107 C 151/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o 75 939,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 66 403,67 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části zaplacení částky 8 340,33 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 74 744 Kč od 5. 1. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 10 687,57 Kč za období od 16. 9. 2025 do 14. 12. 2025 odpovídající úroku 57,99 % ročně z částky 74 744 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a částky 1 195,90 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 413,12 Kč, k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 20. 1. 2026, ve znění upřesnění z 9. 6. 2026, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 75 939,90 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené mezi účastníky dne 15. 6. 2025 prostřednictvím klientské zóny, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 75 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s úroky v měsíčních splátkách, minimální splátka činila 3 750 Kč vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. Dle upřesnění žalobkyně před uzavřením smlouvy činila nezbytné kroky k ověření úvěruschopnosti žalovaného, porovnala jeho příjmy a výdaje, zda je schopen hradit pravidelné splátky, využila služeb společností právnická osoba. a právnická osoba., lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, registru SOLUS a ověřila transakce žalovaného na běžném účtu a informace, které poskytl v žádosti (příjem 55 000 Kč, výdaje na bydlení 8 000 Kč, výdaje na potraviny a chod domácnosti 6 000 Kč). Žalovaný však splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou 15. 9. 2025. Dále žalobkyně požaduje náklady upomínání za 2 upomínky, tj. 1 000 Kč v souladu se smlouvou a v důsledku prodlení s peněžitým závazkem také zákonný úrok z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku uhradil dvě splátky po 3 750 Kč, dále neuhradil ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ničeho. Po částečném zpětvzetí ze dne 18. 2. 2026, o němž bylo pravomocně rozhodnuto usnesením zdejšího soudu o částečném zastavení, č. j. EPR 15308/2026-9, ze dne 18. 2. 2026, které nabylo právní moci dne 18. 3. 2026, žalobkyně požaduje zaplacení částky 74 744 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 74 744 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 10 687,57 Kč (z částky 74 744 Kč ve výši 57,99 % ročně za dobu od 16. 9. 2025 do 14. 12. 2025) a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále také jen „o. s. ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota z 15. 6. 2025, vč. digitálního podpisu, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 75 000 Kč v tzv. tranších, přičemž čerpaná tranše nesmí nikdy překročit úvěrový rámec na bankovní účet č. č. účtu a žalovaný se zavázal jej vrátit spolu s úrokem ve výši 57,99 % ročně z čerpané částky na dobu 72 měsíců, (RPSN 78,16 %), dále byl sjednán poplatek za písemnou upomínku ve výši 500 Kč.

5. Z předsmluvní informace ze dne 15. 6. 2025, vč. digitálního podpisu, soud zjistil, že žalovanému byly poskytnuty základní informace ke smlouvě o úvěru.

6. Z žádosti o čerpání tranše z 17. 6. 2025, vč. podpisu žádosti, soud zjistil, že žalovaný požadoval výplatu tranše ve výši 15 000 Kč a souhlasil s tím, že bude odečten dlužný úrok z čerpané částky ve výši 95,33 Kč, dále byl v dokumentu obsažen orientační platební kalendář.

7. Z bezhotovostní platby ze dne 16. 6. 2025 soud zjistil, že dne 16. 6. 2025 byla z účtu č. č. účtu na účet č. č. účtu připsána platba ve výši 1 Kč se zprávou pro příjemce „Jméno žalovaného“ a s poznámkou „Jméno žalovaného“, VS var. symbol.

8. Z bezhotovostní platby ze dne 16. 6. 2025 soud zjistil, že dne 16. 6. 2025 byla připsána platba ve výši 60 000 Kč z účtu č. účtu na účet č. č. účtu se zprávou pro příjemce „jméno FO úvěr“ a s poznámkou „jméno FO úvěr“, VS var. symbol.

9. Z bezhotovostní platby ze dne 17. 6. 2025 soud zjistil, že dne 17. 6. 2025 byla připsána platba ve výši 14 904,67 Kč z účtu č. účtu na účet č. č. účtu se zprávou pro příjemce „Jméno žalovaného dočerpání úvěru č. hodnota“ a s poznámkou „Jméno žalovaného dočerpání úvěru č. hodnota“, VS var. symbol.

10. Z datového výstupu Anonymizováno k 15. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně ověřovala žalovaného ve veřejně dostupných databázích a zjistil počet aktivních exekucí 0, není veden v insolvenčním rejstříku ani databázi SOLUS.

11. Z historie bankovního účtu – strojově k účtu č. IBAN za období od 1. 3. 2025 do 31. 5. 2025 soud neučinil žádná skutková zjištění, když částky nejsou označeny datem, číslem účtu (nebo názvem účtu) ani popisem, nejsou tedy nijak přiřaditelné.

12. Z kopie občanského průkazu č. hodnota soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy.

13. Z kopie řidičského průkazu č. IBAN soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy.

14. Z 1. upomínky z 20. 8. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila výzvu žalovanému k úhradě částky 4 250 Kč se splatností 4. 9. 2025 (dlužná částka 3 750 Kč + 500 Kč [1. upomínka]).

