107 C 64/2025
č. j. 107 C 64/2025-38
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1 § 580 § 588 § 1879 § 1970 § 2395 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o zaplacení částky 22 804,39 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 540 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 540 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části zaplacení částky 13 264,39 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 608,39 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 715,99 Kč od 12. 6. 2024 do 19. 7. 2024, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 175,99 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 9 540 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 10 247,77 Kč od 12. 6. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 223 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 7. 2. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 22 804,39 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, uzavřela s žalovanou dne 11. 4. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované při uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 20 440 Kč v pravidelných 14měsíčních splátkách ve výši 1 460 Kč. Žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit jistinu s příslušenstvím řádně a včas. Splatnost úvěru (poslední splátky) nastala dne 11. 6. 2024. Žalovaná uhradila na smlouvu o úvěru (od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky) pouze 1 460 Kč. Z původní věřitelky byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 14. 6. 2024. Právní zástupce žalobkyně dne 30. 12. 2024 odeslal žalované předžalobní upomínku. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky do rozhodnutí soudu nezaplatila na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ničeho dalšího.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).
3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 11. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s poplatky a úroky ve výši 9 440 Kč, tj. celkem 20 440 Kč v 14měsíčních splátkách po 1 460 Kč.
4. Z žádosti o úvěr ze dne 11. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaná uvedla čistý příjem ve výši 15 225 Kč (rodičovský příspěvek, výživné), výdaje na bydlení a energie 1 500 Kč, výdaje na dopravu, jídlo, osobní náklady 11 450 Kč, srážky ze mzdy/výživné 500 Kč dále v žádosti uvedla, že je svobodná a má 2 vyživovací povinnosti.
5. Z poštovní poukázky ze dne 20. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaná obdržela od Úřadu práce ČR příspěvek na živobytí ve výši 791 Kč za období 3/2023.
6. Z poštovní poukázky ze dne 3. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaná obdržela od Úřadu práce ČR příspěvek na živobytí ve výši 1 354 Kč za období 2/2023.
7. Z poštovní poukázky ze dne 13. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaná obdržela od Úřadu práce ČR částku 15 553 Kč sestávající z příspěvku na bydlení za období 2/2023, přídavku na děti za období 2/2023 a rodičovského příspěvku za období 2/2023.
8. Z poštovní poukázky ze dne 21. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaná obdržela od Úřadu práce ČR částku 1 800 Kč sestávající z přídavku na děti za období 1/2023.
9. Z poštovní poukázky ze dne 13. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaná obdržela od Úřadu práce ČR částku 13 753 Kč sestávající z příspěvku na bydlení za období 1/2023 a rodičovského příspěvku za období 1/2023.
10. Z poštovní poukázky ze dne 24. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaná uhradila částku 500 Kč s označením EX-ČS.
11. Z poštovní poukázky ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaná uhradila částku 500 Kč s označením ČS.
12. Z poštovní poukázky ze dne 14. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaná uhradila částku 500 Kč s označením EXEKUCE – ČS.
13. Z platebního rozpisu ze dne 6. 3. 2023 soud zjistil, že žalované bylo přiznáno v období od 1. 11. 2022 do 28. 2. 2023 celkem 58 492 Kč na přídavcích na dvě děti, příspěvku na bydlení a rodičovském příspěvku.
14. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky z 14. 6. 2024 vč. podacího lístku soud zjistil, že právní předchůdkyně postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, se všemi právy a povinnostmi na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky z 14. 6. 2024 žalované bylo žalobkyní vyhotoveno 14. 6. 2024 a odesláno doporučeně žalované téhož dne.
15. Z výzvy k plnění ze dne 30. 12. 2024 a podacího lístku z 30. 12. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dne 30. 12. 2024 oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, a výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 24 759,69 Kč z titulu shora uzavřené smlouvy o úvěru nejpozději do 14. 1. 2025.
16. Z tabulky ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 12. 4. 2023 částku 1 460 Kč.
17. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout a v den uzavření smlouvy dne 11. 4. 2023 žalované poskytla částku 11 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 20 440 Kč v 14měsíčních splátkách. Původní věřitelka tyto prostředky poskytla. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a toto bylo žalované oznámeno nejpozději dopisem z 14. 6. 2024.
18. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 vč. seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno nejpozději výzvou ze dne 14. 6. 2024. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a svou povinnost splnila. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatky v 14měsíčních splátkách po 1 460 Kč, v celkové částce 20 440 Kč. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaná uhradila na smlouvu č. , hodnota, částku 1 460 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr něčeho uhradila, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že nahlédla do veřejných registrů a dotazovala se žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a totožnost žalované měla ověřit z řidičského a občanského průkazu. K tomuto tvrzení doložila vyplněnou žádost o úvěr, poštovní poukázky za platby na exekuci, poštovní poukázky prokazující rodičovský příspěvek, přídavky na děti, příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí, rozpis plateb z Úřadu práce, odhadované výdaje nedoložila. Neprokázala, že žalovanou prověřovala ve veřejně dostupných databázích. Vyplněná žádost s poštovními poukázkami svědčícími o příspěvcích vyplácených žalované a placených exekucích, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Žalobkyně neověřila výdaje za bydlení a náklady vyživovaných osob a zjištěné údaje řádně nevyhodnotila, žalovaná měla již v době žádosti nejméně jednu exekuci a částka uvedená v žádosti o úvěr jako disponibilní prostředky žalované činila pouze 1 775 Kč měsíčně a splátka sjednávaného úvěru činila 1 460 Kč měsíčně, příjmy žalované již v době sjednávání smlouvy o úvěru byly tvořeny příspěvky státní sociální podpory a žalovaná neměla dostatečné finanční prostředky ke splácení úvěru. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 11 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila 1 460 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradila ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 9 540 Kč (11 000 Kč – 1 460 Kč = 9 540 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 9 540 Kč, a to ode dne 20. 7. 2024 do zaplacení. Úrok byl žalobkyni přiznán až ode dne 20. 7. 2024 do zaplacení (když prokazatelně byla žalovaná vyzvána k zaplacení až výzvou k úhradě ze dne 14. 6. 2024) ve výši 12,75 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z tohoto důvodu byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu 20. 7. 2024, kdy žalovaná nebyla v prodlení. Požadavek na zaplacení částky 13 264,39 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 175,99 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 10 247,77 Kč od 12. 6. 2024 do zaplacení, soud zamítl, neboť se jedná o nároky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě o úvěru. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalované byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalované vznikly náklady řízení.
20. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 22 804,39 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 894 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), tj. do částky 1 117 Kč, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 223 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.