107 C 103/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o 33 388 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 000 Kč od 9. 2. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části zaplacení částky 20 388 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 615,88 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 818,05 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 2. 9. 2024 do 8. 2. 2025, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 635,03 Kč od 9. 2. 2025 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 9. 2. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 327 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 10. 3. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 33 388 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela s žalovanou dne 6. 4. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované při uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 27 888 Kč v pravidelných 14měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit jistinu s příslušenstvím řádně a včas. Splatnost úvěru (poslední splátky) nastala dne 6. 6. 2024. Žalovaná uhradila na smlouvu o úvěru (od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky) pouze 2 000 Kč. Z původní věřitelky byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2024, přičemž změna v osobě věřitelky byla žalované písemně oznámena. Právní zástupce žalobkyně dne 24. 1. 2025 odeslal žalované předžalobní výzvu. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky do rozhodnutí soudu nezaplatila na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ničeho dalšího.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 6. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s poplatky a úroky ve výši 12 888 Kč, tj. celkem 27 888 Kč v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč.

4. Z žádosti o úvěr ze dne 6. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaná uvedla čistý příjem ve výši 28 204 Kč (tento měl být právní předchůdkyní žalobkyně ověřen výplatními páskami, pracovní smlouvou a oznámení Úřadu práce) s tím, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou od 16. 11. 2022, dále v žádosti uvedla, že je vdaná, bydlí v nájmu, má vyživovací povinnost ke 3 nebo více dětem do 26 let. Výdaje na bydlení a energie žalovaná uvedla ve výši 3 500 Kč a na jídlo dopravu a osobní náklady 15 000 Kč, srážky ze mzdy a výživné 200 Kč. Žalovaná žádala o úvěr ve výši 25 000 Kč.

5. Z pracovní smlouvy ze dne 3. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána od 16. 11. 2022 na pozici dělník pro čištění města (, adresa, ) na dobu neurčitou, mzda je stanovena ve mzdovém výměru.

6. Z výplatní pásky za období 12/2022 soud zjistil, že žalované bylo vyplaceno 16 201 Kč.

7. Z výplatní pásky za období 01/2023 soud zjistil, že žalované bylo vyplaceno 10 628 Kč.

8. Z výplatní pásky za období 02/2023 soud zjistil, že žalované bylo vyplaceno 9 846 Kč.

9. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 31. 1. 2023 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že byly zvýšeny přiznané přídavky na děti z částky 770 Kč na 970 Kč (u tří dětí) od 1. 1. 2023.

10. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 10. 11. 2022 č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že byl zvýšen přiznaný příspěvek na bydlení na částku 13 069 Kč od 1. 10. 2022.

11. Z podnájemní smlouvy ze dne 1. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaná bydlí v družstevním bytě na základě podnájmu a za měsíční nájemné a služby celkem hradí 18 395 Kč.

12. Z mimořádného výpisu zaúčtovaných transakcí k účtu č. , č. účtu, za období ledna 2023 soud zjistil, že na tento účet bylo připsáno výživné ve výši 1 300 Kč, příspěvek na bydlení + přídavky na děti v celkové výši 15 379 Kč, mzda 16 201 Kč, nemocenské pojištění 1 752 Kč, ošetřovné 1 168 Kč.

13. Z mimořádného výpisu zaúčtovaných transakcí k účtu č. , č. účtu, za období února 2023 soud zjistil, že na tento účet bylo připsáno výživné ve výši 1 300 Kč, přídavky na děti v celkové výši 2 910 Kč, příspěvek na bydlení ve výši 17 116 Kč.

14. Z mimořádného výpisu zaúčtovaných transakcí k účtu č. , č. účtu, za období března 2023 soud zjistil, že na tento účet bylo připsáno výživné ve výši 1 300 Kč, příspěvek na bydlení + přídavky na děti v celkové výši 20 026 Kč.

15. Z transakční historie ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že dne 7. 4. 2023 uhradila žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně 2 000 Kč.

16. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2024, včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 8. 10. 2024, oznámení o postoupení pohledávky z 14. 10. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši 25 888 Kč se všemi právy a povinnosti na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky z 14. 10. 2024 žalované bylo žalobkyní vyhotoveno 14. 10. 2024.

17. Z výzvy k plnění ze dne 24. 1. 2025 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dne 24. 1. 2025 oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, a výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 27 888 Kč z titulu shora uzavřené smlouvy o úvěru nejpozději do 8. 2. 2025.

18. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout a v den uzavření smlouvy dne 6. 4. 2023 žalované částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 27 888 Kč v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Původní věřitelka tyto prostředky poskytla. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a toto bylo žalované oznámeno nejpozději předžalobní výzvou z 24. 1. 2025.

19. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2024 vč. seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovanou ve výši 25 888 Kč postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno nejpozději výzvou z 24. 1. 2025. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a svou povinnost splnila. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatky v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč, v celkové částce 27 888 Kč. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaná uhradila na smlouvu č. , hodnota, částku 2 000 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr něčeho uhradila, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitelky na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitelky, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitelky nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitelky vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitelky spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že nahlédla do veřejných registrů a dotazovala se žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a toto si měla ověřit z výplatních pásek, pracovní smlouvy a oznámení úřadu práce o přiznání dávky. K tomuto tvrzení doložila vyplněnou žádost o úvěr, pracovní smlouvu, výplatní pásky za období prosince 2022, ledna 2023 a února 2023, pracovní smlouvu, oznámení o zvýšení přiznané dávky státní sociální podpory, mimořádné výpisy z účtu a podnájemní smlouvu. Neprokázala, že žalovanou prověřovala ve veřejně dostupných databázích. Vyplněná žádost se shora uvedenými dokumenty, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Žalobkyně dostatečně nezkoumala výdaje žalované (kromě výdajů vyplývajících z podnájemní smlouvy) a údaje které zjistila k příjmům a výdajům řádně nevyhodnotila. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 15 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitelka povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebitelce nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila 2 000 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradila ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 13 000 Kč (15 000 Kč – 13 000 Kč = 2 000 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 13 000 Kč, a to ode dne 9. 2. 2025 do zaplacení. Úrok byl žalobkyni přiznán až ode dne 9. 2. 2025 do zaplacení (když prokazatelně byla žalovaná vyzvána k zaplacení až výzvou z 24. 1. 2025) ve výši 12 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z tohoto důvodu byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu 9. 2. 2025, kdy žalovaná nebyla v prodlení. Požadavek na zaplacení částky 20 388 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 818,05 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 2. 9. 2024 do 8. 2. 2025, zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 9. 2. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 2. 9. 2024, soud zamítl, neboť se jedná o nároky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě o úvěru. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalované byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalované vznikly náklady řízení.

21. Žalobkyně se návrhem domáhala vydání elektronického platebního rozkazu na zaplacení částky ve výši 33 388 Kč s příslušenstvím a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 310 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), tj. 1 637 Kč (5 %), ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 327 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).