106 C 308/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 11 149,63 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 726 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 726 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 4 423,63 Kč</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 540,25 Kč,</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 298,57 Kč,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 863,65 Kč od 15. 6. 2018 do 19. 3. 2020,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 137,65 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) spolu s úrokem 29 % ročně z částky 6 863,65 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení,</b> <b>zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 450 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobou, jež byla doručena soudu dne 15. 7. 2020, spolu doplněným podáním ze dne 22. 10. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 11 149,63 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 11. 6. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou částku ve výši 5 330 Kč, jež představuje úrok v pevné části ve výši 932 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 054 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 2 344 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, poslední splátka byla stanovena na 22. 4. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, porušila závazky ze smlouvy, poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena dne 20. 6. 2017. Na dlužnou částku bylo ze strany žalované zaplaceno celkem 274 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 postoupena s účinností ke dni 14. 6. 2018 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou částku 11 149,63 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 863,65 Kč, dlužného poplatku ve výši 4 285,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 298,57 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 540,25 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 6 863,65 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 6 863,65 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu ust. § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., kdy s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované a jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalované uvedených v zákaznické kartě. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu, ovšem bezvýsledně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, jež se ve věci konalo dne 18. 1. 2021, se nedostavila žalovaná, svou neúčast neomluvila, zástupce žalobkyně se rovněž nedostavil, svou neúčast omluvil. Soud jednal a rozhodl o věci vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou dne 11. 6. 2017, že uvedeného dne účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi zápůjčku ve výši 7 000 Kč a zákazník se zavázal zaplatit poplatek ve výši 5 330 Kč, sestávající z úroku ve výši 932 Kč, částky za zpracování a doručení ve výši 2 054 Kč a částky za administrativní činnost ve výši 2 344 Kč. Celková částka, kterou se zákazník zavázal zaplatit, činí 12 330 Kč. Celkovou dlužnou částku se zákazník zavázal zaplatit v 45 týdenních splátkách po 274 Kč a poslední splátku ve výši 274 Kč. Zákazník podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši zápůjčky. Žalovaná smlouvu podepsala. Ze zákaznické karty ze dne 11. 6. 2017 vzal soud za prokázáno, že žalovaná v zákaznické kartě uvedla své osobní údaje včetně data narození, rodného čísla, adresy trvalého pobytu [adresa žalované]. Její totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaná uvedla náhradní kontaktní adresu. Dále uvedla, že je zaměstnána jako operátor výroby u firmy [právnická osoba] Žalovaná uvedla měsíční příjmy – čistý příjem 5 824 Kč, ostatní příjmy žadatele – 8 000 Kč, celkem 13 824 Kč. Žalovaná uvedla výdaje – odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná, předložila doklad totožnosti a pracovní smlouvu, výplatní pásku a nemocenské dávky. Údaje stvrdila svým podpisem. Z tabulky umoření vzal soud za prokázáno, že žalovaná zaplatila 274 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 14. 6. 2018 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí pohledávky za dlužníky uvedené v příloze [číslo] smlouvy. Z přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že postoupena byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2018 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalované, že postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo]. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 3. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy [číslo] nejpozději ve lhůtě do 19. 3. 2020. Z podacího lístku ze dne 13. 3. 2020 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílal žalované korespondenci. Ze souhlasu s trvalým bydlištěm ze dne 27. 7. 2016 vzal soud za prokázáno, že [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] potvrzuje souhlas s tím, aby si [jméno] [celé jméno žalované] spolu s dcerou [celé jméno žalované], narozenou [datum], dcerou [jméno] a synem [jméno] zřídili trvalé bydliště na adrese [adresa žalované]. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem [právnická osoba] a žalovanou dne 1. 1. 2017 vzal soud za prokázáno, že žalovaná nastupuje do zaměstnání od 1. 1. 2017 na pozici operátor výroby, pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 30. 6. 2017 a dohodnutá mzda činí 84 Kč hrubého/hodina a zákonem stanovené příplatky. Z výplatnice za únor 2017 vzal soud za prokázáno, že výše čisté mzdy žalované činila 10 128 Kč. Z poštovní poukázky [obec] správy sociálního zabezpečení [obec] ze dne 18. 4. 2017 vzal soud za prokázáno, že žalované byla odesílána nemocenská ve výši 3 393 Kč. Z poštovní poukázky [obec] správy sociálního zabezpečení [obec] ze dne 19. 5. 2017 vzal soud za prokázáno, že žalované byla odesílána nemocenská ve výši 5 996 Kč. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 11. 6. 2017 uzavřela žalovaná a právní předchůdce žalobkyně smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 5 330 Kč, sestávající z úroku ve výši 932 Kč, částku za zpracování a doručení 2 054 Kč a částku za administrativní činnost 2 344 Kč. Celkovou částku ve výši 12 330 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách po 274 Kč a poslední splátku ve výši 274 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala. Zároveň žalovaná dne 11. 