žalované domáhal zaplacení částky 163.500 Kč s příslušenstvím jako náhrady za užívání bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na p.p. [číslo] v katastrálním území Dalovice, obec Dalovice (na adrese [adresa žalované]). Uvedl, že je výlučným vlastníkem uvedené bytové jednotky a že žalovaná uvedenou jednotku užívá bez právního důvodu. V řízení zdejšího soudu sp. zn. 13 C 98/2018 již bylo rozhodnuto o povinnosti žalované uhradit žalobci náhradu za užívání jednotky a za náklady na související dodávku služeb za období do března 2018. Protože žalovaná uvedený byt užívá i nadále (bez úhrady za užívání), požadoval žalobce přisouzení náhrady za užívání za období od března 2018 do července 2019 v částce 3.000 Kč za každý měsíc, od srpna 2019 do října 2020 v částce 7.500 Kč za každý měsíc. Výše obvyklého nájemného činila podle zprávy realitních kanceláří (v uvedeném řízení) 9.000 Kč – 12.000 Kč měsíčně a v uvedeném (předchozím řízení) byla uvedená částka obvyklého nájemného uznána za odpovídající. K prodlení žalované se zaplacením došlo v částce 112.500 Kč dne 11. 7. 2020 (omylem byla dlužná částka vypočtena na nižší částku, než žalobci příslušela). Následně žalobce změnil (rozšířil) žalobu podáním z 2. 6. 2021 a požadoval dále pod žalované zaplacení částky 52.500 Kč s příslušenstvím jako náhradu za užívání za (další) období od listopadu 2020 do května 2021. Uváděl, že se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením částky převyšující částku 112.500 Kč dne 1. 6. 2021.

2. Pokud jde o požadavky žalované na snížení náhrady za užívání s ohledem na vady bytové jednotky, poukazoval žalobce na to, že žalovaná se v bytě zdržuje bez právního důvodu a že se nestará o údržbu bytu. Dále žalobce poukazoval na to, že žalobce se nedomáhá (za žádné z období) zaplacení částky obvyklého nájemného, ale částky nižší (pod hranicí obvyklého nájemného). Je pravda, že žalobce v rozhodné době pronajal srovnatelný byt za částku nájemného nižší, to však nic nesvědčí o částce obvyklého nájemného.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala předně, že žalobce se s žalovanou dosud nevypořádal po zániku společného jmění účastníků (rozvodem jejich manželství) a že v řízení o vypořádání činí obstrukce, které žalované brání ve vyklizení předmětného bytu (a pořízení vlastního bydlení). Žalobce disponuje veškerými aktivy zaniklého společného jmění. Žalovaná dále namítala, že předmětný byt vykazuje vady (a obtíže) při užívání, které vylučují, aby náhrada za užívání byla přiznána ve výši obvyklého nájemného. Uvedené vady spočívají v a) vlivu vlhkosti a vzniku plísní, b) nepřístupnosti nádoby na odvoz TKO, c) vypínání dodávky médií do předmětného bytu, d) problémech při doručování pošty, e) poškození vnitřních dveří, oken, podlahy a kuchyňské linky.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce a žalovaná byli manželé od 10. 11. 2007 do 16. 8. 2017 (manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech z 16. 8. 2017, sp. zn. 9 C 92/2017).

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že v době uzavření manželství účastníci bydleli v bytě č. jednotky [číslo] v k. ú. [obec]; byt byl a je v současné době ve vlastnictví žalobce.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že v roce 2014 společnou domácnost účastníků opustil žalobce; do společné domácnosti se již nevrátil.

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že do srpna 2019 žalovaná v předmětném bytě bydlela s (tehdy) nezletilou dcerou účastníků [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], od srpna 2019 žalovaná užívá předmětný byt sama.

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že rozsudkem Krajského soudu v Plzni z 12. 5. 2020, č.j. 56 Co 27/2020-292 bylo rozhodnuto o svěření (tehdy) nezletilé [jméno] do péče otce.

9. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná žalobci za užívání předmětného bytu nic neplatila v období září 2017 – únor 2018, žalobci byla soudem přisouzena náhrada za užívání v částce 18.000 Kč (rozsudkem Krajského soudu v Plzni z 23. 4. 2019, č.j. 64 Co 1/2019-135). O náhradě za náklady na dodávku služeb v částce 19.380 Kč do předmětného bytu v uvedeném období bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Karlových Varech z 21. 7. 2020, č.j. 13 C 98/2018-260.

10. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná nic nehradila jako náhradu za užívání předmětného bytu v období březen 2018 – květen 2021. Žalovanou není hrazena náhrada za užívání předmětného bytu dosud.

11. Mezi účastníky bylo sporné, jaká je výše náhrady za každý jednotlivý měsíc užívání předmětného bytu v období vymezeném v žalobě. Žalobce označil k uvedené sporné skutečnosti důkaz zprávami realitních kanceláří z 26. 9. 2018 a 29. 10. 2018 tak, jak byly podány k výzvě soudu ve věci sp. zn. 13 C 98/2018 (č.l. 52 a 68 uvedeného spisu) a inzerátem z 7. 9. 2021 (č. l. 78). Dále byl označen důkaz aktualizačními zprávami uvedených realitních kanceláří, znaleckým posudkem z oboru ekonomika a nájemní smlouvou ohledně bytu (v témže domě), který je pronajat svědku [jméno] [příjmení].

12. Z rozsudku zdejšího soudu z 15. 11. 2018, sp. zn. 13 C 98/2018 a rozsudku Krajského soudu z 23. 4. 2019, sp. zn. 64 Co 1/2019 soud zjistil, že bylo za období září 2017 až únor 2018 uzavřeno (soudem II. stupně) o výši obvyklého nájemného podle zprávy [obec] bydlení [právnická osoba] a Loyd reality spol. s r.o. na rozmezí 9.000 Kč – 12.000 Kč s tím, že bylo přihlédnuto i k nájemnému ohledně bytu [číslo] v k. ú. [obec] (ve výši 7.000 Kč): požadavek žalobce ve výši ½ částky z nájemného ve výši 6.000 Kč byl uznán jako odůvodněný (odpovídající důkazů o výši obvyklého nájemného, obvyklé nájemné převyšovalo částku 6.000 Kč). Soud zjistil z aktualizovaných zpráv [obec] bydlení [právnická osoba] z 18. 11. 2021 (č.l. 127) a Loyd reality spol. s r.o. z 26. 11. 2021 (č.l. 139) a z 17. 12. 2021 (č.l. 163), že výše obvyklého nájemného činí částku v rozmezí od 9.500 Kč do 11.000 Kč (popř. do 10.500 Kč) měsíčně. Pokud jde o nájemní smlouvu z 1. 4. 2019 (č.l. 117), která podle svědka [jméno] [příjmení] stále reguluje vztah užívání bytu [číslo] v k. ú. [obec], pak v souladu se závěry Krajského soudu v Plzni uvedená smlouva sice pořizuje o srovnatelném bytu, nelze však údaj v této smlouvě o výši nájemného 7.000 Kč absolutizovat (vztahovat bez dalšího i na byt užívaný žalovanou) a odvozovat od něj obvyklé nájemné. Závěr o obvyklém nájemném by měl vycházet z širšího srovnání nájmů obdobných bytů v místě a čase. Pokud je rozmezí nájemného podle realitních kanceláří 9.500 Kč – 11.000 Kč a žalovaná účinně správnost tohoto údaje nezpochybnila, může nájemní smlouva sloužit při úvaze o konkretizaci závěru o obvyklém nájemném, tj. jaká konkrétní částka v rámci intervalu má být určena jako odpovídající konkrétnímu (posuzovanému) bytu. Výše nájemného, kterou hradí svědek [příjmení] tak vede k určení nájemného na dolní hranici uvedeného intervalu, tj. na částku 9.500 Kč měsíčně. Uvedené částce odpovídá i inzerát na [webová adresa] z 7. 9. 2021 (č.l. 78), který ohledně bytu v obdobném domě (se třemi bytovými jednotkami) v [obec], byť pouze o velikosti 70 m2 a 2+1 požadoval částku nájemného 8.000 Kč měsíčně. Zpracování znaleckého posudku z oboru ekonomika bylo zbytečné, pokud žalovaná účinně nezpochybnila zprávy realitních kanceláří, pouze zdůrazňovala výši nájemného v předloženého nájemní smlouvě (na jiný byt v domě). Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že výše obvyklého nájemného u předmětného bytu činí 9.500 Kč měsíčně za předpokladu bezvadnosti bytu (popř. v případě zanedbatelných vad, které významně užívání bytu neovlivňují). Vadami bytu, které žalovaná namítá, se soud v souvislosti s její obranou, že vady bytu ovlivňují výši bezdůvodného obohacení (náhrady za užívání bez právního důvodu) zabýval níže.

