107 C 82/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované (jako právní nástupce celé jméno žalovaného , narozeného datum , zemřelého datum ) 4. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 5. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa pro: zřízení služebnosti <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty, kterou se zatěžují pozemky zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, pro [územní celek], [katastrální uzemí], a to na LV [anonymizováno] [rok] pozemek [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, pozemek [parcelní číslo] – zahrada, pozemek p. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace a na [list vlastnictví] pozemek p. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, vymezené body 1, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] dle geometrického plánu [číslo] [rok] zhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a potvrzeného Katastrálním úřadem Moravskoslezského kraje, Katastrální pracoviště v [obec] dne 6. 11. 2003 pod [číslo] ve prospěch pozemku p. [číslo] orná půda a pozemku [parcelní číslo] - trvalý travní porost, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj Katastrální pracoviště Ostrava pro [územní celek], [katastrální uzemí], na [list vlastnictví], se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 55 647 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 6. 2021 se žalobce domáhal zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty vedoucí přes pozemky ve vlastnictví žalovaných, tj. pozemek [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek [parcelní číslo] – zahrada, pozemek p. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace a pozemek p. [číslo] vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava pro [územní celek], [katastrální uzemí] (LV č. [rok] a [list vlastnictví]) k pozemkům ve vlastnictví žalobce, tj. pozemek p. [číslo] orná půda a pozemek [parcelní číslo] – trvalý travní porost zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava pro [územní celek], [katastrální uzemí] ([list vlastnictví]). Žalobce uvedl, že mu žalovaní brání v přístupu na jeho pozemky. Žalobce uvedl, že až po koupi pozemků zjistil, že není právně zajištěn přístup na tyto pozemky, a proto se snažil dohodnout s žalovanými na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, tuto smlouvu předložil k podpisu žalovaným, avšak nebylo podepsána. Žalobce uvedl, že na přístupové komunikaci vedoucí k jeho pozemkům jsou neustále odstavená auta žalovaných. Ve svém vyjádření doručeném soudu dne 26. 9. 2022 žalobce uvedl, že mu žalovaní nabídli uzavření nájemní smlouvy na dobu 10 let. Takovýto návrh je pro žalobce neakceptovatelný, neboť nájemní smlouva nedá žalobci pocit jistoty, nájemní smlouvu lze vypovědět a navíc po 10 letech se znovu bude řešit přístup k pozemkům žalobce. Dále žalobce uvedl, že navrhuje k důkazu vypracování znaleckého posudku určujícího výši úhrady za zřízení služebnosti. Pokud se jedná o tvrzení žalovaných o jiné cestě k pozemkům žalobce, a to přes pozemek [parcelní číslo], který vlastní [jméno] [příjmení], žalobce uvádí, že se jedná o trvalý travní porost, zatímco na pozemcích žalovaných je zpevněná polní cesta, která vždy sloužila jako přístupová komunikace k pozemkům ve vlastnictví žalobce. Dále žalobce upravil petit své žaloby, kdy uvedl, že žádá soud o zřízení věcného břemene ve prospěch pozemků p. [číslo] [parcelní číslo], nikoliv ve prospěch žalobce. U jednání soudu konaném dne 3. 2. 2023 žalobce uvedl, že na pozemcích má od roku 2003 v přední části pozemků úly a další úly přivezl na pozemky na podzim 2022 a umístil je na zadní části pozemků, místa, ve kterých jsou umístěny úly, žalobce označil na katastrální mapě (č. l. 82) třemi hvězdičkami.

2. Žalovaní v rámci svého vyjádření k žalobě doručeném soudu dne 22. 11. 2021 uvedli, že žádným způsobem nebrání a ani nebránili žalobci v průchodu či průjezdu přes své pozemky. Dále žalovaní uvedli, že byli ochotni uzavřít s žalobcem smlouvu o zřízení věcného břemene, k tomu však nakonec nedošlo, neboť žalobce nesouhlasil s tím, že by měl žalovaným zaplatit úhradu za zřízení služebnosti. Žalovaní nesouhlasí s tvrzením žalobce o tom, že nevěděl, že není právně zajištěn přístup k jeho pozemkům. Žalovaní uvedli, že v části pozemku, kde má být zřízeno věcné břemeno, je veden vodovod a průjezd těžkou technikou by jej mohl poškodit. Žalovaní poukazují na to, že žalobce v rámci své žaloby neuvádí, kdo a v jakém rozsahu by cestu vybudoval a zaplatil. Žalobce rovněž neuvádí žádnou náhradu za zřízení služebnosti. Žalovaní tvrdí, že na pozemky žalobce je možnost dostat se i jinou cestou, a to přes pozemek [parcelní číslo] a pozemek [parcelní číslo] a v tomto případě by došlo k omezením pouze jednoho vlastníka. Dle žalovaných záměrem žalobce je zřízení věcného břemene a následně prodání jeho pozemků.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 88) bylo zjištěno, že na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] je zapsáno vlastnické právo žalobce k pozemku p. [číslo] orná půda a k pozemku [parcelní číslo] – trvalý travní porost (dále jen„ Pozemky“). Žalobce nabyl vlastnické právo k Pozemkům na základě těchto právních titulů: kupní smlouva ze dne 2. 5. 2003 s právními účinky vkladu práva ke dni 5. 5. 2003, usnesení soudního exekutora o udělení příklepu Exekutorského úřadu Ostrava 024 EX [číslo] - v právní moci ke dni 24. 3. 2011, usnesení soudního exekutora o udělení příklepu Exekutorského úřadu Brno – město 030 EX [číslo] - v právní moci ke dni 15. 1. 2013, kupní smlouva ze dne 12. 11. 2012 s právními účinky vkladu práva ke dni 22. 3. 2013 a kupní smlouva ze dne 5. 10. 2016 s právními účinky vkladu práva k 11. 10. 2016.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 90) bylo zjištěno, že na LV č. 1918 pro [katastrální uzemí] je zapsáno vlastnické právo 1. žalovaného, 2. žalovanou a 4. žalovanou k pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku [parcelní číslo] – zahrada a pozemku [parcelní číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace. Manželé [celé jméno žalovaného], tj. 1. žalovaný a 2. žalovaná, jsou spolu se 4. žalovanou podílovými spoluvlastníky těchto pozemků s rovným dílem ve výši ½.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 92) bylo zjištěno, že na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] je zapsáno vlastnické právo 5. žalované k pozemku [parcelní číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace.

