107 C 63/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 13 033 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 393 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 7,25 % ročně od datum do datum, ve výši 7,5 % ročně od datum do datum, ve výši 10,75 % ročně od datum do datum, a od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části zaplacení 6 640 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 618,35 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 13 033 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 13 033 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 640 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 6 640 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 6 640 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 6 640 Kč od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručeným soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 033 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že společnost právnická osoba, IČO (původní věřitel) a žalobkyně uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek vč. seznamu pohledávek, jehož součástí byla i pohledávka za žalovaným. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě níž původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti, které měl žalovaný splatit formou 52 týdenních splátek po 320 Kč a to včetně souhrnného poplatku ve výši 6 640 Kč. Žalovaný však neplnil své smluvní závazky řádně a včas, čímž již ke dni datum porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na pohledávku za dobu od uzavření smlouvy do okamžiku jejího postoupení na žalobkyni uhradil částku 3 607 Kč. Pohledávka byla ke dni datum postoupena žalobkyni. Žalovaný od postoupení pohledávky do podání žaloby nezaplatil na svůj dluh ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne datum. Žalovaný na dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu nezaplatil dále ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba (dále jen„ společnost“) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, obě strany smlouvu vlastnoručně podepsaly, věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout půjčku v částce 10 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 16 640 Kč tvořenou jistinou a souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. První splátka byla splatná sedmým dnem od uzavření smlouvy (tj. datum). Smluvní strany si dohodly, že v případě splatnosti v rozsahu 52 týdenních splátek činí RPSN 199,4 % Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie žalovaného, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly.

4. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že jméno příjmení žádala o hotovostní půjčku ve výši 10 000 Kč dne datum. Soud neshledal souvislost mezi touto osobou a žalovaným, proto další zjištěné skutečnosti neuvádí a nehodnotí.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně koupila od původního věřitele mj. pohledávku za žalovaným, která byla identifikována v seznamu postupovaných pohledávek číslem smlouvy.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a podacího lístku soud zjistil, že oznámení bylo odesláno žalovanému dne datum, postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni a vyzval ho k úhradě částky 13 033 Kč ze smlouvy číslo do 10 dnů od doručení dopisu.

7. Z výzvy k plnění ze dne datum, odeslané doporučeně dne datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 29 524,38 Kč ze smlouvy o půjčce číslo do datum.

8. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku 10 000 Kč v hotovosti, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, tedy v celkové výši 16 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. První splátka byla splatná datum. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Pohledávka byla ke dni datum postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, toto bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem z datum a předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum.

9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

10. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. lze dohodnout úroky.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. podle § 657 a násl. obč. zák. ve spojení se zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí pohledávka za žalovaným byla postoupena ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. o. z. a žalovanému bylo postoupení pohledávky řádně oznámeno.

12. Žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce podle § 657 obč. zák. a násl. v postavení spotřebitele. Právní povahu nároku sjednaného v předmětné smlouvě jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí plnící funkci úroků z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a jsou tudíž v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 6 640 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 10 000 Kč na dobu 52 týdnů, tedy RPSN 199,4 %, je odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující téměř více než čtyřikrát průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době. Za této konkrétní situace je nutno posoudit ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní (§ 39 obč. zák.).

13. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Soud proto došel k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Nicméně dle smlouvy žalovaný převzal v hotovosti 10 000 Kč a za situace, kdy je celá smlouva absolutně neplatná, lze tuto částku hodnotit jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. a nárok žalobkyně na zaplacení je částečně důvodný dle ust. § 458 odst. 1 obč. zák. Žalobkyně má nárok na vrácení jistiny půjčky, ponížené o plnění, která žalovaný plnil právní předchůdkyni žalobkyně na základě neplatné smlouvy. Žalovaný již uhradil 3 607 Kč a je tedy povinen žalobkyni uhradit částku 6 393 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 517 obč. zák., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky až oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum s termínem splnění do 10 dnů od doručení, tj. do datum, takže žalobkyni přísluší úroky z prodlení od datum do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy. Rovněž byl zamítnut požadavek na úrok z prodlení z přiznané částky 6 393 Kč předcházející datu datum, kdy žalovaný nebyl v prodlení s úhradou dlužné částky.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalovaného byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalovanému vznikly náklady řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci dle exekučního řádu.