106 C 355/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 239 794,84 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 239 794,84 Kč spolu s : -) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 936,1 Kč od 20. 3. 2015 do 28. 2. 2020, -) úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 239 794,84 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 239 794,84 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou, jež byla soudu doručena dne 29. 6. 2021 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 239 794,84 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021, která byla uzavřena mezi společnosti právnická osoba a žalobkyní. příjmení uzavřela s žalovanou (klient) dne 20. 3. 2015 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, konsolidace půjček, číslo. Ve smlouvě se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 430 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě o úvěru specifikovaných dlužných závazků žalované a žalovaná se zavázala splatit úvěr v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 8 030,66 Kč, a to počínaje dnem 26. 4. 2015 Smluvní strany si dohodly, že úvěr bude úročen sazbou ve výši 14,9 % ročně. příjmení svůj závazek splnila a dne 20. 3. 2015 poskytla žalované úvěr, a to bezhotovostním převodem finančních prostředků na účty konsolidovaných závazků. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a prohlásila úvěr dopisem ze dne 28. 2. 2020 za splatný v celé výši. Žalovaná dosud svoji platební povinnost nesplnila a dlužný úvěr nezaplatila. Žalovaná dluží žalobkyni na jistině částku 239 794,84 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 28. 1. 2021 ve výši 17 936,10 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 239 794,84 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 14,9 % z částky 239 794,84 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, ovšem bezvýsledně. Písemným podáním doručeným soudu dne 30. 11. 2021 žalobkyně dále doplnila, že právní předchůdce žalobkyně společnosti právnická osoba při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem v žádosti klienta o konsolidaci úvěrů ze dne 18. 3. 2015, když klient žádal o konsolidaci úvěru v celkové výši 500 000 Kč. Žádost byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti právnická osoba V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. V případě klienta podnikatele vychází banka z příjmů, který byl stanoven modelem a zároveň musí fyzická osoba – podnikatel splnit požadavek minimálního zisku z podnikání za zdaňovací období doložený potvrzeným daňovým přiznáním. V tomto případě byl použit příjem ve výši 26 048,62 Kč. Klient zároveň uvedl v žádosti celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 100 000 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Dále z interních zdrojů bylo zjištěno, že žalovaná vůči společnosti měla v době podání závazky s celkovou výší měsíčních splátek 3 373,69 Kč. Z externích zdrojů bylo zjištěno, že klient neměl v době podání žádosti žádné závazky. Po provedeném individuálním hodnocení bylo žádosti vyhověno a banka konsolidovala jeden jeho interní závazek úvěrem ve výši 430 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 7 691,66 Kč. Úvěr byl vyplacen na úplnou úhradu dluhu evidovaného na účtu č. bankovní účet ve výši 93 177,04 Kč, zbývající část byla žalované vyplacena na její běžný účet č. bankovní účet. Žalovaná uhradila za celou dobu splátky v celkové výši 440 925,40 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, jež se ve věci konalo dne 12. 1. 2022, se žádný z účastníků, zástupce žalobkyně omluvila svou neúčast, žalovaná nikoliv. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování. V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, konsolidace půjčky, uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou – celé jméno žalované, narozená 31. 5. 1985, že uvedená smlouva byla uzavřena dne 20. 3. 2015. Předmětem smlouvy je závazek banky poskytnout žalované spotřebitelský úvěr, kdy výše úvěru byla sjednána na částku 430 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžité prostředky poskytnuté vrátit formou 96 měsíčních splátek po 7 691,66 Kč, dále byla sjednána úhrada pojištění 339 Kč, kdy řádná měsíční splátka celkem činí 8 030,66 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 495 Kč. Splátky jsou splatné k 26. dni v měsíci, počínaje dnem 26. 4. 2015. Účastníci si sjednali roční úrokovou sazbu ve výši 14,9 %. Peněžní prostředky byly účelově poskytnuty na úhradu dluhu sjednaných mezi klientem a bankou evidovaných na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Zbývající část jistiny byla určena neúčelově ve prospěch běžného účtu klienta č. bankovní účet Smlouva byla datována 20. 3. 2015 a opatřena podpisem za žalovanou i za banku. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského úvěru neučinil soud žádné zjištění. Ze sazebníku poplatků za produkty a služby neučinil soud žádné zjištění. Ze všeobecných produktových podmínek neučinil soud žádné skutkové zjištění. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 1. 3. 2020 vzal soud za prokázáno, že právnická osoba žalované oznámila, že v důsledku opakovaného porušení smluvních podmínek prohlásila banka úvěr č. bankovní účet na částku 430 000 Kč na splatný ke dni 28. 2. 2020, kdy celková dlužná částka činí 263 131,84 Kč. Tato částka má být uhrazena nejpozději do 16. 