18 C 359/2024

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno o 800 000 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím, částky 250 000 Kč s příslušenstvím a částky 500 000 Kč s příslušenstvím se zamítá v celém rozsahu.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 3 832,28 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podaným návrhem ze dne 13. 12. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit mu celkovou částku 800 000 Kč. Skutkově uváděl, že usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství Karlovarského kraje, Územní odbor Karlovy Vary, bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro pokračující zločin loupeže podle ust. § 173 odst. 1 trestního zákoníku, přečin vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku a přečin porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Žalobce byl zadržen a následně bylo rozhodnuto o jeho vzetí do vazby. V průběhu řízení pak byl žalobce po cca 4 měsících z vazby propuštěn za současného převedení do výkonu trestu. Po skončení přípravného řízení byla věc projednávána před Okresním soudem v Karlových Varech pod spisovou značkou 4 T 89/2020. Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 2. 6. 2021 č. j. 4 T 89/2020-249 uznal žalobce vinným ze spáchání výše uvedených trestných činů. Usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 8 To 175/2021267 ze dne 20. 7. 2021 byl rozsudek Okresního soudu zrušen a novým rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 10. 10. 2022 č. j. 4 T 89/2020-386 byl žalobce znovu uznán vinným výše uvedenými trestnými činy. Usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 8 To 307/2022-425 ze dne 3. 1. 2023 byl rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech znovu zrušen a usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 1. 2024 č. j. 4 T 89/2020-484 bylo trestní stíhání proti žalobci v celém rozsahu zastaveno.

2. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 500 000 Kč jako náhradu za nezákonnou vazbu. Dále uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu v souvislosti s nezákonným trestním stíháním a jeho nepřiměřenou délkou vznikla, a to ve výši 50 000 Kč za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení a 250 000 Kč za nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání.

3. Ve vztahu k nárokované nemajetkové újmě žalobce uvedl, že v důsledku nezákonného trestního stíhání došlo k zásahu do jeho osobnostní sféry, a to zejména z důvodu nejistoty ohledně výsledku trestního řízení. Trestní řízení trvalo 2 roky a 3 měsíce. Trestní stíhání bylo vedeno pro 3 trestné činy, přičemž za nejzávažnější zločin loupeže podle ust. § 173 odst. 1 trestního zákoníku byl žalobce ohrožen trestní sazbou od 2 do 10 let. Řízení se dotklo osobnostní sféry žalobce, který byl v průběhu řízení omezen na osobní svobodě a zadržován po dobu 27 měsíců v nejistotě ohledně výsledku řízení. Skutečnost, že byl dvakrát nepravomocně odsouzen, tuto míru významně umocnila. Z nepravomocných odsouzení je rovněž zřejmé, že žalobce byl reálně ohrožen nejméně čtyřletým odnětím odnětí svobody. Po zohlednění výše uvedených skutečností, zejména rozsahu zásahu do osobnostní sféry žalobce, jakož i vzhledem k době, po kterou byl žalobce trestnímu stíhání vystaven, považuje žalobce výše uvedené částky za přiměřenou náhradu za nezákonnou vazbu, nezákonné trestní stíhání a nepřiměřenou délku řízení. Žalobce uplatnil žádostí z 2. 7. 2024 ve znění upřesnění ze dne 14. 10. 2024 vůči žalované výše specifikované nároky na náhradu škody a poskytnutí zadostiučinění. Ze sdělení žalované ze dne 12. 12. 2024 vyplývá, že žalovaná konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu za nepřiměřenou délku řízení, avšak bez nároku na finanční kompenzaci, pouze ve formě konstatování porušení práva. Jiné nároky uplatněné žalobcem neshledala žalovaná důvodnými. Žalobce s tímto posouzením žalované nesouhlasí. Poukazoval na to, že odškodnění za nepřiměřenou délku řízení ve formě konstatování porušení práva lze realizovat jen ve výjimečných případech, kdy byl zásah do práv poškozeného zanedbatelný. V zásadě se vždy poskytuje odškodnění ve formě finančního plnění. Tímto postupem se žalovaná neřídila a rovněž nepřiznání žádného dalšího z žalobcem uplatněných nároků považuje žalobce za nezákonný postup, který nereflektuje výše uvedené skutečnosti a rozsah zásahu do jeho osobnostních práv, k němuž v daném případě nepochybně došlo. Žalobce při tom poukazuje na skutečnost, že v průběhu řízení opakovaně docházelo k pochybení na straně soudu I. stupně a v konečné fázi řízení byly shromážděny důkazy, které vinu žalobce vyvracely.

4. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, že žalobce z důvodů popsaných v žalobě uplatnil u žalované nárok na odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši žalované částky. Žádost žalobce byla projednána, přičemž žalovaná konstatovala, že požadavkům žalobce na náhradu škody za nezákonnou vazbu a náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí – zahájení a vedení trestního stíhání žalobce v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 4 T 89/2020 nelze vyhovět, a to ani částečně, neboť to zákon v § 12 odst. 2 písm. d) z. č. 82/1998 Sb. výslovně vylučuje. Poukazovala na to, že trestní stíhání žalobce bylo sice zastaveno, avšak z usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 1. 2024 č. j. 4 T 89/2020-484 vyplývá, že trestní stíhání žalobce bylo zastaveno z důvodu uvedeného v § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu, neboť trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který pro trestný čin byl obžalovanému již uložen. V rámci poučení uvedeného v závěru daného usnesení byl žalobce poučen o tom, že dle § 172 odst. 4 trestního řádu může obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, uvést, že na projednání věci trvá, pak by bylo ve věci pokračováno. Dané usnesení bylo žalobci doručeno 9. 1. 2024 a z trestního spisu nebylo zjištěno, že by žalobce tohoto svého práva využil. Uvedené usnesení tedy nabylo právní moci dne 16. 1. 2024. Nad to žalovaná uvedla, že sporuje ve vztahu k výše uvedeným požadavkům žalobce splnění všech zákonných předpokladů odpovědnosti státu, a to jednak existenci odpovědnostního titulu i vznik škody/újmy na straně žalobce, a to co do základu i co do požadované výše. Žalovaná konstatovala, že tvrzený vznik škody/újmy žalobou v požadované výši není žalobcem v rámci žaloby ani řádně tvrzen, natož jakkoli prokazován. Žalovaná výslovně sporovala existenci příčinné souvislosti mezi prvními dvěma předpoklady.

5. Pokud jde o požadavek žalobce na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup – nepřiměřenou délku trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 4 T 89/2020, uvedla, že studiem spisového materiálu bylo žalovanou zjištěno, že orgány činné v trestním řízení postupovaly v řízení poměrně plynule a bez období nečinnosti. Nelze však přehlédnout skutečnost, že Krajský soud v Plzni opakovaně rušil rozhodnutí Okresního soudu v Karlových Varech a věc mu vracel k novému projednání a důvodu, proč byly rozsudky Okresnímu soudu opakovaně rušeny. Věc byla po skutkové i právní stránce poměrně složitá. Celková délka řízení byla negativně ovlivněna též opakovanou nedostupností některých svědků. K osobě žalobce pak bylo zjištěno, že před daným trestním stíháním měl 10 záznamů v rejstříku trestu (1 dokonce ze spáchání trestného činu vraždy dle § 219 odst. 1, 2 písm. h) trestního zákona). V průběhu daného trestního stíhání byl odsouzen v dalších dvou trestních řízeních (a to v řízení vedeném u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 4 T 16/2020 a v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 1 T 16/2023, které bylo pravomocně skončeno dne 2. 5. 2024). V průběhu daného trestního stíhání pak žalobce pobýval ve výkonu trestu odnětí svobody v období od 15. 3. 2021 do 14. 3. 2022 (a to na základě rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 23. 2. 2021 sp. zn. 4 T 16/2020 a ve vazbě pobýval v období od 23. 10. 2022 do 16. 1. 2024 v souvislosti s trestním řízením vedeném u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 1 T 16/2023. Ve vztahu k tomuto trestnímu stíhání žalobce bylo žalovanou zjištěno, že žalobce byl stíhán pro skutek spáchaný dne 23. 10. 2022 a nakonec byl pravomocně rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 5. 2024 č. j. 8 To 36/2024-889 uznán vinným ze spáchání zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku a přečin porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2, 3 trestního zákoníku, za což mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v délce 5 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání tohoto požadavku žalobce po prostudování příslušného spisového materiálu a seznámení se s okolnostmi případu a s ohledem na relevantní judikaturu vnitrostátních soudů a Evropského soudu pro lidská práva a zákonná kritéria dospěla k závěru, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 z. č. 82/1998 Sb., když celkovou délku trestního stíhání žalobce nelze považovat za přiměřenou. Již v rámci mimosoudního projednávání žalovaná konstatovala, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 4 T 89/2020 došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, a tím tak došlo i k porušení práva žalobce na projednání věci a vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu ust. § 31a odst. 2 z. č. 82/1998 Sb. S ohledem na konkrétní okolnosti daného případu a s ohledem na konkrétní učiněná zjištění došla žalovaná po provedeném šetření k závěru, že konstatování porušení práva představuje dostačující a plnohodnotný prostředek nápravy, a proto žalobci nebylo v rámci mimosoudního projednání poskytnuto zadostiučinění v penězích. Na tomto svém závěru žalovaná setrvala i v rámci soudního řízení. Žalovaná poukazovala na to, že konstatování porušení práva ve smyslu § 31a z. č. 82/1998 Sb. představuje plnohodnotnou formu satisfakce výslovně zakotvenou v daném zákonném ustanovení a uvedla dále, že při stanovení formy zadostiučinění má být v každém případě přihlíženo též k obecně sdílené představě spravedlnosti a hledisku obecné slušnosti s tím, že případně přiznané zadostiučinění nesmí být s těmito premisami v rozporu.