13. S ohledem na nespornost prokazované skutečnosti soud neprovedl důkaz dotazy soudu na realitní kancelář k prokázání kontextu dotazu (ze sp. zn. 13C 98/2018).

14. Mezi účastníky bylo sporné, zda předmětný byt vykazoval v rozhodném období vady tvrzené žalovanou (výše) a pokud ano, kdo za uvedené vady odpovídá (zda lze tyto vady, konkrétně vlhkost a plísně, přičítat žalobci, nebo žalované). a) K otázce vlhkosti a plísní žalovaná označila důkaz souborem fotografií z doby konání soudního jednání (uvedené fotografie však nakonec nebyly předloženy s ohledem na předběžný názor soudce, že aktuální fotografie nemohou sloužit pro rozhodování o stavu bytu v rozhodném období, a s ohledem na navrhované místní ohledání). Dále žalovaná označila důkaz výslechem svědků [jméno] [příjmení] (syna žalované), [jméno] [celé jméno žalované] (dcery účastníků), [jméno] [příjmení] (sestry žalované), výslechem žalované v pozici účastníka řízení (výslech žalovaného proveden být nemohl s ohledem na jeho nesouhlas s ním), místním ohledáním, zpracováním znaleckého posudku v oboru stavebnictví, pokud jde o příčiny vzniku vlhkosti a plísní, z oboru zdravotnictví, pokud jde o potencionální zdravotní závadnost plísní, a z oboru ekonomika, pokud jde o vliv zjištěných vad na náhradu za užívání. b) K otázce uzamčení popelnice žalovaná označila důkaz výslechy svědků, kteří byli označeni již k bodu a) a dále výslechem žalované a znaleckým posudkem z oboru ekonomika. Žalobce označil k této otázce důkaz výslechy svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], sousedů žalované ([jméno] Novotný, který byl ve věci vyslechnut, se vyjádřil též k otázce vlhkosti a plísním v domě). c) Pokud jde o vypínání médií, pak žalovaná označila důkaz výslechy již uvedených svědků a žalované. Dále žalovaná navrhla důkaz zprávou Policie ČR OO [část obce] ve věci jejího výjezdu při uzávěru elektřiny a plynu žalobcem a znaleckým posudkem z oboru ekonomika. Žalobce označil důkaz protokolem o jednání zdejšího soudu ve věci sp. zn. 0 P 257/2017 dne 10. 9. 2019 (žalovaná žádné vady neuplatňovala; uvedený protokol měl prokazovat neexistenci jakýchkoli podstatných vad bytu). d) Pokud jde o otázku poštovní schránky, popř. zásahů do doručování pošty, pak žalovaná nemohla potvrdit, že k tomu dochází přičiněním žalobce; k této otázce neměla návrhy na provedení důkazů, které by domněnku angažmá žalobce potvrzovaly, a tedy touto námitkou žalované se soud nezabýval (ani z výslechu svědků nevyplynulo, že by se žalobce dopustil zásahů do doručování pošty žalované). e) Žalovaná označila k poškození bytu v roce 2014 (desky na kuchyňské lince, poškození plovoucí podlahy v jídelně, poškozená výplň okna v ložnici, prasklá tabule vnitřní po úderu předmětem a dále poškozená futra dveří od koupelny a rozbitá skleněná výplň u dveří z chodby do bytu) důkaz výslechy svědků výše a svým výslechem.

