106 C 95/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 14 134 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 608 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 7 608 Kč od 13. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 526 Kč spolu s : -) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 481,23 Kč, -) kapitalizovaným úrokem ve výši 5 376,74 Kč, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 8 361,85 Kč od 25. 6. 2019 do 12. 2. 2021, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 7 753,85 Kč od 13. 2. 2021 do zaplacení, -) úrok 21,9 % ročně z částky 8 361,85 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 180 Kč, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou, jenž byla doručena soudu dne 30. 9. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 14 134 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 21. 9. 2015 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí smlouvy smluvní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 6 526 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků 938 Kč s úrokovou sazbou 21,9 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 088 Kč (dále jen poplatek). Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 346 Kč, poslední splátka byla stanovena na 1. 8. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil závazky ze smlouvy, poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena 29. 10. 2015. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky, která na dlužné jistině činila 8 361,85 Kč a na dlužném poplatku 5 772,15 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 24. 6. 2019 byla pohledávka za žalovaného postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem. Ke dni postoupení pohledávky 24. 6. 2019 činí výše pohledávky 14 134 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 14 134 Kč, z toho 8 361,85 Kč na dlužné jistině a 5 772,15 Kč na dlužném poplatku, dále kapitalizovaný úrok ve výši 5 376,74 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 481,23 Kč, úrok ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny 8 361,85 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % z dlužné jistiny 8 361,85 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu ust. § 9 zákona č. 145/2020 Sb. když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány v zákaznické kartě žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalovaného uvedených v zákaznické kartě žalovaného. Žalovaný celkem uhradil na smlouvu číslo částku 1 392 Kč. Žalovaný po postoupení pohledávky neuhradil na dluh ničeho. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ovšem bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 10. 5. 2022, se nedostavila žalobkyně, svou neúčast omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil. V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně příjmení jméno x právnická osoba a žalovaným dne 21. 9. 2015 číslo že uvedeného dne účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit spolu se zápůjčkou poplatek v celkové výši 6 526 Kč sestávající z úroku 938 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 500 Kč, poplatku za hotovostní režim splátek 4 088 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit, činí 15 526 Kč. Zároveň si žalovaný zvolil hotovostní režim splátek, což stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku zaplatit v 45 týdenních splátkách po 346 Kč a poslední splátku ve výši 302 Kč. Zároveň žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti celou částku zápůjčky. Žalovaný smlouvu o zápůjčce osobně podepsal, datoval. Součástí smlouvy o zápůjčce jsou i smluvní podmínky. Ze zákaznické karty ze dne 21. 9. 2015 vzal soud za prokázáno, že žalovaný v zákaznické kartě uvedl své osobní údaje – jméno, příjmení, rodné číslo, dále uvedl adresu trvalého pobytu ulice a číslo, obec a adresu místa výběru ulice a číslo, obec. Dále uvedl, že je svobodný, zaměstnán jako lešenář u zaměstnavatele jméno příjmení. Dále uvedl příjem 16 000 Kč a výdaje – nájem 7 000 Kč, telefon 300 Kč a výdaje na domácnost 3 000 Kč. Celkové výdaje 7 300 Kč, použitelný příjem 8 700 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to OP, pracovní smlouva, výplatní pásky za červen, července a srpen 2015, SIPO za červenec, srpen, září 2015 a nájemní smlouva ze dne 1. 3. 2015. Údaje uvedené v zákaznické kartě žalovaný stvrdil svým podpisem. Z tabulky umoření vzal soud za prokázáno, že na zápůjčku číslo bylo celkem čerpáno 9 000 Kč a ze strany žalovaného celkem uhrazeno 1 392 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne 24. 6. 2019 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce nebo o zápůjčce specifikované v příloze číslo smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek vzal soud za prokázáno, že byla postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalovanému, že postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce číslo včetně příslušenství na žalobkyni. Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že žalobkyně odesílala žalovanému dne 17. 7. 2019 korespondenci. Z předžalobní výzvy právního předchůdce žalobkyně ze dne 28. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy číslo nejpozději ve lhůtě do 12. 2. 2021. Z podacího lístku ze dne 29. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní předchůdce žalobkyně odesílal žalovanému korespondenci. Na základě provedené dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 21. 9. 