108 C 114/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná smlouva, jejímž podpisem žalovaná stvrdila, že úvěrující s odbornou péčí posoudil její schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel úplné, pravdivé a přesné. Zákazník také potvrdil, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. V tomto směru žalobkyně poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Žalovaná sjednané splátky neuhradila řádně a včas. Žalovaná zaplatila pouze částku [částka], nadále dluží částku [částka] s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny a poplatku v celkové výši [částka], kapitalizovaného sjednaného úroku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a dále jdoucího sjednaného úroku i zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná odpor, v němž uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, že je zcela nemajetná a již řadu let na samé hranici chudoby s tím, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci.

3. V reakci na podaný odpor žalobkyně navrhla, aby ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání, neboť žalovaná v odporu proti platebnímu rozkazu nijak nerozporuje dlužnou částku, namítá především svoji nepříznivou finanční situaci.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], a žalovaná se zavázala věřiteli tuto půjčku vrátit spolu s poplatky ve výši [částka] v 58 týdenních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku [částka] převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalované, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Dne [datum] je datována karta zákazníka, v níž žalovaná uvedla, že je vedena jako uchazeč o zaměstnání, má k dispozici tzv. další příjmy a státní podporu v celkové výši [částka], má výdaje na bydlení ve výši [částka], výdaje domácnosti ve výši [částka] a výdaje na telefon ve výši [částka]. V kartě zákazníka je dále uvedeno, že předložila občanský průkaz, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a doklad SIPO a výměr státní sociální podpory. Prohlásila, že proti ní nejsou vedeny exekuce. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba], [IČO] postoupila žalovanou pohledávku s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne [datum]. Tímto oznámením byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě dlužné žalované částky s příslušenstvím žalobkyni, a to do deseti dnů od doručení dopisu, který jí byl odeslán doporučenou poštou dne [datum].

5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel zapůjčil žalované částku vždy [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 58 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvami spotřebitelskými, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Soudu byla navíc předložena karta zákazníka, v níž je uvedeno, že žalovaná je vedena na úřadu práce, avšak zároveň je uvedeno, že předložila pracovní smlouvu. V kartě se objevují tzv. další příjmy ve výši [částka] bez toho, že by bylo tvrzeno a prokázáno, z čeho tyto příjmy žalované měly plynout. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o této rozhodné skutečnosti, přičemž toto poučení je soudem poskytováno pouze a jedině při ústním jednání. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatných smluv o zápůjčce žalované ve dvou případech částku [částka], pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby částku [částka]. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno co do částky [částka]. Se zaplacením této částky je žalovaná v prodlení ve smyslu §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku v návaznosti na oznámení o postoupení pohledávek, jímž byla také vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu, který jí byl odeslán doporučenou poštou dne [datum], tj. od [datum]. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu byla dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť zbývající část uplatněných nároků žalobkyně plyne z absolutně neplatných právních jednání.

6. Soud nesouhlasí s argumentací žalobkyně, která navrhovala, aby ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání, neboť žalovaná v zákonné lhůtě v rámci obrany proti platebnímu rozkazu nevznesla žádnou relevantní námitku. Námitka žalované o tom, že je zcela nemajetná a již řadu let na samé hranici chudoby s tím, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci, je naopak dle názoru soudu relevantní skutkovou námitkou, neboť se jedná právě o okolnosti týkající se majetkových poměrů žalované, které měl předchůdce žalobkyně v souladu se zákonem odborně zkoumat, aby mohl dospět k závěru, že žalovaná je úvěruschopná, což však neučinil, jak výše popsáno.

7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, která byla v řízení procesně úspěšná co do 53 %, náklady řízení v rozsahu 6 %. Žalobkyně vynaložila náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], tří předžalobní úkony právní služby po [částka], tři režijní paušály po [částka] a 21 % DPH ve výši [částka], celkem [částka]. Z této částky má právo na 6 %, tj. [částka].