6. 2017 sdělila skutečnosti v zákaznické kartě, a to datum narození, bydliště, rodné číslo. Její totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále byly sděleny údaje o tom, že je zaměstnána jako operátor výroby u firmy [právnická osoba] Žalovaná uvedla měsíční příjmy – čistý příjem 5 824 Kč, ostatní příjmy žadatele – 8 000 Kč, celkem 13 824 Kč. Žalovaná uvedla výdaje – odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná, předložila doklad totožnosti a pracovní smlouvu, výplatní pásku a nemocenské dávky. Údaje stvrdila svým podpisem. Žalovaná celkem zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně na zápůjčku částku 274 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 14. 6. 2018 byla postoupena pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018. Předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k plnění neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] ve lhůtě do 19. 3. 2020. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne 11. 6. 2017 ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o zápůjčce. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet zápůjčku. Bylo vycházeno z informací od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty, současně byly ověřovány oproti dokladům od žalované. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalované uvedených v zákaznické kartě. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je zaměstnána jako operátor výroby u firmy [právnická osoba] Žalovaná uvedla měsíční příjmy – čistý příjem 5 824 Kč, ostatní příjmy žadatele – 8 000 Kč, celkem 13 824 Kč. Žalovaná uvedla výdaje – odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč. Zároveň doložila pracovní smlouvu, výplatní pásku a výplatu nemocenských dávek. Soud má za to, že informace, které právní předchůdce žalobkyně získal od žalované, jsou pro posouzení schopnosti splácet zápůjčku žalovanou zcela nedostatečné a nedostatečně ověřeny. Žalobkyně předložila soudu pouze zákaznickou kartu, ve které je uváděn příjem žalované ze mzdy ve výši 5 824 Kč a ostatní příjmy 8 000 Kč. Žalovaná dle zákaznické karty doložila pracovní smlouvu, výplatní pásku a výplatu nemocenských dávek. Tyto listiny žalobkyně soudu předložila a dle výplatnice za únor 2017 čistá mzda žalované činila 10 128 Kč, za duben 2017 jí Okresní správa sociálního zabezpečení v [obec] poukázala částku 3 393 Kč a za květen 2017 5 996 Kč. Ze zákaznické karty se podává další příjem ve výši 8 000 Kč, není ovšem zřejmé, o jaký konkrétní příjem se jedná a ani o čí příjem se jedná. Výše tohoto příjmu nebyla žádným způsobem doložena. Rovněž nebyly žádným způsobem osvědčeny odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč. Rovněž není zřejmé, o jaké měsíční výdaje se má jednat. Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí nemohlo být dáno ze strany soudu poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování k tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované. Poučovací povinnost se váže toliko na jednání. Další důkazy ze strany žalobkyně nebyly soudu označeny a předloženy. Soud má za to, že při zkoumání úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací od žalované, které byly v dané věci nedostatečně podloženy. Je nutné, aby si žalobkyně opatřila takové informace, které by jí umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy a výdaje žalované a zároveň, aby byly zajištěny veškeré podklady, ze kterých bylo vycházeno. Právní předchůdce žalobkyně tedy nezkoumal schopnost žalované splácet zápůjčku s odbornou péčí. S odkazem na ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu o zápůjčce ze dne 11. 6. 2017 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.) Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Při výkladu ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Za situace, kdy smluvní ujednání hodnotí soud jako neplatné a dle tvrzení žalobkyně bylo žalované poskytnuto plnění ve výši 7 000 Kč, má soud za to, že nárok žalobkyně vůči žalované je možno posoudit z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. § 2991 o. z. jako plnění bez právního důvodu. S ohledem na tvrzení žalobkyně, že žalované bylo žalobkyní poskytnuto plnění ve výši 7 000 Kč, zároveň žalovaná již poskytla plnění ve výši 274 Kč, je na místě přiznat žalobkyni plnění v rozdílu těchto částek, tedy částku 6 726 Kč (7 000 – 274), výrok I. rozsudku. Aktivní legitimace žalobkyně je dána dle ust. § 1879 a násl. o. z. Splatnost pohledávky je odvíjena od předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalované poskytnuta lhůta k plnění do 19. 3. 2020. Ode dne následujícího, tj. 20. 3. 2020 se pak žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, zákonného úroku z prodlení. Soud je vázán žalobním požadavkem žalobkyně ohledně výše zákonného úroku z prodlení, když jehož výše nepřevyšuje sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na právní názor soudu ohledně neplatnosti smlouvy a posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení. Zamítnuto bylo rovněž příslušenství. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšná žalovaná je povinna uhradit procesně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 450 Kč. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení přiznané dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ust. § 14b odst. 1 bod 2 ve výši 300 Kč za úkon, byly přiznány tři úkony: příprava a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy. Dále byl přiznán 3 x režijní paušál po 100 Kč a 21% DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Žalobkyně byla v tomto řízení úspěšná co do částky 6 726 Kč a neúspěšná co do částky 4 423,63 Kč. Její procesní úspěch představuje 60 % a procesní neúspěch 40 %, žalobkyni tak vzniklo právo na přiznání nákladů řízení v rozsahu 20 %, což představuje částku 450 Kč. Žalobkyně v řízení osvědčila soudu, že žalovanou nejméně v 7denní lhůtě před podáním žaloby vyzvala k plnění. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí.