41 C 357/2017

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalovaného a žalované] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa], oba zastoupeni advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení], advokátkou, AK [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] pro 42 696,04 Kč / vyúčtování služeb

I. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobci částku 7.524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 01. 08. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do částky 7.119 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 01. 08. 2013 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaní č. 1 a č. 2 jsou povinni zaplatit žalobci částku 20.796 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 01. 08. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, přičemž plněním jednoho ze žalovaných zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého ze žalovaných.

IV. Ve zbytku, tj. co do částky 4.359 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 01. 08. 2013 do zaplacení, se žaloba zamítá.

V. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 44.452,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

VI. České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce, který je právnickou osobu založenou ke správě domu [adresa] v k.ú. [obec], adresou [adresa žalobkyně, žalovaného a žalované] (dále jen„ [anonymizováno]“), se žalobou doručenou u tehdy věcně příslušného Krajského soudu v Plzni dne 31. 12. 2014, domáhal po žalované č. 1 zaplacení částky 42 696,04 Kč s přísl., a to jako po vlastníkovi bytových jednotek [číslo] v domě pod adresou Křižíkova 1306, Karlovy Vary, přičemž dlužnou částku představovaly nedoplatky na vyúčtování služeb a do fondu oprav (údržby) za období roku 2012. Z dlužné částky připadala částka 14.643 Kč na bytovou jednotku [číslo] částka 25.155 Kč na bytovou jednotku [číslo] částka 2.898,04 Kč představovala podíl na pojištění (období od 7. 10. 2011 do 6. 10. 2012). Ze žaloby a připojeného vyúčtování za rok 2012 pak dále plyne, že za bytovou jednotku [číslo] žalovaná v předmětném období uhradila na zálohách celkem částku 24.000 Kč, na bytovou jednotku [číslo] pak ničeho. Dlužná částka nebyla zaplacena ani na základě předžalobní upomínky ze dne 22. 8. 2013.

2. Podáním ze dne 6. 11. 2020 žalobce navrhl přistoupení žalovaného č. 2 do řízení na straně žalované a změnu žalobního petitu, obojí s odkazem na ustanovení § 1186 odst. 2 a § 2021 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., a to s ohledem na skutečnost, že na žalovaného č. 2 bylo žalovanou č. 1 převedeno vlastnické právo k bytové jednotce [číslo] to darovací smlouvou ze dne 16. 11. 2017, když i tato skutečnost se stala mezi účastníky nespornou. O uvedeném procesním návrhu žalobce bylo rozhodnuto usnesením podepsaného soudu z 11. 12. 2020, č. j. 41 C 357/2017-528, ve znění usnesením Krajského soudu v Plzni z 25. 1. 2021, č. j. 18 Co 11/2021-540.

3. Žalovaná strana s žalobou nesouhlasila, nárok žalobce neuznávala ani co do základu, ani co do výše a navrhovala zamítnutí žaloby. Namítala, že listinu označenou jako„ Vyúčtování nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu za období od 1/ 2012 do 12/ 2012“ ze dne 12. 2. 2013 vyhotovené žalobcem opakovaně reklamovala a její reklamace nebyla řádně vyřízena. Uváděla, že naopak žalovaná č. 1 má vůči žalobci pohledávku z titulu vydání bezdůvodného obohacení, představující náklady na vytápění bytů ve vlastnictví žalované č. 1 za období od 29. 9. 2010 do 19. 4. 2011, které jí vznikly v souvislosti s , dle jejího názoru, neoprávněným odpojením bytů od kotelny a ukončení jejich vytápění. Vůči žalobci byla tato pohledávka uplatněna formou započtení do výše žalované částky v obecné rovině podáním ze dne 1. 6. 2015 a po odstranění všech rozporů dle jednotlivých podání strany žalované v souladu s pokynem soudu na jednání dne 15. 5. 2018, pak podáním z 21. 6. 2018, kterým strana žalovaná postupovala v souladu s § 98 o. s. ř. Žalobce v reakci na obranu žalované č. 1 spočívající v započtení jí tvrzené pohledávky, vznesl námitku promlčení. Tuto námitku žalobce soud v souladu s ust. § 107 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, když dle soudu byla námitka k započtení učiněna řádně a konkrétně až podáním ze dne 21. 6. 2018, přičemž žalovanou tvrzená pohledávky měla vzniknout v období od 29. 9. 2010 do 19. 4. 2011 a žalovaná již v tomto období věděla, o jaké náklady se jedná a rovněž tak, kdo se na její úkor obohatil.

