107 C 445/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 25 770 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části zaplacení částky 6 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 31. 7. 2024 do zaplacení a částky 4 770 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 15. 8. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 25 770 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovanou uzavřely dne 27. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru s úvěrovým rámcem 15 000 Kč prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na základě níž žalovaná načerpala úvěr v konečné výši 15 000 Kč na dobu neurčitou se splácením každý měsíc k 26. dni v měsíci, s úrokem 40 % měsíčně s tím, že smlouva trvá do úplného splacení jistiny úvěrovaným. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou, byla opakovaně upomínána, ke dni 30. 7. 2024 žalobkyně úvěr zesplatnila, žalovaná však ani po odeslání předžalobní výzvy poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši 15 000 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 6 000 Kč a zákonným úrokem z prodlení od data zesplatnění a smluvní pokutu ve výši 4 770 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K nařízenému jednání se předvolaná zástupkyně žalobkyně ani žalovaná nedostavily, ačkoliv byly řádně a včas předvolány, zástupkyně žalobkyně svou neúčast (a neúčast žalobkyně omluvila), žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále také jen „o. s. ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z kopie občanského průkazu č. , hodnota, a kopie cestovního pasu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalované.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 3. 2024 (dále jen „smlouva“), potvrzení o provedené platbě z 27. 3. 2024 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 27. 3. 2024 prostřednictvím webové stránky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do úvěrového rámce 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tento vrátit s měsíčním úrokem 40 %. Smlouva byla podepsána prostřednictvím SMS verifikačního kódu č. , hodnota, , který byl vložen do registračního formuláře. Pro případ prodlení byla v čl. IV smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Na základě smlouvy bylo poskytnuto 15 000 Kč (tedy s úrokem 6 000 Kč) na bankovní účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, .

6. Ze zesplatnění úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 7. 2024 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr žalované č. , hodnota, ke dni 27. 7. 2024 a vyzvala ji k úhradě částky 44 173 Kč do tří dnů od doručení dopisu. Odeslání/doručení dopisu žalované nebylo doloženo.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 6. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 50 521,45 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 27. 3. 2024 do tří dnů, tato byla žalované zaslána doporučeně dne 14. 6. 2025.

8. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 15. 4. 2026 soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaná a v období října nebyla připsána částka 15 000 Kč – soud pochybil při zadání období).

9. Z výpisu z účtu č. , IBAN, od 27. 8. 2023 do 22. 1. 2024 soud zjistil příchozí a odchozí platby z běžného účtu žalované zahrnující příjem ze zaměstnání, příjmy z nebankovních půjček/úvěrů, odchozí platby za nákup potravin, dopravu, nákupy dalšího zboží a další neoznačené platby.

10. Z výpisu z účtu č. , IBAN, od 26. 10. 2023 do 21. 3. 2024 soud zjistil příchozí a odchozí platby z běžného účtu žalované zahrnující příjem ze zaměstnání, příjmy z nebankovních půjček/úvěrů, odchozí platby za nákup potravin, dopravu, nákupy dalšího zboží a další neoznačené platby.

11. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne 14. 12. 2023 + seznam pohledávek soud neučinil žádná významná skutková zjištění, proto je dále pro nadbytečnost neuvádí.

12. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 27. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru s úvěrovým rámcem 15 000 Kč, dne 27. 3. 2024 byly na účet č. , č. účtu, poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s měsíčním úrokem ve výši 6 000 Kč a smluvní pokutou 0,1 % denně pro případ prodlení, přičemž smluvní strany podepsaly tyto listiny elektronicky. Žalovaná se dostala do prodlení a žalobkyně úvěr zesplatnila k 30. 7. 2024. Žalovaná neuhradila na žalovanou částku ničeho ani přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně.

13. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dle §§ 1 824 a 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), dle které žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem 40 % měsíčně, vždy k 26. dni v měsíci. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na pohledávku žalobkyně něčeho uhradila. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, nahlédnutím do výpisů z bankovních účtů příp. výplatních listů, lustrací v ISIR, CEE, CRKI a BRKI. K žalobě nepřipojila ničeho dalšího kromě bankovních reportů z běžného účtu (bez jakýchkoliv tvrzení).

14. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno dne 12. 5. 2026, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle §§ 580 a 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 15 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má nárok na vrácení jistiny úvěru ponížené o plnění, které žalovaná podle téže smlouvy uhradila žalobkyni (0 Kč). Soud proto přiznal žalobkyni částku 15 000 Kč. S ohledem na ochranu spotřebitele stanovenou v § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy má žalovaná vrátit poskytnuté plnění v době přiměřené jejím možnostem, závisí doba splatnosti nikoliv od výzvy věřitele, ale od možnosti dlužníka. Nárok na úrok z prodlení z přiznané částky dle § 1 970 o. z. (z důvodu prodlení s plněním peněžitého závazku) vzniká žalobkyni, vzhledem k tomu, že nedošlo k dohodě o splatnosti mezi účastníky až po uplynutí stanovené hmotněprávní lhůty v rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku, shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, žaloba proto byla zamítnuta i co do požadovaného příslušenství (pro předčasnost). Žalovaná byla zavázána k zaplacení částky 15 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a teprve pokud svou povinnost nesplní ve stanovené lhůtě bude povinna zaplatit k peněžitému závazku také zákonný úrok z prodlení v aktuální výši. Ohledně úroku z prodlení může žalobkyně následně podat samostatnou žalobu. Ve zbývající části soud nároky, tj. co do částky 6 000 Kč (smluvní úrok), 4 770 Kč (smluvní pokuta) a zákonného úroku z prodlení z těchto částek, jako nedůvodné zamítl, neboť nároky mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Lhůta k plnění byla uložena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu účastníků byl v zásadě stejný, když předmět řízení s kapitalizovaným příslušenstvím ke dni vyhlášení rozsudku činil 30 542,40 Kč (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015).