7. Z projektu vodovodní přípojky pro dům na parcele [číslo] (č. l. 80) bylo zjištěno, že přes pozemek [parcelní číslo] ve vlastnictví 5. žalované, po polní cestě vedoucí k pozemkům ve vlastnictví žalobce, tj. pozemek p. [číslo] pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení] [jméno] (dále jen„ Pozemky“), je vedena vodovodní přípojka.

8. Z katastrální mapy (č. l. 82) bylo zjištěno, že služebnost, jejíž zřízení se žalobce domáhá v rámci tohoto řízení, by vedla přes pozemky ve vlastnictví žalovaných, tj. pozemek [parcelní číslo] ve vlastnictví 5. žalované, pozemek [parcelní číslo], pozemek [parcelní číslo] a pozemek [parcelní číslo] v podílovém spoluvlastnictví 1. žalovaného, 2. žalované a 4. žalované. Účastníci řízení křížkem na této mapě označili bod, ve kterém končí polní cesta a začíná travnatý porost. Žalobce označil na této katastrální mapě třemi hvězdičkami místa, ve kterých má umístěny úly. Svědek [celé jméno svědka] zaznačil křížkem na této katastrální mapě v rámci pozemku [parcelní číslo] místo, ve kterém má žalobce umístěny úly. Na této katastrální mapě jsou zaznačeny rovněž pozemky p. [číslo] přes které žalovaní navrhují jiný přístup k Pozemkům.

9. Z kupní smlouvy, smlouvy o zřízení věcného břemene (č. l. 94-98, příloha žalobce) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], narozen [datum], [jméno] [příjmení], narozen [datum] a [jméno] [příjmení], [datum narození], prodali 1. žalovanému, 2. žalované, [celé jméno žalovaného], narozenému [datum] a zemřelému [datum] – původně 3. žalovanému a 4. žalované pozemek [parcelní číslo], pozemek [parcelní číslo], pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše v [katastrální uzemí] Touto kupní smlouvou žalovaní nabyli pozemky, přes které se žalobce domáhá zřízení služebnosti. Dále bylo sjednáno, že žalovaní jakožto nabyvatelé pozemků zřizují ve prospěch vlastníků pozemků [parcelní číslo], p. [číslo] [parcelní číslo] a [parcelní číslo] věcné břemeno spočívající v právu jízdy a chůze po pozemku p. [číslo] [parcelní číslo] a [parcelní číslo]. Dle výpisu z katastru nemovitostí ke vkladu této služebnosti do katastru nemovitostí nedošlo.

10. Z geometrického plánu [číslo] 2003 vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 20. 10. 2003 (příloha žalobce) soud zjistil, že geometrický plán byl vyhotoven pro grafické vyznačení rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemků p. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí]. Geometrický plán byl potvrzen katastrálním úřadem dne 6. 11. 2003.

11. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 130 C 222/2017 bylo zjištěno, že žalobce se v rámci tohoto řízení domáhal po žalovaných určení služebnosti cesty, průhonu a stezky vztahující se k (zatíženým) pozemkům žalovaných a vedoucím k Pozemkům žalobce. Již v rámci tohoto řízení byla k důkazu předkládána kupní smlouva, smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 3. 12. 2003, na základě které žalovaní nabyli pozemky [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo]. Dle rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], ze dne 25. 3. 2004, řízení týkajícího se vkladu práva odpovídajícího věcnému břemeni chůze jízdy po části pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo] a po celém pozemku [parcelní číslo] ve prospěch vlastníka pozemku p. [číslo] (Pozemky) bylo zastaveno, ke vkladu tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí nedošlo. Žaloba byla zamítnuta. V rámci řízení 130 C 222/2017 bylo rozhodnuto, že služebnost cesty, průhonu a stezky přes pozemky ve vlastnictví žalovaných neexistuje (nebyla žalobcem vydržena). Rozhodnutí soudu prvního stupně bylo k odvolání žalobce potvrzeno krajským soudem. Žalobce podal dovolání a Nejvyšší soud řízení o dovolání odmítl. Následně žalobce podal ústavní stížnost a Ústavní soud ji odmítl.

12. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 473/2019-354 bylo zjištěno, že Nejvyšší soud v rámci řízení o určení služebnosti dospěl k závěru, že k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemenu nedošlo, Nejvyšší soud odkázal na rozsudek sp. zn. 22 Cdo 595/2001, v němž bylo stanoveno, že jako podmínka vydržení nepostačuje subjektivní přesvědčení držitele o tom, že mu věc nebo právo náleží, ale je třeba, aby držitel byl v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem. Otázka existence dobré víry se posuzuje z hlediska objektivního, tedy podle toho, zda držitel při normální opatrnosti, kterou lze na něm požadovat, neměl a nemohl mít pochybnosti, že mu právo odpovídající věcnému břemenu náleží.

