106 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Hermannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem Statutárním městem Havířov sídlem adresa o zaplacení částky 37 950 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 22 582,22 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 22 582,22 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Řízení se, co do částky 15 367,78 Kč</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 802,38 Kč,</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 136,65 Kč,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 22 582,22 Kč od 21. 1. 2020 do 26. 11. 2020,</b> <b>-) spolu s úrokem 19,98 % ročně z částky 22 582,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>zastavuje.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 37 950 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 20. 11. 2013 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i částku 25 082 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 832 Kč s úrokovou sazbou 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 701 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 15 549 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 919 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 1. 2015. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila závazky ze smlouvy. Žalovaná uhradila celkem na pohledávku 17 132 Kč Poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena dne 21. 12. 2017. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Ke dni postoupení pohledávky 20. 1. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství 37 950 Kč. Postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na dlužnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně se požaduje uhrazení celkové dlužné částky ve výši 37 950 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 22 582,22 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 15 367,78 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9 136,65 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 802,38 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 582,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 582,22 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě předžalobní výzvou k plnění, ovšem bezvýsledně. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému byl podán v zákonné lhůtě odpor, který opatrovník žalované odůvodnil tím, že rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 26. 4. 2018 č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne 3. 7. 2018, soud omezil žalovanou ve svéprávnosti tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou práva samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Z předmětného rozsudku podle znaleckého posudku vyplývá, že žalovaná trpí trvalou a těžkou duševní poruchou, při které není schopna samotného fungování, není schopna nakládat s finančními či jinými majetkovými hodnotami, není schopna spravovat své jmění, aniž by jí hrozila závažnější újma. Dále bylo uvedeno, že není schopna pochopit smysl, obsah, účel a důsledky uzavřených smluv a není schopna v této oblasti samostatně právně jednat. Opatrovník žalované začal vykonávat tuto funkci až od července 2018 na základě rozhodnutí soudu. O pohledávce za žalovanou se opatrovník dověděl až na základě doručení elektronického platebního rozkazu. Opatrovník vznáší námitku promlčení, když splatnost celého dluhu dle tvrzení žalobkyně nastala 14. 1. 2015. K osobním a majetkovým poměrům žalované je uváděno, že tato je od 8. 9. 2017 umístěna v domově seniorů, je imobilní, potřebuje celkovou ošetřovatelskou péči, pobírá starobní a vdovský důchod ve výši 13 278 Kč a dále příspěvek na péči ve výši 13 200 Kč, který je příjmem domova seniorů. Opatrovník žalované navrhl zamítnout žalobu v plném rozsahu. Žalobkyně se dále ve věci vyjádřila podáním doručeným soudu dne 25. 1. 2021, ve kterém uvedla, že předmětná smlouva o půjčce byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena dne 20. 11. 2013, tudíž více jak 4 roky před tvrzeným vydaným rozhodnutím o omezení svéprávnosti žalované. Pokud jde o námitky promlčení, pak žalobkyně se vyjadřuje takovým způsobem, že žalovaná měla hradit půjčené peněžní prostředky v pravidelných týdenních splátkách, přičemž poslední splátku měla uhradit dne 14. 1. 2015. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, čímž porušila závazky ze smlouvy. Žalovaná dne 9. 2. 