2015 uzavřeli žalovaný a právní předchůdce žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 9 000 Kč v hotovosti, přičemž žalovaný si uvedenou částku osobně převzal. Žalovaný se zavázal zaplatit zápůjčku a za poskytnutou zápůjčku poplatek v celkové výši 6 526 Kč sestávající z úroku ve výši 938 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 4 088 Kč (když žalovaný si zároveň zvolil hotovostní režim splátek, což stvrdil svým podpisem na smlouvě). Celkem se žalovaný zavázal zaplatit jistinu zápůjčky a poplatek ve výši 15 526 Kč ve 45 týdenních splátkách po 346 Kč a poslední splátku ve výši 302 Kč Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky. Žalovaný smlouvu podepsal. Celkem žalovaný na smlouvu uhradil 1 392 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 24. 6. 2019 byla postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 28. 1. 2021 právní předchůdce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění neuhrazené pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo nejpozději ve lhůtě do 12. 2. 2021. Mezi právním předchůdcem žalobně a žalovaným byla uzavřena dne 21. 9. 2015 ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o zápůjčce. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 1 zák. č. 145/2010 Sb. spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdoba finanční služby poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. ve znění do 1. 12. 2016 (o spotřebitelském úvěru) věřitel před uzavřením smlouvy, ve kterém sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce číslo právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Bylo vycházeno z informací od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného, současně byly tyto informace ověřovány oproti dokladům od žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalovaného uvedených v zákaznické kartě žalovaného. Ze strany žalobkyně byla soudu doložena zákaznická karta, dle které žalovaný uvedl své osobní údaje – jméno, příjmení, rodné číslo, dále uvedl adresu trvalého pobytu ulice a číslo, obec a adresu místa výběru ulice a číslo, obec. Dále uvedl, že je svobodný, zaměstnán jako lešenář u zaměstnavatele jméno příjmení. Dále uvedl příjem 16 000 Kč a výdaje – nájem 7 000 Kč, telefon 300 Kč a výdaje na domácnost 3 000 Kč. Celkové výdaje 7 300 Kč, použitelný příjem 8 700 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to OP, pracovní smlouva, výplatní pásky za červen, července a srpen 2015, SIPO za červenec, srpen, září 2015 a nájemní smlouva ze dne 1. 3. 2015. Údaje uvedené v zákaznické kartě žalovaný stvrdil svým podpisem. Soudu ovšem nebyly doloženy doklady, které měly být dle zákaznické karty ověřeny. Nebyly žádným způsobem prověřeny výdaje žalovaného. Soud má za to, že při zkoumání úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací uvedených v zákaznické kartě, které nejsou žádným způsobem podloženy (alespoň soudu nebyly v tomto směru žádné důkazy doloženy), ale ze strany žalobkyně bylo nutné, aby doložila takové informace, které by umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy a výdaje žalovaného tak, aby bylo možno objektivně posoudit celou majetkovou situaci žalovaného a bylo možno říci, že je zde schopnost splácet úvěr, jenž byl poskytnut ve výši jistiny 9 000 Kč a poplatků 6 526 Kč a měl být splácen splátkou ve výši 346 Kč týdně. Bylo na žalobkyni, aby soudu doložila veškeré relevantní důkazy osvědčující tvrzení žalobkyně ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti před poskytnutím zápůjčky. Právní předchůdce žalobkyně tedy nezkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí. S odkazem na ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. hodnotí soud smlouvu o zápůjčce ze dne 21. 9. 2015 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.) Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Při výkladu ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytoval je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Za situace, kdy smluvní ujednání hodnotí soud jako neplatné a dle tvrzení žalobkyně bylo žalovanému poskytnuto plnění ve výši 9 000 Kč, má soud za to, že nárok žalobkyně vůči žalovanému je možno posoudit z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. § 2991 o. z. jako plnění bez právního důvodu. S ohledem na tvrzení žalobkyně, že žalovanému bylo žalobkyní poskytnuto plnění ve výši 9 000 Kč, zároveň žalovaný již poskytl plnění ve výši 1 392 Kč, je na místě přiznat žalobkyni plnění v rozdílu těchto částek, tedy částku 7 608 Kč (9 000 Kč – 1 392 Kč) – výrok I. rozsudku. Aktivní legitimace žalobkyně je dána dle ust. § 1879 a násl. o. z. Zároveň bylo žalobkyni přiznáno příslušenství. Splatnost pohledávky soud odvíjí od předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 28. 1. 2021, ve které byla uvedena lhůta k plnění do 12. 2. 2021. Od 12. 3. 2021 je pak žalovaný v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství. Soud je vázán žalobním požadavkem žalobkyně ohledně výše zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tak, jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na právní názor soudu ohledně neplatnosti smlouvy o zápůjčce pro neunesení břemene důkazního ohledně tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1, 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 180 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náklady právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb., § 14b odst. 1 bod 2 v sazbě jednoho úkonu ve výši 300 Kč, celkem byly přiznány tři úkony, a to za přípravu, převzetí, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, a 21 % DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Žalobkyně osvědčila soudu, že žalovaného ve lhůtě nejméně sedm dnů před podáním žaloby vyzvala k plnění, čímž jí vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla v tomto řízení úspěšná pouze co do částky 7 608 Kč a neúspěšná co do částky 6 526 Kč, představuje její úspěch ve věci 54 %, procesní neúspěch ve věci 46 %. Z tohoto důvodu vzniklo žalobkyni právo na přiznání nákladů řízení v rozsahu 8 %, což představuje částku 180 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.