107 C 173/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o 16 134 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 494 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 494 Kč za dobu od 3. 9. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části zaplacení částky 13 640 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 847,26 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 242,34 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 10 237,05 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 237,05 Kč od 30. 7. 2024 do 2. 9. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 743,05 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 2 494 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 5. 2. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 16 134 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 847,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 242,34 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 10 237,05 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 237,05 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, uzavřela s žalovanou dne 5. 7. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 28 640 Kč v pravidelných 78týdenních splátkách ve výši 368 Kč (splatnost poslední splátky 2. 1. 2024). Žalovaná od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradila celkem na smlouvu 12 506 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy řádně, když vycházela z karty zákazníka, v rámci, které žalovaná dne 5. 7. 2022 uvedla, že má měsíční příjem ve výši 13 336 Kč (12 836 Kč + další příjem domácnosti 500 Kč), je vdova, nemá žádnou vyživovací povinnost k dítěti mladšímu 26 let a její pravidelné měsíční výdaje jsou odhadem ve výši 6 000 Kč, nevlastní automobil, nemá bankovní účet na své jméno, nemá kreditní kartu, spotřebitelský úvěr byl poskytnut za účelem refinancování stávajícího a toto měla doložit složenkami z 20. 5. a 20. 6. 2022. Dále právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že proti žalované nebylo vedeno insolvenční řízení. Žalovaná od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobkyně na dlužnou částku ničeho dalšího.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 včetně seznamu, oznámení o postoupení pohledávky z 29. 7. 2024 a podacího lístku z 16. 8. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, se všemi právy a povinnostmi na žalobkyni a této bylo postoupení oznámeno dopisem z 29. 7. 2024 odeslaným doporučeně dne 16. 8. 2024 ve kterém současně vyzvala žalovanou k zaplacení do 10 dnů od doručení.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, z 5. 7. 2022 vč. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že smlouva byla dne 5. 7. 2022 uzavřena mezi společností , právnická osoba, , (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované částku 15 000 Kč (v částce 3 803 Kč na refinancování stávající zápůjčky u žalobkyně a v částce 11 197 Kč v hotovosti) a žalovaná se zavázala vrátit 28 640 Kč (tj. jistinu 15 000 Kč, úrok ve výši 9 141 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 999 Kč) v 78týdenních splátkách (1. – 77. splátka ve výši 368 Kč a poslední splátka ve výši 304 Kč). Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru uvedené na zadní straně Smlouvy. Podle Smlouvy je úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 69 %.

5. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne 5. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná sdělila v den sepsání právní předchůdkyni žalobkyně, že je vdova, žije sama v nájemním bydlení, nemá žádnou vyživovací povinnost, nevlastní automobil, nemá bankovní účet na své jméno, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti (pouze u právní předchůdkyně interní úvěr se splátkami 1 000 Kč, který je tímto částečně refinancován), má příjem 13 336 Kč (12 836 Kč + další příjem domácnosti 500 Kč) a její pravidelné měsíční výdaje jsou odhadem ve výši 6 000 Kč a toto měla doložit složenkami z 20. 5. 2022 a 20. 6. 2022.

6. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 5. 8. 2024 soud zjistil, že žalovaná k tomuto datu uhradila celkem 12 506 Kč.

7. Z výzvy k plnění z 30. 10. 2024 a podacího lístku z 1. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy do 15. 11. 2024, tato jí byla odeslána doporučeně 1. 11. 2024 na adresu uvedenou ve smlouvě.

8. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, soud zjistil, že předmětem řízení byly postoupené nároky žalobkyně z titulu nesplacených smluv o zápůjčkách uzavřených původně mezi společností , právnická osoba, a jinou fyzickou osobou, než je žalovaná v tomto řízení.

9. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 5. 7. 2022 částku 15 000 Kč (3 803 Kč formou úhrady zápůjčky a 11 197 Kč v hotovosti), kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 28 640 Kč. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalované bylo postoupení oznámeno.

10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalované bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne 29. 7. 2024. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2 390 o. z., dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatkem v celkové výši 28 640 Kč v 78týdenních splátkách po 368 Kč (a poslední ve výši 304 Kč). V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 12 506 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na spotřebitelský úvěr něčeho uhradila, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o zápůjčce posoudila úvěruschopnost spotřebitelky na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitelky, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitelky nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel zápůjčky totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze vyplněnou kartu zákazníka, nedoložila zmiňované složenky z 20. 5. 2022 a 20. 6. 2022, potvrzení o příjmu (invalidním důchodu), ani odhadované výdaje, ani netvrdila ani nedoložila, že žalovanou prověřovala ve veřejně dostupných databázích. Vyplněná karta zákazníka – žádost o úvěr bez přiložených listin, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatelka úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalované částku 15 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitelka povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebitelce nevznikají. Z tvrzení žalobkyně a provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila 12 506 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradila ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 2 494 Kč (15 000 Kč – 12 506 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 2 494 Kč, a to ode dne 3. 9. 2024 do zaplacení. Úrok byl žalobkyni přiznán ve výši 12,75 % ročně, tj. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (v sazbě převyšující zákonný úrok z prodlení byl zamítnut). Úrok byl žalobkyni přiznán až ode dne 3. 9. 2024 do zaplacení, vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovanou prokazatelně až ve chvíli, kdy byl žalované doručen dopis oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024, jehož součástí byla i výzva k zaplacení do 10 dnů. Z tohoto důvodu byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu 3. 9. 2024, kdy žalovaná nebyla v prodlení, vč. kapitalizované části úroků z prodlení. Žaloba byla také zamítnuta co do částky 13 640 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 242,34 Kč a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 10 237,05 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, když tyto představují poplatky za spotřebitelský úvěr a úroky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě o spotřebitelském úvěru. Co se týče předloženého rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, soud v tomto případě nesouhlasí se závěry uvedenými krajským soudem, jedná se pouze o právní posouzení po provedeném dokazování mezi jinými účastníky, týkajícími se jiné smlouvy (vše posouzeno individuálně) a tímto odůvodněním není zdejší soud v předmětné věci vázán.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalované byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalované vznikly náklady řízení.