2018 podepsala uznání dluhu ve smyslu ust. § 558 zákona č. 40/1964 Sb., čímž uznala předmětnou pohledávku ze smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaná pohledávku z předmětné smlouvy uznala co důvodu i výše a zavázala se ji splatit v měsíčních splátkách po 2 000 Kč. Žalovaná ani poté na splátkách ničeho neuhradila. Ve smyslu ust. § 110 odst. 1 občanského zákoníku bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co důvodu i do výše, promlčuje se za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo. Žalobkyně má tedy za to, že pohledávka promlčená není, neboť ji žalovaná dne 9. 2. 2018 uznala co důvodu i výše, přičemž promlčecí doba předmětné pohledávky by tedy uplynula nejdříve dne 9. 2. 2028. Žaloba byla ve věci podána dne 27. 1. 2020. Dále se žalobkyně vyjádřila podáním ze dne 12. 3. 2021, ve kterém doplnila, že nadále žádá, aby žalovaná zaplatila jistinu ve výši 22 582,22 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 27. 11. 2020 do zaplacení a byla ji přiznána náhrada nákladů řízení. Současně žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení tak, že pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaná nebyla schopna platně uzavřít předmětnou smlouvu, pak žalobkyně má nárok na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v poskytnutém plnění ze strany právního předchůdce žalobkyně ve výši vyčerpaného a nevráceného úvěru. U jednání, jenž se ve věci konalo dne 22. 3. 2021, žalobkyně setrvala na procesním stanovisku a požaduje uhrazení částky 22 582,22 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky od 27. 11. 2020 do zaplacení. Dále žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 15 367,78 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 802,38 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 136,65 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 582,22 Kč ve výši 8,05 % od 21. 1. 2020 do 26. 11. 2020 a úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 22 582,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně dále doplnila, že žalované byla zapůjčena částka 30 000 Kč, na kterou žalovaná uhradila v měsíčních splátkách 17 132 Kč. Žalovaná dne 9. 2. 2018 podepsala uznání dluhu, ve kterém uznává částku 37 950 Kč a zavázala se ji splácet ve splátkách po 2 000 Kč. Opatrovník žalované dále doplnil, že žalovaná byla zbavena svéprávnosti v červenci roku 2018. Návrh rozhodnutí ve věci byl podáván již v roce 2017, kdy ve spise ohledně svéprávnosti jsou lékařské zprávy z roku 2017 ohledně zdravotního stavu žalované. Z těchto zpráv i ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že žalovaná trpí těžkou trvalou duševní nemocí, není schopna posoudit obsah a smysl smluv a listin a listiny podepsat. Žalovaná je imobilní, umístěna v domově seniorů. Pokud jde o uznání dluhu, pak toto nebylo platně podepsáno vzhledem k tomu, že probíhalo řízení ve věci omezení svéprávnosti žalované a následně za 2 měsíce byl vypracován na osobu žalované znalecký posudek ohledně jejího duševního zdraví. Pokud nebylo platně uzavřeno uznání dluhu, pak závazek byl z roku 2013, splatnosti poslední splátky byla stanovena na 14. 1. 2015. Z toho důvodu byla vznesena i námitka promlčení zažalované pohledávky. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne 20. 11. 2013, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které žalované poskytl půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit za tuto půjčku poplatek ve výši 25 082 Kč sestávající z úroku ve výši 3 832 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 5 701 Kč, poplatku za hotovostí inkaso splátek ve výši 15 549 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit, je 55 082 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek, což stvrdila svým podpisem na smlouvě a zavázala se zaplatit celkovou dlužnou částku v 60 týdenních splátkách ve výši 919 Kč a poslední splátku ve výši 861 Kč. Žalovaná stvrdila podpisem smlouvy, že převzala v hotovosti uvedenou půjčku. Žalovaná smlouvu podepsala. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalobkyní dne 20. 1. 2020 vzal soud za prokázáno, že na základě této smlouvy došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ze smlouvy [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalované postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo]. Z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 vzal soud za prokázáno, že žalované byla uvedeného dne odesílána korespondence na adresu [adresa žalované]. Z tabulky umoření vzal soud za prokázáno, že na smlouvu [číslo] žalovaná uhradila celkem 17 132 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 4. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy [číslo] nejpozději ve lhůtě do 30. 4. 2020. Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odesílal žalované dne 24. 4. 2020 korespondenci na adresu [adresa žalované]. Z uznání dluhu ze dne 16. 2. 2018 vzal soud za prokázáno, že žalovaná uznává svůj dluh vůči společnosti [právnická osoba], který vznikl ze smlouvy o půjčce peněžních prostředků uzavřenou pod [číslo]. Výše dluhu ke dni 16. 2. 2018 činí 37 950 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku zaplatit ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně počínaje 30. 3. 2018. Žalovaná je v uznání dluhu označena adresou [adresa žalované], dále telefonním číslem, číslem emailu. Uznání dluhu bylo datováno za žalovanou dne 9. 2. 2018, podepsáno žalovanou. Ze spisu Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázáno, že dne 1. 11. 2017 byl podán návrh na zahájení řízení o omezení svéprávnosti žalované [celé jméno žalované], narozené [datum], trvale bytem [adresa žalované]. Tento návrh byl odůvodněn tím, že [celé jméno žalované] je umístěna od 8. 9. 2017 v domově seniorů, její zdravotní stav není dobrý, je neměnný. Uživatelka komunikuje pouze částečně, hovoří nesouvisle, není schopna podpisu, není schopna sama jednat při uzavírání písemných úkonů. Ze znaleckého posudku znalce [titul]. [jméno] [příjmení], znalkyně oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, vzal soud za prokázáno, že znalkyně vypracovala na žalovanou znalecký posudek, kdy žalovaná byla ambulantně psychiatricky vyšetřena dne 27. 2. 2018. Dle znaleckého posudku žalovaná trpí těžkou trvalou duševní poruchou, která je prognosticky nepříznivá, léčebnými prostředky neovlivnitelná a nevyléčitelná, při této duševní poruše jsou volní a rozpoznávací schopnosti vymizelé a není schopna samostatně právně jednat, není samostatného fungování a z toho důvodu je schopna přivodit si újmu, není schopna nakládat s finančními ani jinými majetkovými hodnotami, není schopna spravovat své jmění, kdy aniž by jí hrozila újma, není schopna právně jednat v běžných záležitostech každodenního života, není schopna pochopit smysl, účel, obsah a důsledky uzavření smluv, zejména smlouvy kupní, darovací, nájemní, smlouvy o půjčce, úvěrové a jakékoliv smlouvy, jejímž předmětem je opakované či dlouhodobé plnění a není schopna v této oblasti samostatně právně jednat. Dále mimo jiné není schopna pochopit význam, důsledky rozhodnutí o svéprávnosti, není schopna se zúčastňovat soudního jednání. Z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 26. 4. 2018, jenž nabyl právní moci dne 3. 7. 2018, č. j. [číslo jednací] vzal soud za prokázáno, že soud omezil [celé jméno žalované] na dobu 5 let ve svéprávnosti tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou práva samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života a dále soud jmenoval opatrovníkem [celé jméno žalované] Statutární město Havířov. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalovaná trpí závažnou duševní chorobou trvalého rázu, pro kterou není schopna právně jednat a v důsledku těžké duševní poruchy, která není přechodná, není schopna právně jednat v žádné oblasti života, není schopna si vyřizovat své záležitosti, není schopna náležitě reagovat na dění kolem sebe, není schopna jakýmkoliv způsobem náležitě domluvit se, není schopna sama o sebe se postarat, v plném rozsahu je odkázána na pomoc a péči jiné osoby. Nelze předpokládat zlepšení psychického stavu, z toho důvodu nebylo využito mírnější opatření omezující žalovanou. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 20. 11. 2013 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala peněžité prostředky navýšené o poplatek v celkové výši 25 082 Kč uhradit v 60 týdenních splátkách po 919 Kč. Žalovaná plnila na poskytnutou půjčku celkem částku 17 132 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 20. 1. 2020 byla pohledávka ze smlouvy [číslo] za žalovanou postoupena žalobkyni. Dne 9. 2. 2018 žalovaná podepsala uznání dluhu, ve kterém uznává svůj dluh vůči společnosti [právnická osoba] ze smlouvy o půjčce [číslo] ke dni 16. 2. 2018 ve výši 37 950 Kč a zavázala se jej hradit ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně od 30. 3. 2018. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 26. 4. 2018, jenž nabyl právní moci dne 3. 7. 