108 C 108/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 73 299,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že pokud tuto povinnost nesplní, je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení dluhu.

II. Co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , spolu s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, byla mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným prostřednictvím elektronického bankovnictví žalobkyně uzavřena smlouva o kontokorentu č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“). Smlouvou bylo žalovanému umožněno přečerpat účet formou neúčelového úvěru, který byl žalovanému poskytnut formou úvěrového limitu ve výši , částka, , který byl žalovaný oprávněn čerpat a splácet dle příslušných ustanovení Smlouvy a VOP, s jejichž zněním se žalovaný před uzavřením Smlouvy seznámil a písemně odsouhlasil jejich znění. Žalobkyně před uzavřením smlouvy, kterou sjednala spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě statistického modelu, který je založen na datech ze žádosti o úvěr a na statistické pravděpodobnosti. Model porovnává deklarované příjmy s modelovým příjmem a pokud výši statisticky potvrdí, není třeba dokládat skutečný příjem žadatele. Žalobkyně tak vycházela z deklarovaného příjmu ve výši , částka, a výdajů ve výši , částka, , které vypočetla na základě informací ze žádosti o úvěr. Žalovaného prověřila v dostupných registrech bez negativních poznatků. Žalovaný svého oprávnění, vyčerpat úvěr, využil a za dobu trvání smlouvy vyčerpal finanční prostředky v celkové výši , částka, . Následně, po vyčerpání úvěru, však neplnil náležitosti stanovené smlouvou a dlužnou částku neuhradil dle Smlouvy a VOP. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dlužnou částku neuhradil a jeho účet vykazoval nepovolený záporný zůstatek, vyzývala jej žalobkyně k úhradě. Žalovaný na výzvy adekvátně nezareagoval a dluh neuhradil. Z důvodu dlouhodobého nesplácení finančních závazků žalovaného vůči žalobkyni plynoucích pro žalovaného ze Smlouvy, a to i přes skutečnost, že žalovaný byl na porušení povinnosti písemně upozorněn, žalobkyně prohlásila všechny jeho pohledávky z poskytnutého úvěru ke dni , datum, za okamžitě splatné a zároveň vyzvala žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení celého jeho závazku. Ke dni , datum, žalobkyně zkapitalizovala běžící smluvní úrok a úrok z prodlení, pohledávka činila k datu , datum, částku ve výši , částka, a tuto částku tvoří nesplacená jistina ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok do , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení do , datum, ve výši , částka, a dlužné poplatky ve výši , částka, . Žalobkyně vzhledem ke shora uvedenému uplatňuje částku ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem z částky , částka, ve výši 8,05 % ročně od , datum, do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, . Na úhradu svých závazků ze smlouvy o úvěru zaplatil žalovaný celkem , částka, .

2. Dne , datum, učinil žalovaný žalobkyni návrh na zřízení jeho dispozičního oprávnění a služeb elektronického bankovnictví žalobkyně, jak má soud z této žádosti za prokázáno. Dne , datum, byla mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným za pomoci elektronických prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o kontokorentu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve smlouvě stanoveným způsobem. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o kontokorentu a záznamu o podpisu klienta ze systému žalobkyně. Dne , datum, žalovaný požádal o změnu výše kontokorentu na novou částku , částka, a mezi účastníky byl uzavřen dodatek ke smlouvě o kontokorentu, jímž byla změněna výše úvěrového limitu na částku , částka, . Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze žádosti žalovaného o změnu, dodatku ke smlouvě o kontokorentu a záznamu o podpisu klienta. Z tabulek na č.l. 34 až 38 spisu má soud za prokázáno, že obsahují osobní údaje žalovaného, data o jeho žádosti o úvěr, údaj o výši deklarovaného příjmu , částka, , údaj o výši deklarovaných výdajů , částka, a požadovanou výši úvěrového limitu , částka, . Z historie pohybu na úvěrovém účtu žalovaného má sodu za prokázáno, že vyčerpal finanční prostředky v celkovém objemu , částka, .

3. Mezi účastníky byla ve smyslu § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru. Tato smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností žalobkyně jako poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru i před navýšením úvěrového limitu o více než šestinásobek vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Teprve poté, kdy by žalobkyně při vynaložení takové odborné péče měla za to, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr (či jeho navýšení) splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Statistický model pracující s pouze deklarovanými údaji o příjmech a výdajích žalovaného neposkytuje úvěrujícímu žádnou reálnou představu o individuálních poměrech žalovaného. Pro výpočet možného úvěrového zatížení žalovaného použila žalobkyně svůj vlastní interní model, který neodráží individuální situaci klienta. K jednání, jež se ve věci konalo, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalšího dokazování o tvrzené skutečnosti, že vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Takového poučení se přitom dostane pouze a jedině účastníku, který se j ústnímu jednání dostaví. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru a podstatným navýšením úvěrového limitu vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaný vyčerpal úvěrový limit v celkové výši , částka, a na úhradu svých závazků zaplatil celkem , částka, . Rozdíl těchto dvou částek představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného dlužnou částku uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.

4. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, která je hodnocen jako neplatná.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil 26 % nákladů řízení, které žalobkyně v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložila. Při vyčíslení procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně soud vycházel z jistiny spolu s kapitalizovaným příslušenstvím, tj. žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, , spolu s kapitalizovaným úrokem a úrokem z prodlení a dále jdoucím úrokem a úrokem z prodlení. Výše příslušenství byla ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizována částkou , částka, , tj. celkem , částka, . Žalobě bylo vyhověno co do částky , částka, , tedy žalobkyně byla úspěšná 63 % uplatněného nároku. Má proto právo na zaplacení 26 % nákladů řízení. Ty žalobkyně vynaložila částkou , částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , tří úkonů právní služby po , částka, , tří režijních paušálů po , částka, a 21 % DPH. Z celkové částky nákladů řízení má žalobkyně právo na zaplacení 26 %, tj. , částka, .