13. Ze sdělení [stát. instituce] (č. l. 121) bylo zjištěno, že Pozemky jsou zemědělskou plochou, nelze na nich umístit stavbu rodinného domu a ani žádná stavba na nich není plánována, Pozemky se nacházejí v ochranném pásmu Lesů ČR. Způsob využití Pozemků je pouze pro zemědělství, tj. chov hospodářských zvířat, zahrady a sady bez oplocení, stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství, neveřejná dopravní infrastruktura, neveřejná technická infrastruktura a nepřípustné je zřízení stavby na Pozemcích a oplocení Pozemků.

14. Z fotografií předložených žalobcem (č. l. 124 – 131) bylo zjištěno, že je na nich zachycena polní cesta vedoucí k Pozemkům, na cestě je zaparkováno vozidlo [značka automobilu], vozidlo [značka automobilu], vozidlo [značka automobilu], je na nich zachycen dvoukolový vozík žalobce a svědek [celé jméno svědka].

15. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi (č. l. 133) uvedl, že Pozemky nabýval postupně a vždy mu prodávající řekl, že na Pozemky je zajištěn přístup, žalobce sám nezjišťoval, jaký je přístup na Pozemky. Žalobce uvedl, že na Pozemky jezdí už 20 let, Pozemky udržuje a již v roce 2003 přivezl na Pozemky včelí úly. Dále má žalobce na Pozemcích jabloně, hrušky a švestky a chodí na Pozemky sbírat plody těchto stromů. Záměrem žalobce je, aby polní štěrková cesta vedla až k hranicí Pozemků a aby žalovaný mohl dojet osobním automobilem až k Pozemkům. Naposledy byl žalobce na Pozemcích na podzim 2022, přes zimu na Pozemky nejezdí. Žalobce uvedl, že na Pozemky jezdí od března do října, vždy asi co 14 dní nebo jednou měsíčně, na Pozemky jezdí se svou přítelkyní [jméno] [příjmení], na Pozemcích byli synové žalobce [jméno] a [jméno]. Žalobce uvedl, že konflikt s žalovanými trvá asi posledních 5 let a spočívá v tom, že žalovaní mají zaparkovaná auta na polní cestě. Žalobce jednou zavolal na žalované policii a žádal, aby žalovaní zaparkovali svá auta mimo polní cestu, policie sdělila žalobci, aby se s žalovanými domluvil. Žalobce uvedl, že se pokusil uzavřít s žalovanými smlouvu o zřízení věcného břemene, žalovaní však tuto smlouvu nepodepsali. Dále žalobce uvedl, že jeho dva synové byli na Pozemcích naposledy na podzim 2022. Žalobce vypověděl, že nic neví o tom, že by některý z jeho synů měl záměr na Pozemcích stavět dům. Žalobce uvedl, že žádné slovní konflikty s žalovanými nemá, když vidí auto zaparkované na polní cestě, tak ho obejde a jde na Pozemky pěšky. Žalobce vypověděl, že v těchto případech nežádá žalované o přeparkování auta. Žalobce uvedl, že bránění v přístupu na Pozemky spatřuje v tom, že auta žalovaných stojí na polní cestě. Dále žalobce vypověděl, že 2x ročně musí z Pozemků stáhnout 10 medníků, jedná se o krabici o velikosti 29 cm na 42 cm a výšce 38 cm, přičemž 1 prázdný medník váží asi 20 kg. Žalobce uvedl, že kromě včel na Pozemcích má ještě kočovné včely, které jsou umístěny v maringotce o délce 35 m na 15 m, a tuto maringotku by chtěl umístit na Pozemcích. Žalobce uvedl, že v roce 2003 mu pomohl přenést úly na Pozemky jeho kolega [jméno] [celé jméno svědka], který byl naposledy na Pozemcích na podzim 2022. Žalobce uvedl, že úly na Pozemcích jsou zelené barvy a jsou umístěny v zadní části Pozemků, u přehrady a z polní cesty nejsou vidět. (Po výpovědi svědka [celé jméno svědka] žalobce zaznačil úly i v přední části Pozemků.)

