Okresní soud v Karviné · Rozsudek

107 C 219/2020

č. j. 107 C 219/2020-46

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-12-14 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKIHA:2020:107.C.219.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 220 Kč s úrokem 10,25 % ročně od 4. července, protože smlouva o půjčce byla neplatná kvůli nepřiměřeně vysokému poplatku. Soud dospěl k závěru, že poplatek ve výši 69,6 % jistiny přesahoval významně průměrné úrokové sazby a porušoval dobré mravy. Žaloba byla zamítnuta ve výši 2 780 Kč a kapitalizovaného úroku, protože žalobce neprokázal doručení předžalobní výzvy. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit 44,4 % nákladů řízení, včetně soudního poplatku a nákladů právního zastoupení.

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní JUDr. Renátou Kawulokovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 220 Kč spolu s 10,25% úrokem z prodlení ročně z této částky od 4. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 2 780 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 2. 7. 2015 do 3. 7. 2020, zákonný úrok z prodlení z částky 2 780 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 4 180 Kč za dobu od 29. 11. 2007 do 4. 12. 2008, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 607,39 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta.

1. Žalobou došlou soudu 25. 5. 2020 se žalobce domáhal zaplacení částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 180 Kč za dobu od 29. 11. 2007 do 4. 12. 2008 žalovaným s tvrzením, že na základě smlouvy o půjčce půjčil původní věřitel právnická osoba žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč ve smluvených splátkách. Žalovaný uhradil částku 2 780 Kč, kterou žalobce započítal nejprve na příslušenství pohledávky, tedy souhrnný poplatek. Zůstává tak dluh 10 000 Kč na jistině půjčky a ze souhrnného poplatku částka 4 180 Kč, kterou žalobce v žalobě označil jako kapitalizovaný úrok.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání dne 14. 12. 2020 se účastníci ani jejich zástupci nedostavili a soud rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem v nepřítomnosti účastníků. Z těchto listin, zejména z kopie smlouvy o půjčce číslo z kopie smluvních podmínek, bylo zjištěno, že žalovaný dne 29. 11. 2007 uzavřel se právnická osoba, se sídlem obec a číslo, smlouvu o půjčce, na základě které mu byla poskytnuta částka 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, celkovou částku 16 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z výpisu z obchodního rejstříku a z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka byla s účinností ke dni 1. 7. 2015 postoupena právnická osoba na právnická osoba anonymizováno a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 byla tato pohledávka postoupena tímto přechodným věřitelem na žalobce. Z tvrzení žalobce bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil celkovou částku 2 780 Kč z titulu tohoto smluvního vztahu.

4. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, § 52 občanského zákoníku, když se jednalo o spotřebitelskou smlouvu, a dále podle § 39 občanského zákoníku, když soud dospěl k závěru o neplatnosti právního úkonu, tedy smlouvy o půjčce, pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaný se zavázal u této bezúročné půjčky zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 6 960 Kč, tato částka představuje 69,6 % půjčené jistiny s tím, že půjčenou částku se zavázal vrátit za dobu cca 13 měsíců. Tento poplatek je cenou půjčky nepřiměřeně vysokou, přesahující násobně průměrnou úrokovou sazbu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Z úřední činnosti je soudu známo, a to z databáze České národní banky, že v roce 2007 se úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných domácnostem s fixací sazby od 1 do 5 let včetně pohybovala v rozmezí od 12,6 % do 13,6 % ročně, u úvěrů s fixací sazby do jednoho roku ještě s nižší úrokovou sazbou. Předmětem podnikání právního předchůdce žalobce bylo poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů a poplatky za půjčené prostředky představují bezpochyby této půjčující společnosti. Je zřejmé, že bez ujednání odměny za poskytnutí peněžních prostředků by smlouva o půjčce nebyla stranami uzavřena. Soud tedy dospěl k závěru, že neplatné ujednání o smluveném poplatku nelze oddělit od zbytku smlouvy a právní úkon - smlouvu o půjčce - považuje za absolutně neplatný ve smyslu § 39 občanského zákoníku (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2017 č. j. 15 Co 234/2017-80). Jestliže žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč na základě neplatného právního úkonu a žalovaný z této částky dosud vrátil částku 2 780 Kč, pak z titulu bezdůvodného obohacení podle § 451 a násl. občanského zákoníku je povinen toto obohacení vydat, tedy zaplatit žalobci, na něhož byla žalovaná pohledávka postoupena a který je tedy ve věci aktivně legitimován, částku 7 220 Kč. Tato částka se stala splatnou na základě výzvy k plnění. Žalobce neprokázal doručení výzvy k plnění žalovanému, předžalobní výzva byla zasílána na adresu, která nebyla uvedena účastníky smluvního vztahu ve smlouvě, ani na této adrese žalovaný neměl v centrální evidenci evidován trvalý pobyt. Splatnost částky 7 220 Kč soud tedy vázal na doručení žaloby žalovanému, když žaloba představuje kvalifikovanou výzvu k plnění. Žalobu soud považuje za doručenou 2. 7. 2020, podle § 1958, § 1968 a § 1970 občanského zákoníku se částka 7 220 Kč stala splatnou 3. 7. 2020 a od 4. 7. 2020 je žalovaný povinen platit také zákonný úrok z prodlení, který k datu prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je 10,25 % dlužné jistiny ročně. Ve zbytku - tedy do částky 2 780 Kč, a ve zbytku požadovaného příslušenství byla žaloba zamítnuta.

5. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobce byl úspěšný ve věci ze 72,2 % (do požadované jistiny), neúspěšný z 27,8 %, soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 44,4 % nákladů tohoto řízení. Tyto náklady představují soudní poplatek zaplacený žalobcem 400 Kč a náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Jedná se o 2 úkony právní služby po 200 Kč a 1 úkon po 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění, 3x 100 Kč režijní paušál a 21% DPH. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.