6. Žalovaná nesouhlasila ani s požadavkem žalobce na náhradu úroku z prodlení z požadovaných částek ve výši 500 000 Kč, 250 000 Kč a 50 000 Kč od data 3. 7. 2024, neboť tento požadavek žalobce nemá zákonnou oporu. V této souvislosti poukazovala na ust. § 14 a 15 z. č. 82/1998 Sb.

7. V průběhu řízení byly vymezeny tyto nesporné skutečnosti mezi účastníky řízení: 1) Nesporný je průběh trestního řízení vedeného proti žalobci vedeném u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 4 T 89/2020. 2) Nesporné je, že žalobce uplatnil proti žalované nárok na náhradu škody z titulu „nezákonné vazby“ ve výši 500 000 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu – nepřiměřené délky řízení ve výši 50 000 Kč a náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí – trestního stíhání ve výši 250 000 Kč, a to žádostí ze dne 2. 7. 2024 ve znění jejího upřesnění ze dne 14. 10. 2024 u žalované. 3) Nesporné je zaujaté stanovisko žalované k žádosti žalobce vydané dne 12. 12. 2024 pod č. j. MSP1469/2024ODSK-ODSK/9, které bylo žalobci doručeno.

8. Mezi účastníky řízení bylo sporné, zda existuje právní nárok žalobce na zaplacení požadovaných částek ve smyslu příslušných ustanovení z. č. 82/1998 Sb.