16. Žalobce odmítl odpovídat na dotazy právního zástupce žalovaných, s čímž právní zástupce žalovaných nesouhlasil. Dle názoru soudu je na žalobci, aby určil, které důkazy chce soudu na podporu žalobních tvrzení předložit a v případě, že dojde k závěru, že nechce v rámci účastnického výslechu odpovídat na dotazy žalovaných, pak má na to právo, jelikož vyslechnout účastníka řízení je možné pouze s jeho souhlasem, a proto účastník řízení může kdykoliv výslech ukončit a dále nevypovídat. 17. 1. žalovaný v rámci své účastnické výpovědi (č. l. 136) uvedl, že naposledy byl žalobce na Pozemcích na podzim 2021, tehdy si tam přivezl 1 prázdný úl a umístil ho na Pozemcích 15 m od pozemku 1. žalovaného. 1. žalovaný uvedl, že v roce 2022 žalobce na pozemcích nebyl ani jednou a dříve jezdíval na Pozemky vždy v létě, tak jednou za 6 neděl za účelem posekání trávy. 1. žalovaný vypověděl, že žalobce má na Pozemcích velký nepořádek, navezl tam trubky, pletivo. Má tam zasazené stromy, avšak včely na Pozemcích nemá. 1. žalovaný uvedl, že žalobce většinou jezdí na Pozemky sám, někdy tam má pomocníky, když je třeba přinést sekačku. Syny žalobce 1. žalovaný na Pozemcích neviděl. Dále 1. žalovaný uvedl, že jednou žalobce přijel na Pozemky se svědkyní [jméno] [příjmení], tehdy vjeli z polní cesty až na travnatý porost vedoucí k Pozemkům a auto v mokrém terénu zapadlo, 1. žalovaný pomáhal žalobci s vyproštěním auta. 1. žalovaný uvedl, že auto parkuje na polní cestě tehdy, když ví, že ten den ještě někam pojede, jinak je auto zaparkováno na zahradě 1. žalovaného. Dále 1. žalovaný uvedl, že auto nechává zaparkované na polní cestě v případech, kdy je mokro a podloží je měkké, neboť auto by na zahradě zapadlo, stává se to tehdy, když prší v kuse 4 nebo 5 dní. 1. žalovaný uvedl, že po prvním soudě (žaloba o určení služebnosti) na něho žalobce křičel„ však vy mi to všechno zaplatíte“ . 1. žalovaný uvedl, že žalobce pouze v jednom případě přišel za 1. žalovaným a požádal ho, aby uhnul s autem zaparkovaným na polní cestě. Tehdy žalobce vezl něco na vozíčku a 1. žalovaný auto přeparkoval. 1. žalovaný uvedl, že v době po prvním soudním řízení nastala situace, kdy žalobce vjel na polní cestu traktorem, traktor se dostal až na Pozemky a sekal na nich trávu. Tehdy na místo přijela policie, 1. žalovaný řekl policistovi, že žalobce nemá co dělat s traktorem na polní cestě a že ve věci již proběhlo soudní řízení. Policista poté sám řekl žalobci, že s traktorem na polní cestě nemá co dělat. 1. žalovaný uvedl, že by dovolil žalobci vjet na Pozemky traktorem, avšak neví, zda by to dovolila 5. žalovaná (pod pozemkem 5. žalované vede vodovodní přípojka, která by mohla být poškozena průjezdem těžkého vozidla). Smlouva o zřízení věcného břemene se řešila asi 1 měsíc, advokátka žalobce dvakrát přišla za 1. žalovaným, nakonec smlouva nebyla uzavřena, neboť advokátka žalobce sdělila 1. žalovanému, že žalobce to odvolal. 1. žalovaný uvedl, že v létě sedí na zahradě pod pergolou a vidí na polní cestu, přehled o tom, co se děje na polní cestě, 1. žalovaný nemá jen tehdy, když jde kosit trávu, což se stává jednou za 2 nebo 3 týdny. 1. žalovaný vypověděl, že odpad z domu jde do žumpy a žumpu vypouští na svoji zahradu. Dále 1. žalovaný uvedl, že na fotografiích předložených žalobcem je zachyceno jeho auto. 1. žalovaný vypověděl, že na konci polní cesty je travnatý pozemek, přes který nelze přejet automobilem, pozemek by se musel zhutnit. 1. žalovaný uvedl, že na pozemku [parcelní číslo] je travnatá plocha. K dotazu žalobce, zda 1. žalovaný je ochoten uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene s žalobcem, 1. žalovaný uvedl, že v dnešní době tuto smlouvu již uzavřít nechce. 18. 2. žalovaná v rámci své účastnické výpovědi (č. l. 137) uvedla, že žalobce na Pozemcích naposledy viděla koncem roku 2021, v roce 2022 žalobce na Pozemcích nebyl. Žalobce jezdíval na Pozemky jednou za týden, někdy jednou za měsíc, sekal tam trávu, pak přestal sekat trávu a na Pozemky již nejezdil pravidelně. 2. žalovaná vypověděla, že žalobce má na Pozemcích velký nepořádek, sloupky, pletivo. Žalobce má na Pozemcích zasazené stromky, úly tam nemá. 2. žalovaná uvedla, že naposledy byl žalobce na Pozemcích se svědkyní [jméno] [příjmení] a 2. žalovaná se jí zeptala, proč žalobce nepožádal o přeparkování auta a [jméno] [příjmení] odpověděla, že žalobce se hned tak něčeho nevzdává a má svoji hlavu. 2. žalovaná uvedla, že pokud žalobce a svědek [celé jméno svědka] tvrdí, že byli na Pozemcích minulý týden, pak je tam 2. žalovaná neviděla a pochybuje o tom, neboť na Pozemcích je půl metru sněhu, 2. žalovaná neviděla na polní cestě žádné stopy. 2. žalovaná uvedla, že vztahy s žalobcem se zhoršily, když žalobce házel 2. žalované přes plot smlouvu o zřízení věcného břemene s tím, ať ji podepíše. Ke slovním konfliktům s žalobcem nedocházelo, pouze v jednom případě, když žalobce přijel na Pozemky s traktorem a byla tam policie, žalobce byl velice nepříjemný. 2. žalovaná uvedla, že neví o žádné situaci, kdy by žalobce přišel a požádal o přeparkování auta. Dále vypověděla, že žalobce měl konflikt s 4. žalovanou, která ho na polní cestu nechtěla pustit, bylo to asi 2 nebo 3 roky zpátky. 2. žalovaná uvedla, že již nemá zájem o zřízení věcného břemene. 2. žalovaná uvedla, že žalobce nabyl Pozemky v roce 2003, poté tam několik let nejezdil, až později zasadil na Pozemcích stromky a v létě tam jezdil sekat trávu. 2. žalovaná uvedla, že jejich auto je zaparkováno na zahradě, na polní cestě parkuje pouze v případě, kdy je mokro. 2. žalovaná vypověděla, že žalobce dojede vlastním autem na konec polní cesty k travnaté ploše, dál se už autem nedostane a po trávě dojde pěšky na Pozemky. 19. 4. žalovaná v rámci své účastnické výpovědi (č. l. 106) uvedla, že nikterak nebrání žalobci v přístupu na Pozemky. Uvedla, že její švagr – 1. žalovaný má zaparkované auto na polní cestě v zimě, když napadne sníh. 4. žalovaná uvedla, že žalobce na polní cestě nemá co dělat, může si pouze zajet automobilem na konec polní cesty, aby si mohl vyložit vše potřebné z auta, a poté má auto odstavit na parkoviště. 4. žalovaná vypověděla, že jednou se žalobce pokusil projet autem až na Pozemky, jeho auto v travnaté části zapadlo a 1. žalovaný mu pomáhal s jeho vyproštěním. 4. žalovaná uvedla, že žalobce byl na Pozemcích naposledy na podzim 2021. Předtím žalobce jezdil na Pozemky posekat trávu, to trvalo 1 týden a pak tam pár měsíců opět nebyl, žalobce nejezdil na Pozemky pravidelně. 4. žalovaná uvedla, že smlouvu o zřízení věcného břemene nepodepsala, jelikož nastupovala na operaci, po operaci smlouvu chtěla podepsat, avšak právní zástupkyně žalobce jí sdělila, že žalobce jí vypověděl plnou moc. 4. žalovaná uvedla, že žalobce se vůči žalovaným choval neslušně, pokřikoval na ně a dělal si legraci. 4. žalovaná uvedla, že již nemá zájem o uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a nabízí žalobci nájemní smlouvu na dobu 10 let s nájmem 4 000 Kč ročně. 4. žalovaná uvedla, že na Pozemcích je pouze pár stromků, včely tam žalobce nemá. 20. 5. žalovaná v rámci svého účastnického výslechu (č. l. 137 verte) uvedla, že naposledy viděla žalobce na Pozemcích v roce 2020, 5. žalovaná na Pozemky často nechodí, pouze dvakrát do roka jde kolem Pozemků na procházku. 5. žalovaná uvedla, že v roce 2022 tráva na Pozemcích nebyla posekána a v roce 2021 byla posekaná asi jednou, Pozemky jsou neudržované, jsou tam nálety, vysoká tráva, nějaký stavební materiál. 5. žalovaná uvedla, že nikdy na Pozemcích neviděla úly. 5. žalovaná uvedla, že konflikt s žalobcem nikdy neměla a vždy umožnila průchod i průjezd přes svůj pozemek, 5. žalovaná na polní cestě neparkuje. Dále 5. žalovaná uvedla, že na jejím pozemku je zřízeno věcné břemeno ve prospěch 1. žalovaného, 2. žalované a 4. žalované z toho důvodu, že přes pozemek vede vodovodní přípojka. Žalovaní se proto o pozemek starají, původně tam byla zatravněná plocha a poté tam 1. žalovaný vysypal štěrkovou cestu. 5. žalovaná uvedla, že smlouva o zřízení věcného břemene nebyla podepsána, žalobce od ní odstoupil z nějakých spekulativních důvodů a podal žalobu u soudu. Od té doby 5. žalovaná ztratila naději na dobré sousedské vztahy s žalobcem a smlouvu o zřízení věcného břemene již podepsat nechce. 5. žalovaná vypověděla, že na polní cestě někdy stojí auto 1. žalovaného, je to v případech, kdy je mokro, tehdy 1. žalovaný do své zahrady nezajíždí. 5. žalovaná byla přítomna situaci, kdy přijela policie. Tehdy žalobce vjel na Pozemky traktorem, i přesto, že 5. žalovaná mu říkala, že probíhá soudní řízení a soud doporučil žalobci, aby na polní cestu nevjížděl. I přesto, žalobce vjel na Pozemky traktorem, 5. žalovaná mu v tom nikterak nebránila. Situace skončila tak, že 5. žalovaná předložila policii záznam soudu, kde bylo uvedeno, že se žalobci nedoporučuje vjíždět na polní cestu, žalobce dostal napomenutí od obce. Dále 5. žalovaná uvedla, že žalobce nikdy nejednal s žalovanými o tom, že by polní cestu nějakým způsobem udržoval či zpevnil. 5. žalovaná vypověděla, že věcné břemeno pro 1. žalovaného, 2. žalovanou, zemř. [celé jméno žalovaného] – původně 3. žalovaného a 4. žalovanou bylo zřízeno asi před 20 lety z důvodu vodovodní přípojky, která vede přes pozemek 5. žalované. 5. žalovaná uvedla, že je tam ochranné pásmo a kdyby se po pozemku přejíždělo těžkými vozidly, vodovod by se mohl poškodit. 5. žalovaná uvedla, že pozemek [parcelní číslo] vlastní pan [příjmení], jedná se o travnatou plochu, kterou pan [příjmení] seká asi dvakrát do roka. Dále 5. žalovaná uvedla, že v rámci smlouvy o zřízení věcného břemene byla upravena otázka údržby polní cesty.

