106 C 357/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného adresa pro doručování adresa o výživné rozvedené manželky <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen hradit žalobkyni od 1. 8. 2022 výživné v částce 3 000 Kč měsíčně vždy k 1. dni v měsíci, se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou, jež byla soudu doručena dne 11. 10. 2022, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému stanovení výživného rozvedené manželky ve výši 3 000 Kč měsíčně s účinnosti od 1. 8. 2022. Žaloba byla odůvodněna tím, že manželství účastníků, které bylo uzavřeno dne 29. 9. 1990 bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 22. 7. 2022, č. j. [číslo jednací], rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 8. 2022. Z manželství se narodila jedna zletilá dcera, která již vede vlastní domácnost. Žalobkyně je rozvedená, v současné době bydlí sama v podnájmu, v bytě o velikosti 0+1, kde řádně hradí náklady spojené s bydlením, ve výši 7 100 Kč měsíčně, je nezaměstnaná, v evidenci Úřadu práce, bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a v současné době nemá žádné příjmy. Podala si žádost o dávky pomoci v hmotné nouzi, nežije a nehospodaří s žádným mužem. Pokud jde o osobní a výdělkové, majetkové poměry žalovaného, pak tento je zaměstnán jako strojník, povrchový pracovník, výše jeho výdělku se pohybuje okolo 20 000 Kč měsíčně. Současné majetkové a výdělkové poměry obou účastníků jsou výrazně odlišné, žalobkyně nemá žádný příjem, hledá si zaměstnání, je evidovaná jako uchazečka o zaměstnání, manžel je zajištěn pravidelným příjmem. Z toho důvodu se žalobkyně domáhá stanovením výživného ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním doručeným soudu dne 22. 11. 2022, ve kterém uvedl, že navrhuje, zamítnou žalobu v plném rozsahu, a dále uvedl, že nájemné ve výši 7 100 Kč za pronajatý byt, ve kterém bydlel s bývalou manželkou, až do listopadu roku 2022 zaplatil on. Od 1. 12. 2022 podnájemní smlouva měla být napsána na bývalou manželku a měla si náklady hradit sama. Žalobkyně je vedena na Úřadu práce, ovšem žalovaný nezastává názor, že by si zaměstnání hledala aktivně, když doposud tvrdošíjně, trvá na tom, že práci chce pouze jen na území města Orlová a nebude nikam dojíždět, a zároveň nechce pracovat na směny. Poslední 3 roky je vedena na Úřadu práce a od jejího posledního zaměstnání spoléhala na to, že má manžela, který ji bude živit. Žalovaný je zaměstnán jako strojník, povrchový pracovník s průměrným výdělkem kolem 20 000 Kč. Veškeré finanční prostředky, které však má, budou spravovány insolvenčním správcem, když na sebe podal insolvenční návrh, ve kterém jsou zahrnuty dluhy, vzniklé za trvání manželství. Od 1. 12. 2022 žalovaný přispívá na nájem a domácnost přítelkyni částkou ve výši 3 000 Kč. Je pravdou, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem, jenž nabyl právní moci 23. 8. 2022. K rozvodu manželství však nemuselo dojít, kdyby bývalá manželka neopustila společnou domácnost a na dobu jednoho roku se neodstěhovala za přítelem. Po jejich rozchodu se následně vrátila zpět. V letošním roce si opětovně našla známost. K jednání, jež se ve věci konalo dne 10. 1. 2023, se žalobkyně nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, svou neúčast neomluvila. Žalovaný u jednání navrhl zamítnout žalobu, doplnil své vyjádření tak, že nesouhlasí s tím, aby žalobkyni platil výživné v jakékoliv výši. Žalovaný na sebe vzal veškeré společné dluhy, které účastníci měli v manželství. Podal návrh na insolvenci, bylo mu vyhověno. Těchto dluhů je kolem částky 1 mil. Kč., žalovaný má srážky ze mzdy, ze které jsou tyto dluhy hrazeny. Žalovaný je zaměstnán jako zámečník na dole [anonymizováno] jeho průměrný měsíční příjem je 27 000 Kč, ze mzdy jsou mu prováděny srážky, takže je mu vypláceno kolem 17 – 18 tisíc Kč měsíčně čistého. Od července 2022 účastníci spolu nebydlí, když žalovaný se odstěhoval a bydlí s přítelkyní. Na bydlení přispívá částkou 5 000 Kč, dále si hradí jízdné do zaměstnání MHD 1 000 Kč měsíčně. Dále má výdaje na oblečení cca 500 Kč měsíčně, výdaje na hygienu, ošacení a stravu, dále platí mobil 300 Kč měsíčně. Splácí dluhy, které vznikly za trvání manželství, splátky jsou ve