4. Při ústním jednání konaném dne 17. 05. 2018 účastníci učinili nespornými následující tvrzení:-V r. 2012 byla žalovaná vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], [ulice] ulice v [anonymizována dvě slova] a podílovým spoluvlastníkem na společných částech uvedené budovy- žalovaná za rok 2012 žalobci uhradila částku 24 000 Kč- částka ve výši 2 898,04 Kč představující podíl na pojištění za rok 2012, konkrétně období 7. 10. 2011 6. 10. 2012,- na členské schůzi konané dne 3. 10. 2011 byla odsouhlasena výše příspěvku do fondu údržby, a to 160 Kč na 1% podílu,- doručení vyúčtování za rok 2012 dopisem ze dne 18. 2. 2013, který byl původnímu právnímu zástupci žalované [příjmení] [příjmení] doručen dne 19. 2. 2013,- vyúčtování služeb žalovaná reklamovala dopisem ze dne 15. 3. 2013, který byl žalobci doručen dne 19. 3. 2013,- na reklamaci žalované bylo reagováno společností [právnická osoba] dopisem ze dne 27. 3. 2013, kterým nebyla reklamace uznána jako oprávněná,- doručení předžalobní upomínky ze dne 22. 8. 2013 žalované prostřednictvím [anonymizována dvě slova],- mezi účastníky byl rovněž nesporný nárok žalobce na zaplacení částky 2.898,04 Kč představující podíl na pojištění za rok 2021 (období od 7. 10. 2011 do 6. 10. 2012).

5. Sporným tak zůstalo, zda bylo vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu a nákladů na správu nemovitosti za rok 2012 provedeno řádně. Dále, zda rozhodnutí členské schůze ze dne 03. 10. 2011, kterým byl odsouhlasen příspěvek do fondu údržby, je platné, a sporným, rovněž zůstalo, zda žalované vznikl nárok na úhradu bezdůvodného obohacení, případně v jaké výši.

6. Zápisem z první řádné schůze žalobce ze dne 30. 04. 2003, zejména pak z bodu 10 má soud za prokázané, že v uvedené době užívali společnou kotelnu pouze čtyři bytové jednotky, přičemž jedna bytová jednotka měla být po skončení topné sezony odpojena.

7. Z prohlášení vlastníka soud zjistil, že pro účely shromažďování prostředků na budoucí opravy a údržbu nemovitosti byl zřízen fond oprav a údržby, přičemž vlastník jednotky byl povinen přispívat měsíčními zálohami na úhradu nákladů spojených se správou domu, na náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytové jednotky, tedy na služby. Vyúčtování záloh mělo být provedeno do 3 měsíců od skončení zúčtovacího období s výjimkou fondu oprav, který se měl vyúčtovávat pouze při změně správce.

8. Ze stanov žalobce, které jsou nedílnou součástí notářského zápisu sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], přijaté na ustavující schůze shromáždění vlastníků jednotek, která proběhla dne 18. 11. 2002, z článku 7, bod 2, písmeno d) plyne, že zavázaly členy společenství hradit stanovené příspěvky na výdaje spojené se správou domu, a to poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, neurčuje-li písemná dohoda všech vlastníků jednotek jinak. Dále, že člen společenství má právo na vyúčtování příspěvků na výdaje spojené ses správou domu a záloh na úhradu za služby (čl. 7 bodu 1 písm. e)). Z čl. 9 bodu 2 pak vyplývá, že nevyčerpaný zůstatek na příspěvcích na správu domu a do fondu oprav se nevypořádává a převádí se do následujícího roku, pokud shromáždění nerozhodne jinak. Stav a čerpání fondu oprav bude vykázáno při schvalování účetní závěrky, tedy nikoliv v rámci vyúčtování záloh.

9. Z rozhodnutí shromáždění vlastníků ze dne 24. 04. 2006 bylo zjištěno, že na tomto shromáždění byla odsouhlasena pravidla pro rozúčtování měsíčních plateb, a to tak, že fond oprav bude rozúčtován podle spoluvlastnických podílů (zahrnuje opravy, posudky na opravy, projekty, stavební dozor, apod.), pojištění domu bude rozúčtováno podle spoluvlastnických podílů, správa domu a režijní náklady budou rozúčtovány na bytovou jednotku (zahrnuje spotřebu režijního materiálu, deratizace, odměnu jednatele, poplatky bance a další), služby, a to vodné a stočné bude rozúčtováno podle náměrů bytových podílových měřidel, elektrická energie bude ve společných prostorách bude rozúčtována podle počtu osob užívající bytovou jednotku, stejně jako odvoz odpadu a vytápění ze suterénní kotelny bude rozúčtována podle velikosti vytápěné plochy připojených bytových jednotek. Dále ze zápisu vyplývá, že se jej účastnilo 100 % vlastníků, přičemž žalovaný č. 2 byl zastoupen na základě plné moci ze dne 04. 03. 2006 žalovanou č. 1.