21. Svědek [celé jméno svědka] v rámci svědecké výpovědi (č. l. 134) uvedl, že je synem žalobce a na Pozemcích byl naposledy v roce 2015 nebo 2018, někdy v těchto letech. Svědek uvedl, že na Pozemcích jsou stromy, tráva a nějaký úl, svědek uvedl, že není včelař, ale když vidí boudu, předpokládá, že tam budou včely. Svědek uvedl, že se jedná o boudu dlouhou asi 1 m modré barvy. Dále svědek vypověděl, že na Pozemcích jsou nějaké laťky na udělání plotu. Svědek neví, jak často žalobce na Pozemky jezdí, svědek uvedl, že žalobci nikdy na Pozemcích nepomáhal, nepomáhal žalobci přivést sekačku na Pozemky. Svědek uvedl, že nikdy nebyl přítomen hádky žalobce a žalovaných, pouze se mu žalobce zmínil, že má konflikt s žalovanými, kteří mu brání v přístupu na Pozemky. Svědek uvedl, že když přijel někdy v roce 2015 či 2018 s žalobcem k Pozemkům, na polní cestě byla zaparkovaná auta, a proto žalobce došel na Pozemky pěšky, svědek počkal u auta. Svědek uvedl, že v současné době Pozemky slouží žalobci a svědek nemá záměr na Pozemcích stavět rodinný dům. Dále svědek uvedl, že na předestřených fotografiích (č. l. 124 – 131) vidí automobily, které stály na polní cestě a bránily žalobci projet na Pozemky, dále tam vidí dvoukolák žalobce a [celé jméno svědka]. Svědek uvedl, že minulý týden se byl podívat na Pozemky, polní cesta byla zasněžená, nebyly tam vyjeté pásy od aut. Svědek viděl na Pozemcích úly a stromy. Dále svědek označil křížkem na katastrální mapě (č. l. 82) místo, ve kterém má žalobce umístěny úly.

