107 C 445/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 25 770 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části zaplacení částky 6 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 31. 7. 2024 do zaplacení a částky 4 770 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 15. 8. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 25 770 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovanou uzavřely dne 27. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru s úvěrovým rámcem 15 000 Kč prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz, na základě níž žalovaná načerpala úvěr v konečné výši 15 000 Kč na dobu neurčitou se splácením každý měsíc k 26. dni v měsíci, s úrokem 40 % měsíčně s tím, že smlouva trvá do úplného splacení jistiny úvěrovaným. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou, byla opakovaně upomínána, ke dni 30. 7. 2024 žalobkyně úvěr zesplatnila, žalovaná však ani po odeslání předžalobní výzvy poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši 15 000 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 6 000 Kč a zákonným úrokem z prodlení od data zesplatnění a smluvní pokutu ve výši 4 770 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K nařízenému jednání se předvolaná zástupkyně žalobkyně ani žalovaná nedostavily, ačkoliv byly řádně a včas předvolány, zástupkyně žalobkyně svou neúčast (a neúčast žalobkyně omluvila), žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále také jen „o. s. ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z kopie občanského průkazu č. hodnota a kopie cestovního pasu č. hodnota soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalované.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 27. 3. 2024 (dále jen „smlouva“), potvrzení o provedené platbě z 27. 3. 2024 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 27. 3. 2024 prostřednictvím webové stránky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do úvěrového rámce 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tento vrátit s měsíčním úrokem 40 %. Smlouva byla podepsána prostřednictvím SMS verifikačního kódu č. hodnota, který byl vložen do registračního formuláře. Pro případ prodlení byla v čl. IV smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Na základě smlouvy bylo poskytnuto 15 000 Kč (tedy s úrokem 6 000 Kč) na bankovní účet č. č. účtu pod VS var. symbol.

6. Ze zesplatnění úvěru č. hodnota ze dne 27. 7. 2024 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr žalované č. hodnota ke dni 27. 7. 2024 a vyzvala ji k úhradě částky 44 173 Kč do tří dnů od doručení dopisu. Odeslání/doručení dopisu žalované nebylo doloženo.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 6. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 50 521,45 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 27. 3. 2024 do tří dnů, tato byla žalované zaslána doporučeně dne 14. 6. 2025.

8. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 15. 4. 2026 soud zjistil, že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaná a v období října nebyla připsána částka 15 000 Kč – soud pochybil při zadání období).

9. Z výpisu z účtu č. IBAN od 27. 8. 2023 do 22. 1. 2024 soud zjistil příchozí a odchozí platby z běžného účtu žalované zahrnující příjem ze zaměstnání, příjmy z nebankovních půjček/úvěrů, odchozí platby za nákup potravin, dopravu, nákupy dalšího zboží a další neoznačené platby.

10. Z výpisu z účtu č. IBAN od 26. 10. 2023 do 21. 3. 2024 soud zjistil příchozí a odchozí platby z běžného účtu žalované zahrnující příjem ze zaměstnání, příjmy z nebankovních půjček/úvěrů, odchozí platby za nákup potravin, dopravu, nákupy dalšího zboží a další neoznačené platby.

11. Z přílohy č. hodnota ke smlouvě o kontokorentním úvěru a smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne 14. 12. 2023 + seznam pohledávek soud neučinil žádná významná skutková zjištění, proto je dále pro nadbytečnost neuvádí.

12. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 27. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru s úvěrovým rámcem 15 000 Kč, dne 27. 3. 2024 byly na účet č. č. účtu poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s měsíčním úrokem ve výši 6 000 Kč a smluvní pokutou 0,1 % denně pro případ prodlení, přičemž smluvní strany podepsaly tyto listiny elektronicky. Žalovaná se dostala do prodlení a žalobkyně úvěr zesplatnila k 30. 7. 2024. Žalovaná neuhradila na žalovanou částku ničeho ani přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně.

13. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dle §§ 1 824 a 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), dle které žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem 40 % měsíčně, vždy k 26. dni v měsíci. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na pohledávku žalobkyně něčeho uhradila. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, nahlédnutím do výpisů z bankovních účtů příp. výplatních listů, lustrací v ISIR, CEE, CRKI a BRKI. K žalobě nepřipojila ničeho dalšího kromě bankovních reportů z běžného účtu (bez jakýchkoliv tvrzení).

14. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno dne 12. 5. 2026, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle §§ 580 a 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 15 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má nárok na vrácení jistiny úvěru ponížené o plnění, které žalovaná podle téže smlouvy uhradila žalobkyni (0 Kč). Soud proto přiznal žalobkyni částku 15 000 Kč. S ohledem na ochranu spotřebitele stanovenou v § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy má žalovaná vrátit poskytnuté plnění v době přiměřené jejím možnostem, závisí doba splatnosti nikoliv od výzvy věřitele, ale od možnosti dlužníka. Nárok na úrok z prodlení z přiznané částky dle § 1 970 o. z. (z důvodu prodlení s plněním peněžitého závazku) vzniká žalobkyni, vzhledem k tomu, že nedošlo k dohodě o splatnosti mezi účastníky až po uplynutí stanovené hmotněprávní lhůty v rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku, shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, žaloba proto byla zamítnuta i co do požadovaného příslušenství (pro předčasnost). Žalovaná byla zavázána k zaplacení částky 15 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a teprve pokud svou povinnost nesplní ve stanovené lhůtě bude povinna zaplatit k peněžitému závazku také zákonný úrok z prodlení v aktuální výši. Ohledně úroku z prodlení může žalobkyně následně podat samostatnou žalobu. Ve zbývající části soud nároky, tj. co do částky 6 000 Kč (smluvní úrok), 4 770 Kč (smluvní pokuta) a zákonného úroku z prodlení z těchto částek, jako nedůvodné zamítl, neboť nároky mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Lhůta k plnění byla uložena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu účastníků byl v zásadě stejný, když předmět řízení s kapitalizovaným příslušenstvím ke dni vyhlášení rozsudku činil 30 542,40 Kč (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci dle exekučního řádu.