106 C 55/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 6 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 000 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 626,10 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 000 Kč od 19. 12. 2020 do 26. 11. 2021 zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 667 Kč, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizována dvě slova, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou, jenž byla doručena soudu dne 10. 12. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 30. 6. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí smlouvy smluvní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 5 137 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků 1 062 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 495 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 580 Kč (dále jen poplatek). Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 186 Kč, poslední splátka byla stanovena na 24. 8. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil závazky ze smlouvy. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil žalovaný ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném vrácení částku představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, a to dlužené jistiny ve výši 6 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 626,10 Kč a období od 25. 8. 2017 do 18. 12. 2020 ve výši 8,05 % a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaného postoupena žalobkyni s účinnosti ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ovšem bezvýsledně. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 30. 6. 2022, se nedostavila žalobkyně, svou neúčast omluvila, rovněž se nedostavil žalovaný, svou neúčast neomluvil. Soud jednal a rozhodl o věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.). V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně příjmení jméno x právnická osoba a žalovaným dne 30. 6. 2019 číslo že uvedeného dne účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byl žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit spolu se zápůjčkou poplatek v celkové výši 5 137 Kč sestávající z úroku 1 062 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 495 Kč, poplatku za hotovostní režim splátek 2 580 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit, činí 11 137 Kč. Zároveň si žalovaný zvolil hotovostní režim splátek, což stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku zaplatit v 60 týdenních splátkách po 186 Kč a poslední splátku ve výši 163 Kč. Zároveň žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti celou částku zápůjčky. Žalovaný smlouvu o zápůjčce osobně podepsal, datoval. Součástí smlouvy o zápůjčce jsou i smluvní podmínky. Ze zákaznické karty ze dne 30. 4. 2016 vzal soud za prokázáno, že žalovaný zde uvedl své osobní údaje – jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, číslo OP, adresu trvalého pobytu ulice a číslo, obec část obce. Dále uvedl, že je zaměstnán u zaměstnavatele anonymizována dvě slova obec s měsíčním příjmem 14 000 Kč. Dále uvedl výdaje – nájem 2 500 Kč, telefon 200 Kč, externí splátky 2 005 Kč, externí splátky zápůjček dle registrů 300 Kč, výdaje na domácnost 3 500 Kč. Celkové výdaje 8 505 Kč. Předložil k ověření dokumenty pracovní smlouvu od září 2015, výplatní pásky za duben, květen 2016, SIP – březen, duben, květen 2016, nájemní smlouvu. Údaje uvedené v zákaznické kartě stvrdil svým podpisem. Z tabulky umoření vzal soud za prokázáno, že na zápůjčku číslo bylo celkem čerpáno 6 000 Kč a ze strany žalovaného nebylo uhrazeno ničeho. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne 18. 12. 2020 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce nebo o zápůjčce specifikované v příloze číslo smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek vzal soud za prokázáno, že byla postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalovanému, že postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce číslo včetně příslušenství na žalobkyni. Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že žalobkyně odesílala žalovanému dne 25. 1. 2021 korespondenci. Z předžalobní výzvy právního předchůdce žalobkyně ze dne 11. 11. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy číslo nejpozději ve lhůtě do 26. 11. 2021. Z podacího lístku ze dne 12. 11. 2021 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní předchůdce žalobkyně odesílal žalovanému korespondenci. Na základě provedené dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 30. 6. 2016 uzavřeli žalovaný a právní předchůdce žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 6 000 Kč v hotovosti, přičemž žalovaný si uvedenou částku osobně převzal. Žalovaný se zavázal zaplatit zápůjčku a za poskytnutou zápůjčku poplatek v celkové výši 5 137 Kč sestávající z úroku ve výši 1 062 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 495 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 2 580 Kč (když žalovaný si zároveň zvolil hotovostní režim splátek, což stvrdil svým podpisem na smlouvě). Celkem se žalovaný zavázal zaplatit jistinu zápůjčky a poplatek ve výši 8 557 Kč v 60 týdenních splátkách po 186 Kč a poslední splátku ve výši 163 Kč Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky. Žalovaný smlouvu podepsala. Celkem žalovaný na smlouvu neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 18. 12. 2020 byla postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 11. 11. 2021 právní předchůdce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění neuhrazené pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo nejpozději ve lhůtě do 26. 1. 2021. Žalobkyně v řízení uváděla, že požaduje po žalovaném vrácení částky přestavující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného. Nicméně z žalobních tvrzeních má soud za to, že mezi právním předchůdcem žalobně a žalovaným byla uzavřena dne 30. 6. 2016 ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o zápůjčce. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 1 zák. č. 145/2010 Sb. spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdoba finanční služby poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. ve znění do 1. 12. 2016 (o spotřebitelském úvěru) věřitel před uzavřením smlouvy, ve kterém sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Smlouvu o zápůjčce hodnotil soud jako neplatnou z důvodu, že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí, když toto z provedeného dokazování nebylo prokázáno. S odkazem na ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. je tedy smlouva o zápůjčce ze dne 30. 6. 2016 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Za situace, kdy smluvní ujednání hodnotí soud jako neplatné a dle tvrzení žalobkyně bylo žalovanému poskytnuto plnění ve výši 6 000 Kč, je možno posoudit nárok žalobkyně vůči žalovanému z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. § 2991 o. z. jako plnění bez právního důvodu. S ohledem na tvrzení žalobkyně, že žalovanému bylo žalobkyní poskytnuto plnění ve výši 6 000 Kč a zároveň žalovaný neuhradil právnímu předchůdky na poskytnuté plnění ničeho, je na místě přiznat žalobkyni částku 6 000 Kč – výrok I. rozsudku. Aktivní legitimace žalobkyně je dána dle ust. § 1879 a násl. o. z. Zároveň bylo žalobkyni přiznáno příslušenství. Splatnost pohledávky soud odvíjí od předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně, ve které byla uvedena lhůta k plnění do 26. 11. 2021. Od 27. 11. 2021 je pak žalovaný v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství. Soud je vázán žalobním požadavkem žalobkyně ohledně výše zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tak, jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na právní názor soudu ohledně neplatnosti smlouvy o zápůjčce pro neunesení břemene důkazního ohledně tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1, 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 3 667 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb., § 14 odst. 1 bod 1 v sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč, celkem byly přiznány tři úkony, a to za přípravu, převzetí, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, úkon právní služby dle § 7 bod 4 ve výši 1 500 Kč za účast u jednání, 1x režijní paušál za 300 a 21 % DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Žalobkyně osvědčila soudu, že žalovaného ve lhůtě nejméně sedm dnů před podáním žaloby vyzvala k plnění, čímž jí vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ve smyslu ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., když bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.