22. Svědkyně [jméno] [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi (č. l. 135) uvedla, že žalobce zná už 17 let a jsou dobří kamarádi. Dále uvedla, že naposledy byla na Pozemcích s žalobcem v roce 2021, celkem byla na Pozemcích více než desetkrát. Svědkyně uvedla, že žalobce má na Pozemcích včely. Dále svědkyně uvedla, že když přijela s žalobcem k Pozemkům, na polní cestě bylo zaparkované vozidlo, a proto žalobce šel na Pozemky pěšky, aniž by požádal majitele vozidla o jeho přeparkování. Svědkyně uvedla, že nikdy nebyla přítomna konfliktu mezi žalobcem a žalovanými. Svědkyně vypověděla, že žalobce dopravuje věci na Pozemky pomocí ručního vozíku anebo v rukou či v batohu. Dále uvedla, že žalobce má ještě kočovné včelíny zaparkované u kolegy [jméno] [příjmení]. Svědkyně nebyla schopna uvést, od kterého roku začala jezdit na Pozemky. Svědkyně uvedla, že v létě žalobce jezdí na pozemky i několikrát do týdne, zalívá tam stromky, stará se o včely. Svědkyně nebyla schopna zaznačit na katastrální mapě místo, ve kterém jsou umístěny úly a uvedla, že neví, kde a kolik úlů žalobce má.

23. Svědek [celé jméno svědka] v rámci své svědecké výpovědi (č. l. 135 verte) uvedl, že je kamarádem žalobce a znají se už asi 30 let. Svědek vypověděl, že žalobce je včelař a má včely v [obec] nad garáží a jedny v kočovném včelíně, svědek neví, kde se tento kočovný včelín nachází. Svědek uvedl, že žalobce chtěl úly někam přemístit, svědek neví, kam a zda to žalobce realizoval. Svědek uvedl, že je včelařem a včely je třeba kontrolovat rovněž v zimě, kdy se berou vzorky na různé nemoci, v sezóně od srpna do září či října je třeba včely krmit a musí se k nim každý týden. Svědek uvedl, že pomáhal žalobci se včelami, které má žalobce umístěny na střeše garáže v [obec]. Dále svědek vypověděl, že byl dvakrát s žalobcem na Pozemcích, tehdy chtěl žalobce dělat něco s plotem, přijeli po polní cestě až k Pozemkům a podruhé šli na Pozemky pěšky, protože žalobce řekl, že má s majiteli polní cesty nějaký konflikt, tehdy na polní cestě nebyla zaparkovaná žádná auta a cesta byla průjezdná. Svědek uvedl, že na Pozemcích byl asi 3 nebo 4 roky zpátky, viděl tam stromky, sloupky na plot, úly tam nebyly. K fotografii na č. l. 126 svědek uvedl, že je na této fotografii zachycen a že se jedná o situaci, kdy byl na Pozemcích podruhé, tehdy žalobce a svědek šli na Pozemky pěšky po polní cestě, obešli zaparkované auto a nikterak neřešili s majitelem auta, aby jej přeparkoval.

24. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutkový závěr. Žalobce je vlastníkem Pozemků, na které je zajištěn přístup po pozemcích ve vlastnictví žalovaných, tj. po polní cestě a dále po travnatém pozemku. Žalobce vypověděl, že byl naposledy na Pozemcích na podzim 2022 se synem [jméno], který mu pomáhal s převezením sekačky. Toto tvrzení syn žalobce – svědek [celé jméno svědka] vyvrátil, uvedl, že naposled byl na Pozemcích (krom minulého týdne, kdy se tam zajel podívat) v roce 2015 či 2018 a nikdy žalobci nepomáhal na Pozemcích. Soud považuje za prokázáno, že žalobce již více než rok na Pozemcích nebyl, o Pozemky se řádně nestará, neseká trávu, má na nich nepořádek (trubky, pletivo, stavební materiál). Včely na Pozemcích nejsou, tuto skutečnost uvedli žalovaní a potvrdil ji svědek [celé jméno svědka], jehož výpověď v tomto směru nebyla přesvědčivá, byl na Pozemcích naposled v roce 2015 či 2018 a viděl tam modrou boudu asi jeden metr dlouhou, přičemž žalobce tvrdí, že úly jsou zelené a stojí na dvou místech. Svědek [celé jméno svědka], že když byl na Pozemcích, tak tam včely nebyly a žalobce se mu nezmiňoval, že by měl včely ještě na nějakém dalším místě, svědek uvedl, že žalobce má včely umístěny na střeše garáže v [obec] a dále má kočovné včely v maringotce. Žalobce tvrdil, že svědek [celé jméno svědka] mu pomáhal přenést úly na Pozemky v roce 2003 a naposledy byl na Pozemcích v roce 2022, toto tvrzení svědek [celé jméno svědka] vyvrátil, když uvedl, že byl naposledy na Pozemcích před 3 až 4 lety, úly tam však nepřenášel, jednalo se o pomoc s postavením plotu. Žalobce zaznačil úly v přední i v zadní části Pozemků, svědek [celé jméno svědka] je zaznačil pouze v přední části Pozemků a svědkyně [jméno] [příjmení] nebyla schopna ukázat na katastrální mapě, kde žalobce má úly umístěny a uvedla, že neví kde a kolik úlů žalobce má. Bylo prokázáno, že žalobce nebyl na Pozemcích od podzimu 2021, sám žalobce uvedl, že v zimě na pozemky nejezdí, avšak v takovém případě by chov včel nebyl možný, o včelstva je nutno se starat i v zimě, jak vypověděl svědek [celé jméno svědka]. Bylo prokázáno, že syn žalobce [celé jméno svědka] neplánuje na Pozemcích stavět rodinný dům, navíc jediné možné využití Pozemků je pro zemědělské účely. Především však nebylo prokázáno, že by žalovaní nějakým způsobem bránili žalobci ve vstupu na jeho Pozemky. Žalovaní připustili, že někdy mají zaparkovaná auta na polní cestě, avšak v případě, že by je žalobce požádal o jejich přeparkování, pak by mu vyhověli. Žalobce sám vypověděl, že s žádostí o přeparkování aut za žalovanými nechodí a pouhý fakt, že na polní cestě (která je ve vlastnictví žalovaných) stojí auta žalovaných, považuje za bránění ve vstupu na jeho Pozemky. Pěšky se žalobce na Pozemky dostal vždy, autem by se dostal na konec polní cesty, kdyby o to žalované požádal. Nebylo prokázáno, že by žalovaní bránili žalobci v přístupu na jeho Pozemky. Dále chce soud poukázat na rozporná tvrzení žalobce. V žalobě se žalobce nezmiňoval o záměru svého syna [jméno] stavět na Pozemcích rodinný dům, u 1. jednání právní zástupkyně žalobce uvedla, že syn žalobce [jméno] má tento záměr a u 2. jednání stavění rodinného domu na Pozemcích popřeli jak žalobce, tak jeho syn - svědek [celé jméno svědka]. Další rozpornost žalobních tvrzení spočívala v tom, že u 1. jednání právní zástupkyně žalobce uvedla, že žalobce má záměr umístit včely na Pozemcích, zatímco žalobce u 2. jednání vypověděl, že na Pozemcích má včely již od roku 2003.

25. Soud zamítl návrhy žalobce na provedení těchto důkazů: místní šetření, výslech svědka [jméno] [příjmení], vyžádání exekučních spisů a kupních smluv, na základě kterých žalobce postupně nabýval Pozemky, výpis z evidence obyvatel ohledně zjištění příbuzenských vztahů mezi původními vlastníky Pozemků a [anonymizováno], znalecký posudek určující výši úplaty za zřízení služebnosti a zpráva ohledně toho, kde vede vodovodní přípojka. Dle názoru soudu jsou tyto důkazy nadbytečné, soud považuje dosud zjištěný skutkový stav za dostačující k rozhodnutí o žalobě. [ulice] šetření dle názoru soudu není zapotřebí, jelikož obsahem spisu je katastrální mapa, která vykresluje Pozemky a pozemky žalovaných, účastníci řízení na této mapě shodně označili bod, ve kterém končí polní cesta a začíná travnatá plocha. Bylo prokázáno, že na Pozemcích je zasazeno několik stromů, je tam nepořádek a úly na Pozemcích nejsou. Výslech svědka [jméno] [příjmení] žalobce navrhoval k prokázání toho, že žalobce má na Pozemcích umístěny úly a že žalovaní mu brání ve vstupu na Pozemky. V rámci řízení bylo prokázáno, že úly na Pozemcích nejsou a že žalobce považuje za bránění přístupu na Pozemky samotný fakt, že žalovaní mají zaparkované auto na polní cestě, která je v jejich vlastnictví, aniž by žalobce požádal žalované o přeparkování auta. Právní tituly nabytí Pozemků jsou nesporné a vyplývají z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 88, 90 a 92) a jaké byly příbuzenské vztahy mezi původními vlastníky Pozemků a [anonymizováno] není pro tuto věc podstatné, když předmětem sporu je žalobcem tvrzené bránění ve vstupu na jeho Pozemky. Znalecký posudek na určení výše úplaty za zřízení sužebnosti s ohledem na rozhodnutí ve věci nebyl proveden. Jak vede vodovodní přípojka je zachyceno na katastrální mapě v rámci přílohy žalovaných – projektu vodovodní přípojky.

26. Podle § 1021 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“): [příjmení] umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.

