107 C 265/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem Městem Petřvald, IČO sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o zaplacení částky 63 014 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 63 014 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 650 Kč splatných vždy každého patnáctého dne v měsíci předem pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení dluhu počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 63 014 Kč od 4. 11. 2011 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 63 014 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ust. § 25 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny dle ust. § 4 výše uvedeného zákona. Pracovníky [právnická osoba] s.r.o., zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 22. 9. 2011 kontrolou [číslo] zjištěno, že u [jméno] [příjmení] na adrese [adresa žalovaného]. Následkem výše uvedeného jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Na výše uvedeném odběrném místě bylo dne 22. 9. 2011 zjištěno, že v hlavní domovní skříni je na systému L1 osazena spravovaná závitová pojistka a pod pojistkovou hlavicí je neoprávněně připojen vodič kabelu CYGY 5x2,5mm2. Tento kabel vedl oknem do objektu, kde byl ukončen třízásuvkou, do níž bylo připojeno několik prodlužovacích kabelů a takto rozvedena neměřená elektřina v objektu. V objektu došlo dne 12. 8. 2010 k požáru, při kterém shořel elektroměrový rozvaděč a týž den došlo k neoprávněnému napojení kabelu CYGY 5x2,5mm2. Neoprávněným odběrem elektřiny došlo ke škodě žalobkyně, přičemž na případy, kdy odebranou a nezměřenou elektřinu není možné žádným technickým prostředkem dodatečně změřit, stanoví se škoda z neoprávněného odběru podle § 9 výše uvedené vyhlášky. Žalobkyně stanovila škodu za neoprávněný odběr na částku 64 626 Kč, a to za dobu od 12. 8. 2010 do 22. 9. 2011. Žalobkyně dále vyúčtovala náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru na paušální částku 3 388 Kč. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 68 014 Kč. Žalobkyně vyfakturovala celkovou škodu fakturou [číslo] splatnou dne 3. 11. 2011. Dne 16. 11. 2011 podepsala [jméno] [příjmení] prohlášení o uznání dluhu a dohodu o splátkách. Na tuto částku byla provedena částečná úhrada ve výši 5 000 Kč. [jméno] [příjmení] dne 25. 6. 2012 zemřela a žalobkyně přihlásila svou pohledávku do dědického řízení, v němž bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 28. 11. 2013 č. j. [číslo jednací], že pohledávka přechází na pozůstalé syny [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalovaného, omezeného ve svéprávnosti, zastoupeného opatrovnicí [jméno] [příjmení], a to na každého rovným dílem. Následně zemřel i bratr žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], přičemž v pozůstalostním řízení bylo usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 23. 4. 2019 č. j. [číslo jednací] potvrzeno nabytí dědictví jedinému dědici žalovanému [celé jméno žalovaného], omezenému ve svéprávnosti, zastoupenému opatrovníkem městem Petřvald. Opatrovník žalovaného odmítl dluh uhradit přes výzvy ze dne 22. 2. 2021, 17. 3. 2021 a k úhradě nedošlo ani po předžalobní výzvě ze dne 23. 6. 2021. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto se žalobkyně domáhá také zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo] tj. od 4. 11. 2011.

2. Žalovaný navrhoval žalobu v celém rozsahu zamítnout. Nezpochybnil, že zdědil společně se svým bratrem [jméno] [celé jméno žalovaného] ½ žalované pohledávky po smrti své matky [jméno] [příjmení], zemřelé dne 25. 6. 2012, a to na základě usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 28. 11. 2013 č. j. [spisová značka], čímž byl zavázán uhradit částku 31 507 Kč. Nesouhlasil ovšem s tvrzením, že by zdědil po smrti svého bratra [jméno] [celé jméno žalovaného] druhou polovinu žalované pohledávky, jelikož v přehledu pohledávek zemřelého projednávaných v dědickém řízení u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. [spisová značka] nebyla pohledávka žalobkyně uvedena. Dále zpochybnil, zda bylo uznání dluhu učiněné matkou žalovaného platným právním jednáním. Má za to, že pokud k přechodu dluhu na žalovaného po zemřelém bratrovi [jméno] [příjmení] skutečně došlo, je tento dluh vůči žalovanému promlčen, jelikož nebyl uplatněn v zákonné 3leté lhůtě.