9. Ke sporné skutečnosti provedl soudu důkaz žádostí žalobce ze dne 2. 7. 2024 adresované žalované, upřesnění této žádosti ze dne 14. 10. 2024, vydaným stanoviskem žalované ze dne 12. 12. 2024 č. j. MSP-1469/2024-ODSK-ODSK/9, spisem Okresního soudu v Karlových Varech spisové značky 4 T 89/2020, spisem Okresního soudu v Karlových Varech spisové značky 4 T 16/2020 a spisem Okresního soudu v Karlových Varech spisové značky 1 T 16/2023 a zjistil z nich následující:Dne 26. 10. 2020 proběhl výslech obviněného. Dne 27. 10. 2020 proběhl výslech svědka , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, . Dne 3. 11. 2020 proběhl výslech svědkyně , jméno FO, . Dne 3. 11. 2020 bylo policejním orgánem vydáno opatření č. j. KRPK-75723-56/TČ-2020-190372 o přibrání znalce z oboru kriminalistika, odvětví genetika – Kriminalistického ústavu. Dnem 9. 11. 2020 je datován úřední záznam o vytěžení pana , jméno FO, . Dne 9. 11. 2020 bylo policejnímu orgánu doručeno sdělení Magistrátu města Karlovy Vary. Dne 12. 11. 2020 bylo policejnímu orgánu doručeno sdělení společnosti , právnická osoba, . Dne 11. 11. 2020 byly policejnímu orgánu doručeny informace ohledně telefonních čísel. Dne 13. 11. 2020 bylo policejnímu orgánu doručeno sdělení Úřadu práce. Dne 19. 11. 2020 bylo policejnímu orgánu doručeno sdělení společnosti , právnická osoba, . Dne 1. 12. 2020 bylo policejnímu orgánu doručeno sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Karlovy Vary. Dnem 3. 12. 2020 je datována žádost policejního orgánu směřovaná na zaměstnavatele pana , jméno FO, . Dnem 15. 12. 2020 je datováno vyrozumění policejního orgánu o možnosti prostudování spisu. Dne 21. 12. 2020 studoval spis obviněný a jeho obhájce. Dnem 21. 12. 2020 je datován návrh policejního orgánu na podání obžaloby. Obžaloba Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech ze dne 31. 12. 2020, č. j. 3ZT 167/2020-45 (právní kvalifikace skutků zněla přečin vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku (bod 1)) a přečin porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a zločin loupeže dle § 173 odst. 1 tr. zákoníku (bod 2)), byla doručena Okresnímu soudu v Karlových Varech dne 31. 12. 2020. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 1. 2021, č. j. 4 T 89/2020-163, se soudkyně JUDr. Ivana Fořtová vyloučila z vykonávání úkonů trestního řízení v dané věci. Dne 11. 1. 2021 byla věc přidělena jinému soudci. Referátem ze dne 11. 1. 2021 bylo první hlavní líčení ve věci nařízeno na den 28. 1. 2021. Dne 16. 1. 2021 bylo dané hlavní líčení odvoláno z důvodu onemocnění obhájkyně žalobce. Dne 21. 1. 2021 byl doručen znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví genetika. Dne 28. 1. 2021 bylo konáno hlavní líčení, na němž nebylo jednáno (viz výše jeho odvolání) a bylo odročeno na den 1. 3. 2021. Dne 1. 3. 2021 bylo konáno hlavní líčení, na němž nebylo jednáno a toto bylo odročeno na den 31. 3. 2021. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 1. 3. 2021, č. j. 4 T 89/2020-207, byl žalobce propuštěn z vazby a zároveň byl převeden do výkonu trestu odnětí svobody uloženého mu v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 4 T 16/2020 (za spáchání přečinu vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku byl žalobci uložen trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, pro jehož výkon byl žalobce zařazen do věznice s ostrahou). Dnem 1. 3. 2021 je datováno sdělení Policie ČR o tom, že se nepodařilo zjistit bydliště (pobyt) svědkyně , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, . Dne 31. 3. 2021 bylo konáno hlavní líčení (byla přednesena obžaloba, byl vyslechnut obviněný a svědek , jméno FO, , svědkyně , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, ), které bylo odročeno na den 12. 5. 2021. Dnem 1. 4. 2021 je datováno sdělení Policie ČR o tom, že se nepodařilo zjistit bydliště (pobyt) svědkyně , jméno FO, . Dnem 8. 1. 2021 je datováno sdělení Policie ČR, že svědkyně , jméno FO, je bezdomovcem a pohybuje se v Karlových Varech. Dnem 12. 5. 2021 je datováno sdělení Policie ČR, že svědkyni , jméno FO, nelze předvést, neboť nebyla zastižena. Dne 12. 5. 2021 bylo konáno hlavní líčení, na němž nebylo jednáno a bylo odročeno na den 2. 6. 2021. Dnem 14. 5. 2021 je datováno sdělení Policie ČR ohledně svědka , jméno FO, . Dnem 2. 6. 2021 je datován úřední záznam Policie ČR o zajištění osoby svědkyně , jméno FO, a jejím předání Okresnímu soudu v Karlových Varech. Dnem 2. 6. 2021 je datován úřední záznam Policie ČR o zajištění osoby svědka , jméno FO, a jeho předání Okresnímu soudu v Karlových Varech. Dne 2. 6. 2021 bylo konáno hlavní líčení (byla vyslechnuta svědkyně , jméno FO, a svědek , jméno FO, , byly provedeny listinné důkazy, byly předneseny závěrečné řeči a byl vyhlášen rozsudek). Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 2. 6. 2021, č. j. 4 T 89/2020-249, byl žalobce uznán vinným spácháním přečinu vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku (I.) a přečinu porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a zločinu loupeže dle § 173 odst. 1 tr. zákoníku (II.) a byl mu uložen souhrnný trest odnětí svobody v délce 48 měsíců, pro jehož výkon byl žalobce zařazen do věznice s ostrahou. Dne 16. 6. 2021 bylo soudu doručeno odvolání žalobce. Dne 24. 6. 2021 byl spisový materiál doručen odvolacímu Krajskému soudu v Plzni, který usnesením ze dne 20. 7. 2021, č. j. 8 To 175/2021-267, rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl (odvolací soud zjistil vícero procesních pochybení, neúplně zjištěný skutkový stav a nepřezkoumatelnost rozsudku). Dne 29. 7. 2021 byl spisový materiál vrácen okresnímu soudu. Referátem ze dne 3. 8. 2021 bylo další hlavní líčení nařízeno na den 20. 9. 2021. Dnem 2. 9. 2021 je datováno sdělení Policie ČR o tom, že se nepodařilo doručit předvolání k hlavnímu líčení svědku , jméno FO, (neznámý pobyt). Referátem ze dne 2. 9. 2021 byl dán pokyn Policii ČR k vypátrání pobytu svědka , jméno FO, a k jeho předvedení k hlavnímu líčení. Dne 20. 9. 2021 bylo konáno hlavní líčení, na němž nebylo jednáno (nedostavili se svědci) a bylo odročeno na den 1. 11. 2021. Dnem 23. 9. 2021 je datováno sdělení Policie ČR o tom, že se nepodařilo doručit písemnost svědkyni , jméno FO, (neznámý pobyt). Dnem 29. 9. 2021 je datováno sdělení Policie ČR, že bylo zjištěno, že se svědek , jméno FO, zdržuje v Německu. Dne 31. 10. 2021 byla soudu doručena omluva svědka , jméno FO, z hlavního líčení. Dne 1. 11. 2021 bylo konáno hlavní líčení, na němž nebylo jednáno (nedostavili se svědci) a bylo odročeno na den 8. 12. 2021. Dne 10. 11. 2021 bylo vyhlášeno pátrání po svědkyni , jméno FO, . Dnem 24. 11. 2021 je datováno sdělení Policie ČR, že svědkyni , jméno FO, bylo doručeno předvolání k hlavnímu líčení. Dne 8. 