3. 2020. Z poštovního podacího archu odesílatelem právnická osoba, ze dne 3. 3. 2020 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne byla žalované odesílána korespondence na adresu adresa. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne 21. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení pohledávek specifikovaných v příloze číslo smlouvy, kdy z přílohy číslo vzal soud za prokázáno, že byla postoupena pohledávka ze smlouvy číslo vůči žalované. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 vzal soud za prokázáno, že právnická osoba oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky z titulu smlouvy o věru číslo na žalobkyni. Z poštovního podacího archu ze dne 4. 2. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalované byla odesílána poštovní zásilka na adresu adresa žalované, jejímž podavatelem byla žalobkyně a odesílatelem právnická osoba Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 23. 2. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovanou k úhradě dluhu vzniklé ze smlouvy číslo uzavřené mezi žalovanou a původním věřitelem právnická osoba, kdy celková výše dluhu činí 285 119,38 Kč. Výzva k úhradě dluhu byla adresovaná žalované na adresu adresa žalované adresu adresa. Z poštovního podacího archu ze dne 24. 2. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalované byla odesílána korespondence na adresu adresa žalované, a také na adresu adresa. Z poštovního podacího archu ze dne 25. 2. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalované byla odesílána korespondence na adresu adresa. Z výpisu z úvěrového účtu vedeného na jméno žalované vzal soud za prokázáno, že celková jistina po splatnosti činí 239 794,84 Kč, úrok 17 936 Kč. Z daňového přiznání z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 včetně přílohy číslo opisu vybraných údajů vzal soud za prokázáno, že uvedené daňové přiznání podává žalovaná, úhrn příjmů činil 481 717 Kč, základ daně činil 844 614 Kč a daň po uplatnění slev činila 97 635 Kč, na dani zbývá doplatit 15 736 Kč. Z historie transakcí neučinil soud žádný skutkový závěr. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku vzal soud za prokázáno, že žalovaná má zaevidovanou činnost – výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zprostředkování obchodu a služeb, poskytování služeb pro rodinu a domácnost. Vznik oprávnění dne 25. 8. 2020 na dobu neurčitou. Z platební historie ke smlouvě číslo vzal soud za prokázáno, že bylo vyčerpáno na úvěr dne 20. 3. 2015 částka 93 177,04 Kč a dne 20. 3. 2015 částka 336 822,96 Kč. Z přehledu vyplacených dávek státní sociální podpory za období od 1. 1. 2014 do 28. 2. 2015 vzal soud za prokázáno, že žalované v tomto období byla vyplácena dávka 13 780 Kč odměna pěstouna a dále příspěvek na zakoupení motorového vozidla ve výši 47 550 Kč. Z rozhodnutí úřadu práce České republiky ze dne 18. 2. 2013 vzal soud za prokázáno, že žalované byla zvýšena odměna pěstouna z částky 12 000 Kč na částku 20 000 Kč měsíčně od 1. 2. 2013. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 20. 3. 2015 vzal soud za prokázáno, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 430 000 Kč, splatný 96 splátkami po 7 691,66 Kč, kdy celková částka, kterou je třeba zaplatit, činí 743 626,65 Kč, byl sjednán úrok ve výši 14,9 %. Z žádosti o úvěr, konsolidace půjček, ze dne 18. 3. 2015 vzal soud za prokázáno, že žalovaná žádala o úvěr u právnická osoba, uvedla, že je vdaná, pracovní poměr – podnikatelka, bydlí ve vlastním bydlení. Její korespondenční adresa je na adresa, obec u obec. K finančním údajům uvedla příjmy 552 000 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji 199 115 Kč, ostatní životní náklady 0, celkový čistý měsíční příjem domácnosti 100 000 Kč, počet zdrojů příjmů 1, doložený doklad o hlavním příjmu – daňové přiznání, srážky ze mzdy 0, jiné měsíční splátky 0, počet vyživovacích povinností 1, živnostenský list ano, povolání podnikatel. Výše úvěru 500 000 Kč. Dále byl uveden výčet současných závazků klienta vůči právnická osoba, úvěr číslo kdy částka k úplnému doplacení je 93 090,53 Kč a měsíční splátka 2 037,81 Kč. Tuto žádost žalovaná stvrdila podpisem. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 20. 3. 2015 uzavřela právnická osoba s žalovanou smlouvu o úvěru – konsolidace půjček číslo kdy žalované byl poskytnut úvěr ve výši 430 000 Kč za účelem konsolidace, který měl být splacen v 96 měsíčních splátkách po 8 030,66 Kč počínaje dnem 26. 4. 2015 Smluvní strany si dohodly úrok 14,9 %. Úvěr byl poskytnut na konsolidaci závazků vedených mezi bankou a žalovanou, evidovaných na úvěrovém účtu č. bankovní účet s tím, že zbývající část jistiny úvěru byla neúčelově určena ve prospěch běžného účtu žalované. Na úplnou úhradu evidovaného dluhu byla vyplacena částka 93 177,04 Kč a zbývající část ve výši 336 882,96 Kč byla vyčerpána a vyplacena na účet bankovní účet. Žalovaná za celou dobu uhradila splátky ve výši 440 925,40 Kč. V žádosti o úvěr – konsolidace půjček ze dne 18. 3. 2015 žalovaná uvedla, že žádá o úvěr ve výši 500 000 Kč, dále uvedla příjem z podnikatelské činnosti, kdy její příjmy činily 552 000 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji činily 199 115 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácnosti činil 100 000 Kč. Dále uvedla, že má živnostenský list a doložila daňové přiznání. Dopisem ze dne 1. 3. 