3. U jednání dne 20. 4. 2022 zástupce opatrovníka žalovaného konkretizoval svou námitku promlčení. Uvedl, že tříletá promlčecí lhůta uplynula dne 25. 6. 2015 vzhledem k úmrtí [jméno] [příjmení] dne 25. 6. 2012, popř. uplynula dne 2. 12. 2016, pokud bychom vycházeli od právní moci dědického usnesení. Uznání dluhu zůstavitelky považuje za účinné pouze mezi věřitelem a osobou, která toto uznání učinila, jde o osobní úkon, proto nemůže působit vůči dědicům, nemůže být zděděno a ke dni smrti a nabytí dědictví proto dědicům začala běžet nová promlčecí lhůta. Námitku promlčení směřoval k jistině i požadovaným úrokům z prodlení.

4. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa a přerušení dodávky elektřiny soud zjistil, že dne 22. 9. 2011 zástupce [právnická osoba], s.r.o. zjistil u zákazníka [jméno] [příjmení] na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [obec] neoprávněný odběr elektřiny.

5. Z protokolu o neoprávněném odběru elektřiny ze dne 10. 10. 2011 soud zjistil, že neoprávněný odběr trval od 12. 8. 2010 do 22. 9. 2011.

6. Ze stanovení celkové náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ze dne 10. 10. 2021 soud zjistil, že náhradu škody žalobkyně stanovila podle § 9 odst. 1 až 11 vyhlášky č. 82/2011 Sb. na částku 64 626 Kč a dále dle § 9 odst. 12 uvedené vyhlášky stanovila náklady spojené se zjišťování a nápravou důsledků neoprávněného odběru na částku 3 388 Kč.

7. Z faktury [číslo] ze dne 13. 10. 2011 vystavené na [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala celkem částku 68 014 Kč se splatností dne 3. 11. 2011.

8. Z uznání dluhu dlužníkem a dohody o splátkách náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem soud zjistil, že [jméno] [příjmení] uznala co do důvodu z faktury [číslo] ze dne 13. 10. 2011 svůj dluh spočívající v náhradě škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ve výši 68 014 Kč. Tento dluh se zavázala uhradit ve splátkách, s první splátkou ve výši 1 000 Kč nejpozději do 25. 11. 2011 a 2. až 23. splátkou ve výši 1 000 Kč vždy do každého 25. dne v měsíci, přičemž poslední splátka ve výši 45 014 Kč bude zaplacena nejpozději do 25. 10. 2013. V případě, že nebude dluh ve splatnosti dle splátkového kalendáře uhrazen, dohodly si smluvní strany úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Smluvní strany si dále ujednaly, že v případě nezaplacení kterékoliv ze splátek řádně a včas se stává celý dluh splatným najednou a věřitel je v takovém případě oprávněn žádat o zaplacení celého dluhu. Tato listina byla podepsána [jméno] [příjmení] dne 16. 11. 2011 a za žalobkyni dne 24. 11. 2011.

9. Z výzev ze dne 29. 5. 2020, 22. 2. 2021, 21. 5. 2021 a předžalobní výzvy ze dne 23. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala opatrovníka žalovaného k úhradě dluhu.

10. Ze sdělení opatrovníka žalovaného ze dne 14. 6. 2021 soud zjistil, že opatrovník žalovaného vznesl námitku promlčení nároku.

11. Z dalších žalobkyní předložených listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil.

12. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 27. 9. 2016 č. j. [číslo jednací] byl rozsudek Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 5. 3. 2010 č. j [číslo jednací], kterým byl žalovaný omezen ve svéprávnosti k právním úkonům, tak že není oprávněn činit právní úkony s výjimkou právních úkonů v souvislosti s disponováním majetkem a penězi ve výši 250 Kč týdně změněn tak, že žalovaný není způsobilý samostatně právně jednat ve všech záležitostech s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života. Usnesením Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 5. 9. 2017 č. j [číslo jednací] bylo opatrovníkem žalovaného jmenováno město Petřvald. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 20. 11. 2019 č. j [číslo jednací] bylo omezení ve svéprávnosti žalovaného provedené rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 27. 9. 2016 č. j. [číslo jednací] prodlouženo o 5 let.

13. Ze spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. [spisová značka] soud zjistil z protokolu o jednání před soudním komisařem ze dne 27. 11. 2013, že zůstavitelka [jméno] [příjmení], zemřelá dne 25. 6. 2012, zanechala dědice ze zákona, a to syna [jméno] [celé jméno žalovaného] a nesvéprávného žalovaného zastoupeného opatrovnicí [jméno] [příjmení]. V soupisu pasiv byla uvedena předmětná pohledávka žalobkyně ve výši 63 014 Kč [obec] hodnota dědictví byla stanovena na částku 577 703 Kč. Dle protokolu o jednání před soudním komisařem ze dne 28. 11. 2013 opatrovnice žalovaného neodmítla dědictví za žalovaného. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 28. 11. 2013 č. j. [číslo jednací] bylo potvrzeno, že dědictví nabyli dědicové [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalovaný podle dědických podílů v podobě jedné poloviny aktiv s tím, že každý převezme jednu polovinu pasiv dědictví, mimo jiné i předmětnou pohledávku žalobkyně.

