107 C 128/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o 32 896 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 508 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 508 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části zaplacení částky 20 388 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 612,59 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 812,88 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 23. 4. 2024 do 25. 9. 2024, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 127,03 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 12 508 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení a úrokem 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 4. 2. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 896 Kč (13 974,23 Kč zbývající jistina úvěru, 660,80 Kč úrok za sjednanou dobu poskytnutí, 6 325 Kč poplatek za poskytnutí, 1 928,83 Kč poplatek za administrativní činnost, 2 507,14 Kč poplatek za splátky v hotovosti a 7 500 Kč smluvní pokuta) s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 28. 11. 2022 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „původní věřitelka“) písemně smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou stvrdil vlastnoručním podpisem, na základě které žalovaný obdržel hotovost ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v smluvním úroku a poplatku za poskytnutí úvěru, celkově se tak žalovaný zavázal původní věřitelce uhradit částku ve výši 27 888 Kč do 28. 1. 2024 (ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč). Dále se žalovaný ve smlouvě zavázal, že v případě porušení povinností splácet řádně a včas zaplatí původní věřitelce navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny za každý den prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, poplatek za náklady spojené s vymáháním pohledávky (upomínky, telefonické výzvy, osobní návštěvy). Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit jistinu s příslušenstvím řádně a včas. Splatnost úvěru (poslední splátky) nastala dne 28. 1. 2024. Žalovaný uhradil na smlouvu o úvěru (od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky) pouze 2 492 Kč. Z původní věřitelky byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena. Právní zástupce žalobkyně odeslal předžalobní upomínku ze dne 10. 9. 2024 dne 11. 9. 2024. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky do rozhodnutí soudu nezaplatil na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ničeho dalšího.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 28. 11. 2022 smlouvu o úvěru, na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s poplatky a úroky ve výši 12 888 Kč, tj. celkem 27 888 Kč v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč.

4. Z žádosti o úvěr ze dne 28. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedl čistý příjem ve výši 15 052 Kč. Dále uvedl, že je rozvedený, bydlí v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. Výdaje na bydlení a energie žalovaný uvedl ve výši 3 000 Kč, na jídlo dopravu a osobní náklady 4 620 Kč a srážky ze mzdy/výživné 2 246 Kč. Žalovaný byl v době, kdy žádal o úvěr zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, od 25. 11. 2021 na dobu určitou do 24. 11. 2023.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny z 3. 6. 2024, oznámení o postoupení pohledávky z 14. 6. 2024 soud zjistil, že společnost postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši 25 396 Kč se všemi právy a povinnosti na žalobkyni a pro žalovaného vyhotovila oznámení o postoupení z 14. 6. 2024.

6. Z výplatní pásky za období 08/2022 soud zjistil, že žalovaný měl čistou mzdu 10 294 Kč. Žalovanému byly strhávány srážky ze mzdy (exekuce).

7. Z výplatní pásky za období 09/2022 soud zjistil, že žalovaný měl čistou mzdu 18 244 Kč. Žalovanému byly strhávány srážky ze mzdy (exekuce).

8. Z výplatní pásky za období 10/2022 soud zjistil, že žalovaný měl čistou mzdu 16 619 Kč. Žalovanému byly strhávány srážky ze mzdy (exekuce).

9. Z Dohody o změně sjednaných pracovních podmínek z 24. 11. 2022 soud zjistil, že byla pracovní smlouva uzavřena nově na dobu určitou do 24. 11. 2023.

10. Z potvrzení o expedici obyčejných zásilek ze dne 25. 6. 2024 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . předala k poštovní přepravě 2 070 ks obyčejných zásilek s datem odeslání 21. 6. 2024, tyto nebyly blíže specifikovány.

11. Z tabulky ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný uhradil dne 29. 11. 2022 částku 1 992 Kč a dne 16. 12. 2022 částku 500 Kč.

12. Z výzvy k plnění ze dne 10. 9. 2024 a podacího lístku z 11. 9. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne 11. 9. 2024 výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 36 604,81 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, nejpozději do 25. 9. 2024.

13. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 byla pohledávka za žalovaným ve výši 25 396 Kč postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno nejpozději výzvou ze dne 10. 9. 2024. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a svou povinnost splnila. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatky v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč, v celkové částce 27 888 Kč. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil na smlouvu č. , hodnota, částku 2 492 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho dalšího uhradil, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, k tomuto tvrzení doložila vyplněnou žádost o úvěr. Příjem doložila změnou pracovní smlouvy a 3 výplatními páskami za měsíce předcházející dni sjednání úvěru (srpen - říjen 2022), odhadované výdaje doloženy nebyly. Žalobkyně neověřila výdaje žalovaného a zjištěné údaje řádně nevyhodnotila, žalovaný již byl zatížen exekucemi (srážky ze mzdy). Přes poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení nároku žalobkyně z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného (a jeho posouzení), žalobkyně tyto nedoplnila. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 15 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil 2 492 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 12 508 Kč (15 000 Kč – 2 492 Kč = 12 508 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 12 508 Kč, a to ode dne 26. 9. 2024 do zaplacení. Úrok byl žalobkyni přiznán až ode dne 26. 9. 2024 do zaplacení (když prokazatelně byl žalovaný vyzván k zaplacení až výzvou k úhradě do 25. 9. 2024) ve výši 12,75 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z důvodu, že žalovaný nebyl v prodlení před 26. 9. 2024, byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení předcházející tomuto datu. Požadavek na zaplacení částky 20 388 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 612,59 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 812,88 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 23. 4. 2024 do 25. 9. 2024, zákonným úrokem z prodlení z částky 2 127,03 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, soud zamítl, neboť se jedná o nároky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě o úvěru. Zákonný úrok z prodlení ve výši přesahující nařízení vlády 351/2013 Sb. (2 % ročně) byl také zamítnut. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalovaného byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalovanému vznikly náklady řízení.