107 C 390/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o zaplacení částky 27 896 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 508 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 508 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části zaplacení částky 20 388 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 733,71 Kč od 23. 4. 2024 do 25. 9. 2024, zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 4 225,71 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 7 508 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 948,72 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 989,05 Kč a úrokem 8 % ročně z částky 11 252,35 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 274 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 5. 10. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 896 Kč (11 252,35 Kč zbývající jistina úvěru, 481,36 Kč úrok za sjednanou dobu poskytnutí, 5 250 Kč poplatek za poskytnutí, 1 483,72 Kč poplatek za administrativní činnost, 1 928,57 Kč poplatek za splátky v hotovosti a 7 500 Kč smluvní pokuta) s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 14. 6. 2022 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „původní věřitel“) písemně smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou stvrdil vlastnoručním podpisem, na základě které žalovaný obdržel hotovost ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v smluvním úroku a poplatku za poskytnutí úvěru, celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč do 14. 8. 2023 (ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč). Dále se žalovaný ve smlouvě zavázal, že v případě porušení povinností splácet řádně a včas zaplatí původnímu věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny za každý den prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, poplatek za náklady spojené s vymáháním pohledávky (upomínky, telefonické výzvy, osobní návštěva). Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit jistinu s příslušenstvím řádně a včas. Splatnost úvěru (poslední splátky) nastala dne 14. 8. 2023. Žalovaný uhradil na smlouvu o úvěru (od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky) pouze 7 492 Kč. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 14. 6. 2024. Právní zástupce žalobkyně odeslal předžalobní upomínku ze dne 10. 9. 2024 dne 11. 9. 2024. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky do rozhodnutí soudu nezaplatil na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ničeho dalšího.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14. 6. 2022 smlouvu o úvěru, na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s poplatky a úroky ve výši 12 888 Kč, tj. celkem 27 888 Kč v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč.

4. Z žádosti o úvěr ze dne 14. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedl čistý příjem ve výši 27 563 Kč, že je svobodný, bydlí v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. Výdaje na bydlení a energie žalovaný uvedl ve výši 7 250 Kč, na jídlo dopravu a osobní náklady 4 250 Kč a srážky ze mzdy/výživné 3 000 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny z 3. 6. 2024, oznámení o postoupení pohledávky z 14. 6. 2024 soud zjistil, že společnost postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši 20 396 Kč se všemi právy a povinnosti na žalobkyni a pro žalovaného vyhotovila oznámení o postoupení z 14. 6. 2024.

6. Z potvrzení o zaměstnání ze dne 14. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaný je zaměstnaný v , právnická osoba, . od 1. 3. 2018 na dobu neurčitou.

7. Z evidenčního listu ze dne 1. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaný je nájemcem bytu o velikosti 1 + 2 na adrese na , adresa, a nájem činí 5 129 Kč, zálohy na služby 2 121 Kč, tj. celkem měsíčně 7 250 Kč.

8. Z kopie občanského průkazu č. , hodnota, soud zjistil, že původní věřitelka ověřovala totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru.

9. Z výplatní pásky za období 3/2022 soud zjistil, že žalovaný měl čistou mzdu 24 795 Kč. Žalovanému byly strhávány srážky ze mzdy.

10. Z výplatní pásky za období 4/2022 soud zjistil, že žalovaný měl čistou mzdu 29 478 Kč. Žalovanému byly strhávány srážky ze mzdy.

11. Z výplatní pásky za období 5/2022 soud zjistil, že žalovaný měl čistou mzdu 28 417 Kč. Žalovanému byly strhávány srážky ze mzdy.

12. Z potvrzení o expedici obyčejných zásilek ze dne 25. 6. 2024 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . předala k poštovní přepravě 2 070ks obyčejných zásilek s datem odeslání 21. 6. 2024, tyto nebyly blíže specifikovány.

13. Z výzvy k plnění ze dne 10. 9. 2024 a podacího archu z 11. 9. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dne 11. 9. 2024 oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, a výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 29 662,33 Kč z titulu shora uzavřené smlouvy o úvěru nejpozději do 25. 9. 2024.

14. Z tabulky ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný uhradil dne 15. 6. 2022 částku 1 992 Kč, dne 16. 8. 2022 částku 1 500 Kč, dne 13. 10. 2022 částku 2 000 Kč a dne 15. 11. 2022 částku 2 000 Kč, tj. celkem 7 492 Kč.

15. Z výzvy k plnění ze dne 10. 9. 2024 a podacího lístku z 11. 9. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne 11. 9. 2024 výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 31 875,69 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, nejpozději do 25. 9. 2024.

16. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 byla pohledávka za žalovaným ve výši 20 396 Kč postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno nejpozději výzvou ze dne 10. 9. 2024. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a svou povinnost splnila. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatky v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč, v celkové částce 27 888 Kč. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil na smlouvu č. , hodnota, částku 7 492 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, k tomuto tvrzení doložila vyplněnou žádost o úvěr. Příjem doložila potvrzením o zaměstnání, 3 výplatními páskami za měsíce předcházející dni sjednání úvěru, odhadované výdaje doložila evidenčním listem. Žalobkyně neověřila veškeré výdaje a zjištěné údaje řádně nevyhodnotila, žalovaný již byl zatížen srážkami ze mzdy. Přes poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení nároku žalobkyně z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného (a jeho posouzení), žalobkyně tyto nedoplnila. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 15 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil 7 492 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 7 508 Kč (15 000 Kč – 7 492 Kč = 7 508 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 7 508 Kč, a to ode dne 26. 9. 2024 do zaplacení. Úrok byl žalobkyni přiznán až ode dne 26. 9. 2024 do zaplacení (když prokazatelně byl žalovaný vyzván k zaplacení až výzvou k úhradě do 25. 9. 2024) ve výši 12,75 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z důvodu, že žalovaný nebyl v prodlení před 26. 9. 2024, byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení předcházející tomuto datu. Požadavek na zaplacení částky 20 388 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 948,72 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 989,05 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 733,71 Kč od 23. 4. 2024 do 25. 9. 2024, zákonným úrokem z prodlení z částky 4 225,71 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, soud zamítl, neboť se jedná o nároky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě o úvěru. Zákonný úrok z prodlení ve výši přesahující nařízení vlády 351/2013 Sb. (2 % ročně) byl také zamítnut. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalovaného byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalovanému vznikly náklady řízení.

18. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 27 896 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 097 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), tj. do částky 1 371 Kč, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 274 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).