2018, č. j. [číslo jednací], omezil soud žalovanou na dobu 5 let ve svéprávnosti tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou práva samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Soud zároveň jmenoval opatrovníkem žalované Statutární město Havířov. Žalovaná v rámci řízení ve věci svéprávnosti byla dne 27. 2. 2018 vyšetřena znalkyní [titul]. [jméno] [příjmení], obor zdravotnictví, obor psychiatrie, která podala soudu znalecký posudek, dle kterého se u žalované jedná o trvalou a těžkou duševní poruchu, která je prognosticky nepříznivá, ale léčebnými prostředky neovlivnitelná, nevyléčitelná, při této duševní poruše jsou volní a rozpoznávací schopnosti vymizelé a žalovaná není schopna samostatně právně jednat. Není schopna nakládat s finančními prostředky ani majetkovými hodnotami, není schopna pochopit smysl, účel, obsah a důsledky uzavřených smluv a v této oblasti samostatně právně jednat. V daném případě dospívá soud k závěru, že žaloba není důvodná, proto byla zamítnuta tak, jak je to uvedeno ve výroku I. rozsudku. Dne 20. 11. 2013 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce, ve které se žalovaná zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem hradit v 60 týdenních splátkách po 919 Kč, přičemž poslední splátka měla být dle žalobkyně uhrazena dne 14. 1. 2015. Žalobkyně podává žalobu ve věci dne 27. 11. 2020. Opatrovník žalované vznáší ve věci námitku promlčení zažalované pohledávky z důvodu, že poslední splátka měla být ze strany žalované uhrazena dne 14. 1. 2015 a žaloba je podávána až v 20. 11. 2020. Žalobkyně namítá, že žalovaná dne 9. 2. 2018 podepsala uznání dluhu, ve kterém uznala pohledávku vůči právnímu předchůdci žalobkyně v rozsahu částky 37 950 Kč co do důvodu i výše a zavázala se jej hradit ve splátkách. Opatrovník žalované namítl, že žalovaná s ohledem na svůj zdravotní stav nebyla schopna platně uzavřít uznání dluhu a to s ohledem na skutečnost, že v té době probíhalo řízení ve věci omezení svéprávnosti žalované. S ohledem na provedené dokazování má soud za to, že žalovaná nebyla schopna platně učinit právní úkon uznání dluhu dne 9. 2. 2018. V této době již bylo zahájeno řízení ve věci svéprávnosti žalované, kdy žalovaná byla ve věci vyšetřována znalcem dne 27. 2. 2018 a znalec následně podal znalecký posudek se závěrem, že u žalované se jedná o trvalou těžkou duševní poruchu, která není léčebnými prostředky ovlivnitelná a při této duševní poruše jsou volní a rozpoznávací schopnosti žalované zcela vymizelé a žalovaná není schopna právně jednat. I když žalovaná podepsala uznání dluhu dne 9. 2. 2018, tj. cca 14 dní před samotným vyšetřením žalované u znalce, pak s ohledem na závěry znaleckého posudku má soud za to, že žalovaná nebyla schopna učinit tento právní úkon právě s ohledem na trvalou těžkou duševní poruchu, při které jsou volní a rozpoznávací schopnosti vymizelé. Je zcela zřejmé, že s ohledem na krátký časový úsek mezi samotným vyšetřením a podepsáním uznání dluhu není možné, aby žalovaná byla s ohledem na celkový zdravotní stav, který vyplývá ze znaleckého posudku, objektivně posoudit následky listiny uznání dluhu, ve které uznala závazek ze smlouvy o půjčce a zavázala se jej splácet. Je nereálné, aby v tomto krátkém časovém úseku, tedy ode dne podpisu listiny uznání dluhu ze dne 9. 2. 2018 do dne vyšetření znalcem 27. 2. 2018 se u žalované natolik rozvinula těžká duševní porucha, která by právě vedla k jednoznačným závěrům znalce. Dle názoru soudu je proto možné vyslovit názor, že žalovaná již v době uznání dluhu, tedy 9. 2. 2018 nebyla schopna posoudit následky této listiny a tento úkon tedy soud hodnotí jako neplatný ve smyslu ust. § 581 o. z. Pokud soud vyhodnotil uznání dluhu ze dne 9. 2. 2018 jako neplatný právní úkon učiněný žalovanou, pak se soud dále zabýval vznesenou námitkou promlčení zažalované pohledávky. Pohledávka byla splatná ke dni 14. 1. 2015. Žaloba byla ve věci podávána dne 27. 11. 2020. Promlčecí lhůta je tříletá. Z tohoto důvodu je zcela zřejmé, že nárok je zcela evidentně promlčen a není tak důvodný. Soud se již nezabýval posouzením, zda žalovaná v roce 2013 byla schopna s ohledem na své duševní zdraví uzavřít smlouvu o půjčce s právním předchůdcem žalobkyně. Žaloba byla tak zamítnuta v celém rozsahu včetně příslušenství. Tak, jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, bylo řízení v této části s ohledem na zpětvzetí žaloby ve smyslu ust. § 96 o. s. ř. zastaveno, když opatrovník žalované vyslovil souhlas se zastavením řízení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla v tomto řízení zcela objektivně úspěšná, žádné náklady řízení jí nevznikly.