107 C 261/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o příspěvek na výživu neprovdané matky <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen hradit žalobkyni částku k zajištění úhrady její výživy ve výši 6 000 Kč měsíčně od [datum] do doby dvou let věku syna [jméno] [celé jméno žalovaného], se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou ze dne [datum], doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení výživného neprovdané matky ve výši 6 000 Kč měsíčně do doby než syn účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] dovrší věku dvou let. Žalobkyně tvrdila, že je svobodná a je na rodičovské dovolené s rodičovským příspěvkem 10 000 Kč měsíčně. Ze soužití s žalovaným má 3 nezletilé děti [jméno], [jméno] a [jméno] ([datum narození]). Žalobkyně uvedla, že se s žalovaným rozešla po několika fyzických a psychických útocích na její osobu (řešila Policie ČR), žalovaný opustil společnou domácnost a odstěhoval se. Žalobkyně nemá jiný příjem než rodičovský příspěvek, bydlí v nájemním bytě o velikosti 2 + 1 s nímž má náklady ve výši 15 400 Kč měsíčně, dále hradí 1 000 Kč měsíčně zálohu na plyn a 1000 Kč měsíčně zálohu na elektřinu, v červenci 2023 doplatila nedoplatek na elektřině ve výši 5 000 Kč. Žalovaný má měsíční příjem okolo 100 000 Kč měsíčně, pravděpodobně nežije a nehospodaří s další osobou. Žalovaný nepřispívá na výživu žalobkyně dobrovolně ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, dostavil se však k jednání dne [datum] kde uvedl, že obnovili s žalobkyní soužití, jednání bylo odročeno za účelem zjištění stanoviska žalobkyně a provedení jejího výslechu. K nařízenému jednání na [datum] se ani žalobkyně ani žalovaný bez omluvy nedostavili, soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také jen„ o. s. ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení navrhla k důkazu pouze rodný list nezletilého syna. Soud však dle ust. § 120 odst. 2 o. s. ř., provedl důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu vyplývající z obsahu spisu, zejména z žalobních tvrzení. Z výpisu z informačního systému základních registrů žalovaného soud zjistil, že žalovaný je slovenský občan, naposledy měl přechodný pobyt na adrese [adresa], [obec] [část obce]. Z kopie rodného listu [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že žalovaný [celé jméno žalovaného], RČ [číslo], místo narození [příjmení], Slovenská republika je otec. Ze zpráv k majetkovým poměrům žalovaného (které soud zjistil v rámci úřední činnosti ze spisu o péči a výživě k nezl. [jméno], [jméno] a [jméno]) ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne [datum], Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne [datum] vč. přiznání k dani z příjmu fyzických osob za kalendářní rok 2022 a zprávy Úřadu práce ČR ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je veden jako OSVČ, nepobírá žádné dávky, příspěvky ani důchod a jeho roční příjem (základ daně) v r. 2022 činil po odečtení výdajů 362 360 Kč.

4. Žádné další důkazy účastníky navrhovány a předloženy nebyly.

5. Žalobě nelze vyhovět. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalovaný je otcem nezletilého syna [jméno] [celé jméno žalovaného], který se účastníkům narodil dne [datum], a tudíž jej ve smyslu ust. § 920 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále jen o. z.) stíhá povinnost hradit matce příspěvek na výživu po dobu dvou let od narození dítěte v přiměřeném rozsahu. Bylo však zapotřebí, aby soud zjistil náležitě skutkový stav, zejména zda skutečně přetrvává situace popsaná v žalobě, tedy že účastníci stále společně nežijí a že žalovaný na výživu žalobkyně od podání žaloby do současné doby nepřispívá ničeho. Dalším předpokladem pro to, aby bylo možno žalobkyni výživné přiznat, jsou náležitě zjištěné osobní a majetkové poměry obou účastníků, tedy jak žalobkyně jako osoby oprávněné (její zvýšené výdaje a její příjmy), tak žalovaného jako osoby povinné ve smyslu ust. § 913 o. z., neboť pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby oprávněné a její majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Soud v prvé řadě neměl prokázáno, zdali trvá situace popsaná v žalobě, tj. že účastníci spolu nežijí a žalovaný na výživu žalobkyně ničeho nepřispívá. Ve vztahu k žalovanému soud majetkové poměry zjistil jen částečně, nezjistil, jaké jsou jeho pravidelné výdaje a zda má kromě žalobkyně ještě další vyživovací povinnosti a v jaké částce by byl schopen výživné ve prospěch žalobkyně hradit. Rovněž není soudu známo, jaké jsou aktuální příjmy žalobkyně, jaké jsou její odůvodněné výdaje a v jaké výši by příspěvek od žalovaného byl odpovídající. Tyto skutečnosti by bylo možno zjistit při jednání, pokud by se žalobkyně dostavila a navrhla nějaké důkazní návrhy k prokázání těchto tvrzení. Vzhledem k tomu, že se účastníci bez omluvy nedostavili a nebylo možno zjistit náležitě skutkový stav pro to, aby bylo možno žalobě byť jen částečně vyhovět, soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

6. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.