2020 právnická osoba prohlásila úvěr na částku 430 000 Kč splatný ke dni 28. 2. 2020. Prohlášení o splatnosti úvěru bylo žalované odesíláno dne 3. 3. 2020 na adresu adresa Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právnická osoba a žalobkyní dne 21. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo postoupena na žalobkyni. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně odesílanou žalované dne 23. 2. 2021 byla žalovaná vyzývána k úhradě neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo. Mezi právní předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřená dne 20. 3. 2015 smlouva o úvěru na konsolidaci závazků, a to ve smyslu ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 1 zák. č. 145/2010 Sb. spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. ve znění do 1. 12. 2016 (o spotřebitelském úvěru) věřitel před uzavřením smlouvy, ve kterém sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ze strany žalobkyně bylo v dané věci soudu poskytnuto tvrzení o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádným způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované, kdy banka při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých klientem v žádosti o konsolidaci úvěru ze dne 18. 3. 2015. Dále bylo konstatováno, že žalovaná byla hodnocena individuálně v souladu s platným schvalovacími strategiemi. Byly prověřeny databáze bankovních a nebankovních registrů klientských informací a v případě klienta podnikatele banka vycházela z příjmu, který byl stanoveným modelem, zároveň fyzická osoba – podnikatel musela splnit požadavek minimálního zisku z podnikání za zdaňovací období doložený potvrzeným daňovým přiznáním. V tomto případě byl u žalované použit příjem ve výši 26 048,62 Kč a zároveň klientka v žádosti o úvěr uvedla celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 100 000 Kč. Zároveň žalobkyně doložila soudu přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalované za rok 2013 včetně přílohy číslo opisu vybraných údajů, dále doložila výpis z veřejné části živnostenského rejstříku k žalované, přehled vyplacených dávek státní sociální podpory – pěstounské péče a rozhodnutí o přiznání odměny pěstouna. Žalobkyně dále doplnila, že z interních zdrojů byly zjištěny závazky žalované v celkové výši měsíční splátky 3 373,69 Kč a z externích zdrojů bylo zjištěno, že neměla žalovaná v době podání žádost žádné další závazky. Soud má za to, že informace, které právní předchůdce žalobkyně získal od žalované, jsou pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr žalovanou zcela nedostatečné a nedostatečně ověřeny. Byly prověřeny majetkové poměry žalované, ovšem pouze co se týče ohledně příjmové stránky. Soudu byly doloženy příjmové doklady, ze kterých bylo vycházeno. Z doložených důkazů ovšem nevyplývá, že by jakýmkoliv způsobem byla u žalované zkoumána výdajová stránka vztahující se např. k nákladům na bydlení, osobním výdajům, nebo závazkům. Pokud jde o doloženou žádost o konsolidaci úvěru, pak v žádosti žalovaná sama uváděla příjem domácnosti ve výši 100 000 Kč. Tato skutečnost nebyla žádným způsobem doložena a ověřena, nevyplývá to z doložených dokladů. Žádost neobsahuje žádné údaje ohledně výdajové stránky. Ze strany právního předchůdce žalobkyně nebylo tedy postupováno řádně, když soud má za to, že nelze pocházet pouze z informací vztahující se k příjmové stránce, ale je nutné, aby byly zohledněny i veškeré informace ohledně výdajové stránky. Tedy bylo nutné, aby si banka opatřila takové informace, které by ji umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy žalované a rovněž i její výdaje tak, aby bylo možno objektivně posoudit celou majetkovou situaci a bylo možno říci, že je zde schopnost splácet úvěr, a to navíc za situace, kdy část úvěru byla použita na konsolidaci předchozího závazku a převažující část úvěru ve výši 336 822,96 Kč nebyla účelově vázána. Žalobkyně se nedostavila k soudu, nemohlo jí proto být dáno ze strany poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně nezkoumala schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí. S odkazem na ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. hodnotí soud smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 20. 3. 2015 jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.) Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně v tomto řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění řádné povinnosti posoudit schopnost žalované splácet úvěr před jeho poskytnutím. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Při výkladu ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytoval je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Za situace kdy smluvní ujednání mezi účastníky hodnotí soud jako neplatné a dle tvrzení žalobkyně bylo žalované poskytnuto plnění ve výši 430 000 Kč má soud za to, že nárok žalobkyně vůči žalované by bylo možno posoudit z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. § 2991 o. z. jako plnění bez právního důvodu. S ohledem na tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované plnění ve výši 430 000 Kč a zároveň již žalovaná poskytla plnění ve výši 440 925,40 Kč má soud za to, že žalovaná není již povinna žalobkyni cokoliv plnit a žaloba tak byla zamítnuta v celém rozsahu. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované objektivně žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.