výši kolem 4 000 Kč až 4 500 Kč měsíčně. Žalobkyně je vedena na Úřadu práce. V době, kdy účastníci ještě byli manželé, pracovala jako uklízečka na Dole [část obce], následně nastoupila na mateřskou, po mateřské se vrátila do zaměstnání. Poslední tři roky není zaměstnaná, žalovanému nebylo známo, zda má nějaké [anonymizováno] omezení. Žalovanému je známo, že nyní žalobkyně nemá žádný příjem. V období od července do listopadu 2022, uhradil žalovaný nájem v bytě, kde žalobkyně bydlela. Od prosince roku 2022 je odhlášený a žalobkyně si musí vše hradit sama. Žalobkyně si vyřizuje sociální dávky. Výživné žalovaný nechce hradit z důvodu, že splácí společné dluhy obou účastníků. Soud provedl ve věci dokazování a vzal za prokázáno ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], že dne 10. 5. 2022 byl manželem podán návrh na rozvod manželství a rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 22. 7. 2022, č. j. [číslo jednací], bylo manželství manželů [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] rozvedeno. Dle odůvodnění rozsudku příčiny rozvratu manželství jsou na straně manželky, která za trvání manželství opakovaně porušila manželskou věrnost, a také na straně obou účastníků, kteří nedokázali překonat finanční problémy. Z výpisu plateb SIPA za období měsíců duben 2022 – říjen 2022, vzal soud za prokázáno, že byla hrazena elektřina ve výši 860 Kč, dále poplatky za rozhlas a televizi. V červenci 2022 není součástí SIPA platba za elektřinu. V měsíci září 2022 je součástí SIPA platba za elektřinu ve výši 509 Kč. Z výpisu z účtu vedeného na jméno [jméno] [celé jméno žalobkyně] za období od 1. 7. 2022 do 31. 7. 2022 vzal soud za prokázáno, že z účtu byly hrazena částka 6 044 Kč, za období od 1. 8. 2022 do 31. 8. 2022 byla z účtu hrazena částka 6 044 Kč, za období od 1. 9. 2022 do 30. 9. 2022 byla z účtu hrazena částka 6 044 Kč. Z vyrozumění účastníka správního řízení ze dne 6. 10. 2022 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně je Úřadem práce [obec] vyzývána, k vyjádření k podkladům pro rozhodnutí ve věci žádosti o přiznání dávky příspěvek na živobytí. Potvrzení o provedení transakce u ČSOB, vzal soud za prokázáno, že žalovaný na účet označený [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] za období od měsíců září – listopad 2022, odesílal částku 6 044 Kč, představující platbu za bydlení. Z potvrzení o výdělku žalovaného, vzal soud za prokázáno, že průměrný čistý výdělek za období měsíců září – prosinec 2022 činil 33 054 Kč. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 10. 2022, č. j. [insolvenční spisová značka], vzal soud za prokázáno, že byl zjištěn úpadek dlužníka [celé jméno žalovaného], bytem [adresa žalobkyně a žalovaného]. Soud povolil řešení úpadku oddlužením, kdy insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. [jméno] [příjmení] a insolvenční soud vyzývá věřitele, aby přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení do 2 měsíců od dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku. Z účastnického výslechu žalovaného vzal soud za prokázáno, že účastníci jsou pravomocně rozvedeni od srpna roku 2022. Od července roku 2022 spolu nebydlí, když žalovaný se odstěhoval a bydlí s přítelkyní. Žalovaný je zaměstnán jako zámečník, dosahuje průměrného příjmu 27 000 Kč, z tohoto příjmu jsou mu prováděny srážky, které slouží na pokrytí dluhů, které vznikly účastníkům za trvání manželství. Žalovaný si požádal o insolvenci, která mu byla povolena. Žalovaný přispívá přítelkyni na bydlení částkou 5 000 Kč, dále si hradí jízdné do zaměstnání 1 000 Kč měsíčně, telefon 300 Kč, dále má výdaje na oblečení asi 1 500 Kč měsíčně, rovněž hradí výdaje na hygienu a stravu. Žalovaný hradil nájemné v bytě, kde bydlela manželka ve výši 6 044 Kč, od prosince je z tohoto bydlení odhlášen. Za listopad roku 2022 manželka uhradila na nájmu půlku, když dostala sociální dávky. V prosinci roku 2022 žalovaný uhradil půlku na nájem a manželka uhradila také půlku. Manželka je vedena na Úřadu práce, zaměstnání nemá, vyřizuje si sociální dávky. Na základě provedeného dokazovaní, činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 22. 7. 2022, č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne 23. 8. 