107 C 170/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o 31 891 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 22 000 Kč za dobu od 4. 1. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části zaplacení částky 9 891 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 891 Kč za dobu od 9. 11. 2023 do 3. 1. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 891 Kč od 4. 1. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 22 000 Kč od 4. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 665,28 Kč, k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 3. 3. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 891 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovaným dne 9. 10. 2023 smlouvu o úvěru, na základě, níž poskytla žalovanému na bankovní účet peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 240,04 Kč a úrokem ve výši 650,96 Kč do 8. 11. 2023. Původní věřitelka poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které žalovaný vyplnil elektronický formulář – žádost o úvěr, následně byla na email žalovaného zaslaná smlouva o úvěru, kterou žalovaný akceptoval za pomoci autorizačního kódu, který jí byl zaslán ve formě SMS zprávy (kód 59269). Dne 9. 10. 2023 společnost , právnická osoba, . zaslala na účet žalovaného částku 22 000 Kč. Žalovaný nesplatil úvěr řádně a včas. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy řádně, na základě informací od žalovaného, veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI. Žalobkyně uvedla, že nabyla žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2024. Žalovaný dosud neuhradil na žalovanou pohledávku ani přes předžalobní výzvu ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Právní zástupce žalobkyně svou neúčast (a neúčast žalobkyně) omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také jen „o. s. ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, z 8. 10. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . (IČO , IČO, ) uzavřela s žalovaným prostřednictvím webové stránky smlouvu o úvěru, na základě které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, částku 22 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit 31 429 Kč do 8. 11. 2023 (úroková sazba 36 % ročně, úrok činí 650,96 Kč, poplatek za sjednání 8 778,04 Kč), v případě překročení splatnosti poplatek za sjednání 9 240,04 Kč, tj. celkem 31 891 Kč.

4. Z potvrzení o platbě z 17. 9. 2023 soud zjistil, že dne 17. 9. 2023 byla na účet č. , č. účtu, připsána platba ve výši 1 Kč z účtu č. , č. účtu, s poznámkou pro příjemce „verifikační poplatek“.

5. Z potvrzení o provedení transakce ve výši 22 000 Kč z 9. 10. 2023 soud zjistil, že z účtu č. , č. účtu, společnosti , právnická osoba, . byla zaslána platba na účet č. , č. účtu, ve výši 22 000 Kč dne 9. 10. 2023.

6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 4. 6. 2025 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. , hodnota, byl žalovaný (ke dni 2. 1. 2025 byl účet zrušen) a na tento účet byla dne 9. 10. 2023 připsána platba ve výši 22 000 Kč z účtu č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, vedeného na , právnická osoba, a poznámkou „, Anonymizováno, půjčka ze dne 2023-10-09“.

7. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 12. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky z 25. 12. 2024 vč. podacího lístku z 25. 12. 2024 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno, když bylo zasláno doporučeně na adresu žalovaného. Součástí oznámení o postoupení pohledávky byla výzva žalovanému k úhradě částky 51 086,64 Kč do 3 dnů.

8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 25. 12. 2024 vč. podacího lístku z 25. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 63 718,64 Kč do tří dnů ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené se společností , právnická osoba, ., tato výzva byla zaslána žalovanému doporučeně dne 25. 12. 2024.

9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 9. 10. 2023 žalovanému na jeho bankovní účet částku 22 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 31 429 Kč do 8. 11 2023 (příp. po splatnosti 31 891 Kč). Žalobkyně tvrdila, že na smlouvu nebylo uhrazeno ničeho. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy uzavřené dne 8. 10. 2023 byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a toto bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne 25. 12. 2024, součástí dopisu byla také výzva k zaplacení do 3 dnů. O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán také předžalobní výzvou ze dne 25. 12. 2024, která mu byla odeslána téhož dne.

10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť dle dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze 2. 12. 2024 byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne 25. 12. 2024. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru dle §§ 1 824 a 2 395 o. z., na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet 22 000 Kč a žalovaný měl tento úvěr vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 8 778,04 Kč/ 9 240,04 Kč (což představuje smluvní úrok a poplatek). Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatelka úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že tuto právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost splnila, avšak k tomuto tvrzení ničeho kromě lustrace ve veřejně dostupných databázích netvrdila a nepředložila k důkazu. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle §§ 580 a 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 22 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Dle tvrzení žalobkyně a provedeného dokazování žalovaný neuhradil na smlouvu ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny úvěru v částce 22 000 Kč dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 22 000 Kč, a to ode dne 4. 1. 2025 do zaplacení (když žalovaný byl prokazatelně vyzván v rámci dopisu oznámení o postoupení pohledávky k úhradě do 3 dnů). Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 12 % ročně tj. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě ve shora uvedené části vyhověl a lhůtu k plnění uložil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. Požadavek na zákonný úrok z prodlení předcházející dni 4. 1. 2025 byl zamítnut, z důvodu, že žalovaný nebyl v prodlení. Zákonný úrok z prodlení převyšující zákonnou sazbu 12 % ročně byl zamítnut. Ve zbývající části, tj. zaplacení 9 891 Kč a příslušenství z této částky byla žaloba zamítnuta, když tato částka představuje poplatky a smluvní úrok, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě o úvěru.

11. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 18 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 41 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 59 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 3 696 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 276 Kč a odměny za právní zastoupení ve výši 1 000 Kč za 2 úkony právní služby po 500 Kč podle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále také jen „a. t.“) ve znění účinném do 31. 12. 2024, za převzetí zastoupení a sepis předžalobní výzvy, odměny ve výši 700 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3 a. t. ve znění dle vyhlášky č. 258/2024 Sb., za sepis tzv. formulářové žaloby, 2x paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. ve znění dle vyhlášky č. 258/2024 Sb. a 21 % DPH (z odměny a náhrad) ve výši 420 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za odměnu zástupce a paušální náhradu za sepis doplnění žaloby z 23. 7. 2025, neboť dle soudu se nejedná o účelně vynaložený náklad, když veškerá tvrzení mohla žalobkyně uvést a důkazy navrhnout již v žalobě (nejednalo se o tvrzení/důkazy, které by vyplynuly až jako reakce na tvrzení a důkazy žalovaného). Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 665,28 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).