107 C 102/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 27 026 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 9. 2. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části zaplacení částky 21 026 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 270,88 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 649,80 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 557,92 Kč od 2. 9. 2024 do 8. 2. 2025, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 557,92 Kč od 9. 2. 2025 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 9. 2. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 11 108,65 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 265 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 10. 3. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 27 026 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela s žalovanou dne 7. 3. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované při uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 26 026 Kč v pravidelných 14měsíčních splátkách ve výši 1 859 Kč. Žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit jistinu s příslušenstvím řádně a včas. Splatnost úvěru (poslední splátky) nastala dne 7. 5. 2024. Žalovaná uhradila na smlouvu o úvěru (od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky) pouze 6 000 Kč. Z původní věřitelky byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena nejpozději výzvou z 24. 1. 2025. Právní zástupce žalobkyně dne 24. 1. 2025 odeslal žalované předžalobní výzvu. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky do rozhodnutí soudu nezaplatila na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ničeho dalšího.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 7. 3. 2023 smlouvu o úvěru, na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s poplatky a úroky ve výši 12 026 Kč, tj. celkem 26 026 Kč v 14měsíčních splátkách po 1 859 Kč.

4. Z žádosti o úvěr ze dne 7. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaná uvedla čistý příjem ve výši 19 151 Kč (tento měl být právní předchůdkyní žalobkyně ověřen výpisem z bankovního účtu) s tím, že sestával z rodičovského příspěvku/výživného 10 000 Kč a dalších státních příspěvků ve výši 9 151 Kč, dále v žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, má 3 nebo více vyživovacích povinností k dětem do 26 let a má bankovní účet. Výdaje na bydlení a energie žalovaná uvedla ve výši 1 500 Kč a na jídlo dopravu a osobní náklady 14 940 Kč a splátky stávajících půjček 500 Kč (uvedla stávající půjčku u společnosti Provident, která byla ve výši 20 000 Kč a zbývá uhradit 4 500 Kč). Žalovaná žádala o úvěr ve výši 20 000 Kč.

5. Z Printscreenů obrazovky zobrazujících výpisy z účtu č. , č. účtu, za období listopadu 2021 soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byly připsány platby příspěvků na bydlení ve výši 4 564, přídavků na děti 1 400 Kč a dále příspěvek ve výši 4 154 Kč a výživné ve výši 2 500 Kč.

6. Z Printscreenů obrazovky zobrazujících výpisy z účtu č. , č. účtu, za období prosince 2021 soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byly připsány platby alimentů ve výši 2 500 Kč a státní příspěvky z úřadu práce, poznámky a částky jsou však ze snímků obrazovky nečitelné.

7. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 22. 2. 2022 soud zjistil, že žalované byl přiznán rodičovský příspěvek na dítě , jméno FO, dle žádosti, který bude čerpán po 10 000 Kč měsíčně.

8. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 4. 3. 2019 č. j. , spisová značka, soud zjistil, že otci bylo stanoveno přispívat na výživu nezletilého , Anonymizováno, částkou 2 000 Kč měsíčně k rukám matky , Jméno žalované, .

9. Z transakční historie ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že v období od 8. 3. 2023 do 30. 5. 2023 uhradila žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně celkem 6 000 Kč.

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024, včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 10. 2024, oznámení o postoupení pohledávky z 11. 11. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši 20 026 Kč se všemi právy a povinnosti na žalobkyni.

11. Z potvrzení o expedici obyčejných zásilek ze dne 14. 11. 2024 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . předala k poštovní přepravě 484 ks obyčejných zásilek s datem odeslání 11. 11. 2024, tyto nebyly blíže specifikovány.

12. Z výzvy k plnění ze dne 24. 1. 2025 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dne 24. 1. 2025 oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, a výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 29 991,28 Kč z titulu shora uzavřené smlouvy o úvěru nejpozději do 8. 2. 2025.

13. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout a v den uzavření smlouvy dne 7. 3. 2023 žalované částku 14 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 26 026 Kč v 14měsíčních splátkách po 1 859 Kč. Původní věřitelka tyto prostředky poskytla. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a toto bylo žalované oznámeno nejpozději předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 24. 1. 2025.

14. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024 vč. seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovanou ve výši 20 026 Kč postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a svou povinnost splnila. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatky v 14měsíčních splátkách po 1 859 Kč, v celkové částce 26 026 Kč. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaná uhradila na smlouvu č. , hodnota, částku 6 000 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr něčeho uhradila, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že nahlédla do veřejných registrů a dotazovala se žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a toto si měla ověřit z výplatních pásek, pracovní smlouvy. K tomuto tvrzení doložila vyplněnou žádost o úvěr, výpis z běžného účtu za měsíce listopad a prosinec 2021 (přičemž k prosinci je nečitelný), oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, rozsudek ve věci přiznání výživného. Neprokázala, že žalovanou prověřovala ve veřejně dostupných databázích. Vyplněná žádost se shora uvedenými dokumenty, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Žalobkyně neověřila výdaje za bydlení a další pravidelné výdaje žalované a zjištěné údaje řádně nevyhodnotila, když žalovaná již v době žádosti (přestože žádala o úvěr 20 000 Kč a byl jí poskytnut úvěr jen ve výši 12 000 Kč) měla disponibilní zůstatek, který sice pokryl splátku, ale žádné další prostředky žalované nezbývaly (nebyla úvěruschopná). Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 14 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila 6 000 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradila ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 8 000 Kč (14 000 Kč – 6 000 Kč = 8 000 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 8 000 Kč, a to ode dne 9. 2. 2025 do zaplacení. Úrok byl žalobkyni přiznán až ode dne 9. 2. 2025 do zaplacení (když prokazatelně byla žalovaná vyzvána k zaplacení až předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně) ve výši 12 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z tohoto důvodu byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu 9. 2. 2025, kdy žalovaná nebyla v prodlení. Požadavek na zaplacení částky 21 026 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 649,80 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 557,92 Kč od 2. 9. 2024 do 8. 2. 2025, zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 9. 2. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 11 108,65 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, soud zamítl, neboť se jedná o nároky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě o úvěru. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalované byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalované vznikly náklady řízení.

16. Žalobkyně se návrhem domáhala vydání elektronického platebního rozkazu na zaplacení částky ve výši 27 026 Kč s příslušenstvím (pro zaplacení soudního poplatku základ činil 26 576,73 Kč) a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 064 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), tj. 1 329 Kč (5 %), ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 265 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).