108 C 137/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 390 898,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku a pro případ nesplnění této lhůty se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou této částky, zvýšené o osm procentních bodů, a to počínaje čtvrtým dnem od právní moci rozsudku až do úplného zaplacení.

II. Co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , spolu s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku , částka, .

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále jen „poskytovatel úvěru“) uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které, byl žalované poskytnut konsolidační úvěr ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy o úvěru poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že má příjem ve výši , částka, , že má , Anonymizováno, bydlení, má , Anonymizováno, a nemá vyživovací povinnosti. Výdaje žalované poskytovatel úvěru odhadl na základě historických dat ČSÚ. Započítal výdaje uvedené v žádosti o úvěr, částku životního minima, částku normativních nákladů na bydlení a výši dosavadních splátek závazků žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splácet sjednaným způsobem, avšak své smluvní povinnosti neplnila. Na úhradu svých závazků zaplatila pouze , částka, . Protože žalovaná porušila své smluvní povinnosti, zesplatnil poskytovatel úvěru zbývající dosud nesplacenou část závazku ke dni , datum, . Dlužná částka sestává z nezaplacené jistiny, úroků, poplatků s a sjednané smluvní pokuty. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena původním věřitelem.

2. Mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, dle které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši , částka, , který byl co do částky , částka, určen ke konsolidaci dosavadních závazků žalované u společností , právnická osoba, . a , Anonymizováno, . a ve zbývající části nebyl určen účel poskytnutí finančních prostředků. Tyto skutečnosti má soud ze smlouvy o úvěru za prokázány. Poskytovatel úvěru měl k dispozici potvrzení o příjmu žalovaní, z něhož je zřejmé, že posledních 12 měsíců měla žalovaná ke dni , datum, čistý měsíční příjem ve výši , částka, . Poskytovatel úvěru kalkuloval s měsíčním čistým příjmem žalované ve výši , částka, a skutečností, že žalovaná žije , Anonymizováno, v , Anonymizováno, bydlení. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z potvrzení o příjmu žalované a údajů sdělených poskytovatelem úvěru. Dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, mezi nimž je také pohledávka za žalovanou, jak má soud za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek.

3. Na žalobkyni byla ve smyslu § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka plynoucí ze smlouvy o úvěru, která byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Tato smlouva o úvěru je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Teprve poté, kdy by poskytovatel úvěru při vynaložení takové odborné péče měl za to, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Poskytovatel úvěru vycházel z pouhých tvrzení žalované o výši výdělku, přestože s potvrzení o příjmu plynula jiná výše výdělku. Otázkou výdajů žalované se zabýval pouze v rovině započtení životního minima a normativních nákladů na bydlení, aniž by měl alespoň základní reálnou představu, jaké jsou základní individuální životní výdaje žalované. U jednání, které se ve věci konalo, byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o tvrzené skutečnosti, že vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované. Přes poskytnuté poučení žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaná tvrzení žalobkyně nerozporovala (neboť byla po celou dobu řízení nečinná), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalované nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru a podstatným navýšením úvěrového limitu vynaložil poskytovatel úvěru odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované a předmětná smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaná vyčerpala úvěrový limit v celkové výši , částka, a na úhradu svých závazků zaplatila celkem , částka, . Rozdíl těchto dvou částek představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalované, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaná ničeho netvrdila o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.

4. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, která je hodnocena jako neplatná.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal soud žalovanou, aby žalobkyni zaplatila 30 % nákladů řízení, které žalobkyně v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložila. Při vyčíslení procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně soud vycházel z jistiny spolu s kapitalizovaným příslušenstvím, tj. žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, , spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, a dále jdoucím úrokem a úrokem z prodlení. Výše nekapitalizovaného příslušenství byla ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizována částkou , částka, v případě úroku a , částka, v případě úroku z prodlení, tj. celkem , částka, . Žalobě bylo vyhověno co do částky , částka, , tedy žalobkyně byla úspěšná co do, tj. 65 % uplatněného nároku. Má proto právo na zaplacení 30 % nákladů řízení. Ty žalobkyně vynaložila částkou , částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , 4 úkonů právní služby po , částka, , čtyř režijních paušálů po , částka, a 21 % DPH ve výši , částka, . Z celkové částky nákladů řízení má žalobkyně právo na zaplacení 30 %, tj. , částka, .