107 C 83/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 fakticky adresa Proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o výživné manželky

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni na její výživu od 6. 3. 2024 do 30. 4. 2024 částku 4 000 Kč měsíčně a počínaje dnem 1. 5. 2024 částku 3 000 Kč měsíčně.

II. Nedoplatek na výživném za dobu od 6. 3. 2024 do 30. 4. 2024 ve výši 7 226 Kč je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit ve 2 splátkách po 3 613 Kč s tím, že první splátka bude splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a další vždy k 15. dni v kalendářním měsíci, pod ztrátou výhody splátek.

III. Výživné za dobu od 1. 5. 2024 nadále je žalovaný povinen platit žalobkyni tak, že částky výživného dospělé do konce měsíce, v němž tento rozsudek bude doručen, jsou splatné do tří dnů od právní moci rozsudku, a další vždy každého 15. dne příslušného měsíce.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 1 800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5. 3. 2024, doručenou soudu 6. 3. 2024, domáhala po žalovaném stanovení výživného manželky ve výši 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně tvrdila, že účastníci jsou manžely od 14. 12. 2018, mají 5 společných dětí: , jméno FO, (již zletilá), , jméno FO, (nar. 2007), , jméno FO, (nar. 2008), , jméno FO, (nar. 2010) a , jméno FO, (nar. 2017). Dále tvrdila, že dne 14. 2. 2024 podala návrh na rozvod manželství a návrh na úpravu výchovy a výživy pro dobu před i po rozvodu k nezletilým dětem , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Manželé se znají 28 let, zpočátku bylo jejich soužití spokojené, problémy nastaly od r. 2017, kdy se narodil syn , jméno FO, a žalovaný se musel zapojovat do péče o domácnost a starosti o děti. Žalovaný se začal chovat agresivně nejenom slovně, ale i fyzicky, napadal žalobkyni, tyto konflikty řešila i Policie ČR, dne 2. 3. 2024 se i s dětmi odstěhovala, prostřednictvím sociální služby získala samostatné bydlení. Žalobkyně tvrdila, že je bez příjmů a s pokrytím nákladů na bydlení a výživu jí pomáhá nezisková organizace. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný bydlí nadále v nájemním bytě 3 + 1 u společnosti , právnická osoba, (poslední společné bydliště s žalobkyní) a jeho čistý příjem je kolem 30 000 Kč měsíčně, pracuje jako těžební dělník v dolu , Anonymizováno, (, právnická osoba, ), na výživu nezletilých děti ani manželky nepřispívá ničeho. Dále uvedla, že si vyřizuje příspěvek na živobytí, přídavky na děti a příspěvek na bydlení. K podpoře svých tvrzení navrhla k důkazu spis zdejšího soudu , spisová značka, . Žalobkyně podala tuto žalobu proto, aby žalovaný plnil vyživovací povinnost mezi manžely, když manželé by měli mít stejnou hmotnou a kulturní úroveň a žalovaný na její výživu nepřispívá ničeho.

2. Soudem bylo zjištěno, dne 14. 2. 2024 byly podány zmiňované návrhy, řízení o rozvod manželství je vedeno pod sp. zn. , spisová značka, a řízení o péči a výživě k nezletilým pod sp. zn. , spisová značka, . Spis o rozvod manželství dosud neobsahuje žádné listiny o poměrech účastníků.

3. Žalovaný se vyjádřil k návrhu u jednání dne 14. 5. 2024 a uvedl, že na částce 4 000 Kč se s žalobkyní neshodne, má výdaje s bytem, který obývali společně, když vezme v úvahu náklady s bydlením, zálohy na služby, alimenty na děti, které platí ve výši 7 000 Kč měsíčně (tabulkově by měl 12 000 Kč měsíčně), splátky půjček, úhradu dlužného nájemného, nemá 4 000 Kč měsíčně na výživné manželky, ačkoliv nechce, aby jeho děti nějak strádaly, tuto částku nemá.

4. Soud proto jednal a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).

5. Mezi účastníky je nesporné, že jsou manželé, je vedeno řízení o rozvod manželství, řízení o péči a výživě k nezletilým dětem.

6. Soud proto jednal a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).

7. Z opatrovnického spisu z rodných listů dětí , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, soud zjistil, že jsou společnými nezletilými dětmi účastníků.

8. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, ze dne 12. 4. 2024 soud zjistil, že žalovaný se nachází v registru pojištěnců s otevřeným pojistným poměrem od 18. 9. 2023 dosud u zaměstnavatele , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, PSČ , Anonymizováno, , adresa, . Žalovaný nepobírá dávky nemocenského pojištění, není evidován jako osoba samostatně výdělečně činná a není poživatelem dávky důchodového pojištění, jejímž plátcem by byla Česká správa sociálního zabezpečení , adresa, . Žalobkyně v se nenachází v registru pojištěnců s otevřeným pojistným poměrem, nepobírá dávky nemocenského pojištění, není evidována jako osoba samostatně výdělečně činná a není poživatelem dávky důchodového pojištění, jejímž plátcem by byla Česká správa sociálního zabezpečení , adresa, .

