108 C 117/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o zaplacení částky 15 121 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky , částka, s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, úvěrovou smlouvu prostřednictvím internetových stránek společnosti žalobce , Anonymizováno, . Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách text rámcové smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód, ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce , Anonymizováno, , je rámcová smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti. V případě žalovanému na , e-mail, Při uzavírání první smlouvy o úvěru byla ověřena identita žadatele prostřednictvím kopie dokladů totožnosti, kterou žalovaný zaslal. Na základě úvěrové smlouvy tak byla žalovanému poskytnuta částka ve výši , částka, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatků za volitelné služby. Jistina úvěru byla žalobkyní zaslána na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, na úhradu svých závazků ze smlouvy nezaplatil ničeho.

2. Dne , datum, je datováno vyhotovení listiny označené jako úvěrová smlouva, v níž je jako věřitel označena žalobkyně a jako dlužník žalovaný s uvedením jeho rodného čísla, adresy, čísla občanského průkazu, telefonního čísla a e-mailové adresy. Dále obsahuje podmínky úvěru při poskytnutí částky , částka, . Listina neobsahuje žádný projev vůle žalovaného. Tyto skutečnosti má soud z listiny za prokázány. Dne , datum, byla na bankovní účet žalovaného připsána částka , částka, , jež byla odeslána z bankovního účtu žalobkyně. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze sdělení , právnická osoba, . Z karty klienta má soud za prokázáno, že žalobkyně v případě žalovaného kalkulovala při posouzení úvěruschopnosti příjem žalovaného ve výši , částka, a splátky jiným společnostem ve výši , částka, měsíčně. Evidovala údaj o tom, že je zaměstnán, je bezdětný a bydlí v podnájmu. Provedla lustraci žalovaného v registrech ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS bez negativního záznamu.

3. Žalobkyně svou žalobu opřela o tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky vrátit ve smlouvě sjednaným způsobem. Uzavření smlouvy s konkrétním vymezením práv a povinností nebylo v řízení prokázáno, avšak žalobní tvrzení a předložené důkazy jasně svědčí o úmyslu žalobkyně uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru. Prokázaný kontraktační proces žalobkyně a žalovaného směřoval k uzavření smlouvy o úvěru, která je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku. Povinností žalobkyně jako poskytovatele takového úvěru bylo postupovat v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Je prokázáno, že žalobkyně žalovanému finanční prostředky v celkové výši , částka, poskytla. Od žalobkyně jako poskytovatele úvěru proto lze důvodně požadovat, aby dříve, než tyto finanční prostředky žalovanému poskytla, takovou odbornou péči vynaložila. Tuto skutečnost však žalobkyně neprokázala. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně měla informace o výši příjmu žalovaného a jeho výdajích na splátky u jiných společností, vycházel přitom z údajů sdělených žalovaným. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně jako poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy získala alespoň základní ověřené informace o reálných nutných životních výdajích žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku, tj. o okolnostech uzavření smlouvy a vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že žalovaný od žalobkyně získal finanční prostředky ve výši , částka, a tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Na úhradu nezaplatil žalovaný ničeho. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud si je vědom skutečnosti, že uzavření samotné smlouvy nebylo v řízení prokázáno, avšak žalobkyně jednoznačně jednala s úmyslem uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, a proto bylo její povinností jednat jako zodpovědný a odborně pečlivý poskytovatel úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení. Bezdůvodné obohacení žalovaného soud s ohledem na výše uvedené nehodnotí jako bezdůvodné obohacení podle obecného ustanovení § 2991 občanského zákoníku, nýbrž jako bezdůvodné obohacení podle speciálního ustanovení o bezdůvodném obohacení podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

4. Ve zbytku byla žaloba s ohledem na shora uvedené zamítnuta.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil 26 % nákladů řízení, které žalobkyně v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložila. Při vyčíslení procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně soud vycházel z jistiny spolu s kapitalizovaným příslušenstvím, tj. žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, , spolu s úrokem a úrokem z prodlení. Výše příslušenství byla ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizována částkou , částka, , tj. celkem , částka, . Žalobě bylo vyhověno co do částky , částka, , tedy žalobkyně byla úspěšná co do 63 % uplatněného nároku. Má proto právo na zaplacení 26 % nákladů řízení. Ty žalobkyně vynaložila částkou , částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , tří předžalobních úkonů právní služby po , částka, , tří předžalobních režijních paušálů po , částka, a 21 % DPH ve výši , částka, . Z celkové částky nákladů řízení má žalobkyně právo na zaplacení 26 %, tj. , částka, .