14. Ze spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. [spisová značka] soud zjistil z protokolu ze dne 23. 4. 2019, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelý dne 30. 4. 2018, zanechal dědice ze zákona, a to tři děti, které pozůstalost odmítly a pozůstalost odmítli i jejich potomci, proto se právním nástupcem stal žalovaný. Opatrovník žalovaného město Petřvald pozůstalost za žalovaného neodmítl a uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti, přičemž soupis pozůstalosti byl nahrazen společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 23. 4. 2019 č. j. [číslo jednací] byla určena obvyklá cena aktiv pozůstalosti částkou 400 000 Kč, výše pasiv pozůstalosti částkou 129 538 Kč, a čistá hodnota pozůstalosti proto činila 270 462 Kč. Dále bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti jedinému zákonnému dědici nesvéprávnému žalovanému. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 2. 7. 2019 č. j [číslo jednací] soud udělil souhlas k právním jednání, která za žalovaného učinilo dne 23. 4. 2019 v notářské kanceláři soudní komisařky JUDr. [jméno] [příjmení] jako veřejný opatrovník město Petřvald, spočívající v neodmítnutí dědictví a uplatnění výhrady soupisu v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení].

15. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Kontrolou provedenou dne 22. 9. 2011 byl u matky žalovaného [jméno] [příjmení] zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie. Žalobkyně fakturou [číslo] splatnou dne 3. 11. 2011 vyúčtovala [jméno] [příjmení] náhradu škodu za neoprávněný odběr a náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru na celkovou částku ve výši 68 014 Kč. Dne 16. 11. 2011 uznala [jméno] [příjmení] svůj dluh z výše uvedené faktury na částku 68 014 Kč a zavázala se jej uhradit ve splátkách. Na tuto částku byla provedena pouze částečná úhrada ve výši 5 000 Kč, přičemž [jméno] [příjmení] dne 25. 6. 2012 zemřela. V pozůstalostním řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. [spisová značka] nabyli pozůstalost včetně pohledávky za žalobkyní ve výši 63 014 Kč pozůstalý syn [jméno] [celé jméno žalovaného] a pozůstalý žalovaný, omezený ve svéprávnosti, každý v rozsahu jedné poloviny. Dědictví za žalovaného neodmítla jeho opatrovnice [jméno] [příjmení]. Žalovaný byl omezen ve svéprávnosti již rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 5. 3. 2010 č. j [číslo jednací] tak, že není oprávněn činit právní úkony s výjimkou právních úkonů v souvislosti s disponováním majetkem a penězi ve výši 250 Kč týdně. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 27. 9. 2016 č. j. [číslo jednací] byl výše uvedený rozsudek změněn tak, že žalovaný není způsobilý samostatně právně jednat ve všech záležitostech s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života a usnesením Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 5. 9. 2017 č. j [číslo jednací] bylo opatrovníkem žalovaného jmenováno město Petřvald. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 20. 11. 2019 č. j [číslo jednací] bylo omezení ve svéprávnosti žalovaného prodlouženo o 5 let. Bratr žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel dne 30. 4. 2018 a jeho děti i jejich děti pozůstalost odmítli. Opatrovník žalovaného město Petřvald pozůstalost za žalovaného neodmítl a uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 23. 4. 2019 č. j. [číslo jednací] byla určena obvyklá cena aktiv pozůstalosti částkou 400 000 Kč, výše pasiv pozůstalosti částkou 129 538 Kč, čistá hodnota pozůstalosti proto činila 270 462 Kč. Nabytí pozůstalosti bylo potvrzeno jedinému zákonnému dědici nesvéprávnému žalovanému. Žalobkyně vyzvala opatrovníka žalovaného výzvami ze dne 29. 5. 2020, 22. 2. 2021, 21. 5. 2021 a předžalobní výzvou ze dne 23. 6. 2021 k úhradě celého dluhu ve výši 63 014 Kč.

16. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Podle ust. § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

18. Podle ust. § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

19. Podle ust. § 110 věty druhé obč. zák. bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. Dle odstavce druhého platí stejná promlčecí doba i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí doba u jednotlivých splátek počíná ode dne jejich splatnosti. Stane-li se nesplněním některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet desetiletá promlčecí doba od splatnosti nesplněné splátky. Dle odstavce třetího se úroky a opětující se plnění promlčují ve třech letech; jde-li však o práva pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání.

20. Podle ust. § 111 obč. zák. změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv.

21. Podle ust. § 1706 o. z. uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví.

22. Podle ust. § 1711 o. z. dědic, který si vyhradil soupis, nebo ten, kdo pozůstalost spravuje, může před rozhodnutím soudu o potvrzení dědictví navrhnout, aby soud pro vyhledání dluhů zůstavitele věřitele vyzval, aby v přiměřené lhůtě ohlásili a doložili své pohledávky. Dokud nebude skončeno řízení, které se takto zavede, nemá dědic, ani ten, kdo spravuje pozůstalost, povinnost uspokojovat věřitele.

23. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná, a skutkový stav právně hodnotil následujícím způsobem. V řízení bylo prokázáno, že matka žalovaného [jméno] [příjmení] dne 16. 11. 2011 písemně uznala ve smyslu ust. § 558 obč. zák. svůj dluh z faktury [číslo] ze dne 13. 10. 2011 ve výši 68 014 Kč, který se zavázala uhradit ve 23 splátkách po 1 000 Kč a poslední splátce ve výši 45 014 Kč. Na tento dluh byla provedena částečná úhrada ve výši 5 000 Kč. Žalovaný, tehdy již omezen ve svéprávnosti a zastoupen opatrovnicí, nabyl v pozůstalostním řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. [spisová značka] polovinu pozůstalosti po zemřelé matce, která zahrnovala také pohledávku žalobkyně ve výši 63 014 Kč. Druhou polovinu pozůstalosti nabyl bratr žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného]. Tato skutečnost byla v řízení učiněna nespornou. V pozůstalostním řízení po zemřelém bratrovi žalovaného [jméno] [příjmení] vedeném u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. [spisová značka] nabyl žalovaný pozůstalost v čisté hodnotě 270 462 Kč.

24. K námitce žalovaného, že uznání dluhu učiněné matkou žalovaného nebylo platným právním jednáním, soud uvádí, že uznání bylo učiněno písemně, dluh byl určen co do důvodu (faktura [číslo] ze dne 13. 10. 2011) i do výše (68 014 Kč), jak vyžaduje ust. § 558 obč. zák.

25. K námitce žalovaného, že nezdědil po smrti svého bratra [jméno] [celé jméno žalovaného] druhou polovinu pohledávky, jelikož v přehledu pohledávek zemřelého projednávaných v dědickém řízení u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. [spisová značka] nebyla pohledávka žalobkyně uvedena, soud uvádí, že v pozůstalostním řízení po zemřelém bratrovi žalovaného byla sice učiněna výhrada soupisu, ale nebyla učiněna konvokace věřitelů. V důsledku konvokace věřitelů (§ 1711 o. z.) by po skončení dědického řízení nebylo možné, aby se na dědice obrátil další věřitel, který neuplatnil svou pohledávku v dědickém řízení. Skutečnost, že by byla v daném pozůstalostním řízení učiněna konvokace věřitelů, nebyla v řízení před soudem tvrzena ani prokázána. Uplatněním výhrady soupisu dle § 1706 o. z. dědic sleduje omezení rozsahu, v jakém bude po skončení řízení o pozůstalosti povinen platit dluhy zůstavitele a ostatní pasiva pozůstalosti; dědic, který uplatnil výhradu soupisu, není povinen hradit dluhy zůstavitele a ostatní pasiva pozůstalosti v plném rozsahu, ale pouze do výše ceny jím nabytého dědictví. Tím jsou omezeny možnosti věřitelů zůstavitele dosáhnout uspokojení veškerých svých pohledávek. Ze zákona nevyplývá, že by se muselo jednat pouze o věřitele přihlášené do dědického řízení.

