107 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 12 844 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 9. 12. 2020 do 30. 12. 2020 ve výši 40 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 4 844 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 467,11 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 540 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 844 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla elektronickými prostředky komunikace na dálku, prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa uzavřena dne 15. 3. 2020 smlouva o úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne na jeho účet č. bankovní účet úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 12. 4. 2020 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč. Žalobkyně s žalovaným následně sjednali prodloužení doby splatnosti do 12. 5. 2020. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného výpisem z účtu, případně výplatními lístky žalovaného za rozhodné období a výpisy z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB nebo CRIF a z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalovaného ke splacení úvěru. Žalovaný však na úvěr ve stanovené době neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. Z důvodu jeho prodlení požaduje žalobkyně kromě zákonných úroků z prodlení, také úhradu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 8 000 Kč od 13. 5. 2018 do 30. 12. 2020 ve výši 1 856 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému na den 12. 7. 2021 se nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jak úvěrovaným byla dne 15. 3. 2020 sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které se úvěrující zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč na jeho bankovní účet s roční úrokovou sazbou 0 % a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 793 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 9 793 Kč do 28 dnů od poskytnutí úvěru. Smlouva byla žalovaným podepsána unikátním elektronickým kódem zaslaným pomocí SMS zprávy, přičemž totožnost žalovaného si žalobkyně ověřila zasláním fotografie žalovaného s jeho občanským průkazem. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby soud zjistil, že částka 8 000 Kč byla žalobkyní dne 15. 3. 2020 poukázána na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet pod variabilním symbolem, který je rodným číslem žalovaného. Součástí úvěrové smlouvy bylo také ujednání, které v článku IX. 1 stanoví pro případ prodlení úvěrovaného se splněním jakékoli části dluhu povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Žalobkyně disponuje souhrnem cash flow z účtu žalovaného za měsíc únor a březen 2020, dle něhož byly příchozí platby za měsíc únor 68 824,10 Kč a odchozí platby 68 488,60 Kč a za měsíc březen příchozí platby 1 000 Kč a odchozí platby 1 045,50 Kč. Z výpisu EUCB soud dále zjistil, že žalobce již v minulosti čerpal 2 zápůjčky a 15 žádosti o zápůjčku mu bylo zamítnuto. Předžalobní upomínkou zaslanou žalovanému dne 1. 12. 2020 e-mailem právní zástupkyní žalobkyně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy.

4. Žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. V řízení bylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že mezi účastníky byla sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku podle ust. § 1824 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., dle které se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatky ve výši 1 793 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byla žalobkyně povinna postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Tuto svou povinnost dle názoru soudu žalobkyně nesplnila. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně disponovala toliko osobními doklady žalovaného a souhrnem cash flow bankovního účtu žalovaného za jeden měsíc přecházející uzavření smlouvy. Z těchto údajů nemohla náležitě vyhodnotit schopnost žalovaného úvěr splatit, když zejména neměla zjištěnu ani příjmovou ani výdajovou stránku žalovaného, především to, zda má stálý příjem a jaké má náklady na bydlení a další nezbytné potřeby. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného a v důsledku toho je shora uvedená smlouva ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 8 000 Kč na bankovní účet žalovaného, což nebylo v řízení zpochybněno. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr uhradil jakoukoli částku. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 8 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a žalovaný je povinen poskytnuté plnění vrátit. Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky, a to ode dne 9. 12. 2020, kdy se žalovaný dostal do prodlení na základě předžalobní upomínky ze dne 1. 12. 2020, kterou lze považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Lhůta k plnění byla v upomínce stanovena do 7 dní od doručení, tedy do 8. 12. 2020, proto se žalovaný ocitl v prodlení dne 9. 12. 2020. Ve zbývající části, tj. co do částky 4 844 Kč představující poplatky za úvěr a smluvní pokutu soud žalobu zamítl, neboť tyto nároky mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Stejně tak byl zamítnut nárok na zákonné úroky z prodlení z částky 8 000 Kč za dobu předcházející datu 9. 12. 2020, neboť v uvedeném období nebyl žalovaný s úhradou přiznané částky v prodlení.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, aby zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 24 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 38 % uplatněného nároku (zamítnutí žaloby do 4 844 Kč) a úspěšná v rozsahu 62 % (vyhovění žaloby v částce 8 000 Kč). Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis formulářové žaloby, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a náhrady 21% DPH ve výši 252 Kč. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 540 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.