27. Právně soud hodnotí věc následujíce. Soud zde nevidí důvody pro zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty přes pozemky žalovaných vedoucí k Pozemkům žalobce, v případě žalobce, který jezdí na Pozemky nepravidelně, v současné době tam nebyl po dobu delší 1 roku, je dle názoru soudu zcela dostačující aplikace § 1021 o. z., podle kterého žalobce má právo vstupu na své Pozemky a chce-li ho využít, je povinen požádat vlastníky sousedních pozemků (žalované) o vstup na jejich pozemky a uvést důvod tohoto vstupu. Žalovaní jsou povinni strpět v rozsahu nezbytně nutném vstup žalobce na jejich pozemky. Žalobce se však dosud s žalovanými nedohodl o vstupu na polní cestu a travnatou plochu, nezašel za nimi s žádostí o přeparkování aut. Žalobce považuje za bránění vstupu na jeho Pozemky už jen to, že si žalovaní zaparkovali auto na polní cestě, kterou vlastní. Tento fakt není bráněním vstupu žalobce na Pozemky, kdyby žalobce požádal žalované o přeparkování aut, žalovaní jsou povinni mu vyhovět a ve vstupu nebránit, žalovaní uvedli, že kdyby žalobce požádal, auta by přeparkovali. Nadto žalobce měl možnost dostat se na Pozemky pešky, jet po polní cestě autem žalobce může pouze tehdy, má-li k tomu důvod, jako např. dovezení sekačky na Pozemky, dovezení úlů na Pozemky apod. V případě, že by žalovaní neumožnili žalobci přístup k jeho Pozemkům, až poté žalobce má právo domáhat se ochrany poskytnuté § 1021 o.,z. u příslušného orgánu veřejné moci (soud, stavební úřad). Dále chce soud poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3398/2016, podle kterého je možný zásah do práva vlastníka pozemku zřízením služebnosti nezbytné cesty (§ 1029 a násl. o. z.) nebo nezbytné cesty formou obligace pouze tehdy, má-li sloužit dlouhodobému účelu, přičemž pravidlem bude zřízení ve formě služebnosti; jinak by totiž hrozilo, že při každé změně vlastníka panující či služebné nemovitosti bude třeba zřizovat cestu znovu. Takový účel je naplněn zejména tehdy, má-li být přístup zřízen k již existující stavbě. Z uvedeného plyne, že zásah do vlastnického práva má být vždy pouze v rozsahu nezbytně nutném a co nejméně zatěžujícím vlastníka a je vždy třeba brát zřetel na účel, pro který je vlastnické právo omezeno. V tomto případě soud nevidí důvod k omezení vlastnického práva žalovaných, kteří shodně uvedli, že umožní žalobci přístup k jeho Pozemkům. Z uvedených důvodu soud žalobu zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., plný procesní úspěch ve věci měli žalovaní, a proto soud zavázal žalobce k zaplacení žalovaným náhrady nákladů řízení ve výši 55 647 Kč. Právnímu zástupci žalovaných (2 manželské páry a 5. žalovaná) náleží smluvní odměna za jeden úkon právní služby ve výši 6 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) ve spojení s § 7 bod 5 AT a § 12 odst. 4 AT. Právní zástupce žalovaných učinil 7 úkonů právní služby: příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne 19. 11. 2021, účast u jednání soudu dne 2. 12. 2022, účast u jednání soudu dne 3. 2. 2023 (zde odměna za 3 úkony právní služby, jednání trvalo 4 hodiny a 20 minut) a účast u jednání soudu dne 10. 2. 2023, celkem 42 000 Kč. Soud nepřiznal právnímu zástupci žalovaných odměnu za sepsání závěrečného návrhu, tj. vyjádření ze dne 7. 2. 2023, jelikož dle názoru soudu tento úkon nelze považovat za účelně vynaložené náklady řízení. Soud má za to, že právní zástupce žalovaných se účastnil jednání dne 10. 2. 2023, v rámci kterého byly předneseny závěrečné návrhy stran a u tohoto jednání měl možnost závěrečný návrh pronést a nebylo zapotřebí ho zasílat předem v písemné formě. Písemná forma závěrečného návrhu je účelně vynaloženým nákladem řízení pouze v tom případě, kdy právní zástupce se nezúčastní posledního jednání, u kterého jsou předneseny závěrečné návrhy a soud jeho písemný závěrečný návrh přečte. Dále byla žalovaným na náhradě nákladů řízení přiznána náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 1, odst. 4 AT ve výši 7 x 300 Kč, cestovné ve výši 1 289 Kč za 3 cesty na trase [obec] [obec] a zpět, tj. 3 x 40 km osobním automobilem s průměrnou spotřebou 13,5 l/km, ceně paliva 44,50 Kč l a amortizaci 4,70 Kč km podle vyhlášky č. 116/ 2022 (tj. jízda k jednání dne 2. 12. 2022) a dále ceně paliva 41,20 Kč l a amortizaci 5,20 Kč km podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. (tj. jízda k jednání dne 3. 2. 2023 a dne 10. 2. 2023) a náhrada za čas promeškaný jízdou k soudnímu jednání a zpět podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT ve výši 6 x 100 Kč, tj. 600 Kč. Právní zástupce žalovaných je plátcem DPH, a proto byla odměna a náhrada hotových výdajů zvýšena o 21 % DPH ve výši 9 657,69 Kč. Po zaokrouhlení tak celková částka nákladů řízení činí 55 647 Kč, přičemž žalobce byl zavázán tuto částku zaplatit žalovaným k rukám jejich právního zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Aplikace § 150 o. s. ř. zde není na místě, žalobce má v řízení přiznáno právo na bezplatné zastoupení, avšak žalobce se rozhodl podat žalobu, a proto musel předpokládat, že žalovaným vzniknout náklady řízení, které bude povinen v případě svého neúspěchu uhradit.