108 C 137/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 49 088 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 49 088 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši:</b> <b>-) 9,75 % ročně z částky 4 988 Kč od 6. 2. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) 9,75 % ročně z částky 1 181 Kč od 6. 2. 2019 do 24. 4. 2020,</b> <b>-) 9,75 % ročně z částky 5 449 Kč od 6. 3. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) 9,75 % ročně z částky 1 181 Kč od 6. 3. 2019 do 24. 4. 2020,</b> <b>-) 9,75 % ročně z částky 5 449 Kč od 6. 4. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) 9,75 % ročně z částky 1 181 Kč od 6. 4. 2019 do 24. 4. 2020,</b> <b>-) 9,75 % ročně z částky 5 449 Kč od 6. 5. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) 9,75 % ročně z částky 1 181 Kč od 6. 5. 2019 do 24. 4. 2020,</b> <b>-) 9,75 % ročně z částky 5 449 Kč od 6. 6. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) 9,75 % ročně z částky 1 181 Kč od 6. 6. 2019 do 24. 4. 2020,</b> <b>-) 10 % ročně z částky 5 449 Kč od 6. 7. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) 10 % ročně z částky 1 181 Kč od 6. 7. 2019 do 24. 4. 2020,</b> <b>-) 10 % ročně z částky 5 449 Kč od 6. 8. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) 10 % ročně z částky 1 181 Kč od 6. 8. 2019 do 24. 4. 2020,</b> <b>-) 10 % ročně z částky 5 449 Kč od 6. 9. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) 10 % ročně z částky 1 181 Kč od 6. 9. 2019 do 24. 4. 2020,</b> <b>-) 8,25 % ročně z částky 5 957 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku 25 790 Kč.</b> 1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 49 088 Kč s odůvodněním, že žalovaná v době od 1. 4. 2018 do 30. 9. 2019 užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 28. 2. 2018 a dodatku k nájemní smlouvě ze dne 12. 7. 2018 byt žalobkyně [číslo] v domě [adresa] na ulici [anonymizována tři slova] v [obec] – [část obce]. Za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 9. 2019 dluží žalobkyni celkem částku 49 088 Kč představující nedoplatek nájemného za měsíce únor až září 2019 a skutečně spotřebované služby v bytě za období od 1. 1. 2019 do 30. 9. 2019. Žalobkyně připustila, že od žalované obdržela dne 30. 10. 2018 listinu, ve které dává žalovaná výpověď z nájmu bytu, přičemž jako důvod uvádí svou nepříznivou finanční situaci. Žalobkyně však tuto výpověď neakceptovala, což žalované opakovaně sdělila. Podle názoru žalobkyně byla žalovaná již v době uzavření dodatku k nájemní smlouvě na mateřské dovolené, měla a mohla mít povědomí o tom, jak se bude po dobu mateřské, resp. rodičovské, dovolené vyvíjet její finanční situace. Navíc žalobkyni nikterak neprokázala, že v průběhu trvání nájemního vztahu došlo na její straně k takové změně poměrů, která odůvodňuje výpověď nájemní smlouvy sjednané na dobu určitou. Zákon umožňuje nájemci vypovědět nájem sjednaný na dobu určitou, dojde-li ke změně okolností, z nichž strany při uzavírání smlouvy vycházely, a jedná se o natolik významnou změnu okolností, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Podle názoru žalobkyně žalovaná ve výpovědi neuvedla, že by na její straně nastala tak významná změna okolností. Svou výpověď odůvodnila tím, že žije se svým nezletilým synem a pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši 7 586 Kč, přičemž tyto okolnosti zde byly již při uzavření dodatku k nájemní smlouvě. Žalobkyně si byt zpět do své dispozice převzala až dne 30. 9. 2019, tj. ke dni, kdy měla nájemní smlouva skončit podle dodatku k nájemní smlouvě. Podle názoru žalobkyně dřívější převzetí bytu nebylo možné, neboť tento nebyl právně volný. Pro úplnost dále žalobkyně dodala, že ji nebyla známa adresa žalované v tvrzeném jiném okrese, celou dobu trvání nájmu měla žalovaná v předmětném bytě označenu poštovní schránku. Až v roce 2020 za účelem doručení vyúčtování za rok 2019 žalovaná žalobkyni telefonicky sdělila svou kontaktní adresu, která se nacházela opět v [obec], a tudíž se nejednalo o jiný okres. Žalovaná si navíc musela být vědoma toho, jaké má příjmy, a bylo také na ni, aby si dostatečně zjistila podmínky, za kterých ji bude úřadem práce přiznána příslušná dávka, zejména s ohledem na to, jak je zohledňován počet osob žijících v domácnosti. Nelze přitakat názoru žalované, že legitimně očekávala, že jí budou dávky poskytnuty, nedošlo proto k žádné změně okolností, která by byla důvodem k výpovědi podle § 2287 občanského zákoníku.