15. V největším rozsahu byly prokázány nedostatky bytu v souvislosti se vznikem plísní (a s vlhkostí). Kromě žalované též svědci [příjmení], [příjmení] a [celé jméno žalované] potvrdili zhoršování problémů s plísněmi (po dobu roku až dvou let před výslechem podle svědka [příjmení], po dobu dvou až tří let podle svědkyně [příjmení]), zejména v předsíni bytu (kde se plísně vyskytují od roku 2021 masivně). Výpověď žalované však již nebyla potvrzena v závažnějších problémech s plísněmi v obytných místnostech předmětného bytu. Svědkyně [příjmení] potvrdila výskyt plísně v rozích s tím, že tyto plísně vnímala v listopadu 2021 (mimo rozhodné období, po jeho skončení). V řízení sice nebyl zpracován posudek z oboru stavebnictví, aby byly určeny důvody vzniku plísní, s ohledem na výpověď svědka [příjmení], který poukázal na časovou souvislost problému vzniku plísní s částečným zateplením fasády, a svědka [příjmení], který poukázal na zatékání ze střechy v souvislosti s vlhkostí v obytné místnosti, a s ohledem místo hlavního výskytu plísní na chodbě bytu a i s ohledem na gradaci problému (až) v roce 2021 nelze přičítat příčiny žalované. Ostatně ona předmětný byt užívá (a není v jejím zájmu zhoršování kvality vlastního bydlení). Na stavu bytu (vlhkosti) se může odrážet i nedostatečná údržba (např. nedostatek malování, popř. včasného zásahu proti plísním, jak lze dovodit z výpovědi svědka [příjmení] a výpovědi žalované ve věci snah o opatření proti vlhkosti a plísním. Zanedbávání údržby samo o sobě může jen těžko způsobit takový rozsah problémů (navíc lokalizovaných zejména v předsíni). Soud neprovedl znalecký posudek z oboru stavebnictví (a navazující z oboru zdravotnictví), protože význam uvedených vad je s ohledem na zjištění ve věci obvyklého nájemného omezený. Ostatně s odstupem času (rozhodné období je od března 2018 do května 2021) a pro kolísavý (gradující) průběh obtíží (zima x léto) lze považovat výsledky znaleckého zkoumání za omezené. Soud dále neprovedl místní ohledání bytu, protože aktuální stav bytu neumožňuje učinit závěr o stavu bytu v průběhu předmětného období.

16. Z výpovědi žalované, svědka [příjmení], svědkyně [celé jméno žalované] a svědka [příjmení] má soud za prokázané, že od počátku roku 2020 nemá žalovaná přístup k odkládání netříditelného odpadu do nádoby (obcí určené). Z výpovědi žalované je zřejmé, že její potřeba odkládat nevytříděný odpad je minimální (řeší to odkládáním odpadu do nádoby u sousedního domu).