12. 2021 bylo konáno hlavní líčení, na němž nebylo jednáno (nedostavili se svědci) a bylo odročeno na den 12. 1. 2022. Dnem 8. 12. 2021 je datován záznam o doručení předvolání svědkyni , jméno FO, . Dne 12. 1. 2022 byla soudu doručena omluva svědka , jméno FO, z hlavního líčení. Dne 12. 1. 2022 bylo konáno hlavní líčení, na němž nebylo jednáno (nedostavili se svědci) a bylo odročeno na den 14. 2. 2022. Dne 14. 2. 2022 se konalo hlavní líčení (byl vyslechnut svědek , jméno FO, ), které bylo odročeno na den 7. 3. 2022. Dnem 14. 2. 2022 je datováno sdělení Policie ČR, že svědkyni , jméno FO, nelze předvést, neboť nebyla zastižena. Dnem 17. 2. 2022 je datováno sdělení Policie ČR o zjištění bydliště (pobytu) svědkyně , jméno FO, . Referátem ze dne 4. 3. 2022 bylo zrušeno nařízené hlavní líčení a byl stanoven nový termín na den 23. 3. 2022. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 3. 2022, č. j. 4 T 89/2020-332, bylo zrušeno ustanovení obhájkyně žalobce (narušení důvěry). Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 3. 2022, č. j. 4 T 89/2020333, byl žalobci ustanoven obhájce nový. Dne 9. 3. 2022 byla soudu doručena žádost obhájce žalobce o odročení hlavního líčení. Žádosti bylo vyhověno a hlavní líčení bylo přeodročeno na den 9. 5. 2022. Dne 10. 4. 2022 byl soudu doručen návrh původní obhájkyně žalobce o přiznání obhajného. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 19. 4. 2022, č. j. 4 T 89/2020-352, bylo původní obhájkyni žalobce přiznáno obhajné. Dnem 9. 5. 2022 je datováno sdělení Policie ČR, že svědkyni , jméno FO, nelze předvést, neboť nebyla zastižena. Dne 9. 5. 2022 bylo konáno hlavní líčení, na němž nebylo jednáno (nedostavila se svědkyně) a bylo odročeno na den 30. 5. 2022. Dnem 30. 5. 2022 je datováno sdělení Policie ČR, že svědkyni , jméno FO, nelze předvést, neboť nebyla zastižena. Dne 30. 5. 2022 bylo konáno hlavní líčení, na němž nebylo jednáno (nedostavila se svědkyně) a bylo odročeno na den 17. 8. 2022. Dnem 1. 6. 2022 je datováno sdělení Policie ČR o zjištění bydliště (pobytu) svědkyně , jméno FO, . Dne 17. 8. 2022 bylo konáno hlavní líčení, na němž nebylo jednáno (nedostavila se svědkyně a ani obviněný) a bylo odročeno na den 10. 10. 2022. Dne 11. 9. 2022 byl dán pokyn k předvedení svědkyně , jméno FO, . Dnem 10. 10. 2022 je datován úřední záznam o tom, že svědkyně , jméno FO, nebude předvedena z důvodu nezastižení. Dnem 10. 10. 2022 je datován úřední záznam o předvedení obviněného. Dne 10. 10. 2022 se konalo hlavní líčení (byly provedeny listinné důkazy, byly předneseny závěrečné řeči a byl vyhlášen rozsudek). Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 10. 10. 2022, č. j. 4 T 89/2020-386, byl žalobce uznán vinným spácháním přečinu vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku (I.) a přečinu porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinu vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku (II.) a byl mu uložen souhrnný trest odnětí svobody v délce 24 měsíců, pro jehož výkon byl žalobce zařazen do věznice s ostrahou. Dne 27. 10. 2022 bylo soudu doručeno odvolání státního zástupce (v neprospěch obviněného) a dne 31. 10. 2022 bylo soudu doručeno blanketní odvolání žalobce. Obhájce žalobce byl soudem vyzýván k odstranění vad odvolání. Dne 11. 11. 2022 bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání žalobce. Dne 1. 12. 2022 byl spisový materiál doručen odvolacímu Krajskému soudu v Plzni, který usnesením ze dne 3. 1. 2023, č. j. 8 To 307/2022425, rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl (odvolací soud zjistil vícero procesních pochybení, neúplně zjištěný skutkový stav a nesplnění všech pokynů odvolacího soudu). Dne 19. 1. 2023 byl spisový materiál vrácen okresnímu soudu. Referátem ze dne 27. 2. 2023 bylo další hlavní líčení nařízeno na den 12. 4. 2023. Dne 6. 3. 2023 bylo soudu doručeno sdělení Magistrátu města Karlovy Vary ohledně svědkyně , jméno FO, . Dne 7. 3. 2023 bylo soudu doručeno sdělení Úřadu práce ohledně svědkyně , jméno FO, . Referátem ze dne 7. 3. 2023 byla Policie ČR požádána o vypátrání bydliště (pobytu) svědkyně , jméno FO, . Dne 9. 3. 2023 bylo vyhlášeno pátrání po svědkyni , jméno FO, . Dne 10. 3. 2023 bylo soudu doručeno sdělení , právnická osoba, Sokolov, Odboru sociálně právní ochrany dětí. Dnem 21. 3. 2023 je datováno sdělení Policie ČR ohledně učinění úkonů s tím, že však dosud bydliště (pobyt) svědkyně , jméno FO, není známo. Dnem 30. 3. 2023 je datováno sdělení Policie ČR o zjištění bydliště (pobytu) svědkyně , jméno FO, a sdělení její aktuální adresy. Dnem 5. 4. 2023 je datován úřední záznam sepsaný se svědkyní , jméno FO, . Dnem 11. 4. 2023 je datován úřední záznam o onemocnění přísedící a její omluvě z hlavního líčení. Dne 12. 4. 2023 bylo konáno hlavní líčení, na němž nebylo jednáno a bylo odročeno na den 7. 6. 2023, zároveň však došlo k výslechu svědkyně , jméno FO, mimo hlavní líčení. Opatřením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 6. 6. 2023, č. j. 4 T 89/2020-471, byl zrušen termín hlavního líčení nařízený na den 7. 6. 2023 a byl stanoven nový termín na den 4. 9. 2023 (z důvodu vyčkání průběhu související trestní věci). Opatřením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 31. 8. 2023, č. j. 4 T 89/2020-474, byl zrušen termín hlavního líčení nařízený na den 4. 9. 2023 a byl stanoven nový termín na den 1. 11. 2023. Opatřením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 31. 10. 2023, č. j. 4 T 89/2020-478, byl zrušen termín hlavního líčení nařízený na den 1. 11. 2023 a byl stanoven nový termín na den 3. 1. 2024 (s ohledem na dosud neskončenou trestní věc vedenou u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 1 T 16/2023). Dne 3. 1. 2024 bylo konáno hlavní líčení, na němž nebylo jednáno a bylo odročeno na den 24. 1. 2024. Referátem ze dne 3. 1. 2024 bylo odvoláno hlavní líčení nařízené na den 24. 1. 2024. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 1. 2024, č. j. 4 T 89/2020-484, bylo trestní stíhání žalobce dle § 231 odst. 1 tr. řádu ve spojení s § 223 odst. 2 tr. řádu z důvodů uvedených v § 172 odst. 2 písm. a) tr. řádu (neboť trest, k němuž může stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který pro trestný čin byl obžalovanému již uložen), zastaveno. Z odůvodnění daného usnesení se podává, že žalobce byl rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 1. 2024, sp. zn. 1 T 16/2023, uznán vinným ze spáchání přečinu porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku a zločinu vydírání dle § 175 odst. 1, 2 tr. zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v délce 6 let, pro jehož výkon byl žalobce zařazen do věznice s ostrahou. Dané usnesení nabylo právní moci dne 16. 1. 2024.

