107 C 88/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 15 329 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 461 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 461 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části zaplacení částky 10 868 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 010,03 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 515,49 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 604,52 Kč od 2. 9. 2024 do 29. 10. 2024, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 143,52 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 4 461 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 6 347,80 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 25. 2. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 329 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela s žalovanou dne 1. 12. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované při uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 14 868 Kč v pravidelných 14měsíčních splátkách ve výši 1 440 Kč. Žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit jistinu s příslušenstvím řádně a včas. Splatnost úvěru (poslední splátky) nastala dne 1. 2. 2024. Žalovaná uhradila na smlouvu o úvěru (od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky) pouze 3 539 Kč. Z původní věřitelky byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2024, s účinností k 8. 10. 2024, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 14. 10. 2024. Právní zástupce žalobkyně dne 24. 1. 2025 odeslal žalované předžalobní upomínku. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky do rozhodnutí soudu nezaplatila na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ničeho dalšího.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z nařízeného jednání se omluvila z důvodu nemoci a vyjádřila souhlas s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 1. 12. 2022 smlouvu o úvěru, na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s poplatky a úroky ve výši 6 868 Kč, tj. celkem 14 868 Kč v 14měsíčních splátkách po 1 062 Kč.

4. Z žádosti o úvěr ze dne 1. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaná uvedla čistý příjem ve výši 11 832 Kč (tento měl být právní předchůdkyní žalobkyně ověřen výplatními páskami a pracovní smlouvou) s tím, že pracovní poměr je sjednán na dobu určitou do 29. 8. 2023, dále v žádosti uvedla, že je rozvedená, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost k dětem do 26 let a nemá bankovní účet. Výdaje na bydlení a energie žalovaná uvedla ve výši 3 634 Kč a na jídlo dopravu a osobní náklady 4 250 Kč, srážky ze mzdy a výživné 2 153 Kč a splátky stávajících půjček 500 Kč (uvedla stávající půjčku u společnosti Provident, která byla ve výši 10 000 Kč a zbývá uhradit 5 000 Kč). Žalovaná žádala o úvěr ve výši 12 000 Kč.

5. Z výplatní pásky za období 10/2022 soud zjistil, že žalovaná měla čistou mzdu 11 832 Kč.

6. Z platebního dokladu SIPO za období listopad 2022 soud zjistil, že žalovaná hradila nájem 3 359 Kč, plyn 260 Kč, poplatek poště 15 Kč, od poplatku za ČT a Čro byla do 30. 4. 2023 osvobozena.

7. Z pracovní smlouvy ze dne 29. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaná uzavřela pracovní smlouvu s nástupem do práce dne 29. 8. 2022 se společností , právnická osoba, . a byla dočasně přidělena k výkonu práce u , právnická osoba, . Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou (po dobu trvání dočasného přidělení u uživatele , právnická osoba, .). Hrubá mzda byla sjednána ve výši 20 400 Kč měsíčně, po zkušební době 21 400 Kč měsíčně.

8. Z přílohy č. 1 Dílčí dohoda o dočasném přidělení k výkonu práce soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . je uživatelem a společnost , právnická osoba, . agenturou dle § 60 zákona č. 435/2004 Sb.

9. Ze mzdového výměru ze dne 29. 8. 2022 soud zjistil, že na základě pracovní smlouvy z téhož dne činí základní mzda žalované 20 400 Kč hrubého měsíčně, po zkušební době 21 400 Kč měsíčně.

10. Z transakční historie ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že v období od 2. 12. 2022 do 18. 4. 2024 uhradila žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně celkem 3 539 Kč.

11. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2024, včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 8. 10. 2024, oznámení o postoupení pohledávky z 14. 10. 2024 vč. podacího lístku z 21. 10. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši 11 329 Kč se všemi právy a povinnosti na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky z 14. 10. 2024 žalované bylo žalobkyní vyhotoveno 14. 10. 2024 a dne 21. 10. 2024 odesláno doporučeně žalované na adresu uvedenou ve smlouvě.

12. Z výzvy k plnění ze dne 24. 1. 2025 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dne 24. 1. 2025 oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, a výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 17 451,43 Kč z titulu shora uzavřené smlouvy o úvěru nejpozději do 8. 2. 2025.

13. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout a v den uzavření smlouvy dne 1. 12. 2022 žalované částku 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 14 868 Kč v 14měsíčních splátkách. Původní věřitelka tyto prostředky poskytla. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a toto bylo žalované oznámeno nejpozději dopisem z 14. 10. 2024.

14. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2024 vč. seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovanou ve výši 11 329 Kč postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno nejpozději dopisem z 14. 10. 2024. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a svou povinnost splnila. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatky v 14měsíčních splátkách po 1 062 Kč, v celkové částce 14 868 Kč. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaná uhradila na smlouvu č. , hodnota, částku 3 539 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr něčeho uhradila, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že nahlédla do veřejných registrů a dotazovala se žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a toto si měla ověřit z výplatních pásek, pracovní smlouvy. K tomuto tvrzení doložila vyplněnou žádost o úvěr, pracovní smlouvu na dobu určitou, výplatní pásku za 10/2022 a 1x SIPO s platbami za bydlení a souvisejícími službami v listopadu 2022. Neprokázala, že žalovanou prověřovala ve veřejně dostupných databázích. Vyplněná žádost s pracovní smlouvou, jednou výplatní páskou a jedním dokladem k výdajům, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Žalobkyně neověřila výdaje za bydlení a zjištěné údaje řádně nevyhodnotila, když žalovaná již v době žádosti (přestože žádala o úvěr 12 000 Kč a byl jí poskytnut úvěr jen ve výši 8 000 Kč) měla disponibilní zůstatek, který sice pokryl splátku, ale žádné další prostředky žalované nezbývaly (nebyla úvěruschopná). Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 8 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila 3 539 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradila ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 4 461 Kč (8 000 Kč – 3 539 Kč = 4 461 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 4 461 Kč, a to ode dne 9. 2. 2025 do zaplacení. Úrok byl žalobkyni přiznán až ode dne 30. 10. 2024 do zaplacení (když prokazatelně byla žalovaná vyzvána k zaplacení až dopisem ze dne 14. 10. 2024 odeslaným 21. 10. 2024) ve výši 12,75 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z tohoto důvodu byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu 30. 10. 2024, kdy žalovaná nebyla v prodlení. Požadavek na zaplacení částky 10 868 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 515,49 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 143,52 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 4 461 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 6 347,80 Kč od 2. 9. 2024, soud zamítl, neboť se jedná o nároky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě o úvěru. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalované byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalované vznikly náklady řízení.

16. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 15 329 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. a), tj. do částky 1 000 Kč, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).