17. Pokud jde o dokazování k vypínání dodávky médií: Ze zprávy Magistrátu města Karlovy Vary z 12. 11. 2021 (č.l. 123) soud zjistil, že ohledně účastníků nebylo žádné přestupkové řízení. Ze zprávy Policie z 22. 11. 2021 soud zjistil, že v roce 2019, 27. 10. zasahovala ve věci účastníků v [obec], [příjmení] ulici hlídka Policie na základě oznámení žalované, že jí žalobce v bytě, který užívá, vypnul vodu. Policie na místě zjistil, že žalobce se dopustil přestupku schválnosti dle § 7 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona; byla mu udělena pokuta v rámci příkazu na místě ve výši 100 Kč (žalobce pokutu zaplatil, příkaz akceptoval), a tím byla věc vyřízena. Z uvedeného vyplývá, že se žalované podařilo prokázat jeden zásah Policie v místě bydliště účastníků kvůli vypnutí média (vody) žalobcem (a v tomto smyslu nelze vycházet z tvrzení žalované, popř. jejího výslechu); Policie nepotvrdila, že by zasahovala i kvůli jiným médiím a že by došlo k vypnutí (též) elektřiny, popř. plynu (ostatně přívodní uzávěry těchto médií jsou na chodbě, přístupné žalované). Žalovaná ve své výpovědi poukazovala na opakované vypínání vody v předmětném bytě (žalobcem) s tím, že občas nebylo možné uzávěr vody otevřít (přístupové dveře ve sklepě byly uzamčené), pak však není jasné, proč žalovaná neoznámila jednání žalobce jako protiprávní jednání Policii (jako se stalo v jednom prokázaném případě). Lze tedy považovat za prokázané, jak potvrdil i svědek [příjmení] a svědkyně [celé jméno žalované], že k vypínání médií ze strany žalobce docházelo, avšak uzávěr vody byl v některých případech přístupný, jak je zřejmé z výpovědi žalované i svědka [příjmení], a případy nemožnosti obnovit dodávku vody tak nebyly podle názoru soudu natolik závažné, aby žalovaná přivolala Policii (k uzávěru vody došlo minimálně ve dvou případech, které jsou potvrzovány i z jiného zdroje, než je výpověď žalované, a to svědkem [příjmení] a svědkyní [celé jméno žalované]). Pokud by totiž byla voda uzavřena po dobu několika dnů, pak nedává smysl (tvrzená a ve výpovědi žalované potvrzovaná) pasivita žalované.

18. Vypínání ostatních médií (elektřina a plyn) má soud za prokázané z výpovědi žalované, svědkyně [příjmení]. Z výpovědi svědka [příjmení] a svědkyně [příjmení] vyplývají obtíže s provozem plynového kotle, avšak nebylo zřejmé, jaký byl důvod výpadku kotle; s ohledem na přístupnost uzávěru plynu šlo spíše o poruchu kotle. Důsledky pro provoz spotřebičů sice vypnutí médií jako elektřina a plyn v době nepřítomnosti žalované může mít a může i způsobit škody, nejde však o to, že by v době faktického výkonu bydlení žalované žalovaná byla vyloučena z možnosti užívat spotřebiče z důvodu vypnutí médií.

19. Problémy při doručování pošty lze jen obtížně (s ohledem na nedostatek skutkových zjištění) přičítat žalobci. Problémy s doručováním pošty jsou potvrzovány žalovanou a zprostředkovaně též svědkyní [příjmení], svědkyní [příjmení] a svědkem [příjmení], příčiny tohoto stavu v řízení zjištěny (podle předpokladu) nebyly.

20. Poškození bytu a jejich původce vyplývaly z výpovědi žalované. Poškození bytu byla potvrzována též svědky [příjmení], svědkyní [celé jméno žalované] a svědkyní [příjmení]. Žádné z poškození nezpůsobuje podstatnější obtíže při užívání bytu a minimálně některá z nich nevyžadují ke svému odstranění výraznější náklad (a byla by bez problémů řešitelná). Z výpovědi svědka [příjmení] vyplývá, že uvedená poškození souvisejí se zanedbanou údržbou bytu (zejména zanedbané údržby), popř. s dlouhodobými spory mezi účastníky po ukončení manželství a vypořádání vzájemných vztahů.

