107 C 250/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o 14 849,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 600 Kč za dobu od 5. 3. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části zaplacení částky 9 249,89 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 533,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 801,71 Kč, úroku ve výši 18,28 % ročně z částky 8 443,15 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 443,15 Kč od 30. 1. 2024 do 4. 3. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 5 600 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 843,15 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, soudní poplatek ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu na nákladech řízení 1 548,8 Kč na účet Okresního soudu v , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na nákladech řízení 3 291,2 Kč na účet Okresního soudu v , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 28. 6. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 849,89Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 533,84 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 801,71 Kč, s úrokem ve výši 18,28 % ročně z částky 8 443,15 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 443,15 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, uzavřela s žalovaným dne 27. 7. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 20 393 Kč v pravidelných 52týdenních splátkách ve výši 393 Kč (splatnost poslední splátky 26. 7. 2023). Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradil celkem na smlouvu 4 400 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy řádně, když vycházela z karty zákazníka, v rámci, které žalovaný dne 27. 7. 2022 uvedl, že má měsíční příjem ve výši 31 500 Kč (13 000 Kč + další příjem domácnosti 18 500 Kč), žije s rodiči, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou odhadem ve výši 3 500 Kč, nevlastní automobil, nemá bankovní účet na své jméno, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a toto měl doložit pracovní smlouvou z 02/2022 a výplatními páskami 5-6/2022 Dále právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že proti žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení. Žalovaný od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně na dlužnou částku ničeho dalšího.

2. Žalovaný byl v průběhu řízení osobou neznámého pobytu, proto mu byl ustanoven procesní opatrovník z řad advokátů.

3. Podáním z 19. 12. 2024 se vyjádřil procesní opatrovník žalovaného tak, že mu není známo stanovisko žalovaného, proto činí závěry pouze z žaloby a soudního spisu. Uvedl, že má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně při uzavření smlouvy se žalovaným dne 27. 7. 2022 jeho úvěruschopnost (výdajovou stránku), pokud tedy bude prokázáno reálné poskytnutí úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, má žalobkyně nárok pouze na rozdíl mezi poskytnutými finančními prostředky a tím co již žalovaný uhradil (částkou 4 400 Kč), ve zbývající části nechť je žaloba zamítnuta.

4. Od 28. 11. 2024 měl žalovaný opět v informačním systému základních registrů zapsanou adresu trvalého pobytu, proto bylo zastupování procesním opatrovníkem ukončeno.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně (a omluvené žalobkyně) a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 včetně seznamu, oznámení o postoupení pohledávky z 29. 1. 2024 a podacího lístku z 20. 2. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, se všemi právy a povinnostmi na žalobkyni a tomuto bylo postoupení oznámeno dopisem z 29. 1. 2024 odeslaným doporučeně dne 20. 2. 2024, ve kterém současně vyzvala žalovaného k zaplacení do 10 dnů od doručení.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, z 27. 7. 2022 vč. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru a zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že smlouva byla dne 27. 7. 2022 uzavřena mezi společností , právnická osoba, , (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit 20 393 Kč (tj. jistinu 10 000 Kč, úrok ve výši 4 971 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 998 Kč a doplňkové pojištění ve výši 1 924 Kč) v 52týdenních splátkách (1. – 51. splátka ve výši 393 Kč a poslední splátka ve výši 350 Kč). Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru uvedené na zadní straně Smlouvy. Podle Smlouvy je úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 86 %.

8. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne 27. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaný sdělil v den sepsání právní předchůdkyni žalobkyně, že je svobodný, žije s rodiči, nemá žádnou vyživovací povinnost, nevlastní automobil, nemá bankovní účet na své jméno, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, příjem jeho domácnosti činí 31 500 Kč (jeho příjem 13 000 Kč + další příjem domácnosti 18 500 Kč) a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou odhadem ve výši 3 500 Kč a toto měl doložit pracovní smlouvou z 02/2022 a výplatními páskami z 5- 6/2022.

9. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 2. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaný k tomuto datu uhradil celkem 4 400 Kč.

10. Z výzvy k plnění 22. 5. 2024 a podacího lístku z téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy do 6. 6. 2024, tato mu byla odeslána doporučeně 22. 5. 2024 na adresu sdělenou žalovaným , adresa, , , adresa, .

11. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, soud zjistil, že předmětem řízení byly postoupené nároky žalobkyně z titulu nesplacených smluv o zápůjčkách uzavřených původně mezi společností , právnická osoba, a jinou fyzickou osobou, než je žalovaný v tomto řízení.

12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 7. 2022 částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem, poplatky a uhrazeným pojištěním v celkové výši 20 393 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovanému bylo postoupení oznámeno.

13. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne 29. 1. 2024. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z., dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatkem v celkové výši 20 393 Kč v 52týdenních splátkách po 393 Kč (a poslední ve výši 350 Kč). V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 4 400 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na spotřebitelský úvěr něčeho uhradil, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o zápůjčce posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel zápůjčky totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze vyplněnou kartu zákazníka, nedoložila zmiňovanou dohodu o pracovní činnosti, potvrzení o příjmu, ani odhadované výdaje, ani netvrdila ani nedoložila, že žalovaného prověřovala ve veřejně dostupných databázích (mimo insolvenční rejstřík). Vyplněná karta zákazníka – žádost o úvěr bez přiložených listin, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalovanému částku 10 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně a provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil 4 400 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 5 600 Kč (10 000 Kč – 4 400 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z., rovněž úrok z prodlení z částky 5 600 Kč, a to ode dne 5. 3. 2024 do zaplacení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 14,75 % ročně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky byly žalobkyni přiznány až ode dne 5. 3. 2024 do zaplacení, vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovaného prokazatelně až ve chvíli, kdy byl žalovanému doručen dopis oznámení o postoupení pohledávky, jehož součástí byla i výzva k zaplacení do 10 dnů. Z tohoto důvodu byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu 5. 3. 2024, kdy žalovaný nebyl v prodlení, vč. kapitalizované části úroků z prodlení. Žaloba byla také zamítnuta co do částky 9 249,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 801,71 Kč, úroku ve výši 18,28 % ročně z částky 8 443,15 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 5 600 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 843,15 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení, když tyto představují poplatek za úvěr, pojištění a úroky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě o spotřebitelském úvěru. Co se týče předloženého rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, soud v tomto případě nesouhlasí se závěry uvedenými krajským soudem, jedná se pouze o právní posouzení po provedeném dokazování mezi jinými účastníky, týkajícími se jiné smlouvy (vše posouzeno individuálně) a tímto odůvodněním není zdejší soud v předmětné věci vázán.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalovaného (68 %) byl ve vyšší části než žalobkyně (32 %) a nebylo prokázáno, že by žalovanému vznikly náklady řízení.

15. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 14 849,89 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. a), tj. do částky 1 000 Kč, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

16. Dle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil (usnesení ze dne 30. 1. 2025 č. j. 107 C 250/2024-70, které nabylo právní moci dne 18. 3. 2025). S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s § 142 odst. 2. o. s. ř., když účastníci byli úspěšní a neúspěšní každý z části) zavázal žalobkyni a žalovaného, aby státu nahradili náklady řízení, které platil v podobě vyplacené odměny a náhrady hotových výdajů ustanoveného procesního opatrovníka žalovaného, advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, podle jejich poměru neúspěchu ve věci, a to žalovaný 32 % nákladů státu a žalobkyně 68 % nákladů státu (V. a VI. výroku rozsudku).