2022. Účastníci spolu od července roku 2022 nebydlí, když žalovaný se odstěhoval, bydlí s přítelkyní, které přispívá na bydlení částkou 5 000 Kč. Žalovaný je zaměstnán jako zámečník s příjmem kolem 27 000 Kč, z tohoto příjmu jsou mu prováděny srážky. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 10. 2022, č. j. [insolvenční spisová značka], soud zjistil úpadek dlužníka [celé jméno žalovaného], dále soud povolil řešení úpadku oddlužením. Rozhodnutím soudu byli věřitelé vyzváni do dvou měsíců k přihlášení pohledávek. Žalovaný hradí dluhy, které vznikly za trvání manželství, dále si hradí měsíčně jízdné do zaměstnání ve výši 1 000 Kč, náklady na oblečení 1 500 Kč, telefon 300 Kč, náklady na hygienu, stravu. Žalovaný přispíval na bydlení žalobkyni. Žalobkyně je nezaměstnaná v evidenci uchazečů o zaměstnání. Požádala si o sociální dávky. Podle ust. § 760 odst. 1, o. z., není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Podle ust. § 760 odst. 2, při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda, a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy [anonymizováno] činu, nebo za e) je dán jiný obdobně závažný důvod. Podle ust. § 760 odst. 2, o. z. nedojde-li k dohodě rozvedených manželů o výživném, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud. Podle ust. § 922 odst. 1 o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; V daném případě se žalobkyně vůči žalovanému domáhá stanovením výživného rozvedené manželky. Soud žalobu vyhodnotil jako nedůvodnou. Žalobkyně požadovala stanovení výživného od 1. 8. 2022. Ve smyslu ust. § 902 odst. 1, o. z., výživné lze přiznat pouze ode dne zahájení soudního řízení. V daném případě bylo soudní řízení zahájeno podáním žaloby dne 11. 10. 2022. Nárok na výživné za období od 1. 8. 2022, ke dni zahájení řízení, tedy do 10. 10. 2022, je nedůvodný. Současně je nárok na stanovení výživného nedůvodný za období od 1. 8. 2022 do 23. 8. 2022 i z toho důvodu, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno teprve až dne 23. 8. 2022 a teprve až ode dne následujícího po právní moci rozvodu by žalobkyni eventuálně vznikl nárok na přiznání výživného rozvedené manželky. Ve smyslu ust. § 760 odst. 1, o. z., lze výživné rozvedeného manžela přiznat pouze za situace, pokud rozvedený manžel není schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním. Žalobkyně v řízení netvrdila žádné skutečnosti o tom, že by její neschopnost živit se měla původ z dob manželství popřípadě v souvislosti s ním. Žalobkyně v žalobě uváděla pouze, že je nezaměstnaná a je v tíživé finanční situaci. Žalovaný v řízení potvrdil, že žalobkyně byla zaměstnána, následně nastoupila na mateřskou dovolenou, posléze byla opětovně zaměstnána, ovšem poslední 3 roky byla evidována v evidenci uchazečů o zaměstnání. Důvod proč žalobkyně není schopna se sama živit, nemá tedy žádný původ ani souvislost s manželstvím. Žalobkyně je evidována jako uchazečka o zaměstnání, požádala si o sociální dávky, které jsou ji vyřizovány, ovšem ani tato situace neznamená, že by vůči ní žalovaný měl vyživovací povinnost. Žalobkyně v tomto řízení netvrdila žádný důvod, ani překážku proč si zaměstnání neopatřila. Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, ze strany soudu, ji tak nemohlo být dáno poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., o potřebě doplnit žalobní tvrzení a doložit důkazy ohledně neschopnosti sama se živit, i ohledně výše příjmu a výdajů. Poučovací povinnost soudu se váže pouze na jednání. Současně žalovaný navrhl zamítnout žalobu z toho důvodu, že převzal ke splnění veškeré závazky, které účastníkům vznikly za dobu trvání manželství. Lze konstatovat, že tato skutečnost při prokázané existenci společných dluhů vzniklých za trvání manželství je pro zamítnutí žaloby podstatná, neboť na úhradě dluhů se mají podílet oba manželé. Dále soud poukazuje na odůvodnění rozvodového rozsudku, ze kterého vyplývá, že příčiny rozvratu manželství jsou spatřovány i v porušení v manželské věrnosti ze strany manželky, což je rovněž důvod vedoucí k zamítnutí žaloby. Soud z těchto všech důvodů žalobu v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému, objektivně žádné náklady nevznikly a tento se jich výslovně vzdal.