15. Z 1. upomínky z 20. 8. 2025 – e-mailu soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila výzvu žalovanému k úhradě částky 4 250 Kč se splatností 4. 9. 2025 (dlužná částka 3 750 Kč + 500 Kč [1. upomínka]) a zaslala jeho na adresu e-mail (e-mail uvedený ve smlouvě).

16. Z 2. upomínky z 5. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila výzvu žalovanému k úhradě částky 4 750 Kč (dlužná částka 3 750 Kč + 500 Kč [1. upomínka] + 500 Kč [2. upomínka])

17. Z 2. upomínky z 5. 9. 2025 – e-mailu soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila výzvu žalovanému k úhradě částky 4 750 Kč se splatností 20. 9. 2025 (dlužná částka 3 750 Kč + 500 Kč [1. upomínka] + 500 Kč [2. upomínka]) a zaslala jeho na adresu e-mail (e-mail uvedený ve smlouvě).

18. Z předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení z 21. 12. 2025 vč. podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím zástupce k úhradě částky 96 491,57 Kč ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 15. 6. 2025 do 4. 1. 2026.

19. Ze zásady zpracování osobních údajů soud nezjistil žádné významné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci, proto je dále neuvádí.

20. Ze sdělení právnická osoba. z 3. 7. 2026 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. č. účtu byl v předmětném období pouze žalovaný a dále bylo zjištěno, že na tento účet byly připsány platby ve výši 60 000 Kč (Anonymizováno) dne 17. 6. 2025, a ve výši 14 904,67 Kč (Jméno žalovaného - dočerpání úvěru č. hodnota) dne 18. 6. 2025 od právnická osoba. Dále jsou na účtu evidovány odchozí platby na účet č. č. účtu dne 16. 6. 2026 ve výši 1 Kč, dne 16. 7. 2025 ve výši 3 750 Kč a dne 29. 9. 2025 ve výši 4 750 Kč.

21. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru dle §§ 1 824 a 2 395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši 74 904,67 Kč a žalovaný je měl vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 57,99 % ročně. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona č. 257/2016 Sb., tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, mj. lustrací v insolvenčním rejstříku, CEE, SOLUS, výpisy z bankovního účtu za 2 předcházející měsíce (z výpisů z účtu soud nedošel k žádným skutkovým zjištěním), přezkoumala údaje uvedené žalovaným, avšak zjištěné údaje neověřovala. Co se týče výdajů, žalobkyně sice měla k dispozici údaje z běžného účtu žalovaného, neučinila však žádná tvrzení týkající se konkrétních příjmů a výdajů žalovaného v tomto individuálním případě. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně vynaložila odbornou péči u zkoumání příjmů a výdajů žalovaného, neboť kromě zjištění, že nemá záznamy ve veřejně dostupných rejstřících, tvrdila příjem 55 000 Kč, výdaje na bydlení 8 000 Kč, výdaje na potraviny 6 000 Kč a závazky 12 896 Kč. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 věty prvé zákona č. 257/2016 Sb. dospěl k závěru, že smlouva o úvěru sjednaná mezi účastníky je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalovanému částku 74 904,67 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy uhradil žalobkyni (1 Kč + 3 750 Kč + 4 750 Kč). Soud proto přiznal žalobkyni částku 66 403,67 Kč. S ohledem na ochranu spotřebitele stanovenou v § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy má žalovaný vrátit poskytnuté plnění v době přiměřené jeho možnostem, závisí doba splatnosti nikoliv od výzvy věřitele, ale od možnosti dlužníka. Nárok na úrok z prodlení z přiznané částky dle § 1 970 o. z. (z důvodu prodlení s plněním peněžitého závazku) vzniká žalobkyni, vzhledem k tomu, že nedošlo k dohodě o splatnosti mezi účastníky až po uplynutí stanovené hmotněprávní lhůty v rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku, shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, žaloba proto byla zamítnuta i co do požadovaného příslušenství (pro předčasnost). Žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 66 403,67 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a teprve pokud svou povinnost nesplní ve stanovené lhůtě, bude povinen zaplatit k peněžitému závazku také zákonný úrok z prodlení v aktuální výši. Ohledně úroku z prodlení může žalobkyně následně podat samostatnou žalobu. Co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky byla žaloba zamítnuta, když žalovaný dosud nebyl v prodlení. Lhůta k plnění byla uložena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.

22. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., když řízení bylo částečně zastaveno nikoliv pro chování žalovaného) zavázal soud žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 44 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 28 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 72 %. Vycházel přitom z jistiny a kapitalizovaného veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku (a části ke dni zastavení), tj. částky 92 488,90 Kč (v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 16 848 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 078 Kč, odměny za 3 úkony právní služby po 4 140 Kč dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále také jen „a. t.“) za sepis převzetí a přípravu, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, 3x paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 7 413,12 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci dle exekučního řádu.