107 C 372/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 14 400 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 14 400 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 204,17 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 335,77 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 345,25 Kč a úroku ve výši 5,94 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 452 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), která byla soudu doručena dne 6. 11. 2023, domáhala po žalované zaplacení 14 400 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že společnost [právnická osoba], [IČO] (původní věřitelka) a žalobkyně uzavřely dne 1. 6. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek vč. seznamu pohledávek, jehož součástí byla i pohledávka za žalovanou. Původní věřitelka a žalovaná uzavřely dne 22. 6. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na základě níž žalovaná načerpala hotovost v konečné výši 10 000 Kč (+ úrok 2 000 Kč, administrativní poplatek 2 000 Kč a odměna za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč), která měla být splacena v 60týdenních hotovostních splátkách po 300 Kč, počínaje 29. 6. 2021 a poslední splátka měla být stanovena na 16. 8. 2022. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnila svou povinnost dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná však na pohledávku ze smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 6. 2021 (spotřebitelském úvěru) plnila pouze částkou 3 600 Kč. Za období od postoupení pohledávky do rozhodnutí soudu, nebylo hrazeno na dlužnou částku ničeho (ani po odeslání předžalobní výzvy). Žalobkyně tedy požadovala 14 400 Kč (sestávající z dlužné jistiny 10 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200,04 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 3 199,96 Kč), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 204,17 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 681,02 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úrok 20,94 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 22. 6. 2021 soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 22. 6. 2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ společnost“) a žalovanou. Společnost na základě této smlouvy poskytla žalované v den podpisu 10 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala vrátit 18 000 Kč (tj. jistinu ve výši 10 000 Kč, úrok ve výši 2 000 Kč, administrativní poplatek 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč) v 60týdenních splátkách po 300 Kč. Podle smlouvy úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 32,15 %.

4. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 22. 6. 2021, oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, poštovních poukázek, evidenčního listu platného od 1. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaná sdělila společnosti, že je svobodná, bydlí v nájemním bytě, v domácnosti bydlí s přítelem, má pravidelný měsíční příjem 10 000 Kč (rodičovskou) a další příjem 2 000 Kč a odhadla měsíční výdaje na 3 860 Kč (náklady na bydlení doložila, tyto hradí přítel). Příjmovou stránku měla společnost ověřit z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a poštovních poukázek a výdajovou z evidenčního listu a poštovní poukázky, všechny shora uvedené dokumenty doložila i v rámci tohoto řízení.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek ze dne 1. 6. 2023 včetně seznamu, oznámení o postoupení pohledávky z 23. 6. 2023 a podacího lístku z 23. 6. 2023 soud zjistil, že společnost postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru [číslo] (ve výši 20 000 Kč) se všemi právy a povinnostmi na žalobkyni a této bylo postoupení oznámeno dopisem z 23. 6. 2023 společně s výzvou k zaplacení do 10 dnů od obdržení dopisu.

6. Z uznání dluhu ze dne 6. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaná uznala co do důvodu a výše dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně ve výši 18 100 Kč.

7. Z výzvy k plnění ze dne 29. 9. 2023 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dne 2. 10. 2023 výzvu k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, která je předmětem tohoto řízení.

8. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], soud zjistil, že předmětem řízení byly postoupené nároky žalobkyně z titulu nesplacených smluv o zápůjčkách uzavřených původně mezi společností [právnická osoba], a jinou fyzickou osobou, než je žalovaná v tomto řízení.

9. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], poskytla žalované dne 22. 6. 2021 částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 18 000 Kč. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že žalobkyně je v této věci aktivně legitimována dle ust. § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 byla pohledávka za žalovanou ve výši 20 000 Kč postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalované bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne 23. 6. 2023. Žalovaná dne 6. 10. 2022 uznala písemně co do důvodu i výše svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 18 100 Kč z titulu nesplacení celkové dlužné částky podle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud proto vycházel v souladu s ust. § 2 053 o. z. z toho, že dluh žalované v době jeho uznání trval a vznikl podle § 2 390 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (zápůjčce) v hotovosti dle ust. § 2 390 o. z., dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč při uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem administrativním poplatkem, odměnou za hotovostní inkaso splátek v 60týdenních splátkách, v celkové částce 18 000 Kč. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaná uhradila na smlouvu [číslo] částku 3 600 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na zápůjčku něčeho uhradila, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud má za to, že v tomto případě byla náležitě zjišťována a vyhodnocena úvěruschopnost žalované právní předchůdkyní žalobkyně, právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely platnou smlouvu o zápůjčce. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit dlužnou částku s poplatkem a úrokem v 60týdenních splátkách po 300 Kč, poslední splatnou dne 16. 8. 2022. Nárok na zaplacení jistiny a úroku vyplývá přímo ze zákona. Poplatky, byly sjednány přímo smlouvou a úroková sazba byla taktéž sjednána smlouvou, stejně jako zákonný úrok z prodlení, jako sankce za prodlení. Je nepochybné, že žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou a žalobkyně tak důvodně požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1 970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče smluvního úroku (v kapitalizované výši a dále ve výši 20,94 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení) soud přiznal kapitalizovaný úrok jen v částce 1 335,77 Kč (522,07 Kč za období od 17. 8. 2022 do 15. 11. 2022 při výši 20,94 % ročně + 813,70 Kč za období od 16. 11. 2022 do 1. 6. 2023 při výši 15 % ročně, tj. dohromady 1 335,77 Kč) a když smluvní úrok je dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., možný ve výši přesahující úrok z prodlení o 8procentních bodů pouze prvních 90 dní prodlení. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud zavázal žalovanou k zaplacení neuhrazené jistiny, poplatků při uzavření smlouvy, zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku ve výši v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a ve zbývající části žalobu zamítl, jak je specifikováno ve výrocích I. a II. rozsudku. Co se týče předloženého rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], soud v tomto případě nesouhlasí se závěry uvedenými krajským soudem, jedná se pouze o právní posouzení po provedeném dokazování mezi jinými účastníky, týkajícími se jiné smlouvy (vše posouzeno individuálně) a tímto odůvodněním není zdejší soud v předmětné věci vázán.

11. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., zavázal soud žalovanou zaplatit žalobkyni, která zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k plnění, náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč (+ nově vybraného 200 Kč), odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále také jen „a. t.“), a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, z paušální náhrady za 3 úkony po 100 Kč, tj. 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za odměnu zástupce a paušální náhradu za sepis vyjádření z 29. 11. 2023, neboť dle soudu se nejedná o účelně vynaložený náklad, když veškerá tvrzení ohledně úvěruschopnosti mohla žalobkyně uvést a důkazy navrhnout již v žalobě (nejednalo se o tvrzení/důkazy které by vyplynuly až jako reakce na tvrzení a důkazy žalované). Protože je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH, má nárok i na 21 % DPH z odměny a náhrad, tj. z částky 1 200 Kč, což činí 252 Kč.

12. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 14 400 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. a), tj. do částky 1 000 Kč, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 200 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).