26. Co se týče žalovaným uplatněné námitky promlčení, dospěl soud k závěru, že tato není důvodná. Vzhledem ke skutečnosti, že matka žalovaného uvedený dluh co do důvodu a výše platně uznala, podle ust. § 110 věty druhé obč. zák. promlčuje se právo za deset let ode dne, kdy k uznání došlo. Plnění dluhu může být dohodnuto i ve splátkách. V takových případech promlčecí doba počíná běžet pro každou jednotlivou splátku zvlášť, a to ode dne její splatnosti. Ustanovení § 110 odst. 2 obč. zák. totiž stanoví, že tam kde se stane pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh, počne desetiletá promlčecí doba běžet ode dne splatnosti nesplněné splátky; to však platí jen v případě, že věřitel použil práva požadovat na dlužníkovi zaplacení celého dluhu pro nesplnění některé ze splátek nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky. Nestalo-li se tak a věřitel ztratil právo požadovat po dlužníkovi zaplacení celého dluhu, přestane běžet promlčecí doba ohledně celého dluhu a promlčecí doba začne běžet opět jen pro jednotlivé splátky od jejich splatnosti. Promlčecí doba pro celý dluh však začne běžet znovu, jestliže dlužník ve stanoveném termínu nesplní ani další splátku. V řízení nebylo tvrzeno i prokázáno, že by žalobkyně uvedený dluh zesplatnila a požadovala zaplacení celého dluhu. Desetiletá promlčecí doba pro jednotlivé dohodnuté splátky tudíž započala běžet nejdříve dne 25. 11. 2011, a to pro první splátku a před podáním žaloby dne 22. 9. 2021 neuplynula.

27. Soud nepřisvědčil ani námitce žalovaného, že uznání dluhu zůstavitelky je účinné pouze mezi věřitelem a osobou, která toto uznání učinila, a nabytím dědictví proto dědicům začala běžet nová promlčecí lhůta. Případná sukcese na straně věřitele či na straně dlužníka nemá na hmotněprávní účinky uznání vliv; desetiletá promlčecí lhůta se tak uplatní i vůči právním nástupcům.

28. Žaloba byla ovšem zamítnuta co do zákonných úroků z prodlení, které žalobkyně požadovala od splatnosti faktury [číslo] ze dne 13. 10. 2011, tedy od 4. 11. 2011 až do zaplacení. Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názoru, že ze samotného uznání jistiny nelze dovozovat, že byl učiněn i úkon uznání příslušenství. Povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním dluhu (závazku) nevzniká samostatně za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním svého závazku; tímto dnem počíná běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí„ jako celek“. Proto nebylo-li právo na úrok z prodlení písemně uznáno, promlčuje se v tříleté promlčecí době, která začne běžet ode dne, kterým mohlo být uplatněno poprvé. Z listiny označené jako„ uznání dluhu“ ze dne 16. 11. 2011 nevyplývá, že by [jméno] [příjmení] učinila také úkon uznání příslušenství (úroku z prodlení); s ohledem na to, že dluh měl být splacen na základě měsíčních splátek, k tomu nebyl ani důvod. Znamená to, že nárok na úrok z prodlení s placením (uznaného) dluhu písemně uznán nebyl. Došlo-li přesto při plnění tohoto (uznaného) dluhu k prodlení, mohla žalobkyně požadovat po žalovaném úroky z prodlení. Nárok na tyto úroky z prodlení se, jak je rovněž výše uvedeno, promlčuje„ jako celek“, přičemž promlčecí lhůta počíná běžet dnem, kterým se žalovaná ocitla v prodlení se splněním svého závazku, a trvá tři roky. Soud má proto učinil závěr, že úrok z prodlení od splatnosti předmětné faktury, tedy od 4. 11. 2011 do písemného uznání dluhu se promlčuje v 3leté promlčecí lhůtě a tento má soud na základě námitky žalovaného za promlčený. Co se týče úroku z prodlení od písemného uznání do zaplacení, tento se dle ust. § 110 odst. 3 obč. zák. také promlčuje v 3leté promlčecí lhůtě, a proto jej má soud na základě námitky žalovaného také za promlčený.

29. Soud umožnil žalovanému dlužnou částku uhradit podle ust. § 160 odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), ve splátkách po 2 650 Kč měsíčně, když přihlédl k majetkovým poměrům žalovaného, který je příjemcem invalidního důchodu a osobou omezenou ve svéprávnosti. Výše splátek je přiměřená celkové výši závazku žalovaného a k úplnému splacení dojde nejpozději do dvou let. Splátky byly stanoveny k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 150 o. s. ř. tak, že žalobkyni, přestože byla převážně úspěšná, nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení byly shledány důvody zvláštního zřetele hodné, spočívající zaprvé v osobním a majetkovém statusu žalovaného, který je příjemcem invalidního důchodu a osobou omezenou ve svéprávnosti, a zadruhé ve způsobu vzniku pohledávky za žalovaným, který ji nabyl jako dědic v pozůstalostním řízení po zemřelé matce a zemřelém bratrovi. Toto rozhodnutí se také výrazně nedotkne majetkové sféry žalobkyně.