10. Ze zápisu z 22. schůze shromáždění ze dne 03. 10. 2011 má soud z prokázané, že na této schůzi byla schválena pravidla pro měsíční předpis platná od 1. 1. 2012 (bod 8 programu), a to mimo jiné, že měsíční příspěvek do fondu oprav a údržby činí 160 Kč 1% podílu na společné věci.

11. Další důkazní návrhy, účastníky označené a soudem neprovedené, pak byly zamítnuty jako nadbytečné, a to s ohledem na právní posouzení věci podepsaným soudem, které bude podrobně rozvedeno níže, a z něhož bude plynout, že z dalších důkazů účastníky označených nebylo možno zjistit žádné rozhodné skutečnosti, dále důkazy navržené žalovanými v podání ze dne 21. 9. 2021, když se nejednalo o důkazy způsobilé prolomit koncentraci řízení. Soud sice provedl znalecký posudek Ing. [příjmení] [číslo] jeho vyjádření ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 16 C 45/2017 a revizní znalecký posudek [číslo] z nichž však s ohledem na uvedené níže nebyly zjištěny žádné ve věci relevantní skutečnosti.

12. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

13. Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek, které vzniklo dle zákona č. 72/94 Sb. ke správě domu pod adresou [adresa žalobkyně, žalovaného a žalované], a v řízení bylo zastoupeno k tomu oprávněnou osobou, jak plyne z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného u KS [obec], oddíl [anonymizováno], vložka [číslo]. Žalovaná č. 1 byla v předmětné nemovitosti v době rozhodné vlastníkem mj. bytových jednotek [číslo] a [číslo], které následně darovacími smlouvami, z toho bytovou jednotku [číslo] po 1. 1. 2014, převedla do vlastnictví žalovaného č. 2, jak vyplývá z nesporných tvrzení účastníků.

14. Podkladem pro vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů v roce 2012 se stal přehled nákladů na provoz domu za uvedená období, přičemž vlastní rozúčtování ve vztahu k žalované č. 1 bylo žalované č. 1 zasláno dopisem ze dne 18. 2. 2013, který byl původnímu právnímu zástupci žalované [příjmení] [příjmení] doručen dne 19. 2. 2013. Jednotlivé položky ve vyúčtování uvedené, odpovídají výši a struktuře částek žalovaných, a ve vyúčtování byly zohledněny i platby provedené žalovanou č. 1 ve výši 24.000 Kč, které žalobce započítal na bytovou jednotku [číslo], jak plyne z nesporných tvrzení účastníků. Žalovaná č. 1 správnost vyúčtování opakovaně reklamovala, přičemž poprvé se tak stalo dopisem ze dne 15. 3. 2013, který byl žalobci doručen dne 19. 3. 2013. Výše měsíčních záloh daná s účinností od 1. 1. 2012, pak plyne z pravidel schválených dne 3. 10. 2011.

15. Ohledně žalovanými namítaného neoprávněného odpojení kotelny a ukončení vytápění bytových jednotek [číslo] [číslo] bylo zjištěno, že k ukončení tohoto vytápění došlo poté, co od systému ústředního vytápění byly odpojeny bytové jednotky č. 1 – 4, jejichž vlastníci drží nadpoloviční podíl na společných částech domu, a to s odkazem na článek 2, bod 3, písm. e) přijatých Stanov, když procentuální podíl žalovaných na společných částech domu činil v případě bytových jednotek [číslo] pouze 27,25 %. S tímto postupem vyjádřila žalovaná č. 1 souhlas, jak plyne ze zápisu z 8. shromáždění Společenství ze dne 15. 3. 2006 (bod 5. Diskuze). Tento postup byl shledán bezchybným, jak plyne z výsledků kontroly provedené Státní energetickou inspekcí – územním inspektorátem pro plzeňský a karlovarský kraj, konkrétně z protokolu [číslo] ze 17. 9. 2021. I z uvedených důvodů shledal soud námitku započtení žalované, kterou primárně shledal promlčenou (viz. odst. 3 tohoto rozsudku) nedůvodnou.

16. Po právní stránce posoudil soud věc dle ustanovení § 15 odst. 1, 2 zákona o vlastnictví bytů, neboť nárok žalobce vznikl za období do 31. 12. 2013, ve vztahu k nově uplatněnému nároku vůči žalovanému č. 2 dále dle § 1180 odst. 1, vztažmo k § 1186 odst. 2 a 2021 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, co do zákonného příslušenství dle § 517 občanského zákoníku ve znění účinném k 31. 12. 2013.

17. Podle § 13 zákona č. 89/2012 Sb., každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut, a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích – uvedené zákonné ustanovení soud cituje z toho důvodu, že obdobný návrh byl uplatněn vůči žalované č. 1 a projednán zdejším soudem pod sp. zn. 17 C 273/2015, přičemž předmětem sporu se staly nedoplatky na služby a do fondu oprav (údržby) za kalendářní rok 2013. Z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni z 10. 9. 2020, č. j. 13 Co 367/2019-1349, kterým byl částečně změněn rozsudek OS K. Vary ze 7. 8. 2019, č. j. 17 C 273/2015-1202, plyne, a to s odkazem na zde citovanou judikaturu vyšších soudů, že rozhodnutí shromáždění žalobce není právním úkonem, přesto je na ni nutno aplikovat interpretaci ustanovení § 35 odst. 2 občanského zákoníku ve znění účinném k 31. 12. 2013 Odvolací soud výslovně uvedl, že dohoda všech členů žalobce o způsobu rozúčtování nákladů odlišným způsobem, než který předjímá § 15 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů, by byla možná, a osvědčení její existence zápisem ze schůze shromáždění z 24. 4. 2006 by bylo možno dovodit za předpokladu, že by k jejímu uzavření postačila ústní či konkludentní podoba, což je však v případě žalobce v přímém rozporu s čl. 7, bodem 2, písm. b) platně přijatých stanov. Odvolací soud tak dovodil oprávněnost nároku žalobce na platby do fondu oprav s přihlédnutím k míře spoluvlastnictví žalované č. 1 na společné nemovitosti, vedle nároků na pojistné, jiné platby žalobci nepřísluší. S citovanými závěry odvolacího soudu se sami účastníci řízení ztotožnili, když k jejich návrhu byl usnesením OS K. Vary z 13. 7. 2021, č. j. 12 C 50/2018-339, schválen smír ve věci, jejímž předmětem byly nedoplatky žalované č. 1 ze stejného titulu za období od 7. 10. 2014 do 6. 10. 2015. Z těchto důvodů považuje soud odkaz na ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb. za zcela přiléhavý.

18. S ohledem na nesporná tvrzení účastníků, provedené důkazy i výše uvedený právní názor odvolacího soudu, i soudu zdejšího ve věcech rozhodovaných mezi týmiž účastníky, shodujícími se v podstatných znacích, dospěl soud k závěru, že ohledně plateb za bytovou jednotku [číslo] žalovaná č. 1 za rok 2012 uhradila částku 24.000 Kč, přičemž oprávněný nárok žalobce byl ve výši 31.524 Kč. Rozdíl v platbách tedy soud uložil žalované zaplatit, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

19. Ohledně bytové jednotky [číslo] pak nebylo žalovanými uhrazeno ničeho, přičemž nárok žalobce soud shledal důvodným co do částky 20.796 Kč, představující náklady na nezúčtovatelné služby (výrok III.), ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok IV.).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44.452,56 Kč představující 46 % z jejich celkové výše 91.635,96 Kč (rozdíl úspěchu žalobce ve výši 73 % a žalovaných ve výši 27 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.135 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42.696,04 Kč sestávající z částky 2.820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2.820 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 2.820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2.820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 9. 2017, z částky 2.820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 4. 2018, z částky 2.820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 5. 2018, z částky 2.820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 7. 2018, z částky 2.820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 9. 2018, z částky 2.820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 9. 2018, z částky 2.820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 11. 2018, z částky 2.820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 4. 2019, z částky 2.820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 7. 2020, z částky 2.820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 7. 2020, z částky 2.820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 12. 2020, z částky 2.820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 1. 2021, z částky 2.820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 9. 2021, z částky 2.820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 10. 2021 a z částky 2.820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 7. 2018 včetně osmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 13.064,76 Kč, náhrady za promeškaný čas v celkové výši 6.400 Kč dle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 75.624,76 Kč ve výši 15.881,20 Kč. Do celkových nákladů řízení žalobce nebyl zahrnut úkon za písemné vyjádření ze dne 18. 5. 2018, když takovéto vyjádření není součástí spisu.

21. Výrok VI. je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř., když u žalované jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a k ochraně jejích zájmů jí byl soudem ustanoven zástupce z řad advokátů.