10. Dne 2. 7. 2024 ve znění doplněného podání ze dne 14. 10. 2024 uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu škody z titulu „nezákonné vazby“ ve výši 500 000 Kč a na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí – trestního stíhání ve výši 250 000 Kč a z titulu nesprávného úředního postupu – nepřiměřené délky řízení ve výši 50 000 Kč v souvislosti s trestním řízením vedeným u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 4 T 89/2020. Dne 12. 12. 2024 vydala žalovaná stanovisko č. j. MSP1469/2024ODSK-ODSK/9, kterým požadavky žalobce na náhradu škody z titulu „nezákonné vazby“ a na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí - trestního stíhání nebyly shledány důvodnými, a to ani částečně, a požadavek žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu – nepřiměřené délky řízení byl shledán důvodným částečně a žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva na projednání věci a vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu ust. § 31a odst. 2 z. č. 82/1998 Sb.

11. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 T 89/2020 trvala vazba žalobce od 26. 10. 2020 do 15. 3. 2021, kdy byl žalobce převeden z výkonu vazby do výkonu trestu odnětí svobody. Ve věci zdejšího soudu sp. zn. 4 T 16/2020 byl žalobce propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody dne 14. 3. 2022, který vykonal v délce 12 měsíců. Délka trestního řízení žalobce trvala od 26. 10. 2020 (od převzetí usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce) do dne 16. 1. 2024, kdy nastala právní moc usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 1. 2024 č. j. 4 T 89/2020-484, jímž bylo trestní řízení zastaveno.

12. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

13. Podle ust. § 7 odst. 1 z. č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

14. Podle ust. § 8 odst. 1 z. č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

15. Podle § 9 odst. 1 z. č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn, nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.

16. Podle § 12 odst. 2 písm. d) z. č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody dále nevznikne, pokud trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu. Odkaz u tohoto zákonného ustanovení pak směřuje na ust. § 172 odst. 2 trestního řádu.

17. Podle ust. § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu státní zástupce může zastavit trestní stíhání, je-li trest, k němuž muže trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen, nebo který ho podle očekávání postihne.

18. Podle § 13 odst. 2 z. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

19. Podle ust. § 14 odst. 3 z. č. 82/1998 Sb. uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

20. Podle ust. § 15 odst. 2 z. č. 82/1998 Sb. domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

21. Podle ust. § 31a odst. 1 z. č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

22. Podle § 31a odst. 2 z. č. 82/1998 Sb. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

23. V souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními na základě skutečností zjištěných z provedených důkazů, které vzal soud za základ zjištěného skutkového stavu věci, shledal soud žalobou uplatněný nárok na zaplacení celkové částky 800 000 Kč skládající se z dílčích částek 500 000 Kč, 250 000 Kč a 50 000 Kč vč. příslušenství, nedůvodným, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a to z následujících důvodů:

24. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 1. 2024 č. j. 4 T 89/2020-484, které nabylo právní moci 16. 1. 2024, bylo trestní stíhání žalobce podle § 231 odst. 1 trestního řádu ve spojení s § 223 odst. 2 trestního řádu z důvodu uvedených v § 172 odst. 2 písm. a) zastaveno (neboť trest, k němuž může stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který pro trestný čin byl obžalovanému již uložen). V odůvodnění tohoto usnesení je uvedeno, že žalobce byl rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 1. 2024 spisové značky 1 T 16/2023 uznán vinným ze spáchání přečinu porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2, 3 trestního zákona a zločinu vydírání dle § 175 odst. 1, 2 trestního zákona, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl žalobce zařazen do věznice s ostrahou. Žalobce byl trestně stíhán na základě usnesení Policie ČR – Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, Územního odboru Karlovy Vary, 2. oddělení obecné kriminality, č. j. KRPK-75723-33/TČ-2020-190372 vydaným 26. 10. 2020. Tímto usnesením bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání přečinu vydírání dle § 75 odst. 1 trestního zákona a přečinu porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2 trestního zákona a zvlášť závažného zločinu loupeže dle § 173 odst. 1 trestního zákona. Byl stíhán pro dva skutky a ve vztahu k oběma skutkům bylo trestní stíhání zastaveno, jak uvedeno výše. Nedošlo k částečnému zproštění žaloby pro trestný čin loupeže, jak žalobce uváděl. Uvedené usnesení obsahuje poučení žalobce o tom, že dle § 172 odst. 4 trestního řádu může do 3 dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, uvést, že na projednání věci trvá s tím, že pak by bylo ve věci pokračováno. Dané usnesení bylo žalobci doručeno 9. 1. 2024 a žalobce uvedeného práva nevyužil. Soud v tomto případě sdílí názor shodný se stanoviskem žalované. S odkazem na ust. § 12 odst. 2 písm. d) z. č. 82/1998 Sb., dle něhož právo na náhradu škody nevznikne, pokud trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu, kdy odkaz směřuje právě na ust. § 172 odst. 2 trestního řádu. V daném případě bylo trestní stíhání žalobce zastaveno z důvodu uvedeného v § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu, neboť trest, k němuž může stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který pro trestný čin byl obžalovanému již uložen. V této části dospěl soud k závěru, že nárok vznesení žalobcem na zaplacení částky ve výši 500 000 Kč jako náhrady škody z titulu „nezákonné vazby“ je nedůvodný a zákon č. 82/1998 Sb. jej výslovně vylučuje ve svém ust. § 12 odst. 2 písm. d), a proto tato část nároku byla soudem zamítnuta.

