108 C 107/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení částky 197 889 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se zastavuje co do částky 137 889 Kč.</b> <b>II. Co do částky 60 000 Kč se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 26 643 Kč.</b> 1. Žalobce se, žalobou doručenou soudu dne [datum], domáhal proti žalované zaplacení částky 197 889 Kč. Žalobu odůvodnil tvrzením, že jde o náhradu škody, která mu byla způsobena nezákonným rozhodnutím, neboť usnesením policejního orgánu [číslo jednací] ze dne 15. 9. 2017 bylo zahájeno jeho [anonymizováno] stíhání, rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 12. 2018, č. j. [číslo jednací] byl uznán vinným skutkem, který mu byl kladen za vinu a teprve rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2019 č. j. [číslo jednací] byl zproštěn obžaloby. Trestní stíhání bylo proti žalobci zahájeno pro [anonymizováno] omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1, 2 trestního zákoníku a pro [anonymizováno] vydírání podle § 175 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Hrozil mu trest odnětí svobody v trvání dva až osm let. Žalobci tak byla způsobena materiální škody ve výši 97 889 Kč představující náklady, které vynaložil na svou obhajobu v trestní věci, a dále nemateriální škoda ve výši 100 000 Kč. Nemateriální újmu žalobce v žalobě specifikoval jako součet částek 60 000 Kč představující odškodnění za běžnou nepřiměřenou délku [anonymizováno] stíhání v souhrnné délce tří let s tím, že běžně je soudy přiznávána částka 20 000 Kč ročně, a 40 000 Kč přestavující přiměřené zadostiučinění za mimořádné důvody týkající se nezákonného trestního stíhání. Tyto mimořádné jevy žalobce popsal jako hrozbu vysoké trestní sazby, svůj velmi špatný psychický stav a nutnost vyhledat odbornou psychologickou pomoc. Svůj nárok před podáním žaloby uplatnil u žalobkyně dne [datum], avšak do podání žaloby nebylo o jeho nároku žalobkyní rozhodnuto.

2. Před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 137 889 Kč, podáním doručeným soudu dne [datum], s odůvodněním, že žalovaná mu po podání žaloby dobrovolně uhradila částku 137 889 Kč. Setrval na svém požadavku na zaplacení částky 60 000 Kč.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, jejíž rozsah přetrval po částečném zpětvzetí. Své stanovisko odůvodnila tím, že žalobci po podání žaloby uhradila částku 97 889 Kč představující jeho náklady na obhajobu v [anonymizováno] řízení a částku 40 000 Kč představující odškodnění za nemajetkovou újmu žalobce způsobenou trestním stíháním. Podle názoru žalované nelze vyhovět nároku žalobce na zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání ve výši 60 000 Kč, neboť trestní stíhání žalobce trvalo 1 rok a necelých 8 měsíců, což je přiměřená délka trestního řízení.

4. V podání doručeném soudu dne [datum] dále argumentoval žalobce, že zbývající částka žalobního nároku ve výši 60 000 Kč není požadována za nepřiměřenou délku trestního řízení, ale za to, že řízení bylo vůbec vedeno. Žalobce si pouze argumentačně pomohl tím, že za nepřiměřenou délku řízení se obecně hradí odškodnění ve výši 20 000 Kč ročně a tuto částku použil i pro výpočet odškodnění pro pouhé vedení trestního řízení.

5. Žalovaná poukázala na to, že podání žalobce ze dne [datum] představuje jednak částečné zpětvzetí žaloby a jednak také změnu žaloby v části skutkových tvrzení žalobce, neboť původní žalobou uplatnil žalobce nárok na zaplacení částky 60 000 Kč jako zadostiučinění za běžnou nepřiměřenou délku trestního stíhání, avšak v podání ze dne [datum] ji označuje za zadostiučinění za to, že řízení vůbec bylo vedeno. V této souvislosti žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť nárok žalobce na zaplacení částky 60 000 Kč je promlčen.

6. Usnesením ze dne 21. 9. 2021, č. j. [číslo jednací] soud připustil změnu žaloby učiněnou podáním žalobce ze dne [datum] tak, že žalobce se nadále nedomáhá zaplacení částky 60 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního řízení, nýbrž za samotné vedení trestního stíhání.

7. V souladu s částečným zpětvzetím žaloby soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. co do částky 137 889 Kč.

8. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázáno, že usnesením Policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne 15. 9. 2017, [číslo jednací] bylo zahájeno trestní stíhání obviněných kpt. Bc. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobce pro přečin omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1, 2 trestního zákoníku spáchaný ve formě spolupachatelství a pro zločin vydírání podle § 175 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku spáchaný ve formě spolupachatelství. Proti tomuto usnesení podal žalobce stížnost, která byla usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 9. 10. 2017 sp. zn. [spisová značka] zamítnuta. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 12. 2018 č. j. [spisová značka] [číslo] byl žalobce uznán vinným skutkem, který mu byl v trestním řízení vedeném na základě shora uvedeného sdělení obvinění kladen za vinu, a bylo konstatováno, že spáchal pomoc [anonymizováno] vydírání podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku k § 175 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let a šesti měsíců. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2019 č. j. [číslo jednací] byl tento rozsudek okresního soudu k odvolání všech obžalovaných zrušen a nově bylo rozhodnuto tak, že všichni obžalovaní byli zproštěni obžaloby. Dne [datum] byl rozsudek doručen žalobci do vlastních rukou.

9. Dne [datum] potvrdilo Ministerstvo spravedlnosti ČR, že mu bylo téhož dne doručeno podání žalobce týkající se právní věci projednávané před Krajským státní zastupitelstvím, Okresním soudem [obec], Krajským soudem [obec] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Tímto podáním uplatnil žalobce náhradu škody za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši 237 329 Kč v důsledku usnesení policejního orgánu [číslo jednací], usnesení Krajského státního zastupitelství č. j. [spisová značka], rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] a rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací]. Svůj nárok specifikoval jednak v podobě materiální škody ve výši 97 889 Kč jako nákladů na obhajobu a 19 440 Kč jako nákladů na odměnu advokáta za právní pomoc ve věci uplatnění náhrady škody. Dále uplatňoval nárok na nemateriální újmu ve výši 180 000 Kč sestávající z částky 60 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního stíhání – 3 roky a částky 120 000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání. Zdůraznil, že mu hrozila vysoká trestní sazba, trestní řízení trvalo 3 roky, rozpadla se mu kvůli tomu rodina, byl nucen vyhledat pomoc psychologa. Specifikoval, že za každý rok trestního stíhání požaduje částku 60 000 Kč sestávající z částky 20 000 Kč za délku trestního řízení a 40 000 Kč jako přiměřené zadostiučinění za psychické útrapy. Dne [datum] je datována předžalobní výzva adresovaná žalobcem žalobkyni, v níž žalobce vyzývá k zaplacení odměny za obhajobu ve výši 97 889 Kč, částky 60 000 Kč za běžnou nepřiměřenou délku trestního stíhání v souhrnné délce tří let, s odkazem na to, že běžně je soudy přiznávána částka 20 000 Kč ročně, a částky 40 000 Kč jako zadostiučinění za mimořádné důvody týkající se trestního stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ČR dne [datum] informovalo zástupce žalobce o tom, že přiznává jako odškodnění žalobci částku 137 889 Kč představující náklady na obhajobu ve výši 97 889 Kč a zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 40 000 Kč. Nárok na přiznání částky 60 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního řízení neuznává. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z potvrzení ministerstva, výzvy žalobce, předžalobní výzvy žalobce a sdělení ministerstva.

10. Z psychologického posudku žalobce, protokolu před opatrovnickým soudem, výslechu svědka [jméno] [jméno] a výslechu žalobce má soud za prokázáno, že žalobce vnímal své trestní stíhání jako nespravedlnost a selhání systému. Celou situací byl frustrován, což se sekundárně odrazilo v jeho fyzických obtížích, trpěl nespavostí, žaludeční neurózou, výrazně ztratil na váze. Byl náladový, podrážděný, konfliktní, trpěl pocitem ztráty budoucnosti. V průběhu trestního stíhání došlo k definitivnímu rozpadu jeho partnerského vztahu, který však již dříve nebyl zcela v pořádku, dcera byla svěřena do péče partnerky žalobce.

11. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 31a odst. 1 téhož zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 32 odst. 3 téhož zákona nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 odst. 1 téhož zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

12. Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno dne [datum] usnesením policejního orgánu o zahájení trestního stíhání a ukončeno bylo zprošťujícím rozsudkem Krajského soudu v Ostravě dne [datum]. Dne [datum] byl nárok žalobce na náhradu škody uplatněn u Ministerstva vnitra ČR. Dne [datum] byla podána žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení nákladů obhajoby ve výši 97 889 Kč a nemateriální škody ve výši 100 000 Kč, kterou konkretizoval jako částku 60 000 Kč za běžnou nepřiměřenou délku trestního stíhání (běžně soudy přiznávaná částky je 20 000 Kč ročně) a částku 40 000 Kč jakožto přiměřené zadostiučinění za mimořádné důvody týkající se nezákonného trestního stíhání. Dne [datum] bylo soudu doručeno podání žalobce, jímž vzal žalobu částečně zpět a uvedl, že se nadále domáhá pouze zaplacení částky 60 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy za to, že trestní řízení proti němu bylo vůbec vedeno. 13. [jméno] věc je nutno posoudit následujícím způsobem. Usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonným rozhodnutím ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení a tato nezákonnost bylo odstraněna zprošťujícím rozsudkem ze dne [datum]. Náhradu škody za nemajetkovou újmu, která byla takto žalobci způsobena, bylo nutno uplatnit v 6 měsíční lhůtě ve smyslu § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., jinak se právo na náhradu nemajetkové újmy promlčelo. Ode dne [datum], tedy od uplatnění nároku na náhradu škody promlčecí doba neběžela, a to nejdéle po dobu 6 měsíců. Pokud pak žalobce podal žalobu o náhradu škody dne [datum], učinil tak dříve, než se jeho nárok promlčel. Avšak žalobce svůj nárok skutkově vymezil tak, že nemateriální újmě žalobce ve výši celkem 100 000 Kč je obsažena částka 60 000 Kč představující odškodnění za běžnou nepřiměřenou délku trestního stíhání v souhrnné délce tří let s tím, že běžně je soudy přiznávána částka 20 000 Kč ročně, a částka 40 000 Kč přestavující přiměřené zadostiučinění za mimořádné důvody týkající se nezákonného trestního stíhání. Takto uplatnil jednak nemateriální újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím a jednat nemateriální újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřeně dlouhého trestního řízení. V rozsahu částky 40 000 Kč za mimořádné důvody týkající se trestního stíhání byl žalobce uspokojen Ministerstvem vnitra ČR. Žalovaná pak v řízení namítla, že na zaplacení částky 60 000 Kč za běžnou nepřiměřenou délku trestního řízení nemá žalovaný nárok, neboť řízení nebylo nepřiměřené dlouhé. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobce argumentoval, že od počátku uplatňoval zaplacení částky 60 000 Kč za samotné vedení trestního řízení proti žalobci, nikoliv za jeho nepřiměřenou délku. S touto argumentací žalobce soud nesouhlasí. Nárok na zaplacení částky 60 000 Kč byl žalobou skutkově vymezen jako odškodnění za běžnou nepřiměřenou délku trestního stíhání v souhrnné délce tří let s tím, že běžně je soudy přiznávána částka 20 000 Kč ročně. Pokud žalobce v podání ze dne [datum] tvrdí, že tato částka je náhradou újmy za to, že trestní řízení vůbec bylo vedeno, jedná se o změnu žaloby. O této změně pak soud rozhodl usnesením ze dne [datum] a změnu žaloby v tomto směru připustil. Teprve tímto podáním žalobce skutkově vymezil nárok na zaplacení částky 60 000 Kč jako nemajetkovou újmu za nezákonné rozhodnutí a tedy teprve tohoto dne tento nárok v této podobě uplatnil u soudu. Učinil tak po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty, která počala běžet dne [datum] a po dobu od [datum] do [datum] byla zastavena v důsledku uplatnění nároku u ministerstva. Ke dni [datum] však již promlčecí doba uplynula a nárok žalobce nelze z tohoto důvodu ve smyslu §§ 609 a 610 odst. 1 občanského zákoníku úspěšně uplatnit u soudu. S ohledem na výše uvedené byla žaloba co do částky 60 000 Kč zamítnuta.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 a 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. tak, že procesní úspěch žalobce byl shledán v rozsahu 70 % (k částečnému zpětvzetí došlo v důsledku plnění žalované) a žalobce má proto právo na zaplacení nákladů, které v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložil v rozsahu 40 %. Za účelně vynaložené náklady soud považuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnu advokáta za 4 úkony po 9 020 Kč z punkta 197 889 Kč za přípravu a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a podání žalobce ve věci samé ze dne [datum], odměnu advokáta za čtyři úkony po 3 500 Kč z punkta 60 000 Kč za podání ve věci samé ze dne [datum], [datum] a účast u jednání ve dnech [datum] a [datum], náhradu hotových výdajů žalobce za 8 režijních paušálů po 300 Kč, náhradu za ztrátu času cestou k procesnímu soudu ke dvěma jednání v celkové výši 4 x 100 Kč, náhradu cestovného osobním automobilem na trase [obec] – [obec] a zpět ke dvěma jednáním ve výši 248 Kč ([datum]) a 267 Kč ([datum]) a náhrady za DPH ve výši 11 213 Kč Celkem tak žalobce účelně vynaložil náklady v celkové výši 66 608 Kč, z nichž má právo na zaplacení 40 %, tj. 26 643 Kč.

15. Za nikoliv účelně vynaložené náklady soud považuje zdvojené podání ze dne [datum] (obsahující částečné zpětvzetí žaloby a vyjádření ve věci samé), písemné podání obsahující žádost o vyznačení doložky právní moci, písemné podání žalobkyně ze dne [datum] obsahující pouze návrh na provedení důkazu, který měl a mohl být navržen u ústního jednání a písemné podání žalobkyně ze dne [datum] obsahující vyúčtování nákladů řízení, neboť toto rovněž mělo a mohlo být vyčísleno při ústním jednání.