2. Žalovaná připustila, že mezi účastnicemi byla uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu. V době uzavření nájemní smlouvy ke dni 28. 2. 2018 byla žalovaná svobodnou matkou na mateřské dovolené a byla jí vyplácena mateřská ve výši 18 519 Kč. Nájemné včetně zálohy na službách představovalo měsíčně částku 7 550 Kč. Žalovaná s ohledem na změnu ve svých finančních poměrech dala dne 30. 10. 2018 po právu žalobkyni výpověď z nájmu předmětného bytu a jako důvod výpovědi uvedla svou tíživou finanční situaci s tím, že si našla nabídku pronájmu bytu za nižší cenu v jiném okrese. Od 1. 11. 2018 přestala žalovaná předmětný byt společně se svým nezletilým synem [jméno] [příjmení] užívat a na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi pronajímatelem [územní celek] a společnými nájemci, kterými byli žalovaná a [příjmení] [příjmení], začala bydlet v bytě [číslo] na ulici [adresa] v [obec] [část obce], kde nájemní vztah byl uzavřen od 1. 11. 2018, nájemné představovalo částku 4 043 Kč a služby 3 399 Kč, na což žalovaná přispívala polovinou. Žalovaná zaplatila žalobkyni veškeré náhrady za nájem a služby předmětného bytu do 31. 1. 2019 a v tento den také byt žalobkyni odevzdala. Žalovaná dále připustila, že v době, kdy došlo k uzavření dodatku, tj. dne 12. 7. 2018 k nájemní smlouvě, pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 586 Kč a pobírala výživné pro svého nezletilého syna ve výši 1 600 Kč. Jiné příjmy neměla a v bytě žila jako samoživitelka. Před podpisem dodatku nájemní smlouvy proto kontaktovala pracovnice Úřadu práce České republiky, krajské [pobočka], pracoviště [obec], za účelem řešení své neuspokojivé finanční situace. Zde jí bylo ze strany kompetentních pracovnic dáno poučení, že jako samoživitelce jí samozřejmě vzniká zákonný nárok na přiznání státní sociální podpory v podobě přídavku na dítě, příspěvku na bydlení a měla požádat také o doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Pracovnicemi úřadu byla ubezpečována, že jí budou poskytnuty sociální dávky na shora uvedené žádosti v dostatečné výši, aby mohla z těchto sociálních dávek zaplatit náklady na bydlení. V té době žalovaná neměla jinou možnost bydlení, než v předmětném bytě. Žalovaná legitimně očekávala kladné vyřízení svých žádostí. Měla informaci o tom, že v takovýchto případech jsou sociální dávky matkám samoživitelkám poskytovány. Za této situace předpokládala, že bude mít dostatek finančních prostředků na úhradu nájemného a proto podepsala dodatek k nájemní smlouvě, jímž byla prodloužena doba nájmu na dobu určitou do 30. 9. 2019. Po podpisu dodatku se však legitimní očekávání žalované nenaplnila a veškeré její žádosti byly zamítnuty. Svou výpověď z nájmu bytu žalovaná telefonicky projednávala s pracovnicí žalobkyně paní [jméno] [příjmení], která po ní požadovala doložit doklady, které by měly odůvodňovat její finanční situaci a v neposlední řadě i samotnou důvodnost podané výpovědi, o čemž spolu vedly také e-mailovou komunikaci. Před odevzdáním bytu žalobkyni k 31. 1. 2019 komunikovala žalovaná s pracovnicí žalobkyně a nabízela zajištění náhradního nájemce v osobě své známé [jméno] [příjmení] za svou osobu. Tato známá žalované sháněla bydlení nejlépe v centru [obec] a projevila zájem si předmětný byt pronajmout. Byt se nachází v lukrativní části [obec] a o případné nájemce není nouze, což žalované také potvrdila realitní makléřka žalobkyně paní [jméno] [příjmení]. Možnost náhradního nájemce však žalobkyně kategoricky odmítla.

3. K dotazu soudu žalovaná doplnila, že žalobkyni vyzývala k tomu, aby si k 31. 1. 2019 převzala byt, což však žalobkyně odmítla s odůvodněním, že neuznává výpověď žalované, byt byl k tomuto datu kompletně vyklizen, vymalován a připraven k převzetí. Žádný zaměstnanec žalobkyně se však k převzetí bytu nedostavil a proto žalovaná předala klíče od bytu na podatelně žalobkyně. Od té doby již do bytu neměla přístup. O tom, že je byt připraven k převzetí, informovala žalobkyni ke konci ledna 2019 e-mailem. Pokud jde o sociální dávky, které žalovaná neobdržela, příspěvek na bydlení nedostala z toho důvodu, že její rodiče měli v předmětném bytě stále evidováno trvalé bydliště a další dávky jí nebyly přiznány s odkazem na to, že její příjmy jsou dostatečné a nesplňuje podmínky pro přiznání těchto dávek, byť úřadu práce dokladovala výpisy ze svého účtu, z nichž bylo zřejmé, že její celkový příjem se pohybuje kolem částky 9 000 Kč, což se v podstatě také rovnalo výši nákladů spojených s bydlením v předmětném bytě. Po podání výpovědi se žalovaná v listopadu 2018 dostavila na klientské centrum žalobkyně na [anonymizována dvě slova] v [obec] s tím, že se jí podařilo sehnat osobu, která má zájem o nájem předmětného bytu od 1. 2. 2019. Chtěla tímto způsobem vyřešit situaci tak, aby nedošlo ke zbytečnému prodlení. Zaměstnankyně žalobkyně, se kterou tehdy žalovaná jednala, jí řekla, že to tímto způsobem nelze vyřešit, že žalovaná nebude žalobkyni diktovat, kdo v jejím bytě bude nebo nebude bydlet. Zaměstnankyně žalobkyně nepřipustila žádnou diskusi. Žalovaná popřela, že by kdy měla schránku náležející k předmětnému bytu označenou příjmením„ [celé jméno žalované]“. Od data, kdy odevzdala klíče žalobkyni, už v domě, v němž se nachází předmětný byt, nikdy nebyla. Žalovaná důvodně očekávala, že jí budou poskytnuty příslušným úřadem práce dávky, které ji umožní financovat bydlení v předmětném bytě. Chovala se zodpovědně, byla v kontaktu s příslušnými pracovnicemi žalobkyně, předmětný byt užívala toliko do 31. 10. 2018, avšak nájemné zaplatila do 31. 1. 2019, byt vymalovala, dala jej do původního stavu a vyzývala žalobkyni k jeho převzetí. U žalované došlo k zásadním změnám a nebylo by spravedlivé požadovat, aby nadále setrvala v nájemním vztahu za situace, kdy nebyla schopna s ohledem na stav svých finančních prostředků dostát povinnostem nájemce.

4. Žalobkyně je evidována jako vlastník domu [adresa] v obci [obec], [katastrální uzemí], její vlastnické právo je evidováno u [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] jak má soud za prokázáno z informativního výpisu z katastru nemovitostí. Mezi účastnicemi byla dne 28. 2. 2018 uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu, nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 4. 2018 do 30. 9. 2018, jak má soud z obsahu této listiny za prokázáno. Od 1. 5. 2018 bylo v předmětném bytě stanoveno nájemné částkou 5 614 Kč a úhrady za služby spojené s užíváním bytu částkou 1 896 Kč měsíčně. Jako osobami v bytě žijícími jsou označeny [jméno] [příjmení], nyní [celé jméno žalované], a její syn [jméno] [příjmení], [datum narození] Tyto skutečnosti má soud za prokázány z evidenčního listu. Dne 12. 7. 2018 byl uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě o nájmu bytu mezi týmiž účastnicemi s tím, že žalovaná je stále označována příjmením [příjmení]. Předmětem dodatku bylo ujednání smluvních stran o tom, že se mění doba, na kterou je sjednán nájem předmětného bytu s tím, že nově se datum ukončení nájemní smlouvy k 30. 9. 2018 nahrazuje datem 30. 9. 2019 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z dodatku k nájemní smlouvě. Z opisu karty úhrad měsíčního nájemného z bytu za období od února 2018 do února 2021 má soud za prokázáno, že do konce ledna 2019 žalobkyně neevidovala u žalované žádný dluh na nájemném a službách. K nárůstu dluhu až na částku 49 088 Kč došlo až v období od 1. 2. 2019. Dne 30. 10. 2018 byla na podatelnu žalobkyně podána listina jí adresovaná, podepsaná [jméno] [příjmení], v němž [jméno] [příjmení], nyní [celé jméno žalované], sděluje žalobkyni, že dává výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti [anonymizována tři slova], v budově [adresa] na ulici [anonymizována dvě slova] v [obec] [část obce]. Výpověď odůvodnila tím, že její finanční situace není příznivá a byla proto nucena přijmout nabídku pronájmu bytu za podstatně nižší cenu v jiném okrese s tím, že žije se svým nezletilým synem a pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši 7 586 Kč. Dále sdělila žalobkyni, že společně se synem má již v místě nového bydliště hlášen trvalý pobyt, platí tam poplatky za svoz komunálního odpadu, syn tam navštěvuje dětskou lékařku a v brzké budoucnosti také školské zařízení. Vzhledem ke své tíživé finanční situaci si v žádném případě nemůže dovolit platit dva byty současně. Nechce se ocitnout na seznamu dlužníků, proto je nucena přestěhovat se do jiného okresu, kde budou její náklady na bydlení podstatně nižší a tudíž situace pro ni i syna příznivější. Listina je datována 30. 10. 2018 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z jejího vyhotovení. Dne 17. 10. 2018 byla uzavřena smlouva o nájmu bytu mezi pronajímatelem [územní celek] a společnými nájemci [jméno] [příjmení] (nyní [celé jméno žalované]) a [jméno] [příjmení]. Jednalo se o byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec] [část obce] s tím, že nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 30. 4. 2019. Evidenčním listem pak byla stanovena výše nájemného a služeb spojených s užíváním předmětného bytu ve výši celkem 7 442 Kč měsíčně. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z nájemní smlouvy a evidenčního listu. Dne 19. 1. 2019 pak [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] uzavřeli manželství a manželka přijala pro dobu po rozvodu příjmení svého manžela [celé jméno žalované], jak má soud za zjištěno z oddacího listu.

5. Dne 30. 10. 2018 je datována listina označená Sdělení k výpovědi z nájmu bytu adresovaná [jméno] [příjmení], v níž žalobkyně sděluje žalované, že po opakovaném posouzení žádosti žalované z 30. 10. 2018, v níž vypovídá nájem bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec] [část obce], sděluje žalobkyně, že žalovaná neprokázala naplnění zákonných podmínek stanovených pro možnost vypovězení nájemního vztahu a její výpověď tudíž nelze akceptovat. Nájemní vztah, který vznikl na základě platně uzavřené nájemní smlouvy tak skončí až dne 30. 9. 2019 a žalovaná je povinna do tohoto data platit předepsané nájemné a služby. Z listiny má soud výše uvedené skutečnosti za prokázané. Obdobně se pak žalobkyně vyjádřila ve svém přípisu ze dne 4. 6. 2019 adresovaném již [celé jméno žalované], jak má soud z jeho obsahu za prokázáno.

6. Úřad práce České republiky, krajská [pobočka] nepřiznal svými rozhodnutími ze dne 16. 7. 2018, 1. 8. 2018, 23. 8. 2018 a také 23. 8. 2018 žalované dávky státní sociální podpory v podobě příspěvku na bydlení a přídavku na dítě a dále doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Těmito rozhodnutími bylo rozhodováno o žádostech žalované z května a června 2018. Příspěvek na bydlení nebyl přiznán s ohledem na to, že společně posuzovanými osobami byli matka žalované a její otec, žádost o jejich vyloučení z osob společně posuzovaných byla zamítnuta a s ohledem na společné posuzování s těmito osobami nevznikl nárok na přiznání dávky. Se stejným zdůvodněním, kde byl uvažován příjem více společně posuzovaných osob, nebyl žalované přiznán přídavek na dítě. Příspěvek na živobytí nebyl žalované přiznán s odůvodněním, že žalovaná ani její syn nejsou v hmotné nouzi, neboť jejich příjmy přesahují životní a existenční minimum a doplatek na bydlení pak nebyl přiznán s odůvodněním, že jej lze přiznat pouze v případě, že je přiznán příspěvek na živobytí. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z rozhodnutí úřadu práce o žádostech žalované o poskytnutí příslušných dávek. Z přehledu vyplacené peněžité pomoci v mateřství pro žalovanou má soud za prokázáno, že v době od 1. 10. 2017 do 18. 4. 2018 jí byla vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, která za období celého měsíce činila při 31 dnech v měsíci 19 096 Kč, při 30 dnech v měsíci 18 480 Kč. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory pak má soud za prokázáno, že od 1. 5. 2018 byl žalované přiznán rodičovský příspěvek ve výši 7 586 Kč.

7. Z e-mailové komunikace vedené mezi žalovanou pod příjmením [příjmení] a [jméno] [příjmení], jejíž e-mailová adresa zahrnuje označení žalobkyně, má soud za prokázáno, že dne 3. 12. 2018 zaslala žalovaná této zaměstnankyni žalobkyně všechny doklady z úřadu práce, kterými jí byl zamítnut příspěvek na bydlení, hmotná nouze, doplatek na bydlení i příspěvek na živobytí s tím, že žádost o hmotnou nouzi podala již v červnu 2018, avšak vyjádření dostala až v září 2018, v době podepsání dodatku, proto žalovaná nemohla vědět, že v budoucnu nebude schopna dále bydlení platit. Zaměstnankyně žalobkyně paní [jméno] [příjmení] sdělila žalované, že děkuje za doložení požadovaného, že celou věc zpracuje a postoupí na posouzení dřívějšího ukončení nájmu. O stanovisku ji bude informovat. Tato odpověď zaměstnankyně žalobkyně je datována rovněž 3. 12. 2018. Z přípisů žalobkyně ze dne 8. 11. 2018, 10. 12. 2018 má soud za prokázáno, že žalobkyně směrem k žalované sdělovala stále stejné stanovisko o tom, že nesouhlasí s podáním výpovědi a ukončením nájemního vztahu dříve než k datu, do něhož byl sjednán, s tím, že žalovaná neprokázala naplnění zákonných podmínek stanovených pro možnost vypovězení nájemního vztahu. Obdobně je stanovisko žalobkyně tlumočeno i v listinách, které jménem žalobkyně adresovala žalované advokátní kancelář zástupce žalobkyně, jak má soud z jejich obsahu za prokázáno.

8. Z e-mailové komunikace vedené mezi účastnicemi ve dnech 30. a 31. 1. 2019 má soud za prokázáno, že 30. 1. 2019 žalovaná e-mailem vyzvala žalobkyni k tomu, aby ji informovali, kdy a jakým způsobem bude probíhat předání bytu s tím, že k 31. 1. 2019 bude nájemní smlouva ukončena. V případě, že nebude na tuto výzvu reagováno, odevzdá klíče od bytu na klientském centru žalobkyně a bude považovat věc za uzavřenou. Zaměstnanec žalobkyně [jméno] [příjmení] reagoval sdělením, že nebylo vyhověno žádosti žalované o zkrácení doby určité, protože nebyly prokázány zákonné důvody pro dřívější ukončení nájemní smlouvy, z toho důvodu nájemní smlouva trvá do 30. 9. 2019. Žalovaná je pak povinna do tohoto data hradit nájemné v plné výši a to i v případě, že klíče odevzdá na příslušném klientském centru.

9. Dne 4. 2. 2019 se do sféry dispozice žalobkyně dostala listina označená„ Odevzdání klíčů od bytu“, kde žalovaná s uvedením svého předchozího i současného příjmení sděluje, že vzhledem k tomu, že již vypršela výpovědní lhůta a zaměstnanci žalobkyně se na výzvu žalované nedostavili, aby si převzali klíče od bytu, odevzdává tedy klíče od bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo] [obec], na podatelně žalobkyně. Jedná se o celkem 13 klíčů, které jsou vypsány druhem a počtem v této listině, jak má soud z jejího obsahu za prokázáno.

10. Z protokolu o převzetí bytu má soud za prokázáno, že byt [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] [část obce] si zaměstnankyně žalobkyně paní [příjmení] převzala dne 30. 9. 2019. Nebyly zaznamenány žádné závady.

11. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že je známou žalované, asi před čtyřmi lety ji potkala a mluvily spolu mimo jiné o tom, že žalovaná má problémy s bytem, protože za sebe potřebuje najít náhradníka. Svědkyni se to v té době hodilo, měla zájem o větší byt, a proto se se žalovanou domluvila, že se žalovaná pokusí to vyjednat. Po pár dnech ji žalovaná informovala, že byla osobně na pobočce žalobkyně, že jí to bylo zamítnuto, že ji zaměstnanci žalobkyně řekli, že se s ní o tom vůbec nebudou bavit. Lokalita bytu byla pro svědkyni hodně zajímavá, protože v místě má rodiče. Jednalo se o období podzimu roku 2018, přesně si ale měsíc nepamatuje.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že od roku 2010 pracuje u žalobkyně na pozici referenta péče o nájemníky, příjmení [příjmení] ani [celé jméno žalované] ji nic neříkají, nevybavuje si, zda doručovala žalované nějakou písemnost do poštovní schránky.

13. Z fotografie předložené žalobkyní má soud za prokázáno, že zachycuje část poštovní schránky, do níž je vkládána listina datovaná dne 4. 6. 2019 a adresovaná žalobkyní žalované. Poštovní schránka je opatřena rámečkem sloužícím k umístění štítku se jménem držitele poštovní schránky. Na fotografii je patrno, že štítek s příjmením [celé jméno žalované] není vložen celou plochou pod rámeček, pouze zasunut do horní části rámečku, neboť na spodní část rámečku tento štítek vrhá stín. Pod fotografií je ručním písmem připojen text„ DORUČENO 17. – 18. 6. 2019“.

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 28. 2. 2018 byla mezi účastnicemi uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě žalobkyně přenechala žalované k dočasnému užívání byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [anonymizována tři slova] v [obec] – [část obce]. Nájem byl sjednán na dobu od 1. 4. 2018 do 30. 9. 2018. V době uzavření nájemní smlouvy byla žalované vyplácena peněžitá pomoc v mateřství ve výši od 18 000 do 19 000 Kč měsíčně. Peněžitá pomoc byla žalované vyplácena do 18. 7. 2018. Od 1. 5. 2018 činilo nájemné a zálohy na služby v předmětném bytě částku 7 510 Kč měsíčně. V květnu a červnu 2018 požádala žalovaná o výplatu dávek v podobě příspěvku na bydlení a přídavku na dítě a dále doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Dne 12. 7. 2018 uzavřely účastnice dodatek k nájemní smlouvě, jímž prodloužily dobu trvání nájmu do 30. 9. 2019. Rozhodnutími úřadu práce vydanými v období od 16. 7. 2018 do 23. 8. 2018 byly všechny žádosti žalované o výplatu dávek zamítnuty s odůvodněním dostatečných příjmů, do nichž byli zahrnuti také rodiče žalované, kteří měli v bytě hlášeno trvalé bydliště, avšak nebyli mezi osobami byt užívajícími, jak plyne z evidenčního listu. Dne 30. 10. 2018 žalovaná sdělila žalobkyni, že dává výpověď z nájmu předmětného bytu, což odůvodnila svou tíživou finanční situací, neboť pro sebe a svého syna má k dispozici pouze rodičovský příspěvek ve výši 7 586 Kč, nechce se ocitnout na seznamu dlužníků a je nucena se odstěhovat do jiného okresu, kde přijala levnější nabídku bydlení. Tyto její důvody žalobkyně neakceptovala, což žalované opakovaně sdělovala. Na podzim roku 2018 žalovaná nabídla na klientském centru žalobkyně možnost zajištění nového nájemce předmětného bytu, což bylo také odmítnuto. Dne 30. 1. 2019 žalovaná vyzvala žalobkyni k převzetí předmětného bytu, avšak byla opět informována, že nájem bytu skončí až ke dni 30. 9. 2019 a do té doby je povinna platit úhrady za užívání bytu. Dne 4. 2. 2019 žalovaná fyzicky odevzdala klíče od předmětného bytu žalobkyni.

15. Mezi účastnicemi byla ve smyslu §§ 2201 a 2235 občanského zákoníku uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu, jejíž platnost byla dodatkem k nájemní smlouvě ze dne 12. 7. 2018 prodloužena do 30. 9. 2019. Žalovaná vypověděla takto sjednaný nájem svým podáním, jež se do sféry dispozice žalobkyně dostalo dne 30. 10. 2018. Tento krok odůvodnila svou tíživou finanční situací, která ji přinutila využít možnosti levnějšího bydlení v jiném okrese. Soud se zabýval otázkou, zda ve smyslu § 2287 občanského zákoníku došlo k takové změně okolností, z nichž žalovaná při vzniku své smluvní povinnosti užívat předmětný byt do 30. 9. 2019, vycházela, že nebylo možno po ní rozumně požadovat, aby v nájmu tak, jak byl sjednán, pokračovala. Dospěl k závěru, že je na místě přisvědčit argumentaci žalované, že taková změna okolností skutečně nastala. V době, kdy žalovaná uzavírala dodatek k nájemní smlouvě, jímž byla doba trvání nájmu prodloužena do 30. 9. 2019, měla žalovaná k dispozici rodičovský příspěvek a výživné pro nezletilého syna. Jednalo se o její jediné příjmy a je naprosto pochopitelný její postoj, když se jako samoživitelka s dítětem a tímto příjmem domnívala, že je tu její legitimní nárok na přiznání dávek státní sociální podpory. V době, kdy dodatek uzavřela, měla již po dobu několika týdnů žádosti o přiznání příslušných dávek podány. Okolnost, že jí tyto dávky nebyly přiznány a žalovaná měla nadále k dispozici pouze rodičovský příspěvek a výživné pro syna, je nepochybně tak razantní změnou okolností, z nichž žalovaná při uzavření nájemní smlouvy a dodatku k ní vycházela, že skutečně není možné po žalované rozumně požadovat, aby za této situace v nájemním vztahu se žalobkyní pokračovala. Když žalovaná zjistila, že jejím žádostem o poskytnutí dávek nebylo vyhověno, zachovala se dle názoru soudu velmi zodpovědně. Namísto toho, aby v předmětném bytě bydlela nadále a za jasné absence dostatku finančních prostředků čelila nevyhnutelnému nárůstu dluhů za bydlení, přistoupila k realizaci svého zákonného práva ukončit nájemní vztah se žalobkyní. Zaslala žalobkyni výpověď z nájmu, v níž formulovala výpovědní důvody, odkázala na svou tíživou finanční situaci a dle požadavků žalobkyně dokladovala své příjmy a skutečnost, že jí nebyly přiznány příslušné dávky státní sociální podpory. Zajistila, aby náhrady za užívání bytu byly žalobkyni do skončení výpovědní doby zaplaceny a vyzvala žalobkyni k převzetí bytu. Ve své iniciativě zašla tak daleko, že informovala žalobkyni o tom, že je možnost uzavření nájemní smlouvy s novým nájemcem, který má o byt zájem, a poté, co žalobkyně této možnosti nevyužila, byt vyklidila a klíče odevzdala žalobkyni, kterou byl později byt shledán bez závad. Uzavřela smlouvu o společném nájmu s další osobou k bytu v [obec], z níž jí vznikly platební povinnosti podstatně nižší než v bytě předmětném. Postup žalované soud považuje s ohledem na výše uvedené za zákonný a zodpovědný. Při svých úvahách soud také hodnotil proporcionalitu práv obou smluvních stran. Dospěl přitom k závěru, že výpovědí nájemního vztahu uzavřeného na dobu určitou nedojde k porušení ani ohrožení jakýchkoliv práv žalobkyně. Žalobkyně je [anonymizováno 5 slov]. Předmětný byt je v lukrativní lokalitě centrální části [obec] a žalobkyně měla dokonce v průběhu výpovědní doby možnost uzavřít smlouvu s novým nájemcem.

16. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že nelze po žalované spravedlivě a v souladu se zákonem rozumně požadovat, aby setrvávala ve smluvním vztahu za situace, kdy došlo k takové změně okolností v podobě razantní změny její finanční situace, která jí nadále neumožňovala plnit povinnosti nájemce předmětného bytu, neboť by to vedlo pouze a jedině k okamžitému vzniku dluhů na úhradách spojených s užíváním bytu. Výpověď z nájemního vztahu proto žalovaná dala po právu, její nájemní vztah k předmětnému bytu skončil ke dni 31. 1. 2019 a žalobkyně nemá právo na úhradu plateb za užívání bytu po tomto datu. Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta.

17. Žalobkyně je povinna zaplatit procesně úspěšné žalované na náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. částku 25 790 Kč sestávající z odměny zástupce žalované za 6 úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis tří podání ve věci samé a účast u dvou jednání), náhrada cestovného osobním automobilem ke dvěma jednáním na trase [obec] – [obec] a zpět ve výši 2 x 257 Kč, náhrada za ztrátu času cestou k procesnímu soudu ke dvěma jednáním v rozsahu 4 započatých půlhodin po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 4 476 Kč.