25. Pokud jde o další nároky uplatněné žalobcem, a to nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu v souvislosti s nezákonným trestním stíháním a jeho nepřiměřenou délkou vznikla ve výši 50 000 Kč za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení a částky 250 000 Kč za nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, dospěl soud k závěru rovněž shodně se žalovanou, že ani zde nárok žalobce není dán. Žalovaná ve svém stanovisku z 12. 12. 2024 č. j. MSP-1469/2024-ODSK-ODSK/9 konstatovala, že délka trestního stíhání žalobce činila od převzetí usnesení o zahájení trestního stíhání žalobcem – 26. 10. 2020 do právní moci usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 1. 2024 č. j. 4 T 89/2020-484 – 16. 1. 2024, celkem 3 roky a 3 měsíce. Věc byla řešena v rámci řízení přípravného a následně opakovaně na 2 stupních soudní soustavy. Žalovaná konstatovala, že ze spisového materiálu bylo zjištěno, že orgány činné v trestním řízení postupovaly v řízení poměrně plynule a bez období nečinnosti. Nelze však přehlédnout skutečnost, že Krajský soud v Plzni opakovaně rušil rozhodnutí Okresního soudu v Karlových Varech, věc mu vracel k novému projednání a důvody, proč byly rozsudky okresního soudu opakovaně rušeny. Věc byla po skutkové i právní stránce průměrně složitá. Celková doba řízení byla negativně ovlivněna též opakovanou nedostupností některých svědků. Žalovaná dospěla k závěru po prostudování spisového materiálu, po seznámení se s okolnostmi případu, i s ohledem na relevantní judikaturu vnitrostátních soudů a Evropského soudu pro lidská práva a zákonná kritéria, že v případě žalobce došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 z. č. 82/1998 Sb., když celkovou délku trestního stíhání žalobce nelze považovat za přiměřenou. S tímto stanoviskem žalované se soud shoduje. Žalovaná s ohledem na konkrétní okolnosti věci a učiněná zjištění po provedeném šetření dále dospěla k závěru, že konstatování porušení práva představuje dostačující a plnohodnotný prostředek nápravy, a proto žalobci neposkytla zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 1 z. č. 82/1998 Sb.). Rovněž s tímto stanoviskem žalované se soud ztotožnil. Konstatování porušení práva ve smyslu zákonného ustanovení výše uvedeného je přiměřenou a plnohodnotnou náhradou žalobci vzniklé nemajetkové újmy. V rámci svého stanoviska žalovaná poukazovala rovněž na osobu žalobce a na osobu žalobce a způsob jeho života poukazovala i v průběhu tohoto soudního řízení. I z připojených trestních spisů, kterými byl prováděn důkaz v tomto řízení, vyplynulo, že má bohatou trestní minulost, v průběhu života páchá opakovaně trestnou činnosti, dopustil se i trestného činu nejzávažnějšího, a to vraždy. V souvislosti s řízením, které proti němu bylo vedeno u zdejšího soudu pod spisovou značkou 4 T 89/2020, byl stíhán i v dalších dvou trestních řízení, a to v trestním řízení vedeném u zdejšího soudu pod spisovou značkou 4 T 16/2020 a 1 T 16/2023. Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že žalobce byl uživatelem omamných a psychotropních látek, konkrétně pervitinu, dle zprávy , právnická osoba, měl naposledy pojistný poměr v roce 2017 po dobu 22 dnů, před tím byl krátce zaměstnán v rámci výkonu trestu odnětí svobody v roce 2005, v době od 15. 3. 2021 do 14. 3. 2022 byl ve výkonu trestu odnětí svobody a ve výkonu vazby v období od 23. 10. 2022 do 16. 1. 2024. Skutek ve druhém trestním řízení vedeném u zdejšího soudu pod spisovou značkou 1 T 16/2023 spáchal v průběhu trestního řízení vedeného pod spisovou značkou 4 T 89/2020 a je tedy zřejmé, že ani vedení živého trestního stíhání ho od páchání nové trestné činnosti neodradilo. Skutek, pro který byl stíhán v trestním řízení 1 T 16/2023, spáchal cca 13 dní poté, co byl Okresním soudem v Karlových Varech vyhlášen druhý nepravomocný odsuzující rozsudek ve věci vedené pod spisovou značkou 4 T 89/2020. V daném případě se soud shoduje se stanoviskem žalované, která je přesvědčena, že poskytnutí jakéhokoliv zadostiučinění žalobci ve formě finanční by se příčilo obecně sdílené představě spravedlnosti a hledisku obecné slušnosti. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti pak soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

26. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého má úspěšný účastník v řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Částka přiznaná žalované je tvořena 6 režijními paušály nezastoupeného účastníka řízení dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. á 300 Kč za úkony písemné vyjádření k žalobě, písemné vyjádření k replice žalobce, 2x příprava na jednání, účastní u 2 soudních jednání, tj. celkem 1 800 Kč. Dále jízdné k procesnímu soudu ve výši 916 Kč a úhradu ubytování ve výši 1 116,28 Kč.