106 C 428/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 16 500 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 9 100 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 7 400 Kč</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 663,21 Kč,</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 893,49 Kč,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do 14. 5. 2020,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 900 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 225 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž byl soudu doručen dne 23. 7. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 16 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovanou došlo dne 15. 7. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 8. 2016. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 6. 8. 2015. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila 900 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovanou posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, kdy žalovaná byla dotazována na rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalované, které uvedla v kartě zákazníka, a dospěl k závěru o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni 6. 12. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 16 500 Kč a sestávala z dlužné jistiny 10 000 Kč, dlužného úroku 706,91 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 2 000 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 793 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: - dlužné částky půjčky ve výši 10 000 Kč, - dlužné částky poplatku ve výši 6 500 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 663,21 Kč - kapitalizovaných úroků ve výši 7 893,49 Kč - úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši ve výši 8,05 % z dlužné jistiny 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 16. 2. 2021, se nedostavil žádný z účastníků, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). V daném případě vzal soud za prokázáno, a to ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 15. 7. 2015, že uvedeného dne žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná si zároveň zvolila hotovostní inkaso splátek, což stvrdila svým podpisem na smlouvě. Zároveň se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 7 400 Kč, představující součet úroku ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Celková dlužná částka představující půjčku a poplatek činí 17 400 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní režim splátek a zavázala se zaplatit celou dlužnou částku v 58 týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kdy dle čl. 1 výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy a činí 23,72 %. Z karty zákazníka žalované ze dne 15. 7. 2015 vzal soud za prokázáno, že žalovaná sdělila osobní údaje, datum narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec] [obec], adresu výběru [ulice a číslo], [obec] [obec], její totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaná sdělila, že je v domácnosti na mateřské dovolené, její příjem představuje 4 300 Kč mateřská, příjem přítele 16 000 Kč, celkový příjem 20 300 Kč. Výdaje domácnosti jsou nájem 5 300 Kč, výdaje domácnosti 9 000 Kč, splátky/půjčky/alimenty 2 000 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, celkové výdaje 16 500 Kč. Použitelný příjem 3 800 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a výpis z účtu, nájemní smlouva a SIPO. Žalovaná stvrdila správnost údajů svým podpisem. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 6. 12. 2019 vzal soud za prokázáno, že smluvní strany uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovanou ze smlouvy [číslo] ve výši 16 500 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 16 500 Kč s výzvou k plnění. Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesíláno žalobkyní dne 7. 1. 2020. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 5. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k plnění pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] ve lhůtě do 14. 5. 2020. Z poštovního podacího lístku vzal soud za prokázáno, že korespondence byla žalované odesílána dne 10. 5. 2020. Po provedeném dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 15. 7. 2015 smlouvu o půjčce [číslo] dle které byly žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty v hotovosti peněžité prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zároveň zavázala zaplatit spolu s poskytnutou půjčkou částku 7 400 Kč, jenž představuje úrok ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 %, odměnu za administrativní zpracování půjčky 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 6. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] v celkové výši 16 500 Kč postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2020 odesílanou dne 10. 5. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] ve lhůtě do 14. 5. 2020. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 7 400 Kč, tj. celkem částku 17 400 Kč během 58 týdnů ve splátkách po 300 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. a současně je nutno na danou věc aplikovat i zák. [číslo] Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost věřitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitelským úvěrem se myslí v souladu s ust. § 1 zák. č. 145/2010 Sb. i zápůjčka. Tím není dotčeno subsidiární použití občanského zákoníku v otázkách, které zákon o spotřebitelském úvěru neupravuje, protože platí, že zákon o spotřebitelském úvěru je vůči občanskému zákoníku ve vztahu speciality a použití právních norem zde obsažených, má přednost před použitím právních norem obsažených v občanském zákoníku. Žalobkyně v řízení tvrdila, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně předložila soudu zákaznickou kartu, dle které žalovaná sdělila osobní údaje, datum narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec] [obec], adresu výběru [ulice a číslo], [obec] [obec], její totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaná sdělila, že je v domácnosti na mateřské dovolené, její příjem představuje 4 300 Kč mateřská, příjem přítele 16 000 Kč, celkový příjem 20 300 Kč. Výdaje domácnosti jsou nájem 5 300 Kč, výdaje domácnosti 9 000 Kč, splátky/půjčky/alimenty 2 000 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, celkové výdaje 16 500 Kč. Použitelný příjem 3 800 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a výpis z účtu, nájemní smlouva a SIPO. Žalovaná stvrdila správnost údajů svým podpisem. Soudu v řízení nebyly předloženy doklady, které měly být dle zákaznické karty ověřeny. Skutečnosti, které žalobkyně tvrdila ohledně ověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, nebyly řádným způsobem ověřeny. Nebyla ověřena příjmová ani výdajová stránka u žalované tak, aby bylo možno říci, že u žalované byla dána schopnost splácet úvěr. Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, nemohla být poučena podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání tvrzení ohledně schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Poučovací povinnost soudu se váže toliko na soudní jednání. Soud má proto za to, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. S odkazem na ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. hodnotí soud smlouvu [číslo] jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 580 odst. 1 o. z. č. 89/2012 Sb.). V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání o placení poplatků a příslušenství. Vzhledem k tomu, že soud hodnotí smluvní ujednání mezi účastníky jako neplatné, je možno žalobní požadavek žalobkyně posoudit jako plnění z titulu mimosmluvního ujednání jako bezdůvodné obohacení. Pokud právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 10 000 Kč dne 15. 7. 2015 a žalovaná ji v hotovosti převzala, pak v této výši se žalovaná vůči žalobkyni bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb. Ve smyslu ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by to byl platný závazek, má právo na to, co plnila. V případě peněžitého plnění je tak na soudu, aby toto plnění sám při absenci jakéhokoliv úkonu ze strany účastníků řízení zúčtoval. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalované byla poskytnuta částka 10 000 Kč, žalovaná zaplatila žalobkyni částku 900 Kč. Žalobkyně pak má nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 9 100 Kč. K zaplacení této částky byla žalovaná zavázána. Splatnost pohledávky nastala na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne 7. 5. 2020, ve které byla žalované poskytnuta lhůta k plnění nejpozději do 14. 5. 2020, přičemž výzva k plnění byla odesílána žalované dne 10. 5. 2020. Žalovaná byla zavázána k úhradě pohledávky a zároveň k příslušenství od 15. 5. 2020 ve smyslu ust. § 1968 a § 1970 o. z. Výše příslušenství byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tak, jak je to uvedeno ve výroku II., byla žaloba v tomto rozsahu zamítnuta s ohledem na právní názor soudu o neplatnosti smlouvy o zápůjčce pro rozpor se zákonem a posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšná žalovaná je povinna zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 225 Kč. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náklady právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb., § 14b bod 3 v sazbě jednoho úkonu po 300 Kč, celkem byly přiznány tři úkony, a to za přípravu, převzetí, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy po 300 Kč, 3 x režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH z těchto položek, mimo soudního poplatku. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 9 100 Kč a neúspěšná co do částky 7 400 Kč. Její neúspěch představuje 55 %, procesní neúspěch 45 %. Žalobkyni vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu 10 %, což představuje částku 225 Kč. Žalobkyně osvědčila soudu, že žalovanou ve lhůtě nejméně sedm dnů před podáním žaloby vyzvala k plnění, čímž jí vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Jiné náklady řízení přiznány nebyly, když se jich zástupce žalobkyně výslovně vzdal.