107 C 133/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o 39 952 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 649 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 649 Kč za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části zaplacení částky 36 303 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 667,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 783,24 Kč, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 22 404,82 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 404,82 Kč od 30. 7. 2024 do 2. 9. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 755,82 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 3 649 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 29. 11. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 952 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 667,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 447,57 Kč, s úrokem ve výši 23,19 % ročně z částky 22 404,82 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 404,82 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení. Po částečném zpětvzetí, o němž soud rozhodl usnesením ze dne 3. 1. 2025 č. j. EPR 302587/2024-8, činí předmět řízení zaplacení částky 39 952 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 667,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 783,24 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 22 404,82 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 404,82 Kč za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, uzavřela s žalovaným dne 13. 10. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 36 303 Kč v pravidelných 78týdenních splátkách ve výši 851 Kč (splatnost poslední splátky 12. 4. 2022). Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradil celkem na smlouvu 26 351 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy řádně, když vycházela z karty zákazníka, v rámci, které žalovaný dne 13. 10. 2020 uvedl, že má měsíční příjem ve výši 71 600 Kč (56 600 Kč + další příjem domácnosti 15 000 Kč), žije s rodiči, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou odhadem ve výši 8 000 Kč, nevlastní automobil, má bankovní účet na své jméno, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a toto měl doložit výpisy z bankovního účtu za období 8-9/2020. Dále právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že proti žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení. Žalovaný od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně na dlužnou částku ničeho dalšího.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 včetně seznamu, potvrzení o uhrazení úplaty z 30. 7. 2024, oznámení o postoupení pohledávky z 29. 7. 2024 a podacího lístku z 16. 8. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, se všemi právy a povinnostmi na žalobkyni a tomuto bylo postoupení oznámeno dopisem z 29. 7. 2024 odeslaným doporučeně dne 16. 8. 2024, ve kterém současně vyzvala žalovaného k zaplacení do 10 dnů od doručení.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, z 13. 10. 2020 vč. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že smlouva byla dne 13. 10. 2020 uzavřena mezi společností , právnická osoba, , (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku 30 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit 66 303 Kč (tj. jistinu 30 000 Kč, úrok ve výši 24 177 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 286 Kč) v 78týdenních splátkách (1. – 77. splátka ve výši 851 Kč a poslední splátka ve výši 776 Kč). Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru uvedené na zadní straně Smlouvy. Podle Smlouvy je úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 88 %.

5. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne 13. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaný žádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč a v den sepsání právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že je svobodný, žije s rodiči, nemá žádnou vyživovací povinnost, nevlastní automobil, má bankovní účet na své jméno, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nejvyšší dosažené vzdělání základní, je podnikatel (zednické práce) má příjem 71 600 Kč (56 600 Kč + další příjem domácnosti 15 000 Kč) a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou odhadem ve výši 8 000 Kč a toto měl doložit výpisy z bankovního účtu za období 8-9/2020.

6. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 5. 8. 2024 soud zjistil, že žalovaný v období od 13. 10. 2020 do 10. 3. 2023 uhradil celkem na předmětnou smlouvu 26 351 Kč (a to v platbách dne: 20. 10. 2020, 2. 11. 2020, 6. 12. 2020, 21. 2. 2021, 5. 3. 2021, 30. 3. 2021, 18. 4. 2021, 1. 5. 2021, 23. 5. 2021, 24. 7. 2021, 16. 8. 2021, 20. 10. 2021, 19. 11. 2021, 17. 12. 2021, 24. 1. 2022, 18. 2. 2022, 23. 3. 2022, 20. 4. 2022, 17. 5. 2022, 20. 6. 2022, 4. 9. 2022, 3. 10. 2022, 26. 10. 2022, 14. 11. 2022, 16. 12. 2022 a 10. 3. 2023).

7. Z výzvy k plnění ze dne 31. 10. 2024 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy do 15. 11. 2024, tato mu byla odeslána doporučeně 31. 10. 2024 na adresu uvedenou ve smlouvě.

8. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, soud zjistil, že předmětem řízení byly postoupené nároky žalobkyně z titulu nesplacených smluv o zápůjčkách uzavřených původně mezi společností , právnická osoba, a jinou fyzickou osobou, než je žalovaný v tomto řízení.

9. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 13. 10. 2020 částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem, poplatky a uhrazeným pojištěním v celkové výši 66 303 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovanému bylo postoupení oznámeno, současně byl vyzván k úhradě dluhu.

10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne 29. 7. 2024. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2 390 o. z., dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatkem v celkové výši 66 303 Kč v 78týdenních splátkách po 851 Kč (a poslední ve výši 776 Kč). V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 26 351 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na spotřebitelský úvěr něčeho uhradil, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o zápůjčce posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel zápůjčky totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze vyplněnou kartu zákazníka, nedoložila zmiňované výpisy z účtu, ani odhadované výdaje, ani netvrdila ani nedoložila, že žalovaného prověřovala ve veřejně dostupných databázích (mimo insolvenční rejstřík). Vyplněná karta zákazníka – žádost o úvěr bez přiložených listin, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatelka úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalovanému částku 30 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně a provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil 26 351 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 3 649 Kč (30 000 Kč – 26 351 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z., rovněž úrok z prodlení z částky 3 649 Kč, a to ode dne 3. 9. 2024 do zaplacení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 12,75 % ročně, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky byly žalobkyni přiznány až ode dne 3. 9. 2024 do zaplacení, vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovaného prokazatelně až ve chvíli, kdy byl žalovanému doručen dopis oznámení o postoupení pohledávky, jehož součástí byla i výzva k zaplacení do 10 dnů. Z tohoto důvodu byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu 3. 9. 2024, kdy žalovaný nebyl v prodlení, vč. kapitalizované části úroků z prodlení. Zákonný úrok z prodlení ve výši 2,25 % ročně byl také zamítnut z důvodu, že přesahoval zákonný úrok z prodlení v druhé polovině roku 2024. Žaloba byla také zamítnuta co do částky 36 303 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 783,24 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 22 404,82 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, když tyto představují poplatek za úvěr a úroky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě o spotřebitelském úvěru. Co se týče předloženého rozsudku Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, soud v tomto případě nesouhlasí se závěry uvedenými krajským soudem, jedná se pouze o právní posouzení po provedeném dokazování mezi jinými účastníky, týkajícími se jiné smlouvy (vše posouzeno individuálně) a tímto odůvodněním není zdejší soud v předmětné věci vázán.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalovaného byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalovanému vznikly náklady řízení.