9. Ze sdělení Úřadu práce ČR z 16. 4. 2024 včetně seznamu vyplacených dávek a platebního rozpisu soud zjistil, že žalobkyně pobírala v období března a dubna (za únor a březen 2024) přídavky na děti, dne 12. 3. 2024 byl vyplacen příspěvek ve výši 1 470 Kč na syna , jméno FO, , příspěvek ve výši 1 470 Kč na syna , jméno FO, , příspěvek ve výši 1 580 Kč na dceru , jméno FO, a příspěvek ve výši 1 580 Kč na dceru , jméno FO, , dne 10. 4. 2024 byl vyplacen příspěvek ve výši 1 470 Kč na syna , jméno FO, , příspěvek ve výši 1 470 Kč na syna , jméno FO, , příspěvek ve výši 1 580 Kč na dceru , jméno FO, a příspěvek ve výši 1 580 Kč na dceru , jméno FO, .

10. Ze sdělení České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně ani žalovaný nepobírali ke dni vyhotovení sdělení od ČSSZ důchod.

11. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne 17. 4. 2024 soud zjistil, že průměrný měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání za období od 09/2023–12/2023 činil 31 933 Kč a za období od 01/2024–3/2024 činil 31 449,30 Kč.

12. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně opustila společnou domácnost 1. 3. 2024, od té byly jejím příjmem jen dávky hmotné nouze. Od 10. 4. 2024 pracuje jako pokojská na dohodu o pracovní činnosti, za měsíc duben si vydělala 1 900 Kč. Byl jí schválen příspěvek na péči o syna , jméno FO, ve výši 3 300 Kč měsíčně. Pobírá příspěvky na děti v celkově výši 6 100 Kč (2x 1470 Kč a 2x 1580 Kč) měsíčně, příspěvek na živobytí ve výši 13 280 Kč měsíčně, doplatek na bydlení ve výši 14 200 Kč měsíčně, tento byl schválen v březnu a je vyplácen nepravidelně. V době března 2024, kdy dávky žalobkyně vyřizovala byly vypláceny se zpožděním, dále jí bylo sděleno že s ohledem na výživné na děti příspěvek na živobytí klesne na 5 000 až 6 000 Kč a doplatek na bydlení klesne na 10 000 až 11 000 Kč. Žalovaný přispěl na výživu nezletilých dětí v březnu 2 000 Kč, v dubnu 7 000 Kč a v květnu 7 000 Kč. Co se týče výdajů žalobkyně hradí nájem 18 500 Kč (včetně elektřiny a internetu), 6 000 Kč měsíčně za mobilní paušály, dále má zvýšené výdaje s tanečním kroužkem dcery, která tančí v , právnická osoba, , vůči tomuto spolku měla i dluh za soustředění a kostýmy, který splácí v měsíčních splátkách a půjčila si na tento od zaměstnavatele. Když je o víkendu taneční soutěž, hradí 1 000 – 1 500 Kč/víkend. Dále platí synovi družinu 150 Kč měsíčně (tuto uhradila do konce roku). Za jízdné pro děti do školy a za jízdné do zaměstnání vynaloží celkově 3 000 Kč měsíčně. Dále uvedla, že má půjčku u společnosti Provident, se splátkou 3 000 Kč měsíčně, ale poslední 3 měsíce splátku neuhradila, protože neměla z čeho. Zletilá dcera , jméno FO, již žije samostatně a není na žalobkyni závislá výživou, této přispívá jen na mobilní paušál.

13. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že žalovaný má příjem ze zaměstnání přibližně 36 000 – 38 000 Kč, rozdílem oproti potvrzení od zaměstnavatele jsou bonusy a slevy na dani na děti. V současné době je příjem ze zaměstnání jeho jediným příjmem. Do dubna 2024 (za březen 2024) mu byl vyplacen naposledy doplatek za bydlení ve výši 9 400 Kč. Co se týče výdajů žalovaného tyto sestávají z nájemného (do 31. 3. 2024 ve výši 18 000 Kč měsíčně) od 1. 4. 2024 ve výši 13 070 Kč měsíčně, zálohy na elektřinu 2 500 Kč měsíčně, internet 500 Kč měsíčně, mobilního paušálu 1 500 Kč měsíčně, úhrady splátek za půjčky ve výši 3 500 Kč měsíčně, 1 300 Kč měsíčně a 2 700 Kč měsíčně. Uvedl, že by chtěl do menšího bytu, když v bytě bydlí sám, ale nájemní smlouvu k současnému bytu má uzavřenou na dobu určitou do roku 2026, výpověď zatím nepodal. , právnická osoba, mu nabízí garsonku za nějakých 10 000 Kč měsíčně (8 000 Kč nájem + 2 000 Kč zálohy na služby). Když je žalovaný s dětmi, něco jim kupuje, to bere normálně. Na mimořádných výdajích s tanečním kroužkem dcery na soustředění/soutěže se žalovaný podílí.

14. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalobkyně opustila společnou domácnost a od opuštění společné domácnosti (od března 2024) žalovaný platí výživné na děti (nejprve 2 000 Kč měsíčně, od dubna 7 000 Kč měsíčně), ničeho dalšího žalobkyni nepřispívá. Dle § 697 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z“) mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost, která oběma zajišťuje v zásadě stejnou hmotnou a kulturní úroveň a vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti mezi rodiči a dětmi. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žije se 4 nezletilými dětmi v nájemním bytě o velikosti 3 + 1 s nímž jsou spojeny měsíční výdaje 18 500 Kč, dále platí 6 000 Kč za mobilní služby, 3 000 Kč za dopravu dětí do školy a do svého zaměstnání). Žalobkyně začala pracovat od dubna 2024, na dohodu o pracovní činnosti (v dubnu 1 900 Kč), dále pobírá příspěvek na péči na syna, přídavky na děti, příspěvek na bydlení a doplatek na živobytí, nízký příjem je odůvodněn krátkou pracovní dobou z důvodu péče o nezletilé děti a žalovaný přispívá na výživu dětí od dubna 2024 částkou 7 000 Kč měsíčně (v březnu 2 000 Kč). Co se týče příjmů žalovaného tento byl zjištěn ve výši 36 000 Kč čistého měsíčně. Výdaje žalovaného činí 13 070 Kč měsíčně (do března 2024 v částce 18 000 Kč) za byt, v němž žalovaný bydlí sám, 2 500 Kč měsíčně záloha za elektřinu, 500 Kč měsíčně záloha za internet, 1 500 Kč měsíčně mobilní paušál, 1 000 Kč splátka dlužného nájemného a splátky za půjčky (v souhrnné výši 7 500 Kč měsíčně. Žádné další příjmy a odůvodněné výdaje žalovaného nebyly zjištěny. Soud vycházel z prokázaného stavu a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná a vyhověl jí v rozsahu 6. 3. 2024 do 30. 4. 2024 částku 4 000 Kč měsíčně a počínaje dnem 1. 5. 2024 částku 3 000 Kč měsíčně, když v březnu a dubnu obdržel ještě doplatek na bydlení a přeplatky na energiích, od poloviny dubna naopak žalobkyně již začala pracovat a soud tak přiznal výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, tak účastníci po odečtení všech nezbytných výdajů dosahovali stejné hmotné a kulturní úrovně dle § 697 o. z. V částce 1 000 Kč měsíčně od 1. 5. 2024 nadále tedy soud žalobu zamítl. Současně stanovil žalovanému povinnost uhradit dluh na výživném za dobu od 6. 3. 2024 do 30. 4. 2024 ve výši 7 226 Kč ve 2 splátkách po 3 613 Kč s tím, že první splátka bude splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a další vždy k 15. dni v kalendářním měsíci, pod ztrátou výhody splátek. Žalobkyně při shora uvedeném příjmu a odůvodněných výdajích nedosahuje stejné hmotné a kulturní úrovně jako žalovaný, nemůže z tohoto zajistit základní potřeby domácnosti (kde žije žalobkyně s 4 nezletilými dětmi) natož své osobní potřeby, přičemž se základními výdaji domácnosti byla odkázána na dávky státní sociální podpory a hmotné nouze. Soud proto dospěl k závěru, že částka 4 000 Kč měsíčně (od 1. 5. 2024 částka 3 000 Kč měsíčně), odpovídá poměru příjmů a výdajů účastníků tak, aby žalobkyně dosáhla stejné hmotné a životní úrovně jako žalovaný, soud proto uložil žalovanému platit výživné od podání žaloby, tj. od 6. 3. 2024 vždy k 15. dni v měsíci. S ohledem na výši nedoplatku na výživném a finanční situaci žalovaného soud stanovil žalovanému povinnost splnit nedoplatek v přiměřených splátkách, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

15. Jelikož byla žalobkyně osvobozena od placení soudních poplatků a byla v tomto řízení z převážné části úspěšná, přešla poplatková povinnost v na žalovaného podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit na účet Okresního soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 1 800 Kč stanovený dle § 6 odst. 3 zákona ve spojení s položkou 7 písm. b) Sazebníku soudních poplatků.