107 C 377/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 60 002,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni- částku 3 273,17 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 273,17 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení,- částku 15 880,83 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 880,83 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, v části zaplacení částky 35 421,68 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 556,69 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 25 % ročně z částky 32 556,69 Kč za dobu od 26. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žaloba se v části zaplacení částky 1 817,60 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 106,37 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 104,12 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 090,77 Kč od 26. 4. 2023 do 12. 10. 2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 817,60 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 6,05 % ročně z částky 4 301,37 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.

IV. Žaloba se v části zaplacení částky 3 608,74 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 300,07 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 544,36 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 489,57 Kč od 18. 4. 2023 do 12. 10. 2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 608,74 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 26,9 % ročně z částky 18 720,57 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 9. 11. 2023, ve znění opravy z 3. 1. 2024, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 60 002,02 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní , právnická osoba, IČO , IČO, (nyní , právnická osoba, ., IČO , IČO, ) byla uzavřena smlouva o kontokorentu č. , hodnota, z 27. 5. 2021 a dodatek k této smlouvě, smlouva o zápůjčce č. , hodnota, z 28. 5. 2021 a smlouva o zápůjčce č. , hodnota, z 13. 2. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě smlouvy o kontokorentním úvěru žalovanému možnost přečerpat peněžní prostředky na účtu žalovaného do záporného zůstatku co do částky 30 000 Kč (úvěrový rámec) a žalovaný se zavázal, že tento bude bance splácet tak, že za období předchozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu a splátky budou hrazeny formou připsání jakékoliv příchozí platby na běžný účet. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplatil řádně a včas (nezajistil na běžném účtu sjednaný kreditní obrat/dostal se do nepovoleného debetu), byla smlouva právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněna k 25. 4. 2023 dle čl. 6. 1 písm. (b) a (c) Smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, žalovanému 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal tuto vrátit spolu s úrokem v 24měsíčních splátkách po 443 Kč, úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 6,05 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplatil řádně a včas, byla smlouva právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněna k 25. 4. 2023 dle čl. 7.1 a 2 Produktových podmínek. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, žalovanému 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal tuto vrátit spolu s úrokem v 47měsíčních splátkách po 693 Kč, úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 26,90 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplatil řádně a včas, byla smlouva právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněna k 17. 4. 2023 dle čl. 7.1 a 2 Produktových podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek č. 12/2022/05 ze dne 30. 5. 2023 s účinností od 1. 6. 2023 byly pohledávky za žalovaným ze smluv č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný na předmětné částky ani po výzvě před podáním žaloby neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednáním konaných ve dnech 20. 2. 2024 a 2. 5. 2024 se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“)., právnická osoba, rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb , právnická osoba, . ze dne 11. 2. 2016 soud zjistil, že žalovaný zřídil běžný účet u právní předchůdkyně žalobkyně.

4. Z návrhu na uzavření Smlouvy o kontokorentu č. , hodnota, ze dne 27. 5. 2021, akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o kontokorentu č. , hodnota, ze dne 27. 5. 2021, návrhu dodatku ke Smlouvě o kontokorentu č. , hodnota, ze dne 27. 5. 2021, akceptace dodatku ke Smlouvě o kontokorentu č. , hodnota, , VOP , právnická osoba, , produktových obchodních podmínek , právnická osoba, pro kontokorenty a Sazebníku – účty Pro občany, platný od 1. 9. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr do úvěrového rámce 10 000 Kč a následně dodatkem z téhož dne do úvěrového rámce 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal udržovat pravidelný kreditní obrat ve výši 25 % za období předchozích 3 měsíců. Úroková sazba byla stanovena jako pevná ve výši 9,9 % ročně, příp. nepovolený debet ve výši 25 % ročně. Dále byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

5. Z upozornění na neuhrazení dlužné částky ze dne 25. 4. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila zesplatnění úvěru č. , hodnota, a vyzvala žalovaného k úhradě částky 34 314,75 Kč do 7 kalendářních dnů.

6. Z návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 28. 5. 2021, akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 28. 5. 2021, VOP , právnická osoba, a Sazebníku – účty Pro občany, platný od 1. 9. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto vrátit v 24měsíčních splátkách po 458 Kč. Úroková sazba byla stanovena jako pevná ve výši 5,9 % ročně, RPSN 6,05 %. Dále byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

7. Z upozornění na neuhrazení dlužné částky ze dne 25. 4. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila zesplatnění zápůjčky č. , hodnota, a vyzvala žalovaného k úhradě částky 5 301,26 Kč do 7 kalendářních dnů.