21. Mezi účastníky bylo nesporné, že je u zdejšího soudu veden spor o vypořádání společného jmění manželů, zaniklého rozvodem manželství, pod sp. zn. 12 C 242/2020 s tím, že řízení bylo u zdejšího soudu zahájeno k žalobě žalobce dne 11. 8. 2020 (žalovaná uplatňovala samostatnou žalobou vypořádání 13. 8. 2020); o vypořádání společného jmění nebylo dosud rozhodnuto. Soud uvedenou skutečnost nepovažoval pro rozhodnutí o žalobě (na náhradu za užívání bez právního důvodu) za podstatnou. Není ostatně úplně zřejmé, proč žalovaná zajištění vlastního bydlení váže na zisk (předpokládaného) podílu z masy společného jmění manželů. Žalovaná je zaměstnána, a tak může své bydlení řešit i nájemním bydlením. Užívání nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalobce nadto nemá přímou souvislost s vypořádáním zaniklého společného jmění a nedostatek tohoto vypořádání nemůže ovlivnit výši náhrady za užívání bytu (která by měla odpovídat míře obohacení žalované). I když investice do nemovité věci žalobce mohou být zohledňovány v rámci vypořádání zaniklého společného jmění, není předmětem tohoto řízení (o vypořádání společného jmění) nárok žalobce na náhradu za užívání výlučného majetku.

22. Podle § 136 z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

23. Pokud jde o shrnutí negativ, která ovlivňují užívání bytu (a tak nepřímo obvyklou cenu nájemného), bylo prokázáno, že a) byt trpí (významněji od roku 2020) vlivy vlhkosti a plísní (zejména v předsíni), aniž by v řízení vyšlo najevo, že za tento stav odpovídá žalovaná, b) žalovaná nemá po dobu dvou let, jak konkretizovala žalovaná a jak potvrdil svědek [příjmení], možnost odkládat netříditelný odpad do nádoby v domě, c) dále v rozhodném období docházelo (v jednotkách případů) k přerušováním dodávek médií, pouze u vody došlo k vyhrocení sporu mezi účastníky a zásahu Policie a d) byt trpí drobnými poškozeními (dveří, oken, povrchů), které nebrání užívání bytu. Váha těchto obtíží se v rozhodném období měnila. Nejpodstatnější jsou vlivy plísní (které mají m.j. potencionální negativní vliv na zdraví uživatelů bytu); teprve v roce 2020 dosáhly vlivy plísní masivnějšího rozšíření, v tomtéž roce 2020 došlo k zamezení možnosti žalované odkládat TKO a také prokazatelně došlo k přerušování dodávek médií (k zásahu Policie došlo již v roce 2019). Závěru o tom, že obtíže při užívání bytu nebyly podstatné v roce 2018 a 2019 svědčí i obsah protokolu o jednání soudu ve věci sp.zn. 0 P 257/2017 z 10. 9. 2019 (č.l. 99), protože žalovaná žádné obtíže při užívání bytu nezmiňuje (byť se jednalo o další bydlení dcery účastníky). Uvedené vlivy však nebyly pravidelné (např. docházelo ke zhoršování problémů s plísněmi v zimním období) a nebyly stejné po celé období. Nelze uvedené vlivy kvantifikovat pro jednotlivé měsíce tak, aby mohl znalec v oboru ekonomiky zohlednit v jednotlivých částech období, jaký by měl být rozsah„ slevy“ z nájemného. Soud vyšel z toho, že v případě vad bytu je oprávněn k úvaze o rozsahu těchto slev a postupem dle § 136 o.s.ř. vyčíslil vliv těchto nedostatků na 25 % z obvyklého nájemného v období od ledna 2020 do května 2021, tj. zaokrouhleně na částku 2.400 Kč měsíčně. Podstatné pro závěr o dostatečnosti slevy ¼ z obvyklé náhrady je a) omezené vlivy plísní (masivně se vyskytují v předsíni), b) omezený vliv nepřístupnosti nádoby na TKO (žalovaná má minimální odpad a ten odkládá do nádoby u sousedního dobu), c) zásahy do dávky médií jsou vzácné a zpravidla odkliditelné (otevřením uzávěru; pouze uzávěr vody je potencionálně uzamykatelný). Byt je tak možné bez větších omezení užívat (žalovanou navrhovaná poloviční sleva z požadované částky by musela odpovídat takovým vadám bytu, které by byly srovnatelné s užíváním bytu po méně než ½ rozhodné doby).

24. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobce vyzýval žalovanou k úhradě částky 112.500 Kč (za období od března 2018 do června 2020) dopisem z 22. 6. 2020 (se lhůtou týdne; zásilka uložena 24. 6. 2020) a zda žalobce vyzýval žalovanou k úhradě částky 52.500 Kč (za období od listopadu 2020 do května 2021) dopisem z 24. 5. 2021 (se lhůtou 1 týdne; podané k poštovní přepravě 24. 5. 2021 a vrácené odesílateli 11. 6. 2021). Žalobce k uvedené sporné skutečnosti označil důkaz dopisem z 22. 6. 2020, potvrzením o podání poštovní zásilky ze dne 23. 6. 2020 a potvrzením pošty z stránek pošta online o dodání zásilky z 10. 7. 2020 (všechno přílohy žaloby), dále pak dopisem z 24. 5. 2021 (č.l. 31), dokladem o podání zásilky z č.l. 31 (č.l. 32), závadou k č.l. 31 (č.l. 44), dopisem z 18. 8. 2020 (č.l. 76).

25. Z dopisu z 22. 6. 2020 s podací stvrzenkou a dokladem o sledování zásilky soud zjistil, že žalobce (prostřednictvím svého zástupce) vyzýval žalovanou na adresu jejího bydliště (pobytu) k zaplacení částky 112.500 Kč v lhůtě týdne, z dopisu z 18. 8. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce (opětovně) vyzýval žalovanou k úhradě dluhu 112.500 Kč (podle předchozího dopisu) ve lhůtě týdne; první z dopisů byl dodán do dispoziční sféry žalované 24. 6. 2020, druhý dne 12. 8. 2020. Z dopisu z 24. 5. 2021 a dokladů o podání a doručení zásilky soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzýval žalovanou (na adresu jejího bydliště a pobytu) k zaplacení částky 52.500 Kč ve lhůtě týdne (současně bylo poukazováno na předchozí výzvu a na podání žaloby ohledně částky celkem 133.500 Kč, která byla dodána do dispoziční sféry žalované 16. 4. 2021 a vhozena do poštovní schránky 4. 5. 2021); výzva byla dodána do dispoziční sféry žalované 25. 5. 2021. S ohledem na nedostatek prokázání zásahů do doručování pošty žalobcem soud vycházel z listinných důkazů o doručování pošty žalované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

26. Soud neprovedl důkaz informací o vlastnictví bytové jednotky s ohledem na nespornost prokazované skutečnosti. Soud k vadám bytu neprovedl výslech žalobce, protože pro to nebyly splněny podmínky (souhlas žalobce). Dále soud neprovedl výslech svědkyně [příjmení], protože prokazované skutečnosti (nedostatek přístupu žalované k odkládání TKO do odpovídající nádoby byl prokázání dostatečně jinými důkazy).

27. Soud dospěl k právnímu závěru: Podle § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Protože žalovaná se nemůže vykázat důvodem pro (bezplatné) užívání předmětné bytové jednotky (i případné užívání bytové jednotky podle § 769 o. z. by předpokládalo náhradu za omezení vlastnického práva žalobce), tíží ji povinnost hradit žalobci náhradu za užívání předmětné bytové jednotky za vymezené období. V souladu se soudní judikaturou je podstatné obohacení žalované, nikoli ochuzení žalobce jako vlastníka nemovité věci. Soud se pokusil výše vyložit způsob odvození obohacení žalované, aniž by v konkrétním případě považoval za potřebné (a smysluplné) zpracovávat znalecký posudek (ať již z oboru ekonomiky, stavebnictví nebo zdravotnictví).

29. Výše náhrady žalobci tak činí 17 měsíců (březen 2018 – červenec 2019) po 3.000 Kč (51.000 Kč; bydlení dcery účastníků bylo žalobcem zohledněno dostatečným způsobem slevou na měsíční náhradě), 5 měsíců (srpen 2019 – prosinec 2019) po 7.500 Kč (37.500 Kč), 17 měsíců (leden 2020 – květen 2021) po 7.100 Kč (120.700 Kč), celkem 209.200 Kč. Žalobce byl neúspěšný v částce 6.800 Kč (17 měsíců po 400 Kč).

30. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením částky 51.000 Kč (za období březen 2018 – červenec 2019) a částky 61.500 Kč (za období od srpna 2019 do června 2020) osmého dne následujícího po dodání výzvy žalobce k zaplacení do dispoziční sféry žalované, žalobce požadoval úrok až od 11. 7. 2020. U zbylé požadované částky byl úrok nárokován od 1. 6. 2021; u přisouzené částky přicházelo v úvahu prodlení žalované ohledně částky 48.600 Kč (uvedené již v žalobě) od druhého dne následujícího po dodání žaloby do dispoziční sféry žalované (tj od 18. 4. 2021), u zbylé části přisouzené částky 48.100 Kč od 2. 6. 2021 (lhůta k plnění podle dodatečné výzvy uplynula až 1. 6. 2021). V rozsahu přisouzené jistiny soud přiznal i úrok z prodlení ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. (soud byl vázán rozsahem uplatněného nároku dle § 153 odst. 2 o.s.ř.).

32. Žaloba byla zamítnuta v části přesahující částku obvyklého nájemného (včetně slevy) v celkové výši 6.800 Kč s odpovídajícím příslušenstvím (včetně dalšího částečného neúspěchu v požadavku na úrok z prodlení). Malá míra neúspěch žalobce byla způsobena tím, že žalobce se domáhal výrazně nižší částky, než byla zjištěná částka bezdůvodného obohacení. I když soud uznal v nemalé míře námitky žalované, že by výše obvyklého nájemného měla být snížena o slevu odpovídající vadám bytu, uvedená sleva (1/4) byla odečítána nikoli z ceny nájemného sousedního bytu, ale z ceny obvyklého (obecného) nájemného.

33. Žalobce, který byl v řízení zcela převážně úspěšný, má dle § 142 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v částce 140.178,80 Kč (přisouzení celé náhrady odpovídá i postupu dle § 136 o.s.ř. při úvaze o vlivu vad užívání bytu na částku náhrady za užívání). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6.540 Kč, doměřeného soudního poplatku za rozšíření žaloby v částce 2.620 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5., bod 6., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. c), písm. f), písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 163.500 Kč sestávající z částky 7.660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepsání žaloby, rozšíření žaloby) a z částky 3 830 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění před podáním žaloby a před rozšířením žaloby), z tarifní hodnoty ve výši 216.000 Kč sestávající z částky 9.180 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (písemné vyjádření z 31. 8. 2021, účast na jednání soudu 8. 9. 2021, písemné vyjádření z 18. 10. 2021, účast na jednání soudu po dobu delší dvou hodin 8. 11. 2021, účast na jednání soudu 15. 12. 2021, účast na jednání soudu 19. 1. 2022) a z částky 4.590 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a.t. (vyjádření žalobce k návrhu na přerušení řízení, účast na vyhlášení rozsudku) včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 108.280 Kč ve výši 22.738,80 Kč. Soud nepovažoval vyjádření z 22. 11. 2021 (č.l. 130), které obsahovalo doplnění označení důkazních návrhů (z jednání soudu dne 8. 11. 2021), za srovnatelné s úkony právní služby dle § 11 odst. 1, odst. 2 a. t., a tedy za něj odměna a náhrada hotového výdaje nepřísluší.

34. Soud žalobci dle § 4 písm. j) z..č 549/1991 Sb. uložil povinen uhradit doplatek soudního poplatku za (rozšíření) žaloby. Soudní poplatek za žalobu ve znění rozšíření činil částku 10.800 Kč (položka 1 bod 1. písm. b) Sazebníku z částky 216.000 Kč), zaplacena byla částka 6.540 Kč, soud dále zohlednil to, že žaloba byla učiněna ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a tedy doplatek činí 2.620 Kč jako rozdíl mezi hypotetickým soudním poplatkem z částky 216.000 Kč dle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku ve výši 10.800 Kč a hypotetickým soudním poplatkem z částky 163.000 Kč ve výši 8.180 Kč.