8. Z návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 13. 2. 2022, akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 13. 2. 2022, VOP , právnická osoba, a Sazebníku – účty Pro občany, platný od 1. 9. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto vrátit v 47měsíčních splátkách po 723 Kč. Úroková sazba byla stanovena jako pevná ve výši 26,9 % ročně, RPSN 30,54 %. Dále byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

9. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 17. 4. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila zesplatnění zápůjčky č. , hodnota, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky 23 334 Kč.

10. Z podacího archu ze dne 12. 9. 2022 soud nezjistil, žádné skutečnosti pro podporu tvrzení žalobkyně.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2022/05 ze dne 30. 5. 2023, včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení úplaty a vyrozumění o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2023 má soud za prokázáno, že původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávky za žalovaným ze smluv č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, .

12. Z výzvy k plnění ze dne 27. 9. 2023 včetně podacího lístku z téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 73 708,54 Kč (ze smluv č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, ) do 12. 10. 2023.

13. Z výpisu z CBL z 8. 12. 2023 soud zjistil, jaké má žalovaný k tomuto datu kontrakty a u kolika finančních institucí.

14. Z žádosti o úvěr ze dne 27. 5. 2021 ke kontokorentnímu úvěru, posouzení o úvěruschopnosti klienta z 27. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má příjem 21 000 Kč, bydlí u rodičů, je svobodný, počet osob v domácnosti 5, počet vyživovaných dětí 2, měsíční splátky úvěrů , právnická osoba, Kč, výdaje na živobytí 6 000 Kč, další výdaje 3 000 Kč.

15. Z žádostí o úvěr ze dne 27. 5. 2021 ke spotřebitelskému neúčelovému úvěru, posouzení o úvěruschopnosti klienta z 27. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má příjem 21 000 Kč, bydlí u rodičů, je svobodný, výdaje na bydlení 4 000 Kč, výdaje na živobytí 4 000 Kč, další výdaje 3 000 Kč.

16. Z žádosti o úvěr ze dne 13. 2. 2022 ke spotřebitelskému neúčelovému úvěru, posouzení o úvěruschopnosti klienta z 13. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má příjem 20 000 Kč, bydlí u rodičů, je svobodný, výdaje na bydlení 6 000 Kč, výdaje na živobytí 4 000 Kč, další výdaje 3 000 Kč.

17. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 28. 12. 2023 včetně potvrzení o platbách soud zjistil, že žalovaný obdržel na bankovní účet č. , č. účtu, dne 28. 5. 2021 částku 10 000 Kč od , právnická osoba, . pod VS , var. symbol, a na bankovní účet č. , č. účtu, dne 13. 2. 2022 částku 20 000 Kč od , právnická osoba, . pod VS , var. symbol, .

18. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od února 2016 do listopadu 2022 soud zjistil, že příjem žalovaného ze zaměstnání v lednu 2021 činil 16 838 Kč, od února do dubna 2021 činil pouze 680 Kč měsíčně (příjem z brigády), v období od května 2021 činily významnou část příjmů a výdajů platby vůči příjemci , právnická osoba, . V ostatních platbách soud neshledal žádnou pravidelnost (příjmy, pravidelné výdaje za bydlení apod.).

19. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 27. 5. 2021 smlouvu o kontokorentním úvěru včetně dodatku s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, žalovaný se zavázal, že tento bude bance splácet tak, že za období předchozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu a splátky budou hrazeny formou připsání jakékoliv příchozí platby na běžný účet. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, dne 28. 5. 2021 a smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, dne 13. 2. 2022. První zápůjčka ve výši 10 000 Kč byla zaslána na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal tuto vrátit spolu s úrokem v 24měsíčních splátkách po 443 Kč, úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 6,05 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila neuhrazenou část pro prodlení se splácením k 25. 4. 2023 dle produktových podmínek. Druhá zápůjčka ve výši 20 000 Kč byla zaslána na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal tuto vrátit spolu s úrokem v 47měsíčních splátkách po 693 Kč, úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 26,90 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila neuhrazenou část pro prodlení se splácením k 17. 4. 2023 dle produktových podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek č. 12/2022/05 ze dne 30. 5. 2023 s účinností od 1. 6. 2023 byly pohledávky za žalovaným ze smluv č. , hodnota, , 2105278359 a 2202134636 postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a toto bylo žalovanému řádně oznámeno.

20. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že žaloba je důvodná pouze částečně.

21. Žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek č. 12/2022/05 ze dne 30. 5. 2023 byly pohledávky za žalovaným ze smluv č. , hodnota, (kontokorentní úvěr s limitem 30 000 Kč), , hodnota, (zápůjčka na 10 000 Kč) a , hodnota, (zápůjčka 20 000 Kč) postoupeny na žalobkyni.

22. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla dne 27. 5. 2021 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru dle § 2 395 o. z., dle které se původní žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky do úvěrového rámce 30 000 Kč opakovaně. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že původní věřitelka tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného na její příjmovou a výdajovou stránku finančních poměrů, nahlédla do registru CBL, SOLUS, běžného účtu žalovaného a vzala v úvahu statistický model zohledňující životní minimum, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze neautorizovaný a nedatovaný dokument označený jménem žalovaného týkající se posuzování úvěruschopnosti, nedoložila ani nenavrhla žádné důkazy k odhadovaným výdajům ve výši 6 000 Kč na živobytí, 3 000 Kč na další výdaje. Výpis z interního systému žalobkyně (bez data a podpisu), výpis z účtu, výpis z CBL a SOLUS bez dalších přiložených listin, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (původní žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Tento požadavek vyplývá přímo z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění platném a účinném od 1. 12. 2016). Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalobkyně ani po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. nedoplnila skutková tvrzení k tomu jakou částku žalovaný z kontokorentního úvěru skutečně po dobu jeho trvání vyčerpal a kolik na něj uhradil. Bez těchto zjištění totiž soud nemohl vyhodnotit, zda žalovanému vznikla dle § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona povinnost vrátit žalobkyni rozdíl mezi poskytnutou částkou a vrácenou částkou. Soudu proto nezbylo než žalobu pro neunesení břemene tvrzení, jakož i důkazního břemene co se týče nároku č. , hodnota, (ve výroku II.) zamítnout.

23. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla dne 28. 5. 2021 uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2 390 o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný měl tyto vrátit v celkové částce 10 620,28 Kč (což představuje jistinu 10 000 Kč, poplatek zahrnující smluvní úrok 620,28 Kč). Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda původní věřitelka dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že původní věřitelka tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného na její příjmovou a výdajovou stránku finančních poměrů, nahlédla do registru CBL, SOLUS, běžného účtu žalovaného a vzala v úvahu statistický model zohledňující životní minimum, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze neautorizovaný a nedatovaný dokument označený jménem žalovaného týkající se posuzování úvěruschopnosti, nedoložila ani nenavrhla žádné důkazy k odhadovaným výdajům ve výši 4 000 Kč na bydlení, 4 000 Kč na živobytí, 3 000 Kč na další výdaje. Výpis z interního systému žalobkyně (bez data a podpisu), výpis z účtu, výpis z CBL a SOLUS bez dalších přiložených listin, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (původní žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Tento požadavek vyplývá přímo z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona (nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy o zápůjčce). Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto původní věřitelka z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 10 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalovaný, který je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně uhradil 6 726,83 Kč podle § 2 991 o. z. je povinen uhradit žalobkyni částku 3 273,17 Kč (rozdíl mezi poskytnutou jistinou 10 000 Kč a částkou 6 726,83 Kč kterou uhradil). Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v souladu s §§ 1 968 a 1 970 o. z., úrok z prodlení byl přiznán ode dne 13. 10. 2023 v návaznosti na upomínku žalobkyně ze dne 27. 9. 2023, ve které vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky do 12. 10. 2023. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 15 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku nároku č. , hodnota, soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

24. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla dne 13. 2. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2 390 o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný měl tyto vrátit v celkové částce 32 545,78 Kč (což představuje jistinu 20 000 Kč, poplatek zahrnující smluvní úrok 2 545,78 Kč). Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda původní věřitelka dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že původní věřitelka tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného na její příjmovou a výdajovou stránku finančních poměrů, nahlédla do registru CBL, SOLUS, běžného účtu žalovaného a vzala v úvahu statistický model zohledňující životní minimum, avšak k tomuto tvrzení doložila pouze neautorizovaný a nedatovaný dokument označený jménem žalovaného týkající se posuzování úvěruschopnosti, nedoložila ani nenavrhla žádné důkazy k odhadovaným výdajům ve výši 6 000 Kč na bydlení, 4 000 Kč na živobytí, 3 000 Kč na další výdaje. Výpis z interního systému žalobkyně (bez data a podpisu), výpis z účtu, výpis z CBL a SOLUS bez dalších přiložených listin, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (původní žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Tento požadavek vyplývá přímo z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona (nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy o zápůjčce). Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto původní věřitelka z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 20 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalovaný, který je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně uhradil 4 199,17 Kč podle § 2 991 o. z. je povinen uhradit žalobkyni částku 15 880,83 Kč (rozdíl mezi poskytnutou jistinou 20 000 Kč a částkou 4199,17 Kč kterou uhradil). Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v souladu s §§ 1 968 a 1 970 o. z., úrok z prodlení byl přiznán ode dne 13. 10. 2023 v návaznosti na upomínku žalobkyně ze dne 27. 9. 2023, ve které vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky do 12. 10. 2023. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 15 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku nároku č. , hodnota, soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalovaného byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalovanému vznikly náklady řízení.

26. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 60 002,02 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 2 401 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b) (5 % částky), tj. do částky 3 001 Kč, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 600 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).